Seriál: Západočeskou lokálku Protivec – Bochov využije 100 nákladních vlaků ročně
Regionova v Bochově při zkušební jízdě 8. května 2025. Autor: Pravoslav Krabec
Příští rok by se na lokálku mohly vrátit pravidelné osobní vlaky. V podobě cyklovlaků z Rakovníka je chtějí objednat obce.
Hmmm, takže jednou týdně 3 vozový vlak projel tam a zase zpátky. Když se psalo že ta trať má význam pro nákladní dopravu tak jsem si představoval dlouhý vlak denně, ne něco co by bez sebemenšího problému obsloužil jeden kamion.
3 vozy pokud jsou plné tak to je 4-6 kamionů
Podcast Cesty z Dopravy a lokálkový seriál je jedním z TOP počinů na tomto serveru, který táhne kvalitu čtiva prudce nahoru, oproti některým bulvárně vyznívajícím článkům o ničem. Děkujeme pane Kubalo.
Jj kurovcove dříví by nešlo vozit jinak a dálnice vedle by to nezvládla
Ano, je potřeba přepravy sunout z kolejí na silnice. Raději postavíme dálnici, než bychom zlepšili koleje. Jak to pak vypadá jinde, kam se ta auta už nevejdou, nás nezajímá. Zrušíme domy, louky a lesy, a postavíme další asfaltový pruh… Kéž by to už někomu došlo.
Dřevo se odtamtud vozí celou dobu, co byl v roce 1996 zrušen osobní provoz, takže rozhodně nejde pouze o kůrovcové dříví.
Prakticky to funguje, jako 17 km dlouhá vlečka k nákladišti dřeva.
https://mapy.com/cs/letecka?q=bochov&source=muni&id=1256&pid=75496939&newest=0&yaw=0.229&fov=0.840&pitch=-0.113&x=13.0456974&y=50.1545794&ds=2&z=18&ovl=8
Cargo platit zlatem, bez nich by zanikla uz spousta trati, obdiv všem z ČD Carga
Obdiv za co konkrétně?
Pokud by tam nebyla stálá nakládka dřeva, tak by tam nebylo ani ČD-C a toto poněkud nelogicky směrované torzo trati (uvažovaná stavba smysluplnějšího úseku z Bochova do KV-DN nebyla nikdy zahájena) by už dávno chátralo. Tato dráha živořila už od začátku, jak se můžete dočíst z odkazu pana „Klabavátor“ na Spolek Žluticko.
Díky tomu, že tu ještě stále „žijí koleje“, tak sem pořádáme mimořádné jízdy s M131.1513. Zrovna letos jedeme 19. 7. Viz náš web.
A ta stavba pořád nic? Propojit do Kyselky a Doupova… No jo, ten jsme zbořili. Ale klidně i jinudy, kam je třeba. Aha, to ne, radši to zrušíme úplně. Nic, no.
Existují tratě, kde nákladní dopravu provozují soukromé společnosti. JVZ už dávno není doménou jen ČD Carga. Ani soukromé firmy nemají problém dojet si pro pár vozů tam, pro pár jinam a pak seskládat z vozů z celého kraje jeden dlouhý vlak, jen se o tom moc nemluví. A řeknou si o to méně, než ČDC a dokonce je to i rychlejší, protože to nestojí týden po ranžírech.
To je ovšem v případě, že se skládá ucelený vlak pro jednoho odběratele z více nakládacích míst, typicky dřevo. Nejde o univerzální řešení problému JVZ.
Velmi zajímavá by byla ekonomika zrušení těch zastávek. Ve Vernéřovicích jsou dodnes perony a nikoho to netrápí, ale na lokálce se muselo bezpodmínečně nutně investovat do likvidace zastávek, tady by SŽ(DC) zřejmě zkrachovalo, kdyby neinvestovalo do jejich likvidace.
Ve Vahanči, pokud se nepletu, bylo i skladiště a manipulační kolej, ale v těch ostatních? Něco víc než ušlapaná hlína a cedule?
Ve Vahanči bývalo hlavně dost velké nákladiště pro vojáky …
Za rok 2024 tam jelo 100 vlaků a celkem se naložilo 150 vozů. To je v průměru půldruhého vozu na jeden vlak! Čím to dokázali odtáhnout?
Normálně se do toho jenom strčilo
To jednoduché: jsou to 3 vozy na jeden pár vlaků (průměr1,5).
Mě spíš zaujal ten počet služebních jízd. Jednou za týden se tam otočí manipulák s třema vagónama a jednou za 14 dní traťovka – s partou dělníků? Nebo to jen projíždějí, jestli indiáni neutralizuje koleje?
Nebo to třeba tak jen vykazují a ve skutečnosti dělají někde úplně jinde něco úplně jiného? Že by – aspoň někdy?
A k nakládce vozy letěly vzduchem. 150 + 150 = 300 : 100 = 3
Tak to jo. Když prázdné vozy jsou nákladní vlak, tak to je hned jiná. Na to jsem zapomněl. Třívozový nákladní vlak – to je hned úplně jiná efektivnost!
Nákladní auto je pořád nákladní, i když má prázdnou korbu
Jel jsem tam cca v roce 1995 na čundr na Doupov.Bochov-Těšetice.
Jestli se přístí rok ty vlaky zavedou, okamžitě jedu. Krajina kolem Bochova je parádní na výlety a určitě to má turistický potenciál
Projet si to po cyklostezce by se Vám nelíbilo? A z Bochova byste pak kel někam do pryč a ne do centra regionu ve Varech, kde jsou úřady, nemocnice, školy, práce…
Pokud se zadaří, můžete zkusit i tuto „vyhlídkovou alternativu“ Bavorských expresů:
http://www.zanikleobce.cz/detail_img.php?i=1220
🙂
Dovolím si dát sem docela zajímavý odkaz na Spolek Žluticko https://spolekzluticko.estranky.cz/clanky/protivec_bochov.html
Osobní doprava tam byla zastavená vícekrát v historii, dokonce už za první republiky, kdy ještě okolní obce nebyly tak vylidněné jako dnes.
Děkujeme za odkaz na náš spolek. Jinak kdyby někdo z Vás tady chtěl, tak 19. 7. jedeme s M131.1513 do Bochova z Chyší, viz náš web spolekzluticko.estranky.cz
Možná, že díky nově zavedeným turistickým vlakům vstoupí do širšího povědomí docela raritní MUZEUM SLONŮ v Bochově, které je umístěno v 1. patře místní Jednoty.
https://www.muzeumslonu.cz/
Nerozumím proč stát dotuje skrze SŽ dopravce na této trati. Když 1/3 kolejových tratí v ČR je privátních tj. bez dotací, vesměs jako vlečky, tak proč ne i tato?
V jaké metrice je 1/3 tratí privátních?
Jakým způsobem stát dotuje dopravce, který řádně platí za použitou dopravní cestu? Děkuji za vysvětlení.
SŽ ročně vybere od dopravců asi 4 miliardy, stát přes SFDI pošle do SŽ asi 60 miliard.
Nejsem znalec tamního prostředí, ale když se podívám na ty jednotlivé zastávky na trati vyjma samotného Bochova, tak si dnedovedu představit, že je kdokoliv využíval. Všechno komplet někde v poli kilometry za centrem obce. Nevim, jaká byla poptávka z Bochova, ale spíš se divim, že tady ten provoz neustal už někdy dřív. Pro tu současnou myšlenku jsou každopádně stejně ty jednotlivé zastávky marginální, důležitý by byl čistě jen Bochov i v případě, kdyby pořád existovaly.
Naučte se číst mapu. Jsou to stovky metrů, žádné kilometry. Ve své době přiměřené vzdálenosti.
Ještě počátkem 50. let minulého století byly na venkově mnohde zcela běžným druhem dopravy koňské a někdy i kravské povozy (traktory měli jen bohatší sedláci), autobusy jezdily jen někam a málo a osobní auta měli tak místní lékaři a podobná honorace: obyčejní lidé, pokud potřebovali někam cestovat, museli většinou pěšky někam na vlak, případně je k němu někdo odvezl či pro ně dojel povozem – nesmíte všechno posuzovat jen z pohledu současné úrovně vývoje společnosti. Dnes by pochopitelně už nikdo nebudoval nejen ty zastávky, ale ani vůbec žádnou takovou trať, jakou byla třeba právě „Bochovka“ pro tamní region a jeho… Číst vice »
Informace k bývalému městu Doupov, které zaniklo v roce 1953.
https://www.zamek-valec.cz/cs/o-zamku/doupov
Město Doupov bylo ovšem uvnitř toho dnešního vojenského prostoru, který je zatím pořád pro veřejnost uzavřen, a navíc je už přístupné jen z jeho opačné strany = od Kadaňského Rohozce, kam ale „Doupovka“ zajíždí jen ráno a příliš brzy odpoledne: asi by bylo vhodné zkusit přesvědčit Jeřábka a Šatavovce, že by mohlo být lepší zajíždět až tam místo jen jednou odpoledne spíše v poledne a ještě jednou večer i pro odvoz těch, kdo by tam případně došli nebo dojeli na kolech. Na jižní (bochovské) straně toho vojenského prostoru je asi zajímavější právě ten čerstvě obnovovaný zámek Valeč, na jehož www… Číst vice »