Seriál: Západočeskou lokálku Svojšín – Bor ovládla společnost CityRail se dřevem
Mohla to být první elektrizovaná trať u nás. Nakonec ale vyhrála Bechyňka.
Na trati Svojšín-Bor utichl pravidelný provoz motorových vlaků s cestujícími v jízdním řádu 2018/2019. Ani tehdy tu však nejezdily spoje celý týden, šlo jen o turistické vlaky od pátku do neděle. Svézt se tu můžete stále, dnes už ale jen jedním párem sobotních cyklovlaků.
Byť to může vypadat, že tahle trať je zralá na zrušení, a v minulosti se takové diskuse vedly, není to žádná podřadná lokálka na okraji zájmu. Žije pravidelnými přepravami dřeva v režii dopravce CityRail a zavítají sem občas manipuláky ČD Cargo nebo vlaky dalších nákladních dopravců.
Přinášíme vám další díl seriálu, kde mapujeme aktuální provoz na tratích, kde se pravidelná osobní doprava už zcela nebo téměř zastavila. V minulých dílech jsme vás vzali na západočeskou trať do Bochova, jihočeskou trať do Netolic, na lokálku do Týna nad Vltavou nebo na česko-slovenské pomezí u Skalice.
„Na trati Svojšín – Bor jelo za loňský rok celkem 259 vlaků. Šlo o 25 osobních vlaků a dva vlaky soupravové, dále pak 215 nákladních a lokomotivních vlaků a k tomu 17 služebních vlaků Správy železnic. Co se týká osobních vlaků, jednalo se pouze o spoje dopravce GW Train Regio. Nákladní dopravu pak zajišťovali dopravci CityRail, ČD Cargo, SUAS Transportation Service a IDS LocoCare. Ještě je na místě zmínit, že v srpnu na trati probíhaly výluky,“ popisuje provozní situaci na trati Dušan Gavenda ze Správy železnic.
Vlaky tu začaly jezdit poprvé v roce 1903 a dobové materiály uvádějí, že to mohla být naše první elektrizovaná dráha. Právě lokálka Svojšín – Bor byla svého času horkým adeptem na elektrizaci, nakonec to ale nedopadlo a první trolejové vedení získala známá Bechyňka. Obě tratě vznikaly ve stejné době, do Bechyně ale vyjely první vlaky o tři měsíce dříve než ze Svojšína do Boru.
Všednodenní vlaky tu dojezdily před 11 lety
Osobní doprava tu nikdy netrhala rekordy. Stačí se podívat do jízdních řádů hlubokého socialismu, kdy se jezdívalo všude, kde to šlo. Například v jízdním řádu roku 1981 byste našli na trati ze Svojšína do Boru sedm párů osobních vlaků. Poslední klasické všednodenní spoje zde dojezdily s jízdním řádem v roce 2014.
Následoval turistický provoz od pátku do neděle a nakonec utichl i ten. Informoval o tom i deník Zdopravy.cz a nabídl i statistiky provozu. „Podle statistik SŽDC (dnes SŽ) není trať vytížená příliš ani nákladními vlaky. Od platnosti nového jízdního řádu do tohoto týdne (polovina září 2018) zde jelo 99 pravidelných manipulačních vlaků, které jezdí vždy v úterý a ve čtvrtek, dále pak 38 nepravidelných vlaků,“ napsal deník Zdopravy.cz před sedmi lety. Když srovnáme tehdejší a dnešní statistiky, je dobře vidět, jak zde zájem nákladních dopravců výrazně vzrostl. A to i přesto, že loňský rok ovlivnily výluky.
Současný provoz pro cestující má podobu jednoho páru cyklovlaků z Plzně do Bělé nad Radbuzou, který jezdí v sobotu přibližně od půlky května do půlky října. Neplánuje ale kraj jeho zavedení i o nedělích?
„S cyklovlakem se počítá, jeho provoz je stabilní. Rozšíření provozu je každým rokem diskutováno, ale zatím dostávají přednost jiné priority. Rozhodně se počítá s jeho zachováním přinejmenším ve stávajícím rozsahu,“ odpovídá na mou otázku Pavel Purkart, manažer koncepce systému IDPK a dopravního plánování objednavatele POVED.
A dodává: „Co se týče počtu cestujících, odpovídá to potenciálu turistické oblasti. Zatímco o víkendech s hezkým počasím jsou vlaky přepravovány vyšší počty cestujících a z Plzně může vyjet do oblasti i přes 50 osob, o jiných víkendech může být poptávka nižší. Jedná se v mezích možností o smysluplné využití trati Svojšín – Bor. Tímto je na ní udržována určitá objednávka dopravy tak, aby mohla být v budoucnu rozšířena v případě dostatku disponibilních finančních prostředků kraje. Separátní vlaky Svojšín – Bor samozřejmě větší význam nemají, ani neměly, proto byly v minulosti zrušeny.“
V tom má objednavatel pravdu, komplikovaná cesta s přestupem na hlavní trať trvá směrem na spádovou Plzeň až třikrát déle než přímá cesta po silnici a potenciál neukázal ani několikaletý provoz turistických vlaků od pátku do neděle. Dálnici D5 nemá místní dráha z roku 1903 šanci porazit.
Zdejší cyklovlak zajištuje dopravce GW Train Regio s motorovou jednotkou řady 628, kterou znají západočeští cestující z rychlíků Plzeň – Most. První rok tu jezdíval i cyklovůz, ale ukázalo se, že zas tak velká poptávka cyklistů tu není a bohatě stačí kmenová jednotka. „V příštích letech mohou být nasazeny i vozy Stadler RS1. Záleží na dohodě s dopravcem, s ohledem na charakter tohoto výkonu je možná určitá variabilita. Buď půjde kmenově o vozidlo z linky Plzeň – Most nebo z oblasti Pošumaví,“ doplnil Pavel Purkart.
Dřevo, ale také obilí
Pro našeho největšího nákladního dopravce je oblast podhůří Českého lesa spíše jen vedlejší lokalitou, kam jede párkrát za rok. „Stanice Bor leží na takzvané doplňkové síti pro přepravu jednotlivých vozových zásilek. Obsluhována je pouze nepravidelně manipulačními vlaky ze směru od Plzně jedoucími po lokálce ze Svojšína. Nejčastěji zde bývají nasazovány lokomotivy řady 742.71. V roce 2024 odvezlo ČD Cargo ze stanice Bor 74 vozů s obilím do Německa a jen asi 10 vozů se dřevem. V letošním roce to bylo prozatím pouhých 18 vozů se dřevem do Ptení,“ vypočítává Michal Roh z ČD Cargo.
Nejčastěji tu tak můžete vidět nákladní vlaky dopravce CityRail. „Náš zákazník a akcionář má v oblasti Českého Lesa, v polesí Přimda, nasmlouvané lokality pro těžbu dřeva. Nejedná se o kůrovcové dřevo, ale o plánovanou těžbu. Nejbližší stanice, které jsou vhodné pro nakládku a následnou distribuci dřeva jsou Bor, Tachov, Třemešné pod Přimdou, případně Bělá nad Radbuzou, kterou ale nevyužíváme. Nejvíce vytížený je Bor, v roce 2024 jsme tu zpracovali 298 vozů SmartGigawood, v Třemešném 241 vozů a v Tachově 37 vozů. Trať Svojšín- Bor tak představuje nejjednodušší přístup do dané oblasti. Navíc zde není provozována pravidelná osobní doprava, takže je zde dostatek kapacity pro jízdy nákladních vlaků. Opačný příklad je Tachov, kde je vzhledem k hustotě dopravy směrem do Plané možná obsluha jen ráno a večer, což nám nevyhovuje,“ vysvětluje člen správní rady CityRail Jan Hruška. A jedním dechem dodává, že letos jsou jejich vlaky na této trati vidět o něco méně, protože se hlavní těžba přesunula na Chebsko. I tak už letos v Boru naložili 78 vozů.
„Loni jsme byli v Boru prakticky čtyřikrát týdně kvůli výměnám vozů a jejich návozu a odvozu. Letos tu máme nakládky dvakrát měsíčně, což jsou většinou tři až čtyři jízdy v týdnu, kdy nakládáme, podle toho, kam ložená souprava jede a kolik má celkem vozů. Pak jsme byli ještě párkrát v Horšovském Týně a hodně často jsme v Domažlicích. Jednorázově pak Staňkov a Bělá nad Radbuzou,“ doplnil detaily Jan Hruška.
Drtivá většina vlaků CityRail má v této oblasti v čele lokomotivu Herkules, která zvládne vzhledem k maximální dovolené délce vlaku 200 metrů odvézt šest ložených vozů se dřevem najednou, což je podle údajů dopravce necelých 900 tun. „Zbytek odjezdila naše lokomotiva řady 742, popřípadě některá z půjčených mašin. Konkrétně tento týden 28. července 2025 stahoval vozy z Boru zapůjčený brejlovec od KDS,“ dodal Jan Hruška.
Zajímavá je i technologie tohoto dopravce na trati Svojšín – Bor. Přímo do Boru se na nakládku vejde právě šest vozů. Prázdné vozy ze Svojšína do Boru bere dopravce zpravidla najednou po šesti tak, aby splnil maximální dovolenou délku vlaku. Ložené vozy pak vozí zpět do Svojšína podle typu lokomotivy. Po třech až čtyřech kusech s lokomotivou řady 742, po šesti s Herkulesem.
A jak vidí CityRail svou budoucnost na Tachovsku? Pomalu se přesouvá i s těžbou více na západ, a tak tu bude vozit o něco méně než v předchozích letech. „Z mého pohledu má potenciál jedině Bor. Jedná se o plánované těžby, ale ty budou ubývat v období tak ještě dvou let. Pak to přejde spíše do roviny jednotlivých vozů, maximálně jejich skupin. Ale pro nás je to pořád zajímavé místo, které není daleko od elektrizované tratě, kde je dostupná kapacita a vhodná kolej pro nakládku. Letos dojde v Boru k drobným úpravám kolejiště a k náhradě vyžilé křižovatkové výhybky ve výluce. Kromě toho se odpojí a zbourá bývalé depo této lokální dráhy, ale ono by stejně asi už spadlo samo. Je to škoda, jednu chvíli jsme uvažovali dělat tam na kanále údržbu naší lokomotivy řady 742, ale mělo už demoliční výměr,“ uzavřel Jan Hruška.
Lokálka ze Svojšína do Boru tak zažívá během své historie zájem jak na horské dráze. Od myšlenek na vůbec první elektrizaci u nás, přes opatrnou objednávku regionálních vlaků, úvahy o zastavování osobní dopravy či jejím úplném zavření, až po renesanci nákladní dopravy první poloviny 20. let 21. století.
Podle aktuálních informací nákladních dopravců se zdá, že nákladní doprava tu bude mít v příštích letech spíš klesající tendenci. Ale jak se u téhle tratě už párkrát ukázalo, nikdy nevíte, co přinese budoucnost. Jen ten sobotní cyklovlak vypadá, že to má jisté.