Šedesát let od rekordu lokomotivy Albatros. Kde dnes v Česku jezdí vlaky nejrychleji?
Parní lokomotiva 498.104 Albatros. Pramen: České dráhy
Ke konci loňského roku disponovala česká železnice 933 kilometry tratí pro rychlost 160 km/h.
993 km pro rychlost 160 km/h a vyšší bych bral. Tady je to bohužel jen nějaká „zabezpečovácká“ statistika, tedy započítáme délku všech tratí, které aspoň někde mají rychlost 160.
Nedalo mi to a nahrubo jsem odměřil čistou délku koleje, kde se jezdí 160 km/h (v profilu V130). Výsledek mě nakonec příjemně překvapil, ono se to nasčítá. Jen některé úseky jsou velmi krátké a efektivní využitelnost rychlosti je na hraně… https://ctrlv.cz/Wyri
Roku 1990 jel TGV Atlantique rekordních 515,3 km/h. Podle analogie v článku – bude to roku 1990 + 60 = 2050 běžná rychlost v Evropě?
Rychlost, rychlost, a zase rychlost. Jezdím vlakem občas, to že není super rychlý mě sice štve, ale pravidelná zpoždění mě n…..e. Takže rxchlost není zásadní, ale kvalita služby je pro klienta rozhodující!
V mnoha zemích by vůbec nepochopili proč tento článek vznikl…
A kde je 498.106 teď? :(, Stojí v Chomutovském depozitáři NTM. Jak já bych si přál zrovna tuhle mašinu zase vidět v provozu. Jenže to by musel být fakt hodně zazobaný sponzor, jestli si pamatuju, tak když jsme jeli tu poslední jízdu, tak to končil kotel a chlapi říkali, že to bude chtít fakt hodně moc peněz.
Jsou dvě taková přání, Mikádo a alespoň jeden z Albatrosů, ideálně ta 106.
Zajímavé bylo adorování rekordu Albatrosa v době za oponou (pamatuji protřásání tohoto úspěchu našeho socialistického průmyslu ještě za školní docházky v 80. letech včetně okruhové „bobiny na 200“). Když se pak člověk dostal k zahraniční literatuře, najednou nestačil koukat, že se o nějakou světovost nejednalo a byla to historka čistě lokální. 🙂 Rekordy: V Anglii 160 km/h 1930 (parní) V Anglii 202 km/h 1938 (parní) V Německu 205 km/h 1936 (motorová) Ve Francii 331 km/h 1955 (eektricky) A ve stejném roce jako náš rekord začal jezdit Šinkansen v běžném provozu 210 km/h. 🙂 Současná síť je značné zlepšení proti době… Číst vice »
S těmi rekordy parních strojů je to trochu složitější, viz např. https://zeleznicar.cd.cz/zeleznicar/historie/rekord-v-parni-trakci-patri-britske-divoke-kachne/-3203/24,0,,/
Ale ten parní československý, ač pozdější a nižší, bych úplně nehaněl, protože Albatros narozdíl od Kachny neměl aerodynamické opláštění, což je pro dosažení vysoké rychlosti jedna z nezbytných podmínek.
Nebyl u Albatrosu vic limitujici „maly“ prumer kol oproti zahranicnim rekordnim lokomotivam?
Pouze částečně – Lner A4 má průměr hnaných kol 2032 mm a Albatros 1830 mm, což jej dělá o cca 10% pomalejší při jedné otočce kola. Dosažená rychlost byl ale o cca 20% menší.
Minulý rok jsem jel v Iryu mezi Barcelonou a Madridem (621 km), dorazili jsme s náskokem 6 minut, tj. Barcelona – Madrid za 2h24min, průměrná rychlost 260 km/h, v Evropě mezi 2 největšími městy naprosto nevídaná cestovní rychlost…
Nicméně třeba mezi Přerovem a Břeclaví by šlo bez zastavení taky dosáhnout zajímavé průměrné rychlosti. 100 km za 40 minut? (150 km/h?)
Ale taky v jakém prostředí, všude pusto, prázdno, osídlení podél tratě minimální. Ale jasný no, tohle je skutečná konkurence letadlům. Proveditelnost něčeho podobného u nás je spíš fikce. A tím nechci říct, že je současný stav v pořádku, to ani omylem.
A teď zapocitejte tamní přirážky na odbavovací procedury a pochodovali cvičení… 🙁
Bylo by zajímavé srovnat procentuálně délky úseků s rychlostmi 160 a 200 km/h se sousedními zeměmi a i s délkou jejich sítě.
Který vlak v síti má nejmenší cestovní rychlost?
Hodně vysoko bude určitě spoj Rakovník – Bečov n. Teplou. 88 km za 2 hodiny 41 Průměrná rychlost necelých 33 km/h
btw. 2 hodiny 41 v 810 si myslím, že by mělo být považováno za zločin proti lidskosti
Ale je to šotosen 🙂
Tohle je taková ta pravá, poctivá, polská trať :), 30km/h pomalu v celé trase.
Ale zase ta relaxace, máte dokonce masáž pozadí v ceně 🙂
Pokud bych nechal „rychlíky“ a vyšší kategorie tak mě napadá, že z Plzně do Brna jede průměrně vlak tak sotva šedesátkou.
Řekl bych že R na trati Plzeň-Žatec bude taky dost vysoko.
Má 57,8 km/h
To je i R26, tam je rychlost kolem 55km/h u R 1161. Takže okolo 60km/h je běžný stav našich rychlíků.
Nevím jestli je nejpomalejší, ale spoj Ledeč n. Sázavou – Čerčany má průměrnou rychlost cca 31 km/h. Ale těch lokálek s podobnou rychlostí bude hromada. V kategorii rychlíků by to mohl být Kokořínský rychlík (Praha – Mšeno) s průměrem 38 km/h
Zatím jsem našel S65 (Os 25863) s 26,5 km/h, ale určitě bude nějaký vlak ještě“lepší“.
Pěkné počty. A teď něco ze světa:
Čína: Peking – Nanking 317,7 km/h
Japonsko: Omiya – Sendai 267,4
Francie: Champagne-Ardenne – Lorraine 264,6
Itálie: Milano – Reggio Emilia 256,4
Tchaj-wan: Zuoying – Zuoying 256,4
Seoul – Busan 305 km/h.
Ale nelibilo se mi, jak to je vyprodane. Na Taiwanu neni potreba ani rezervace, proste prijdu a jedu. Seoul – Busan se i leta a musel jsem toho vyuzit. Letadlo bylo pomalejsi nez vlak.
Jenže Seoul – Busan je vmax 305 km/h, nikoliv průměrná rychlost…
To neni.
KTX 165
2h 16min – 417 km
306 km/h
Je to koupitelna jízdenka, to ze tam jede 20 pomalejsich a nebo se tam da plazit 5 hodin neni moc relevantni.
Ona hodina nema casto 100 minut, co. Tak asi jo, no. Nebudu uz pocitat nic ve dve rano.
Takze jen jezdi 200?
„The high-speed KTX train travels at a speed of about 305 km/h, but can reach a maximum speed of 330 km/h.“
Aspon nejsem jedinej, kdo to spocital blbe.
Je to průměrná rychlost 184 km/h. (z uvedených údajů)
Ten cit. text říká, že vlaky jezdí okolo 305 km/h, ačkoliv jsou navržené na až 330 km/h. (ve skutečnosti jsou tratě KTX navržené na 350 km/h a 305 km/h je aktuální nejvyšší používaná rychlost pokud se nemýlím). Nic o průměru to nesděluje, ostatně to je různé úsek od úseku, trať od tratě.
Ja. Ych tu délku dělil asi tak dvěma a Vysočinu nebo Plzeň raději nezminoval vůbec… A nebylo těch 160 km/h už od 1998?
V devadesatkach sem mezi Brnem a Breclavi vidal rychlostniky na 140, ale do mnoha stanic se brzdilo na 100. Ale odkdy presne je tam 160 to nevim.
Na 140 se zkoušelo za komančů i mezi Olomoucí a Zábřehem.
Štěpánov- Červenka
Ve stejném roce v Japonsku uvedli do provozu super vlak Sinkazen. 19 let po prohrané válce ve které bylo Japonsko naprosto zdevastované. Takže asi tak nějak to komunisté vedli.
Dvě věci:
– Šinkansen (nikoliv -zen), „šin“ = nový, „kansen“ = hlavní trať)
– Japonsko bylo relativně izolovaný příklad, takže jakkoliv naši komunisté žádné železniční zázraky nedosáhli, úplně stejně tomu bylo i v celé řadě západních zemí.
Automatické opravy v mobilu jsem neuhlídal. Pardon. A bylo 19 let po válce která skončila nasazením jaderných zbraní a přesto dokázali v Japonsku provozovat síť takových rychlovlaku že ještě dnes na to koukáme jako na zázrak? Ano nebo ne? A to už tady 35 let komunisté nevládnou a přesto je na mnoha tratích standard Regionova. Přetření sukafon.
Tak ty tratě zrušíme jako jinde a nebudou kazit průměr.
A proč? V německu jsou úzkorozchodné tratě, které dělají vpodstatě základní dopravní obslužnost v parní trakci.
Když to v Japonsku v roce 1964 otvírali první úsek, tak to bylo dle wiki 515 km a začínaly s rychlostí 210 km/h. Nenazval bych to sítí.
Proti tomu tady Albatros na uzavřeném areálu dosáhl závratných 160 km. Kolik má okruh ve Velimi? 20 km?
Nojo, když Japonsko je nudle. Tam je síť a hlavní štreka vpodstatě totéž.
OK, srovnejte stav železnice v západním a východním Německu těsně po pádu Berlínské zdi, třeba.
Korea vstoupila do valky v roce 1950, dva roky po prevratu v Praze. Jih byl chudsi a slabsi nez sever. Zili tam v totalni bide. Dodnes jim ve spolecnosti prezivaji zvyky z doby, kdy nebyl dostatek jidla – neni neobvykle jit na obed v 6 lidech. Jist sam a nesdilet = donedavna velky faux pas. Vlaky jezdi 320 km/h a vysokorychlostní nadrazi v Gyeongju obsluhujici cca 1% populace je hezci, cistejsi a modernejsi nez Wilsonovo.
Nejvetsi skody, co komunisti napachali byly mentalni.
Souhlasím, a to především s poslední větou. Technika se vždycky dá vyrobit, ale primární je to, co je v hlavách.
160km/h na Vysočině je zatím jen papírové, Vlkov-Níhov a pouze pro NS
Keď to porovnám so Slovenskom, je to na zaplakanie. A zlepšenie v nedohľadne…
A přitom by mohla být relativně bez problémů rychlost 200 km/h z Kútů až po Štúrovo a z Bratislavy až před Žilinu (samozřejmě mimo uzel Bratislava a některé úseky). Ale to by slovenská vláda musela investovat do železnice.