Rychlovlakem k Černému moři. Turecko buduje další novou trať, cena za kilometr je oproti Česku poloviční
Nová vysokorychlostní trať Ankara - Sivas. Foto: TCDD
Spojnice Ankara - Samsun zkrátí jízdní doby ze sedmi hodin na 2 hodiny a 30 minut.
Inu to je ono pověstné turecké hospodářství…. 🙂
a není náhodou nejdražší ta VRT, která nestojí ? 🙂
Opět, porovnávat cenu s autokratickým Tureckem a trati někde v poušti s geologicky náročným „ještě“ demokratickým českém může snad jen člověk, který tomu absolutně nerozumí.
A co vy víte o geologii Turecka. Jelikož píšete o stavbě v poušti, tak asi moc ne. Možná si zkusíte otevřít atlas, než začnete plodit bludy. A protože je země autoritářská znamená nezbytně, že se tam musí stavět levněji? Takový komentář může napsat jen člověk, který tomu absolutně nerozumí, abych vás citoval…
Španělsko staví VRT za podobné ceny Turecku a není to autoritářská země a také ani není v poušti. Reliéf Španělska je dost podobný Turecku.
Cena stavby kilometru dálnice v Německu je také vyšší, než v Česku. Německo není autoritářská země.
Cˇím to asi bude, že v Česku jsou srovnatelné staby dražší než jindě? Co třeba SUDOP, AŽD a podobné monopoly?
kilometr dálnice (železnice); ono záleží, co všechno do té ceny kilometru počítáme. jestli je to ideální kilometr „v širé“, nebo kilometr včetně umělých staveb (mostů, zdí a tunelů), múkáček (mimoúrovňových křižovatek; porovnejte prosím hustotu múkáček v německu a česku) a přivaděčů (v případě dálnice) a stanic (v případě železnice), přeložek inženýrských sítí, přeložek komunikací, protihlukových opatření, dálniční infrastruktury (odpočívky, retenčky, lapoly apod.), držhubného obcím (obava ze ztráty vody ve studních je důvodem požadavku budování vodovodu a kanalizace a čističky), velkorysých umělých staveb pro převedení biokoridorů (v některých zemích je to každá akáty a mahoniemi zarostlá rokle) atakdále. no a záleží,… Číst vice »
To je sice hezký, ale ta cena není o kus sem nebo tam, ale je vyloženě vyloženě dvakrát levnější a bavíme se tu v řádech sta MILIONŮ ZA 1km a ne nějaký drobný, kde by nějaké „drobné“ udělaly takovou změnu. Napsal jsem to tučně, aby to došlo i vám…
Nemáte nějaký kontakt na půjčovnu syslů? Tomuhle v ČR na vymření druhu by se to docela hodilo. Škoda, zajímavý a vesměs věcný příspěvek o těch rozdílech, které asi ne každému dochází a pak to zabijete těmihle hloupými komentáři…
omlouvám se, to je takový nejapný vtip který v branži dopravních staveb koluje už deset let a všichni se mu ještě pořád smějeme. upřímně by mě zajímalo, jestli se v turecku hraje na opakovaná blanketní odvolávání proti správním rozhodnutím.
Prdlajs, donedávna se česká koridor počítal za drahých 300 milionů Kč za km.
Jistě, taková Haná je samozřejmě mnohem náročnější terén, ty hřebeny hor, ty bažiny…
Mě spíše překvapuje kolik málo toho po těch tratích pak jezdí. Po nové trati do Sivasu celé 3 páry denně, z Ankary a jeden z Istanbulu – https://www.tcddtasimacilik.gov.tr/tr/yuksek_hizli_tren/detay/15 Ankara – Konya je také celkem slabota. Uvidíme ten Samsun, kam drahně let nic nejezdí, za mlada tam byl 1 pár, pak jen nějaké úsekové nepropojené příměsto okolo Samsunu a Amasye + 1 pár delšího vlaku, ale ne v celé trati. Přitom ceny tam před 15 lety, kdy jsem jel z Ankary k Istanbulu (ještě se končilo dost daleko od města), tak jelo asi 6 vlaků a jízdné bylo v přepočtu okolo… Číst vice »
Částečně to bude i těmi platy. V Česku by za ty turecké žebračenky nedělali.
Nicméně se divím, že se v Česku stále něco ještě staví, když si stavební firmy stěžují, že je nedostatek pracovníků různých profesí.
Zajímalo by mě, zda se někde ve světě staví na železnici dráž než v ČR.
USA?
Velká Británie, HS2. Odhad ceny je teď někde na 100 miliardách liber. Což pokud zahrnuje celou délku 540 km, jsme na 5,4 miliardy Kč/km. Původní odhady někdy z roku 2012 byly 15,8 miliardy liber, tedy pořád ca. 800 milionů Kč/km. Šílený.
minimalne…
UK – HS2
USA – HS v Kalifornii
Platy jsou v Turecku oproti ČR tří pětinová.
Average Monthly Net Salary (After Tax) 21,490.30Kč
Cena novostavby bytu např. v 1,5 milionovém městě Bursa je necelých 35 tis. Kč/m2.
(Price per Square Meter to Buy Apartment in City Centre 34,592.31Kč).
Zdroj: numbeo.com
Zaujala mě ta cena novostavby, která shodou okolností relativně koresponduje s náklady na samotnou výstavbu m2 bytu u nás.
Hornatem Turecku je nizsi cena jak v CR, to neni mozne. Leda ze by pri stavbe nebyli predraheni dodavatele jako AZD, DT, ci koumaci.
Mimojine tam pri vykupu pozemku nebude kazdy sedlak a pasacek ocekavat milionove vykupne. A co deset metru chalupar rvouci o zniceni krajiny a ze chce zakryti hloubenym tunelem.
A pro priklady neni potreba chodit do Turecka. Staci Polsko, kde neni problem vykoupit a zbourat nekolik vesnic na suburbni oblasti hlavniho mesta pro stavbu fungl noveho letiste. Predstavte si to stejne napr. v okrese Nymburk u D11.
V Turecku je kilometr VRT vysoko v horách za poloviční cenu oproti v Česku kde se trať staví víceméně na zelené louce. Čím to asi bude? Možná tím že Turci staví jen na rychlost 200-250 km/h
Nestaví se na zelené louce, trať Přerov – Kojetín se staví se skrz obce se zachováním provozu na původní trati. Zelená louka by určitě byla jednoduší. Na zelené louce se bude stavět až VRT, u těch ještě cenu neznáme.
Nějaký vliv to mít bude, ale větší vliv bude mít cena práce, nižší cena výkupů, méně stanic cestou, méně různých protihlukovách stěn apod.
Holt turecké hospodářství je turecké hospodářsví. Není na čase místo Turecka dosadit jinou zemi?
Španělé říkají „česká vesnice“. 😀
Když už jsem zde (nejen já) zmínil ekonomické/hospodářské věci: Španělé byli v ekonomickém kontextu to „S“ zde https://en.wikipedia.org/wiki/PIGS_(economics)
Poláci také.
„španělská vesnice“ má komický příběh, je to špatné převzetí německého (rakouského) idiomu „pémišesdorf“, ovšem tak, aby to pro nás nebylo ponižující, původní smysl tohoto idiomu je jako blbákov či kocourkov, čili místo, kde se lidé chovají z neznámých a neuchopitelných pohnutek zcela nesmyslně.
španělsky mluvící idiom podobného smyslu mají, ale latinskoamericky zní úplně jinak. tedy říkal kolega, zde žijící napůl mexičan a napůl nikaraguec.
Ne, to si pletete. My říkáme španělská vesnice a Poláci říkají česká vesnice.
Proč se to nezastropuje tedy u nás? Důležitější než cena je u nás hlavně rychlost aby byla minimálně 300 km/h průměr a ne maximum a Praha – Mnichov po hodinu, Praha Brno pod 30 minut a Praha – Linz pod hodinu
Praha – Brno je 200 km. Aby to bylo pod 30 minut, tak by ten vlak musel jet 500 km/hod po vetsinu cesty. Navic 20 km by projizdel Prahou a 10 km Brnem a rozjizdel se a zpomaloval.
Sice se už vyrábí vysokorychlostní vlaky konstrukčně na 450 km/h, ale vám zjevně nestačí ani to 🙂
ukažte mi příklad, kde mají vlaky průměr 300km/h kromě Číny?? Tam to dosahují vlaky na trasách o délce 1000-2500km bez jediné zastávky (např. Peking-Shanghai, Peking-Guangzhou).
V Evropě jsou v tomto ohledu na tom nejlépe některé francouzské relace z Paříže, kde se průměr pohybuje mezi 240-250 km/h ale jedná se o vlaky bez jediné zastávky na trasách o délce 400-700km, např. Paris-Avignon, Bordeaux nebo Strasbourg…
To neni ani v cine…
😀 Praha – Mnichov je vzdušnou čarou 300km. Pokud tedy nemyslíte Mnichov kousek od Strakonic, ten by VRT určitě pozvedla, to nepochybně 😀
Ale na druhou stranu by takhle mohla být podzemní stanice VRT pod Ostrým, takže pro výletníky na víkend super 😀
Když už, tak navrhuji VRT Mnichov – Katovice. 🙂
Zastropovat se da ve verejne zakazce temer cokoli i nastavit pozadavky na temer jakehokoli jednorozce. Bude to mit jen dva drobne problemy.
1) Nikdo se do takove verejne zakazky neprihlasi.
2) Nikdo se do takove verejne zakazky neprihlasi.
V tomto pripade bych cenu moc nesrovnaval bez baz dalsich informaci. Stavet to budou dve turecke spolec osti a predpokladam s turecky i zamestnanci a dodavateli (az na vyjimky), to muze ceny zkreslit smerem dolu. Zajimave take je, co vse okolo trati musi stavebni firma platit. Zajimavy je take pojem rychlotrat, nebot vrt to neni, ale jde o defacto konvencni trat s lepsimi parametry. Srovnani s nasi trati, ktera je take konvencni, ale zas v priz i ejsim terenu je zajimave. Na druhou stranu, vime jak jsou u nas zafixovane monopoly a vysoke ceny na zel. stavbach a videt to… Číst vice »
Obě tratě jsou na 200 km/h. V Česku do sítě VRT (nebo také rychlých spojení) bude zahrnuta i trať na 160 km/h.
Která?
RS5?
dokonce jen 100, pardon: https://zdopravy.cz/100-km-h-jako-maximum-promena-trati-do-polska-ma-projektanty-ma-byt-casti-rychlych-spojeni-246756/
Nemam nic proti, ale vrt to pak neni…
I když je to celé RS 5, všimněte si, že píší „VRT Východní Čechy“, ale u „Podkrkonoší“ to „VRT“ už není.
Jinak ale chápu, že PR SŽ trochu mlží a snaží se toho pod hlavičkou VRT prodat co nejvíc. Nevidím důvod, proč jim na tu mlhu skočit.
Na sobotních oslavách 150 let trati Choceň – Broumov (které byly skvělé, ale na webu Zdopravy o nich ani jedna zmínka není) k byla k témau prezentace. Trať má být mezi RS dočasně, do doby dostavby VRT na Polsko.
Ano ja vim, ja to ale rozlisovat chci, pac nase Rychla spojeni jsou spis berlickou, abychom si to obhajili.
At uz jde o napr. Nemecko, ci Francii, tak maji VRT kombinovane s konvencnimi cast i trati, ale neschovavaji to do specialniho pojmu…
Musím ocenit, jak mají poetického ministra.
Myslím, že šlo spíš o ChatGPT poezii.
Pojem „cena“ je v Turecku v posledních několika letech hodně relativní pojem, při tamní pádivé inflaci (a mmch. velmi zajímavý je i vývoj kursu turecké měny vůči mj. české měně. https://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/devizovy-trh/kurzy-devizoveho-trhu/kurzy-devizoveho-trhu/grafy_form.html?mena=TRY protože během roku 2023 klesla hodnota 1 TRY pod hodnotu 1 CZK (Kč), jsou od 1. 1. 2024 kursy uváděny v poměru ne 1:1, ale 1:100. A jestli ještě před 5 lety byl 1 TRY roven 3,47 korunám, tak aktuálně je to jen 0,55 Kč. To je 6,3násobné (!) znehodnocení turecké měny vůči CZK za pouhých 5 let! Je jasné, že jakýkoliv aktuální přepočet turecké znehodnocené měny na české… Číst vice »
** Samozřejmě tou příznivostí je myšlena relativní lacinost něčeho tureckého z českého pohledu (naopak z tureckého pohledu je to naopak relativní drahost čehokoliv – zdaleka nejen – českého).
Odkaz výše míří na graf s ročním vývojem, slovní popis pojednává o variantě (lze přepnout na liště pod grafem) s 5letou historií.
A 20letá historie uvádí 1/2005 a 1 TRY za 16,711 CZK, zato 1/2025 uvádí 100 TRY za 69,079 CZK. Za těch 20 let se turecká měna vůči české znehodnotila 24,19násobně (!).
Ale pirovnat musite i ceny / naklady, klidne mohou byt i 24x vyssi, tim se vam rozdil smaze..
Jj, určitě to neznamená, že by se to teď po 5 letech mělo násobit tím 6,3násobkem, protože i nominální ceny tureckých stavebních prací určitě rostou (pakliže o desítky % ročně rostou i ceny stavebního materiálu, chtě nechtě i mezd stavebních pracovníků, nemá-li dojít k prudkému propadu jejich osobní koupěschopnosti při růstu cen běžného zboží o ty desítky % atd.). Nicméně turecká koupěschopnost klesá, tzn. tu inflaci se zjevně nedaří vyrovnat (ve smyslu odpovídajícího % úrokových sazeb, obdobného růstu mezd atd.) https://mzv.gov.cz/ankara/cz/obchod_a_ekonomika/vysoka_inflace_ovlivnuje_kupni_silu_v.html A letos smluvně zakotvená cena stavebních prací ve výši XXXX TRY může mít za rok (při logickém předpokladu inflační… Číst vice »
Pokud se staví dlouhé úseky jako jedna zakázka, jde cena podstatně dolů. Nejhorší je kouskování, ale to je ještě v pohodě oproti procesu stavebního řízení. Zhruba třetina nákladů na nové stavby padne na byrokracii a s tím spojené průtahy a požadavky
Ano, ohromná část nákladů jde na stavební řízení. Chcete na baráku po babičce novou střechu? 60 % nákladů byrokracie a „ekologie“.
A na to jste přišel jak? Pohled do kavové sedliny?
Před rokem vyšla studie (bohužel jsem si nepoznačil odkaz), kolik procent z ceny nového domu /bytu padne na byrokracii. V průměrných městech asi třetina z ceny, ve velkých městech typu Praha, Londýn, Řím je to až polovina nákladů (!)
Napřed koupíte pozemek (půjčíte si peníze v bance), pak platíte projektanty (půjčíte si peníze v bance) a obíháte úřady, měníte projekt a roky a roky plynou… a stále vám běží úroky z půjčky a platíte a platíte.
Po mnoha letech začnete konečně stavět a až jej dokončíte a prodáte / pronajmete / začnete užívat, teprve tehdy začínáte splácet.
Ano, v nákladech na novou střechu může být velká část na zateplení té střechy, jak vy říkáte „ekologie“.
Zateplení se vrátí, není potřeba to řešit, leda byste byl jeden z těch co si „radši dám trochu větší kotel, než zateplovat“.
Myslím, že proti Česku bude lacinější i tunel skrz Alpy,než kus tratě na rovině u Kolína…
Když se podívám, jak dopadla turecká města při loňském zemětřesení, tak bych si z Turecka asi úplně vzor ve stavebnictví nebral. Nicméně je taky fakt, že se trať Přerov-Nezamyslice staví podstatně dráž i než VRT ve Španělsku.
No a tady silnější zemětřesení nemáme, tak to máme stavebnictví skvělé… Sem tam se něco zvlní, sem tam něco spadne…
o tom se nám může jen zdát