Rychlost 200 km/h. Správa železnic hledá projektanta nové dvoukolejky z Plzně do Stodu
Nová zastávka Plzeň-Skvrňany. Autor: Swietelsky Rail
Modernizace prvního úseku tratě do Bavor vyjde na devět miliard korun.
Modernizace prvního úseku tratě do Bavor vyjde na devět miliard korun.
Nekecat a udělat!
Konečně normální rychlost nově stavěné železniční tratě :-).
Sotousky nekdo vezme za hranici vsednich dni…. Ta trasa by smerove sla na 320.
Snad se časem přehodnotí ta jednokolejka kolem Staňkova. Osobku by to na výlukách s NAD zabilo (místo 30 minut do Domažlic jenom 30 minut logistika s přestupem a autobusem po okreskách), nákladku taky, trať okolo přes Kdyni pod dráty nebude – takže elektrický odklon nepůjde… Viz výluky Plzeń – Cheb, jsou, není jich málo…
no když to vidím, tak prohrávají hojně využívané osobní vlaky (na této trati), pokud přesunu zastávky vlaku někam daleko do polí za města, přestává být vlak atraktivní, asi chce nákladní doprava osobku vytěsnit, aby jim nepřekážela 😀
osobně jsem po shlédnutí videa nabyl přesvědčení, že nejlepší řešení by bylo ponechat stávající jednokolejku pro Os a Sp vlaky a mimo ní postavit novou dvojkolejku pro Ex a nákladku, která by mezi Plzní a Domažlicemi neměla žádné zastávky.
Titulek je zavádějící. Projektantem bude SUDOP Praha. Možná si k sobě někoho vezmou, ale jelikož je to 200, tak spíš ne.
Asi tak. Bohužel.
Hlavně bych rád připomněl, že to je „až“ 200. S úseky až 130, resp 110 pro klopidla. A krásných 4h 15 do Mnichova.
Když ta jízdenka stojí takové peníze, bylo by neslušné cestujícího vykopnout z vlaku rychle. Má právo si jízdu užít.
Jízdenka do Mnichova stojí skoro vždy jen pár stovek.
To mluvíte čistě o úseku Plzeň – Stod?
Ne
Francouzské TGV (Oui) končí nejvýchodněji v Mnichově. Kdyby ta trať byla celá na 200km/h a až do Mnichova tak by se Praha mohla dočkat rychlého spojení s Francií, Beneluxem i Anglií a TGV linky z Lyonu/Paříže prodloužené až do Prahy, pokud by SNCF vytvořily pro tenhle projekt partnerství s ČD, což by se ale asi neobešlo bez investic ČD do rychlovlaků (rychlovlaky tím nemyslím Pendolina) mohla by se Praha stat mostem mezi východní a západní Evropou (ne mezi Německem a Maďarskem). Chtelo by to ale ucelenou studií na páteřní trasu Mnichov – Praha – HK – Varšava která by byla… Číst vice »
Jsi snilek. To zni az moc hezky nez aby to byla pravda. Vymenit vladu a managery a projektanty.
Trat Plzen Domazlice nyni prej vitezi ve variante kdy tam v puly cesty bude rychlostni propad z 200 km/h na 100 a jedna kolej v delce 7-10km… a pak zase 10km dvojkolejky na 200km/h .
A Sudop tvrdi ze je to nejvyhodnejsi!!! Sakra uz, takovi napady si dejte za klobouk….kazdy vysoky rychlostni propad je nebezpecny a spunt!!!
Ale jeste pred 1rokem Sudop tvrdil, ze dvojkolejka neni vubec treba skoro nikde do Domazlic 😀
http://www.trat-180.wz.cz/rekonstrukce.php?rok=2020#20modernizace
Okolo Stankova jim 1 kolej neodpustim!
Ale z Domazlic na hranice je to vec jina. Je tam clenity teren atd a politycky smluvni boj s DB…. Tam se asi vyplati strategie jako u Dolniho Dvoriste… jen optimalozova a za 5-10let zacit stavet dvojkolejku
Ta trať je důležitá hlavně pro nákladní dopravu, díky nám taky ekonomicky vyšla a při diskuzích a projednávačkách vyšla dobře i dopravní technologie. My s tím problém tudíž až tak nemáme 🙂 Staňkov není ještě úplně definitivním řešením.
Tlačíme prostě na realizaci a to fest, Děčín nestačí.
Dovolil bych si dopustit se názoru, že dvoukolejka by měla končit až na Pasečnici. Ono do Kubice daleko (ano, přes čáru potom taky, ale třeba Němec nějakou tu jednu výhybnu někdy vykouzlí), ale hlavně je tu provoz osobky jak směr Poběžovice, tak logicky je a o to víc asi bude tendence končit se vším až v DO_městě.
Jak budete v nákladce řešit výluky kolem Staňkova ?
Pro nákladní i pro osobní. Těch Os vlaků tam nejezdí málo. A ještě s Ex6. A již teď lze krásně sledovat, co to udělá s JŘ osobních vlaků, když si Ex6 ze SMRad dotáhne byť jen 10 minut…
Neni to slozite a drahe… jen se asi nikomu nechce :/
Plzen-Mnichov. Aktualni vzdalenost po zeleznici cca 326 km za cca 4h 8min….
Za pohych 2h pri 160km/h prumerne rychlosti 😀 Tj. Kontinualni rychlost bez rychlostni propadu kazdych par kilometru a bez stridani lokomotiv kazdych 50km 😀
Trat Praha-Plzen ma rozdilnou rychlost kazdych 5km :/
😀 V roce 1991 bylo TGV v Berouně, byl jsem se tam s našima jako drážní „ucho“ podívat. Redaktor rozhlasu se mamky zeptal jak se jí to líbí a odpověď zněla „Aby to jezdilo u nás toho se nedožiju.“ Nedožila 🙁 Po třiceti letech, mne napadá shodná opověď. 🙁 A takhle tu žijem.:-D
Video: Ešus na střídavině (6:40) ! Regiošuk pod dráty (14:01) !
aby to netrvalo jako z Prahy do Budějovic
Úplně zbytečné
Moje řeč!
Proč? Je to novostavba na zelené louce. To se má snad do ní schválně strčit ostrý oblouk???
moc krátký kousek novostavby
No, ono se stačí podívat do grafu rychlostí typových souprav a je tam vidět, že ta 200-ka se jede na úseku pouhých 7-8 km…to je na nic prostě celé…
Buďto VRT na Mnichov nebo upravit na 160 km/h, ale nevím kdo tam bude jezdit?
Osobně jsem zvědavý, jak si poradí s vysokou zárubní zdí za Chotěšovem.
To mě taky napadlo, trať vede takovým kaňonem vedle silnice, ale podle mapy to vypadá že i zde povede v nové stopě, ačkoliv text trochu naznačuje že tady už přeložky nebudou.
Půjde to jinudy…
Kdyby to tamtudy v budoucnu šlo dvojkolejné, tak asi jen v hloubeným tunelu.
Ale podle návrhu z videa to jde okolo v jiné stopě.
200km/h??? Doufam ze uz nekdo cte normy a nadefinoval ozdily oproti 160km/h….
a) Plot okolo trati
b) ETCS
c) hlukove emise – zarezy a protihlokove steny
d) prejezdy
e) Osova vzdalenost dvoukolejove trati pro 160 km/h < V ≤ 200 km/h při novostavbě 4200 mm
Ne vsude v EU je to stejne 😀
ETCS – Myslim ze treba ve Spanelsku je etcs povinen az nad 200km/h
Asi proto, že do 200 maj nějaký domácí zabezpečovač. Ale to nevím jistě.
Standartni osova vzdalenost v CR je 4m. Napr take i u stavby Sudoměřice – Votice, kde se bude jezdit vetsi nez 160km/h 😀
Na Slovensku stavi trate s 4,2m
Na Brno – Přerov také bude 4,2
Sudoměřice -Votice se předělávaly na poslední chvíli na větší rychlost. Norma to připouští.
Prosim nevi nekdo, proc na Slovensku preferuji ve stanici/nadrazim 4 koleje -trate <= 160km/h ? 2 prujezdne bez nastupni hrany a 2 odpocne vedle nastupiste? V CR casto vidim 4 koleje pred zadtavkou a pristresky jsou v miste zuzeni na 2 koleje 😀
Kdyz to funguje u TGV a na Slovensku. Proc to nefunguje u nas?
To „slovenské uspořádání“ je bezpečnější pro cestující na zastávkách, ale snižuje kapacitu trati, v pásmu do 160 km/h není nutné, do 200 km/h za určitých opatření také ne.
To „české uspořádání“ je takto řešené v místech, kde je to výhodnější z hlediska umístění nástupiště vůči obci a zároveň přijatelné z hlediska kapacity tratě.
Dekuji
Jenže na zastávkách jsou perony jak u nás, a perony pouze u předjízdných kolejí jsou pouze ve stanicích – takže to není uděláno jednotně – navíc třeba trať Bratislava – Žilina je stavebně na V = 200 km/h pro Pendolina, jenom klasika tam jezdí dneska V = 160 km/h. Takže ta Vaše teze malinko silně hapruje..
Nejspíš vycházejí z teorie, že ve stanicích bývá na nástupištích víc lidí než na zastávkách.
On spíš hapruje celý ten slovenský přístup k rekonstrukci tratí.
To ano, ale zrovna ta koncepce těch pouze peronizovaných předjízdných kolejí ve stanicích třeba konkrétně v úseku Bratislava – Žilina není úplně špatná vzhledem k rychlostem do těch předjízdných – viz níže: a) Trnava – 40/50 km/h b) Leopoldov – 80/80 km/h c) Piešťany – 80/100 km/h d) Nové mesto nad Váhom – 80/80 km/h e) Trenčín – 80/80 km/h f) Trenčianská Teplá – 80/80 km/h g) Púchov – 60/50 km/h h) Považská Bystrica – 100/100 km/h Když to porovnám se slavným 1+2. NŽK, kde do předjízdných kolejí – i kdyby byly 2 km – dlouhé jsme skončili na rychlosti… Číst vice »
Koukal jsem na video BLAVA – Žilina, ty (pomalé) jízdy do odboček ve stanicích by dobrej opruz, zlaté brzdění přímo k perónu.
no, to je vec vyhybek na jakou rychlost jsou stavene, ale kdyby ten vlak blokoval prujezdnou kolej, tak si nepomuzou…
Ale Vase informace mi zase nahrava k myslence „co vse musi byt jinak pro 200km/h“
Ale nerozumim jakto ze se snizeni kapacita. Vzdyt krom nakladnim vlaku i osobni lokalni doprava je casto nucena cekat mimo prubezne koleje. Motoracek bude cekat mimo nastupiste. Cestujici nebudou moc vystoupit. Pri mimiradne udalisti. Treba kdyz neco selze na vlaku jako brzdy, muze vlak stat na zastavce namisto v polich. Ale asi to chce 2x vzjezd a 2x vyjezd
Na dalkovych spojich je bezne zpizdeni tj. expresy jezdici useky 200-400km maji zpozdeji. Kor v dobe kdyz se neco porad pravuje. V Nemecku a ve Francii
Asi úplně nechápu otázku, ale zkuste si představit následující situaci: Nákladní vlak má být předjet expresem a regionálním vlakem. U nás (i v uspořádání typu Krasíkov) nákladní vlak čeká na předjízdné koleji, zatímco po hlavní projedou expres a regionální. Ve slovenském případě ale u hlavní koleje není nástupiště, takže buď nákladní vlak bude čekat na hlavní koleji a expres pojede do odbočky (což prodlouží jeho průjezd a znamená to omezení kapacity), nebo se to vyřešení úplně jinak v úplně jiné stanici (to taky je to snížení kapacity).
Proč nepočká nákladní vlak v případě předjetí expresem u nástupiště? Osobák naopak zastavuje, takže tam k žádnému zpomalení nedochází pokud nákladní vlak blokuje průjezdnou kolej.
Modelová situace byla o předjetí expresem a regionálkou zároveň (tedy osobák jedoucí chvíli po expresu).
nakladni vlak nebude asi mit vyssi rychlost nez ten nakladni ne? A kdyz jej predjede regio, tak na dalsi stanici mu musi zase uhnout, … chapal bych prujezd expresu, pak by nakladak vyrazil a osobak zaujak jeho misto u peronu…
Jak to snizuje kapacitu trati? Pokud jsou dve prujezdne koleje a dve zastavkove s nastupisti? Mj., v CR je casto videt na klicovych tratich jen usporadani s nastupisti u prujezdnych koleji, tedy vlak musi zpomalovat, zastavit a zase se rozjizdet na koleji, kde za nim jede vlak, ktery prave musi diky tomu cekat… Podle me naopak zlepsuje propustnost trati, kde zastavujici vlak muze jiny predjet v plne rychlosti… Myslim, ze je to nejvetsi vada prave koridoru… Chapu, ze nekde je usporadani vhodnejsi kvuli situaci ve stanici, napr. pripojne trati, apod… ale obecne si nemyslim, ze ceske reseni je vyhodnejsi, spise… Číst vice »
Představte si, že chcete předjet stojící osobní vlak ve dojkolejné zastávce s kolejovými spojkami. Můžete jet přes 2 výhybky do protisměru a pak se přes 2 výhybky zase vracet. – osobák zastaví operativně v protisměru a projíždějící vlak to stříhne rovno o „své“ koleji. Nastupující cestující vám budou děkovat. Hodně a nahlas. – osobák zastaví u „svého“ peronu, předjíždějící vlak ale bude muset brzdit, jelikož na výhybkách pojede do odbočky – za přítomnosi protijedoucího vlaku ten osobák nepředjete. Cestující vám budou děkovat. Strojvedoucí vám budou děkovat. Výpravčí/dispečeři vám budou děkovat. Hodně a nahlas. Je-li pro zastavující osobák dodatečná kolej do… Číst vice »
Dekuji. Presne tak. Kazda kombinace u 2 kolejich v zastavce mi prijde jako omezeni ci kompromis. Ale 4 koleji je mnoho vyhod.
Jedine uskali nastava kdyz v jeden okamzik bude muset cekat nakladni a osobni vlak. Nebo rychlik v poruse a osobak atd . Pak asi 4 koleje okolo peronu budou muset byd dlouhe pres 1000m a mit 2 exity do prime prujezdne koleje
Vetsinou se ty vlaky nepotkaji na stejnem peronu, nakladni a osobni, podle me nakladni nema moc duvod dlouho cekat, v plne ho predjede express a muze pokracovat dal, osobak za nim pojede vzdy v dostatecnem odstupu..
Proč to nefunguje u nás?
Já si třeba myslím, že je to zbytečný (do 200).
U VRT (nad 200) to bude fungovat taky, tady už smysl chápu.
TGV trate preferuji zarezy a valy atd namisto betonovych protihlukovych sten…. lepsi pro udruzbu. A lepsi pri nehode. Vlaky jsou z hliniku
Val/zařez jsou použitelné tam, kde je třeba chránit např. obec dostatečně vzdálenou od trati. Tam kde trať je ve svahu, nebo obklopena zástavnou, to bez PHS nejde.
Navíc je potřeba rozlišovat trať pouze pro osobní dopravu a pro smíšenou dopravu, protože nákladní vlaky jsou obvykle zdrojem většího hluku.
Ano. Souhlasi. Tak by to melo byt. Ale miluji frazy „by melo byt“, protoze to znamena, ze tomu tak neni…
V polich, daleko od zastavby, vidim betonove zdi 😀
U nas jsou temi betonovymi zdmi uplne posedly…
A co mechanicke ci svetelne systemy na nastupni hrane? Napr. metru nastupni hrana blika
Napr… Naklopena nasupni hrana od trati k cekarne. Kdyz kocarku selzou brzdy atd. Kdyz nezbedny fotbalolista necha utikat mic…
Zluta cara na nastupni hrane ??? Proc tam neni cervena? A klidne v sirce az k hrane. A nebo vodorovna znaceni zakaz vstupu?
Copak zákaz vstupu cestující zajímà? Vždyť zrovna nic nejede. Buďte realista, byl by to jen alibismus od SŽ.
Jé hele mámo pojď se podívat tady něco bliká… 🙂
Vážně: dalo by se.
Ano, slo… na frekventovanych nebo na VRT bych rad videl i fyzicke zabrany, jako v japonsku…
A co zabradli mezi kolejemi v nadrazi? Videl jsek i mensi protihlukove steny cca 1,5m vysoke. Myslim ze v Rakousku…. tam jezdi vlaky max 200-230
Na co zábradlí mezi kolejemi?
Pro údržbu překáží a cestující tam nemaj co dělat.
Byva tomu tak… treba v Italii na nekterych mistech i na trati mimo stanice… ale jde jen o male steny zakryvajici podvozky a u pevne jizdni drahy…
A není to spíš nějaká malá protihluková stěna? Ona pevná jízdní dráhy v provedení hladkého betonu hluk netlumí na rozdíl od štěrkového lože. Ja to dobře slyšet, když se jede z Třebovic do Rudoltic, na té části, kde se nezkouší to protihlukové opatření.
a) Plot bude asi jen na VRT
b) ano – u nás nad 160 povinné
c) podle toho co vyjde, nějaké kubatury taky musí vyjít, valy zabíraj další pozemky
d) nebudou (nesměj být nad 160)
e) u novostavby asi bude.
Votice je take novostavba 😉 a tam je 4m :/ jen par procent trati vede ve stope te stare
Jenže ta „až 200 km/h“ je tam dodělávána za pochodu.
Novostavba trati, já žasnu!
Ze stavebního hlediska je novostavbou i Nové spojení v Praze nebo to, co se staví na Budějovice. Ovšem někteří nahlížejí na Ejpovické tunely na pouhou opravu trati, jelikož se nezměnilo číslo trati.
Ejpovice nejsou oprava, ale přeložka. Nové spojení částečně novostavba (hl. n. – Libeň), částečně přeložka (hl. n. – Rokytka) a částečně zrušení (spojky).
Neznam detaily ale me spis v celem clanku desi to jedno sluvko „az“ 200km/h. Aby to nebylo jak s „az“ 160 km/h kdy nakonec vyjde najevo, ze se to tyka max 20% delky trate a jeste jenom pro naklapeci soupravy, ktere po dane trati jedou maximalne v pripade odklonu…
Proč 10km na hranice 115 km/h, může mi to někdo racionálně vysvětlit?
Na co byste si tam chtěl hrát? Je to 10 kilometrů nesmírně náročným terénem Českého lesa, a ani nevíte, na jaké rychlosti budete v Německu navazovat. Cena úseku, který by byl na 160km/h a více by byla možná až několika násobná oproti téhle variantě a reálný dopravní efekt by byl minimální, občas je třeba volit kompromis
Na co byste si tam chtěl hrát? – Třeba zbourat železnou oponu na železnici?
Tak to můžeme začít v Bezpráví ne? A pak hurá na oblouky u Golčova Jeníkova.
Jaké dráty na hranici Moravského markrabství myslíte?:-) Jediná fyzická ochrana proti invazi Čechů začínala zde – https://mapy.cz/zakladni?x=15.4100204&y=49.5153555&z=15&pano=1&pid=33101227&yaw=1.838&fov=1.257 Ta měla spíše betonový charakter.
V plánech bylo, jestli pořád je, nevím, dvoukolejka přes Kubici a jednokolejný tunel pro VTR. Takže těch 115 je možná ta Kubice…
Jednokolejný tunel pro RTV? Tady je někdy sranda!
Ale 810ka do Furthu zůstane, ne ?
Asi jste tudy dlouho nejel. 810tka tam nejezdí víc jak 5 let.
V kazdem pripade je to rozumnejsi postup zacit od Plzne, kde je i silnejsi primesto, nez stylem, jak se zacaly stavet koridory kdy se kolikrat zacinalo stavet dle melo nesmyslne od hranic a dodnes nam chybi dulezitejsi useky ci uzly.
Mohl by mi někdo, prosím, objasnit, proč se nepřipraví projekt rovnou na celý úsek z Plzně k hranici? Děkuji
Protože to má řadu právních, finančních a kapacitních konsekvencí. V zásadě je to jedno, protože hlavní problém není na CZ úseku tratě.
Problém je v tom, že salámovou metodou se to k těm Domažlicím nakonec postaví celé na 200, stačí si počkat na nějakou příští aktualizaci SP. Jen škoda, že každý díl té postupnosti stojí bratru ět let.
Ale němci to tam s těma úvratěma nějak poladí ne? Vždyť tu nedávno byls zpráva že to nakonec zařadili mezi prioritní tratě ne?
Chybí mi tam informace o tom, jestli se DB Netz chystá udělat něco s navazující tratí v Bavorsku aby byl přínos jak v osobní, tak hlavně v nákladní dopravě. Být závislý pouze na trati podél Labe je špatně.
Tímto ale (pokud se Němci pochlapí) vznikne problém kudy protlačit náklady do Plzně, máte někdo křišťálovou kouli kdy bude tunel do Berouna?
Podle https://www.stavby.szdc.cz bude tunel ve 2035, ale na pohádky je brzy.
Ještě nedávno tam měli rok 2042, přičemž začátek 2028 se nezměnil. To se fakt stihne za 7 let?
Praha – Beroun se technicky dá za 7 let stihnout, ale musí být na to finance (v dnešních cenách něco přes 10 mld. ročně po dobu 7 let na jedinou stavbu, to se politikům může zdát moc).
Za 171 dostávají všichni takovou sodu, že se ty peníze snad najdou.
Ale až se dokončí rekonstrukce 171 kolem Berounky, tak se bojím, že se začne říkat „s odřenýma ušima se to ještě nějak vyjezdí, tak s tunelem můžeme ještě počkat“.
Ano, v březnu by měla DB Netz začít s přípravou. Znovu musím tady říci, že problém už není u nás, ani v Bavorsku, ale na spolkovém ministerstvu. U nás je v podstatě vyřešeno a pro ŽESNAD.CZ téměř O. K.
OS: Musíte zkusit někoho v Europarlamentu, kdo má úzké osobní kontakty na Ursulu von der Leyen. I když si o ní můžeme jako Češi myslet cokoliv, tak pokud ji osobně přesvědčíte, tak už to bude na německém federálním ministerstvu dopravy pouze formalita. Vím o čem mluvím…prý se s ní dá docela dobře jednat. Ale musíte to prodat tak, že je to především v zájmu německých průmyslových podniků. S těmi si to musíte jako ŽESNAD předjednat a pochopitelně k tomu přibalit DB Cargo. Občas pro ovlivnění velkých věcí stačí poměrně málo.
Tak celé Plzeňsko je víceméně jedna velká výrobně-vývojová zóna pro Bavorsko. 🙂
Ono je v ČR hlavně na pováženou, že po koridorech určených rychlé osobní a nákladní vlaky v dálkové dopravě se kapacita vyčerpává regionálními osobními a příměstskými vlaky, které by mělo mít vlastní traťové koleje.
Tím pádem by na koridorech ubylo zastávek, podchodů a stavba by se výrazně zlevnila.
Na to, kromě problémů s územním plánováním, nejsou a nebudou nikdy peníze.
Pokud to ŘSD umí u dálnic. Myslím, že by to Správa železnic mohla umět také.
Územní plány se aktualizují každých deset let, navíc část úseků koridorů jsou novostavby, kde by se výrazně ušetřily peníze za nebudování zastávek a stávající tratě na rychlost do 120 km/hod nepotřebují podchody, výtahy, protože tam platí volnější normy, protože při cestě z Plzně po nové tratu do Německa by byla zastávka akorát v Domažlicích, kde by mohli být ještě průjezdné koleje mezi kolejemi u nástupišť.
Jenže úplně bez zastávek vám to neprojde přes obce. Viz blbý příklad v Tatenicích.
Obce to budou sotva těžko chápat u VRT že nebudou mít zastávku za humny, u ostatních tratích nee.
To „nikdy“ tam nedávejte. 😉
Dobrá správa nabídne jistě spoustu času mezi 21 a 5 ranní….pak je asi jediná možnost pustit to jako násled po rychlících, takže 2 za hodinu?
Letmým pohledem do současného GVD vidím místo na 2 náklady vlaky mezi rychlíky i ve špičce, tj. v půlhodině, tedy za hodinu 4 v jednom směru. Ano, v současnosti by takovému provozu asi bránil ten nepovedený tunel u mostu inteligence i most samotný, taky možná úrovňová nástupiště v Radotíně, možná i výkon napájení a samozřejmě současné výluky. Nevím jaký bude dopravní model po rekonstrukci, ale i při 3 osobácích mezi Radotínem a Dobřichovicemi a 1 rychlíkem v půlhodině by měl být prostor pro 2 nákladní vlaky. Což mi přijde jako dost vzhledem k jednokolejkám kolem hranic CZ/DE.
A prozradíte mi, kde tu díru vydíte, když ze Smíchova jede osobák 5 minut za rychlíkem. A z druhé strany jede hned za rychlíkem obracák z Řevnic? Náklady se prováží buď v díře mezi Os do Berouna a obracákem do Řevnic, připadně na „prasáka“ mezi R a Os do Berouna. V opačném směru mezi Os a R z Berouna, případně mezi obracákem z Řevnic a Os z Berouna. Tak či tak ale 4 náklady za hodinu v jednom směru neprotlačíte ani náhodou. Navíc by to neutáhly ani měnírny. A jako bonus, v Berouně na ranžíru jsou jen 4 vjezdové koleje… Číst vice »
Sám jste popsal dva vlaky v každém směru během půlhodiny – přesně tak jsem to myslel:) Ono ty rychlíky jsou co půlhodiny, nikoliv co hodinu. Dokonce jsou některé vlaky v GVD takto zakresleny – pro směr Praha např. 60109+61403, z Prahy např. 48331+64501. O těch měnírnách (napájení) jsem psal, Beroun upřimně neznám, takže jsem jako větší problém viděl ten most inteligence a jeho okolí.
Pokud bude NEx z Ostravy vyjíždět o půlnoci, tak bude 14 hodin čumákovat ve Třebové/Pardubicích, aby se po 24 hodinách s velkou slávou vydal z Plzně vstříc německým hranicícím. Průměrná rychlost 15 km/h. A když bude míst smůlu a do Ostravy se dostane až ve 4 ráno, tak ten den už nikam nedojete. Má jet přece v noci. S velkou slávou vyjede v 8 večer, aby ve 4 ráno stíhal Beroun, nebo alespoň Malešice. Opět čumákuje až do tmy. V pět ráno je na hranicích s Německem. Celých 49 hodin cesty z Ostravy do Německa. PS: Zastaralá americká železnice dokáže… Číst vice »
Pokud by NEx byl z vozů na 160, mohl by závodit z Karlovarským Pendolinem (padne dřív volno osobáku od peronu nebo nákladu z ranžírky?)
Hm, co tenkráte jezdilo za dráhy a dnes……Kam toto, spěje….
Ten tunel nebude nikdy-už jsem to tu psal víckrát proč.
Proč?
Pokud by se Správě železnic podařilo stavbu provést v plánovaných termínech, získá tím referenci, že je schopná realizovat stavby blízké VRT. Dosavadní pokusy Blažovice-Nezamyslice a Choceň-Ústí nad Orlicí jsou fiaskem s komickými posuny termínů realizace. Jsem optimista, snad se to konečně otočí a Správa železnic kromě modernizací zmodernizovaného začne v požadovaném měřítku realizovat stavby přinášející české drážní síti novou kapacitu a kvalitu.
Ano. Nejsme schopni zahájit stavbu na přetíženýchq páteřních tratích a tak místo toho stavíme směrem na Německo, kde navazuje (a ještě dlouho bude) klikatá neelektrifikovaná jednokolejka. Mě přijde, ze SŽ ten Brno-Přerov a Choceň-Ústí snad ani stavět nechce.
Jednokolejka v Německu není až tak klikatá, má TR přes stovku.
A druhé spojení do Německa a na jihozápad potřebné určitě je…
Ono v Německu bude taky lepší trať, jen se už 30 let točíme v kruhu, že ani jedna strana nezačala. Tak je nutné to rozetnout.
To je tak. Zelení nelenili a bez ohledu na jiné shodili Zásady územního rozvoje JMK stavby kvůli R43. Bez toho nelze vyhotovit platný uzemní plán. A bez něj nelze vydat územní rozhodnutí. Teda lze, ale bude mít stejnou právní váhu, jak když to napíše Bolek Polívka na pokladní ústřižek v hospodě.
Takže se čekalo až bude platná ZÚRka, jelikož výkup nebo dokonce vyvlastňování pozemků pro černou stavbu, to jaksi neprojde.
Ta jednokolejka na bavorské straně je již dnes na 160 km/h, byť jen pro klopidla. Kapacitní trať do jižní půlky Německa nám už léta chybí. A koridor do Chebu má na německé straně ještě tragičtější pokračování nežli domažlická trať.
Vážení diskutující, pamatujte tu velkou slávu 200km/h letos z Břeclavi do Vranovic? Tak kde je problém. Proč není rekonstrukce tohoto úseku prioritou. Jeden blbý přejezd a jeden blbý přechod v Podivíně.
Pár „menších“ problémů by se našlo. Každopádně do přípravy jde stavba, která tu dvoustovku z Šakvic (kam jednou prý povede NBS z Brna) do Břeclavi zavede.
Protože má za těžké miliardy nulové přínosy.
A blbě řešené stanice, které je potřeba přestavět: Zaječí, Šakvice (ve stavbě), Vranovice, Hrušovany (hotovo), Modřice (chce to peron k předjízdné, ne k průjezdné) a Horní Heršpice. 4 blbá nádraží. Za provozu předělat.
PS: V Heršpicích je průjezd na 80 km/h, protože se bude přece odsouvat nádraží, tak naco tam dočasně zvyšovat rychlost na 120 km/h a stavět perony. Situace se za 25 roků nezměnila.
To není pravda, protože ta VRT-ka by se napojovala na stávající infra samostatnou odbočkou ze Šakvicema pokud si to dobře pamatuju, takže úplné peronizace by se týkala pouze dvou stanic – Podivína a Zaječí.