Technická správa komunikací (TSK) čeká na čtvrteční verdikt zastupitelstva, zda se bude stavět místo Libeňského mostu úplně nový nebo ještě ne. Ve hře je i varianta provizorního mostu po dobu výstavby. Podle generálního ředitele TSK Petra Smolky je stavba nového mostu rychlejší variantou, než rekonstrukce, navíc s menším rizikem dopravních kolapsů.

Co se stane po čtvrtečním zasedání zastupitelstva, pokud materiál schválený radou (pro demolici) projde?
Budeme postupovat tak, jak rozhodne vlastník mostu, tedy MHMP. My jsme jenom správci a musím se řídit rozhodnutím vlastníka. Podle posledních informací bychom měli pokračovat tím, co máme připraveno několik let, a co bylo před dvěma lety zastaveno: soutěží na stavbu mostu.

Soutěž se jmenuje Rekonstrukce Libeňského mostu, přesto má dojít k jeho demolici…
Jde o demolici mostu, základy pilířů zůstanou stejné. Proto se tomu říká rekonstrukce, i když most, na nich postavený, bude celý nový.

V jaké fázi soutěž je?
Je po prvním kole, kdy došlo jen ke kvalifikaci firem, zda splňují podmínky pro účast. K podání nabídek ještě nedošlo a druhé kolo jsme nemohli ještě vyhlásit, protože vše bylo rozhodnutím vlastníka zastaveno. Vše odblokovalo až rozhodnutí Ministerstva kultury, že most není památkově chráněn.

Materiál pro zastupitelstvo mluví o soutěži, ve které vysoutěžíte najednou projektování i stavbu. Budete mít možnost mluvit do toho, jak bude most vypadat?
Ano, jsou jasně dané podmínky, jak by měl most vypadat, ale bude na vítězné firmě, jaké zvolí řešení. Je dána základní podoba stavby, která by měla být velmi podobná, jen širší, stávajícímu mostu. V rámci přípravy můžeme, a chceme, zadat projektantům začlenění stávajících ceněných prvků, jako jsou schodiště nebo osvětlení mostu, do projektu nového mostu tak, aby byl zachován jeho genius loci.

Patříte k zastáncům bourání, v čem vidíte jeho hlavní přínos?
Těch důvodů je více. Most je opravdu ve špatném stavu a jeho problém spočívá i v tom, že se při jeho stavbě dost šetřilo a je z prostého betonu. Ano, můžeme udělat rekonstrukci, ale životnost takto opraveného mostu bude maximálně 20 let, navíc s nutností monitoringu a průběžných oprav, které budou nákladné a budou vyžadovat uzavírky či omezení provozu na mostě. Když postavíme nový, bavíme se o sto letech. Další argument vidím v časové tísni: pokud začneme řešit jen opravu, jsme na začátku. Musíme vysoutěžit projektanta, nechat udělat projekt, získat povolení. To je zpoždění několika let. Most je opravdu ve špatném stavu, provedené podpěry problém nevyřešily.

Na seznamu mostů ve špatném stavu je i Hlávkův most. Kdy ho začnete opravovat?
To je jeden z hlavních problémů: nemůžeme najednou uzavřít Libeňský a Hlávkův most. Dohoda s městem je, že se opraví nejprve jeden, pak druhý, jinak by nastal totální kolaps. Odklady řešení problému Libeňského mostu vše jen zkomplikují. Pak tu máme také most Barikádníků. Ten je ještě v dobrém stavu, ale od jeho dokončení se s ním nic zásadního nedělalo. Čím déle bude trvat, a oprava stávajícího mostu znamená odložení řešení Libeňského mostu o několik let, tím se nám do horšího stavu dostanou Hlávkův most i most Barikádníků. Potřebovali bychom kvůli Pražanům a zachování dopravy začít stavět nový most, co nejdříve, následně opravit Hlávkův most a pak přijde na řadu most Barikádníků.

Není na škodu, že se otevřel Libeňský most po uzavírce opět autům?
Z pohledu technického to kontrolujeme. Z pohledu strategického vnímám, že návratem aut se už budoucnost mostu tolik neřeší, protože najednou odpadl akutní viditelný problém. Což je špatně.

Jak chcete řešit dopravu mezi Libní a Holešovicemi během stavby?
Jednou z variant je provizorní most, něco podobného, jako byl třeba tramvajový most z Holešovic do Tróje. Záleží na zadání, jaké dostaneme od vlastníka, tedy města. My v tuto chvíli připravujeme a zjišťujeme všechny možné, a především reálné varianty, provizorního mostu. Představa, že bychom při opravě stávajícího mostu opravovali jenom polovinu a druhá sloužila dopravě je zcela mylná. To technicky není možné. Most by se opravoval tak, že by na něm nemohla být doprava zachována. Provizorní most by vznikl vedle stávajícího mostu, pravděpodobně spíše proti proudu Vltavy. Určitě nebude ale tak kapacitní, navíc je otázkou, zda tam dostaneme tramvaje. Nákladově bychom se měli dostat ke čtvrt miliardě za jeho postavení a dvouletý provoz. Je otázka na vedení města, zda je tato částka adekvátní.

Jaká jsou podle vás tedy stručně pro a proti u obou variant?
Pro zachování stávajícího mostu a jeho opravu mluví to, že bude zachována architektonická památka – ojedinělý kubistický most navržený architektem Pavlem Janákem. Proti tomu je tady řada důvodů, proč postavit most nový. Stávající most je z nekvalitního betonu a my nejsme schopni zaručit jeho životnost a potřebnou bezpečnost. Po dobu přípravy opravy, která může trvat 3, ale také třeba 6 i více let, je vysoká pravděpodobnost, že most budeme znovu opakovaně úplně uzavírat a znovu podpírat, a tak dále. I po opravě by nás pak čekaly nemalé náklady na údržbu. Most nebude mít takovou nosnost jako most nový. Málo se třeba mluví o tom, že most v současném stavu nemohou používat hasiči jedoucí k požáru z Holešovic do Libně, ale ztrácí drahocenný čas objížďkou. Nový most bude také navržen tak, že při případných povodních jím proteče více vody, což znamená snížení hladiny Vltavy před ním, tedy prakticky v celé Praze. A to jsou jen ty nejzásadnější argumenty pro stavbu nového mostu.

Tagy Libeňský most Petr Smolka Technická správa komunikací

15 komentářů