Senátoři otevřeli znovu téma nižších hlukových limitů, jejich zmírnění má řešit znovu Ústavní soud
Původní návrh Ústavní soud odmítl z formálních důvodů.
Skupina senátorů znovu navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vládní nařízení o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Poukazují na to, že povolené limity hlukové zátěže se postupně zvyšují, zatímco míra ochrany před negativními účinky klesá.
Podobný návrh loni ÚS odmítl, důvody však byly převážně formální. Nový podnět podpořilo 14 senátorů, nejvýše je podpis Jitky Seitlové (KDU-ČSL). Návrhem se jako zpravodajka bude zabývat nová členka ÚS Dita Řepková, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí.
Senátoři navrhují zrušit nařízení jako celek. „Napadená úprava vykazuje tolik nedostatků, že (obrazně řečeno) zbourání staré stavby a postavení nového domu se jeví jako ekonomičtější postup než oprava mnoha nedostatků,“ stojí v materiálu, který připravoval advokát Pavel Uhl.
Ministerstvo zdravotnictví navrhuje vládě kvůli rozvoji dopravy zmírnit regulaci jejího hluku
Alternativně senátoři navrhují zrušit jen poslední snížení limitů. V obou případech by měl soud podle senátorů odložit účinnost nálezu, a to o jeden rok, respektive půl roku, aby nevznikla situace, kdy hluk v Česku nereguluje žádné nařízení.
Předchozí návrh podepsalo 23 senátorů. Vadilo jim zejména zvýšení hygienických limitů hluku ze silniční a železniční dopravy v nejbližším okolí obytných i jiných budov. Také uváděli, že vláda při tvorbě nařízení překročila své zákonné zmocnění. Právní úpravu celkově označili za chaotickou a nevyváženou. Proti navýšení limitů se dlouhodobě stavěly desítky obcí v koridorech významných dopravních staveb, například kolem dálnice D8.
Ústavní soudci loni převážnou část návrhu odmítli kvůli tomu, že senátoři navrhli zrušit jen novelizační ustanovení, a nikoliv výsledné znění nařízení po novelizaci. Takový postup ale podle ÚS není možný. „K většině otázek vznesených navrhovatelkou se tak ÚS nemohl vyjádřit,“ uvedla tehdy soudkyně zpravodajka Daniela Zemanová.
ÚS ale v obecnější rovině připustil možnost snížit prostřednictvím vládního nařízení jednou stanovenou míru ochrany životního prostředí. Podle ÚS totiž nelze z českého ústavního pořádku dovodit absolutní zákaz snižování úrovně sociálních práv. Ani z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva neplyne požadavek stálého zvyšování standardu vnitrostátně nastavené ochrany před hlukem.
Nařízení stanovuje různé limity pro různé typy budov ve dne a v noci, záleží také na tom, zda jde o dopravní stavby povolené do roku 2000, anebo později. Limity předloni vzrostly v jednotlivých kategoriích o pět až 13 decibelů. Například u dálnic a silnic umístěných a povolených do roku 2000 činil základní denní hlukový hygienický limit 60 decibelů, od poloviny roku 2023 se zvýšil na 68 decibelů.