Šest vlaků zadarmo. Švýcarské dráhy se dohodly s Alstomem na kompenzacích za problémy s FV-Dosto
Jednotka FV-Dosto. Foto: SBB
Podle SBB se kvalita jednotek již výrazně zlepšila.
Podle SBB se kvalita jednotek již výrazně zlepšila.
Pokládám za zajímavé, že švýcarský dopravce radši vzal od Alstomu peníze v hotovosti než další nové vlaky zdarma/s velkou slevou.
Konkrétně fabrika Alstomu (Görlitz), která vyráběla tyto dvoupatráky, nemá práci = má být propuštěno stovky odborníků
https://www.mdr.de/nachrichten/sachsen/bautzen/bautzen-hoyerswerda-kamenz/stellenabbau-alstom-goerlitz-gewerkschaft-verhandlungen-100.html
Axeli!!!
No vida a u nás musely ČD Škodě Limasol zaplatit za zpožděnou dodávku nepovedené lokomotivy penále…
Toto by měli udělat ČD se Škodou, Pesou i Stadlerem, to by bylo nových béček.
Škoda té rezignace na WaKo (a na ARS), ale tohle je ukázkový příklad, jak se dá nové vozidlo vypiplat, když výrobce, ale i dopravce chtějí…
Je to škoda, ale ono to WaKo je stejně takovej kočkopejsek, protože je to I = 210 mm, kdežto pasivní Talga (Španělsko) jsou I = 183 mm a aktivní pak buď I = 240 mm (Švédsko), 275 mm (Itálie, Švýcarsko) nebo 300 mm (Německo). V ETCS by to samozřejmě mohlo mít svůj profil, ale zase v naší kotlině se „historicky“ sleduje jen I=80/100/130/150 a 275 mm, takže WaKo by se stejně sjednotilo „pouze“ na I=150 mm – stejně jako by se třeba ICE-T kdyby umělo 25 kV a kV sjednotilo na I = 275 mm jako řada 680 – to… Číst vice »
…jenže tady nejde o domněnky na bázi tzv. věty o rybách (u nás tohle fakt jezdit nebude), ale o to, že ta jednotka jezdí ve Švýcarsku, kde s tím systémem původně počítali a kde jim díky tomu vycházely požadované jízdní doby.
Mimochodem ten TWINDEXX měl mít ještě jednu novinku, a to VarioPanto pro zajíždění do DE/AT. To je, pokud vím, taky ve stádiu testování. Tak snad klapne aspoň tohle…
…kdysi před lety jsme museli SBB dodat navíc a zadarmo jednu soupravu RABe 514…zpoždění dodávek 60 souprav a o něco větší hmotnost vlaku…
Kromě popsaných problémů byla dalším problémem bezbariérovost, kdy měli vozíčkáři problém dostat se z vlaku vlastními silami. Připomenu, že ve Švýcarsku platí zákon, který to vyžaduje. I když to v kontextu českého pojetí bezbariérovosti, kde je mezi bezbariérovým vlakem a bezbariérovým nástupištěm klidně i 15cm široká mezera a na nástupišti je uzamčená plošina (Řež), působí úsměvně.
…no, dle mého názoru byly „problémy“ s bezbariérovostí těchto vlaků dotaženy do absurdna. Tam totiž nešlo o to, jestli to vozidlo je/není bezbariérové, ale jestli je zaokrouhlení sklonu šikmých ploch v řádu setin stupňů ještě OK… :-/
Těch připomínek tam bylo celkem asi 15 (velká část se nakonec vyřešila mimosoudně), tím hlavním co zdržovalo bylo to, zda má být ve vlaku ještě jeden oddíl pro vozíčkáře navíc. Nakonec se soud ve druhé instanci přiklonil na stranu SBB, tedy že stačí to co tam je. Nicméně ohledně rampy. Problém byl že se vozíčkáři měli problém dostat z vlaku přestože vlak splňoval onen zákonný limit 15% pro sklon rampy. Soud pak přihlédl k tomu, že hlavním smyslem zákona o nediskriminaci není splnit promile ale zajistit použitelnost.
Trochu mě překvapilo, že se vyjadřují pozitivně k tomu, že jednotka mívá závadu jednou za 15-20 tisíc kilometrů. Osobně mi to u vlaku od renomovaného výrobce a určeného pro dálkový provoz přijde dost málo. Počítám, že taková souprava může denně “nalítat” klidně tisíc kilometrů, tudíž by podle jejich vyjádření maximálně každé 3 týdny musela podstoupit nějakou opravu. Nemá někdo srovnání s jinými typy ucelených jednotek?
V tiskové zprávě uvádí, že jde o hodnoty shodné s jinými vlaky ve flotile SBB. Ono je asi také otázkou, co myslí závadou – zda porucha, která se vyřeší do 15 minut (osobně zažito loni u této jednotky dvakrát) nebo neschopnost na x dnů.
Ono také ne všechny poruchy zapříčiní, že je jednotka nepojízdná, kolikrát to může být „jen“ rozbitý záchod či výpadek informačního sytému pro cestující.
Ty jednotky neměli “fyzicky” nic v poruše. Byli to softwarové chyby, které však znehybnili vlak. Tedy něco co znají strojvedoucí lokomotiv Bombardier Traxx. Většinou řešeno Resetem (vyp/zap).
To ovšem není současný stav, ale ten problémový co se dlouho řešil a za který dostanou kompenzaci, ne?
Neměly, byly, znehybnily – shoda podmětu s přísudkem.
Závada není neschopnost. To by bylo dobré rozlišovat. Jedna závada na 20 kkm není vůbec špatné. Ani letadla nelétají bez závad a tam jde o hodně.
To je úplně jinej vesmír.
U nás by ještě cáloval dopravce.
Zrovna mne taky napadlo, kolik třistaosmdesátek by to dělalo v kompenzacích u nás .
Cca 10 kusů, které navíc zaplatili ČD v ceníkové ceně.
Na druhou stranu ČD Cargo i Regiojet dostali od Bombardieru/Alstomu také kompenzace za pozdní dodání a zpožděné schválení lokomotiv Traxx MS3.
Osobně jsem zvědavý na pokutu, kterou dostane Regiojet od Ústeckého kraje za zpožděné dodávky jednotek ELF a kompenzace od výrobce Pesa.
Nula. Hozeno na covid, podobně jako jiná zpoždění u jiných dodávek. (tedy drobná pokuta tam bude za nedodržení dodávky všech jednotek a provozu do aktuálního GVD)
A pokud se vám nulová pokuta nelíbí, doporučuji se zeptat, jakou pokutu dostaly ČD od Olomouckého kraje za nenasazení GTW, od Pardubického za nenasazení modernizovaných honeckerů atd.
Za nenasazení honeckerů bych pokutu nedával.
Dobrá poznámka 🙂 Bohužel nenasazení modernizovaných honeckerů v tomto případě znamená nasazení nemodernizovaných.
A jak to dopadlo v KHK za absenci trilobitů?
Pokud vím, tak došlo k posunu termínu nasazení nových jednotek o rok, s nástupem nového jízdního řadu 2022/2023. A to byli nasazený cca tři jednotky, dle vyjádření Regiojetu měli být nasazeny všechny jednotky v průběhu ledna. Takže jsem očekával pokutu za toto zpoždění, které mělo jít za výrobcem.
Tam by pokuta být měla, na to se poptám.
U vozů MHD už se to taky praktikuje. V Praze se při problémech s elektrobusy od Škody už zaplatil nejméně jeden celý vůz.
Kdyby SBB svévolně zadržovaly platby, tak by to asi taky dopadlo jinak.