Rychlejší trati z Brna do Přerova ustoupí nádražní budovy, úřad schválil demolici prvních objektů
Stanice Kojetín na trati Brno - Přerov. Pramen: Správa železnic
K zemi půjde více než desítka drážních objektů.
K zemi půjde více než desítka drážních objektů.
V tom Kojetíně bývalo záložní procovištěn dispečerského aparátu provozního oddílu Brno
No né, tady se má zbourat zanedbaná a nepotřebná barabizna u trati a už je to v novinách…
A co je kolem toho řečí…
To až jednou třeba dojedeme do Přerova za půl hodiny, to bude slávy… A přitom by na tom nemělo být nic zvláštního.
Já bych neřekl, že je to kvůli barabizně, ale že to je dobrá zpráva, že se konečně něco děje. Byť je to jen razítko na demoliční výměr.
Stavby s břízolitovou fasádou je snazší zbourat, protože jsou prostě hnusné, s plochou fasádou zbavenou všech ozdob, takže vztah k nim má veřejnost menší.
U železnice se vyskytuje tzv. typová architektura, kdy nádraží jsou si podobná, protože vycházela ze stejného projektu. Hlavně u jednotlivých tratí se používal jednotný sdružující styl. Dosti podobnou nádražní budovu jako je v Chropyni tak najdeme v Sokolnici u Brna na téže trati. Nedávno prošla poctivou rekonstrukcí do původní podoby.
podobná je i v Chrlicích a Rousínově. Stejný typ jako je v Kojetíně je ve Vyškově.
na navazující trati Nezamyslice-Ol., ohledně nádraží Bedihošť se dá říct, že je identické jako Chropyně
Klasika, napřed se objekt nechá řízeně zchátrat, aby se mohl zdemolovat. Vydělají na tom spřízněné stavební firmy.
Bohušu, od konce 19. století dodnes bylo zbouráno v areálech všemožných fabrik nesčetně nepotřebných technologických budov. Proč má být železnice výjimkou?
Tak první dokončenou stavbu z této trati už máme. Je jí vložený sloup vedení 110 Kv křižující trať u Víceměřic opatřený nezvykle vysokou základovou patkou, Ta bude zcela skryta v náspu trati. Dokončili to na podzim:
https://youtu.be/We4hCC41AdY
A na dlouhou dobu poslední
Dotaz pro znalé. Ty litinové sloupy, které podepírají přístřešek u nádražní budovy se zachovávají (zdroj ND) nebo to putuje to šrotu? Nedávno padlo Jihlava město, tady jich je taky dosti….
Zdravím, jestliže se bude výpravní budova v Kojetíně demolovat, tak bude sloupy možná čekat uskladnění někde u SŽ jako ND pro jiná nádraží, vystavení několika kousků v nějakých těch žel. muzeích nebo budou někde v Asii přetaveny v ušlechtilou litinu. Když se modernizoval Bohumín, po dohodě s památkáři se všechny použitelné sloupy z nástupišť opět použily a ty poškozené byly nahrazeny novými, poctivě odlitými ve slévárně ŽDB Bohumín. Původní (můj odhad – snad z počátku 20. stol.) na sobě nesou odlitý nápis „TESCHEN“ a byly tak podle všeho vyrobeny Těšínskou komorou v dnešních Třineckých železárnách. Nově vyrobené z roku cca.… Číst vice »
Otázka je, zda v ŽDB ještě funguje nebo bude fungovat slévárna.
Nebylo by levnější přebytečné nádražní budovy prodat? Samozřejmě pokud nepřekáží nové trase železnice.
V současné nemovitostní horečce se prodá i rozpadlý chlívek za dříve nemyslitelné ceny.
Jednak si nemyslím, že o nemovitosti typu nádraží v Kojetíně je nějaký zájem na trhu, jednak nějaký objekt pro cestující tam bude
i nadále, jednak není v zájmu provozovatele dráhy vytvářet si problémy tím, že v těsném sousedství bude mít zdroj problémů.
Když se hned v prvním odstavci píše: “ Stojí v trase nové trati“ – co by to jen mohlo znamenat?
Že to železnice objede za cenu snížení rychlosti (ÚnO)?
To je jen jeden z možných důvodů, viz zbytek článku.
Že pochopit psaný text je pro některé jedince nadlidský úkol.
0.6mld / km na rovině ve stávající stopě s jedním nádražím. To je docela síla. To je stejná cena jakou stálo budování vysokorychlostní trati Erfurt-Leipzig/Halle, která je plná mostů a tunelů.
To je klasika u SŽ. Pomalu a dráze…
však dráha je od slova drahá 😀
Ten Kokotin teda Kojetín ať už zmizí to je hnus..
… a Nezamyslice. To je síla.
Nezamyslice taky
O zastávce Bochoř se neuvažovalo. Je to docela velké sídlo.
Necelých tisíc obyvatel, chápu občas se staví úplně zbytečné zastávky i pro obce pod 500. Bochoř je svou pozicí zralá na zapojení do MHD Přerov, špička 30 min, jinak 60 a myslím, že by to jejich potřeby plně řešilo.
Jen tak by mě zajímalo, která obec s nejmenším počtem obyvatel má železniční zastávku/stanici. Tipuji, že před zrušením to donedávna byla osada Bezpráví.
Pokud berete i nesamostatné osady (viz Bezpráví), tak hodně malá byla i Peřina – ale tam se už taky pár let nezastavuje.
Jedlová není ani obec.
Ze samostatných obcí bude na čelních příčkách jistě Řikonín (56 obyv.) s luxusní stanicí na hlavní trati.
Třeba Voračice na trati Olbramovice – Sedlčany v podstatě nejsou ani vesnice, je to jen statek.
Pak jsou takové případy jako Rusová na trati Chomutov – Vejprty, která má 0 obyvatel, protože i když zastávka stále funguje, vesnice už dávno není.
Brno? A teď vážně… na trati ČK – Nové Údolí mě napadá Polečnice, kde je spíše zastávka pro vojenský újezd a kolem nic není nebo o kousek dál Ovesná uprostřed ničeho či Pěkná, která je sice relativně velká, ale daleko od trati, kde je jeden barák.
Spálenec, Kunžak-Lomy…
Pokud je to zastávka na lokálce někde v lese, může to být i nula a nevadí to (Ovesná, Černý Kříž, Nové Údolí ). Horší je taková zastávka na koridoru. Tam je snad nejmenší Oleško na 090, které je dokonce samostatnou obcí a má celých 98 obyvatel.
Něco se začalo bagrovat podél tratě u Němčic nad Hanou ve směru na Brno po pravé straně a taky kousek před Nezamyslicemi po levé straně. Napadlo mě, že by tam mohla být nějaká souvislost s přípravou stavby nové tratě. Nedostalo se k někomu nějaké info?
Dle map to odpovídá trase a hádám, že odkrývají ornici pro archeologický výzkum. Případně mě opravte.
Předem tuším, že nové budovy nádraží nebudou mít na rozdíl od těch demolovaných žádné nájemní byty, opět. Jakoby SŽ nestála v době bytové krize o příjmy z nájmů nebo o jeden ze zaměstnaneckých benefitů.
Dle koncepce MD by ve stanicích neměli být žádné byty..
V koncepci veřejné dopravy na MD se o bytech nepíše nic, koncepce při nakládání s nemovitostmi osobních nádraží od SŽ vyžaduje „plnohodnotné nahrazení původní nádražní budovy“, neměl byste kdyžtak prosím odkaz nebo nápovědu?
Proč by na nádraží měly být nějaké byty? Je to průmyslový objekt.
Třeba protože by to SŽ přineslo nějaké peníze, na opuštěných nádražích je běžné že dochází k devastaci budov, protože tam není ani řízení provozu ani tam nikdo nebydlí, navíc SŽ začala v poslední době spoustu bytů rekonstruovat a nabízet k pronájmu…
Takže tady ta hrůza na obrázku se má za desítky milionů zrekonstruovat, udělat v tom 4 byty hned vedle nádraží, kde je celý den rachot a v noci světlo jako ve dne.
Pak se tam někdo s nadšením přistěhuje a bude za to platit nájem, který v životě náklady na rekonstrukci nepokreje, takže to bude další ztrátová agenda SŽ?
To jsou skvělý nápady!
Já nic o rekonstrukci té hrůzy nepsal, myslel jsem to tak že jsou případy kdy ty byty můžou mít smysl, a u budov co se opravují mi přijde ztrátovější tam ty byty nechat prázdné než kdyby v nich někdo bydlel
Tak jsem měl dojem, že se bavíme o stanicích uvedených v článku. Samozřejmě kdekoliv jinde, kde se třeba nejezdí 200, je to rozumně napojené na město a budova se nedemoluje, to smysl má.
Tak třeba v Kojetíně to 200 určitě nepojede, je to nádraží a pak je to přestupní stanice.
Proč by to tam nemělo jezdit 200? Vaše argumenty vůbec nic neznamenají.
Přes výhybky jen kilo jako na ČSD? 😀
Naštěstí ne…
A na kolik by v podání SŽ vyšlo odstranění azbestu, rekonstrukce, zateplení a přizpůsobení těch budoov, aby vyhovovaly hyg. normám pro bydlení ? Za kolik staletí by se ta investice vrátila ?
To, že někde někdo v patře bydlí, nezabrání devastaci. Nebo snad nájemník bude platit za byt tím, že bude dělat ochranku budovy? Asi ne, že.
Peníze by to přineslo pouze v případě, že by byl nájem v odpovídající výši k hodnotě bytu/investice. Ten poměr je, že roční nájem by měl být 1/20 ceny bytu. Tzn. Pokud máte byt za 10 milionů, měl by být roční nájem 500 tisíc korun. Tj. měsíční nájem by měl být cca 45 tisíc měsíčně (bez služeb, to jest bez elektřiny, topení, vody, výtahu, osvětlení, úklidu společných prostor atd.). Obávám se, že by to SŽ nikdy nevyšlo. Nacpala by do rekonstrukce 4 bytů třeba 40 milionů a 45 tisíc měsíčně za byt v Kojetíně nikdo nezaplatí. Zaplatí třeba jen čtvrtinu z… Číst vice »
Když soukromí developeři staví byty okolo nádraží, mohla by SŽ nabízet byty ještě blíž a taky na tom vydělat. Spoustě lidem hluk ani ruch nevadí. A normy to pokud vím nezakazují.
SŽ má za úkol starat se o železniční dopravní cestu. Nemám dojem, že by její zaměstnanci na tomto poli neměli do čeho píchnout (= vše skvěle funguje), takže bych byl rád, aby se primárně starali o dopravní cestu a ne o development nájemního bydlení.
Souhlasím, jen by se podle mě měli o železnici starat primárně, a ne pouze.
Nakonec se starají často hlavně o to, jak zbořit to, oč se léta nestarali, a co moderního si tam místo toho postavit. Tratě samé jsou mnohokrát vedlejší.
Nemá smysl se starat jen z podstaty o majetek, který nepotřebuju. Rozhodně nemám dojem, že by SŽ nějak zbytečně bourala, spíš naopak se sypou peníze do budov, které provoz nepotřebuje.
Pro železniční dopravu stanovuje vyhláška celodenní hlukový limit na hodnotu 70 decibelů, noční na 65 decibelů.
Ale na každém větším nádraží obchodní centrum.. tak to najednou průmyslový objekt není, co?
Názory podle toho, jak potřebujete.
Nádraží osobní dopravy opravdu není průmyslový objekt. 😀
Jo, proto je to tak obrovský, proto tam byl mančaft lidí, dopravní kancelář se zabezpečováckou technologií, sklady všeho možného, lampárna a jánevím co ještě? S byty pro zaměstnance jako bonus?
Stanice osobní dopravy pro dnešní potřeby vypadá jako jedna hala s WC a automatem, technologické prostory někde bokem a das ist alles.
Z původního zadání je potřeba tak 20%.
Je otázka, jestli je byt v nové nádražní budově kvůli hlukovým limitům vůbec zkolaudovatelný. Další věc je návratnost investice za 150 let…
A kdo by chtěl bydlet v „prdeli“ a ještě k tomu na nádraží za nájem, který odpovídá novostavbě minimálně v krajském městě?
V tomto to dělá SŽ správně. Na nádraží ať je nezbytné pro cestující a ostatní lidi, ať jsou co nejdále. Už jen pro potíže s bezpečností a s hlukem.
Kojetín podle mě není prdel, když už tam mají i kolomaz. Výšku nájmu lze soutěžit, tudíž nemusí být tak vysoká, tohle mi vadí třeba i u Jihlavy město. Železnice ovlivňuje i někoho jiného, než cestující. Argumentu bezpečnosti nerozumím, hluk spoustě lidem nevadí.
Proč nepřeloží tu šikanu před Přerovem nějak takto: https://mapy.cz/s/lepevabuko aby nebyl propad rychlosti?
1) dálnice s tím nepočítá, má přemostění schváleného koridoru.
2) průlet Přerovem 200 km/h by asi taky nebyl příliš snadno realizovatelný.
3) hodně vlaků v Přerově stejně zastavuje.
A bude možné aby se vlak z Přerova začal s maximálním zrychlením rozjíždět na 200 km/h a nemusel kvůli těmhle obloukům zrychlování přerušit?
Nebojte se vlak opravdu tak rychle nezrychluje.
O tom by se dalo diskutovat, Panter z 0 na 160km/h zrychlí zhruba na 2km. Teď záleží jaký propad rychlosti tam bude.
Bude tam 100km/h
Takže ten oblouk bude omezující.
Nebude vjezd do Přerova bude ještě nižší
Předpokládám, že je to poměr cena/výkon. Tedy za hodně peněz tímto nedostanete až tolik muziky navíc…
A možná se jim nechtělo štvát s pozemkáři. O nás na vsi kvůli vymaštěným zahrádkářům (kterým to ani nijak vadit nemusí) není chodník k vlaku.
Kecáte. Ze stanice Přerov k začátku oblouku před dálnicí je to přes 2 km a to už vlak normálně jede 160 km/h. Oblouk ve stanici končí po 500 m a tam jede rozjíždějící se vlak cca 80 km/h, takže tam omezen není. Tahle hrůza je důsledkem nekoncepční práce SŽ, která nedokázala od ŘSD včas požadovat novou díru pod dálnicí na rychlou trať. Teď už to napravit nejde.
V čem je problém průlet vysokou rychlostí Přerovem? Je to jedna z mála stanic v ČR, která nemá u průjezdných kolejí nástupiště, byť by se ta vysoká rychlost zcela jistě netýkala vlaků od Brna vzhledem k nutným jízdám do odbočky.
Protože se přes Přerov, díky oblouku pod CDP, stejně rychleji jak 80 – 100 km/h jezdit nebude.
A ten rychlý průlet bude Ostrava-Brno, Olomouc-Břeclav, Ostrava-Břeclav nebo Brno-Olomouc? Ve všech čtyřech směrech najednou to neuděláte.
Výhybky na 160 do odbočky už byly zkonstruovány i dvorním dodavatelem SŽ, takže nějak zbastlit by to šlo. Jen je otázka, zda by to bylo smysluplné, když tam v podstatě vše staví, a co stavět nebude, pojede v budoucnu po VRT.
V téhle souvislosti jeden off topic dotaz: Netušíte někdo, proč tam ta klička jižně od Lověšič vůbec je? Od Chropyně jsou koleje přímé jak podle pravítka a těsně před Přerovem šikana.
Celé to na mě působí dojmem, že původně vedly koleje rovně s plynulým napojením před osobném nádražím Přerov. https://mapy.cz/zakladni?mereni-vzdalenosti&l=0&rm=9781Fx8ssd97g8-xUKNkg6Ng3lY0g56R1ggz68gg0MGg3LL8g1jI0gVI&x=17.4239497&y=49.4204999&z=14
A že až později s výstavbou nákladního nádraží se udělala přeložka do esíčka, aby se trať napojila už jižně od nákladního nádraží.
Ano, tak nějak by to mělo být. Ostatně tak je to vidět i na starých lapách z 19. století.
Podle leteckého snímku z 1947 už je tam esičko.
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1947.KROM30.06049&extent=-538925.826115711,-1143828.1689190252,-530461.2361842893,-1139653.186280975&link=ext
Osobní tip je, že bude díky nákladovýmu nadráží.
Přeloženo kvůli rozšíření nádraží 1889-1893.
Díky všem za odpověď.
Tady na II. vojenském mapování to je ještě rovně:
https://mapy.cz/19stoleti?x=17.4488070&y=49.4301789&z=15
Protože se na MD odboru strategie o nějaké koordinaci (výhled a vzájemné křížení důležitých staveb) může jen zdát.
Tohle „projektování“ klikáním do mapy mě vždycky spolehlivě pobaví.
Jaký je důvod k nevypsání zakázky na Kojetín-Přerov, když se vedlejší úsek soutěží od 1. 10.?
Není schválena aktualizace záměru projektu na MD.
Zajímavé. A co se na projektu oproti sousednímu úseku měnilo, že je třeba aktualizovat? Anebo to schváleno nebylo a později se to začalo řešit?
To asi nebude ten skutečný důvod – viz
DODATEK č. 4 ke Smlouvě o dílo na zhotovení Projektové dokumentace pro stavební povolení, Projektové dokumentace pro provádění stavby a výkon autorského dozoru Název zakázky: „Modernizace trati Brno-Přerov, 5. stavba Kojetín – Přerov“
Předmět Díla se rozšíří o nové, dodatečné práce, jejich potřeba vyšla najevo při zpracování a projednávání projektové dokumentace – doplnění závěrových tabulek a doplnění rádiového plánování včetně souvisejících úprav dokumentace, archeologická studie, bezpečnostní audit pro stavební objekty komunikací, zajištění vypořádání existujících pachtovních smluv se 37 zemědělskými subjekty na stavbou dotčených pozemcích.
Finální termín: 30.06.2025
Neuvěřitelný. A to fakt už tvrdili, že ve 2025 to prostě začne. Borci přitom měli na mysli 31.12 na konci roku. Zase to budou posouvat do 2026, zas „o rok“.
Tomu snad nikdo soudný neveřil, že začnou…
Jenom obvyklá zdržovačka staveb u nás.
Přibyl obchvat Chropyně a na části tratí bude zkušební úsek na 250km/h.
Takže výhledově kopnou do země v.roce 2040