LOT_PRAGA_X-2021---WWW---III_728x90_new

Šéf vodních cest: Některé věci po kolejích, po silnici nebo vzduchem nepřepravíte

Remorkér Beskydy v Děčíně. Autor: Zdopravy.cz/Jan ŠindelářRemorkér Beskydy v Děčíně. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář

Potřebujeme budovat vodní cesty? Postaví se někdy jezy u Děčína a Přelouče a vplují parníky do Pardubic, na Odru v

Zpět na článek
19 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
K.S.

LH: Pro začátek stačí mít speciální železnici na našem území, pokud se usplavní Odra do Ostravy, bez té obrovské pitomosti přes Vysočinu, tak to bude už 2. řeka napojující nás přímo na moře. Výstavbu Dunajského přístavu a stavbu nějaké dráhy tamtéž snad zvládneme. Labe je jako mezinárodní vodní cesta bez daní garantované ještě dříve, ale tehdy to bylo mezi Rakouskem, Saskem atd… Mimochodem se básní o DOL přičemž nikdo není ani ochoten provizorně udělat něco s Labem, bagrování…, přičemž se upínají na jeden jez který možná ani stát nebude, to nevypadá na zájem o plavbu, ale o nějaké machinace v… Číst vice »

Kanarek

Za bolsevika spotrebu nafty na dopravu uhli do Chvaletic porovnali realne. V Usti misto tramvaje zaprahli do vlaku 2 diesely (aby vlak utahly) a vyrazili do Chvaletic. Zmerili spotrebu lokomotiv, rozpocitali na mnozstvi uhli ve vlaku a porovnali s lodni dopravou. Navzdory demagogickym prohlasenim lodni lobby o usporne lodni doprave byla spotreba lodni dopravy na prepravenou tunu uhli vyrazne vyssi nez u zelezice. Lodni lobby udavana spotreba plati na klidne vode, pri plavbe proti proudu je znatelne vyssi. Uhli do Chvaletic se po Labi vozilo jen a jen proto, ze kapacita zeleznice na pravem brehu Labe byla vycerpana. Dokonce misto… Číst vice »

Dan

To Petr.R: Já nemám nic proti rekreačním kanálům, ale nechápu, proč by se za desítky miliard měly budovat nové kanály a zdymadla na přepravu substrátů, když páteřní železnice je za hranou své kapacity a použití D1 je sázkou do loterie.

Pedro72

Má jistě smysl diskutovat o splavnosti stávajících úseků, o dílčích stavbách (např. Ostrava). Ale diskuse o D-O-L je pro kočku, protože tento projekt je neufinancovatelný a nevyjednatelný. Všiml si někdo, že ČR na Dunaji neleží a že Rakousko ani Slovensko nemají na kanálu žádný relevantní zájem? Některé argumenty pro D-O-L jsou úplně absurdní. Třeba představa, že se sejde Rakousko, Slovensko, Maďasko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko a Rumunsko u kulatého stolu a podepíší „Milí Češi, vezměte si z Dunaje vody kolik chcete.“ :-O

Dan

K studii proveditelnosti: poradím vám zadarmo – nikdy se to nevyplatí. Ale zůstávám klidný. V zemi, kde jsou ekoteroristé schopní kvůli křečkům, čolkům, žábám a podobné havěti (nic proti nim) blokovat až desítky let potřebné stavby, se to naštěstí stejně nikdy nepostaví. Jenom Miloš bude dál snít svůj mokrý sen…

Petr.R

proč by se mělo něco furt vyplácet, na světě každá republika má svoje kanály pro rekreační plavbu.

K.S.

Petr.r
Jenže tady nejde o nějaký baťák, nebo něco pro lodě do 300t, ale o tu monstrozitu DOL. To raději za ty peníze postavme tři velké přístavy na hranicích a spojme je třeba tratí s Brunellovým rozchodem a ložnou mírou na 4 kontejnery, dva do šířky, dva do výšky, nebo novou nákladní dvojkolejou s 25t na nápravu, minimálně, nebo to okopírovat z USA kde mají snad kolem 30t. dotáhněte sem třeba široký rozchod, to je jedno, ale proti D-O-L to bude pořád mít větší smysl.

Petr.R

pěkný článek, Baťovi taky nadávali a jak ten Baťův kanál máme tady všichni rádi(kromě asi 10% lidí). Budu rád, za každý článek o průplavu dunaj-labe s přečerpávacíma elektrárnama nebo aspon do toho hodonína z dunaje.

K.S.

Hodonín máte bohužel nešťastně zvolený, dálnice tam není, seřaďovací nádraží tam není, cosi má sice elektrárna, ale to vám na to asi nedá, jsou tam nízká nástupiště a úrovňové přechody (tedy až na jedno), to není dobrý nápad, navíc by se muselo usplavnit dalších X kilometrů kde není moc vody. To už bude lepší postavit přístav pod Lanžhotem a vytáhnout si z Břeclavi jednu kolej navíc, Je tam těleso původní tratě Břeclav-Brodské, které by šlo použít, zhruba u přejezdu by se přimklo k trati, zhruba takto mapy. cz/s/2wOZm I když by tedy přístav mohl mít vlastní seřaďovací nádraží a kontejnery… Číst vice »

Petr.R

přečerpávací elektrárny by sloužily v době záplav a sucha, ted se můžeme pousmát, ale třeba za dvě stě let to bude nutnost a ten kanál bude nutnost jak třeba v dnešní době oplocení zahrady.

K.S.

Existují asi tak… no levnější způsoby jak to udělat, například donutit zemědělce k tomu aby se chovali k půdě slušně, udělat za deset let z pole pískoviště je umění, bohužel místními jézedáky (sedlák by se tak k poli nechoval) mistrně ovládané. Žádná přehrada ani kanál nebude schopný vykompenzovat za 200let problémy které nasekáme jinde, kde tu vodu hodláte brát? Dunaj jí taky už moc nemá, sucho zasahuje celou Evropu. Víte třeba že od roku asi 1950 se v ČR ztratilo kolem 4 mld kubíků akumulační schopnosti krajiny? To je ten problém, voda rychle odtéká není kde by se zadržela. I… Číst vice »

Petr.R

Jézedáci neořou po souřadnici protože se bojí naklonit traktor za dotační peníz. je to pěkný co píšete, ale jestli nepostaví kanál s dunajem, tak se tady utopíme jak potkani. Tají ledovce, tím se otepluje a mění klima kde se to nikdy nedělo, budou záplavy a ten kanál pomůže k přežití. V dunaji je dost vody a ještě více štěrku, jestli vody ubyde, tak se zvýší hladina.

K.S.

Oře se po vrstevnici, ne po souřadnici, i když… 🙂 Jenže toto o čem mluvím bylo pole v dokonalé rovině, ale to jsem měl upřesnit. Na povodně nepotřebujete zrovna ten kanál, na to by stačila ta přečerpávačka, hltnost turbin je napočítaná na asi 250 kubíků za sekundu, takže odklonit Vltavu by nebyl problém. Podle srážkových map bude ČR na hranic asi -5% až +5% srážek nic moc, problém je rychlý odtok. Doporučil bych Vám asi se podívat na historickou mapu na seznamu, tak je vidět obrovské množství rybníků, nechat vodu odtéct do moře je největší pitomost, musíme ji naopak zadržet,… Číst vice »

Petr.R

trochu jsem se přepsal, ale možná ne, v traktorách navigace nepustí stroj po vrstevnici, ale po souřadnici.

LH

je třeba si uvědomit, že řeky jsou jediná cesta, která je už stovky let garantovaná a uznávaná a Labe je pro ČR dokonce díky Versailské smlouvě garantované bezplatně do Hamburgu ještě další desítky let. Pro svoje vyrobené zboží potřebujeme také cesty, jak ho někam dopravit. A je lepší ho dopravit levně po bezplatné vodní cestě, než platit mýto cizímu státu. Určitě nás Němci, Poláci, Rakušáci a další nechají postavit a nebo kvůli nám postaví nějaké speciální železnice do námořních přístavů atd. (nehledě na náklady). Tedy vodní cesta je i strategický cíl . Hlavně je třeba myslet také trochu do budoucna.… Číst vice »

K.S.

Hromadné substráty stejně tak zvládne železnice a mnohem líp, co zbývá? Nadrozměrné náklady? Dobře kolik jich a jak nadrozměrných, ročně jede, jaké jsou limity mostů, tedy ona nadrozměrnost? (Nesnaží se tak náhodou svézt na stavbě JE?) Lodě? To plují už z výroby ložené že potřebují takovou hloubku?

Milan

Pan Fojtů si holt s odpovědí na nejzásadnější dotaz „Proč vůbec potřebujeme plavbu na Labi?“ práci nedal, odpověděl obecným blábolem, nic konkrétního. Doprava hromadných substrátů, aha:) A proč se přestalo lodí dopravovat uhlí do chvaletické elektrárny, přestože přístavní infrastruktura tam už je historicky? Ale ono to spíš bude tak, že doprava motorovou lodí není proti elektrifikované železnici ani moc levná, ani ekologická, natož flexibilní.

K.S.

MIlan:
Asi tak. Pro substráty a náklady by bylo lepší znákladnit nějakou málo hrbatou trať přes pohraniční hory, tedy dvojkolejka a provést drátizaci.

Gogo

Uhlí do Chvaletic se stejně skoro půlku trasy vezlo vlakem k vodě, a pak se to rvalo na naftu proti proudu a když Labe zamrzlo tak nejelo nic a elektrárna musela mít velké zásoby , takto se to na elektřinu (nepočítám dobu kdy to soukromník tahal dieselem) doveze za pár hodin a elektrárna nemusí mít zásoby na dlouhé týdny.