ŘVC: Do měsíce spustíme tendr na nové posouzení plavebního stupně Děčín
Přeprava kouřovodu směr Egypt, Týnec nad Labem. Pramen: ŘVC
Velkým problémem je drobnokvět pobřežní. Chráněná rostlina, která se k nám dostala loděmi z Německa, říká šéf ŘVC Lubomír Fojtů.
Nám, co se nepasujeme do tzv. odborníků – ekologů, nezbývá než jen držet palce, ať se najde kladné řešení pro lodní dopravu.
Pokud vám jde o kladné řešení pro vodní dopravu, tak se podívejte, odkud kam bude dosahovat vzdutí plavebního stupně Děčín. A pak si sám odpovězte, jaký bude přínost této stavby pro vodní dopravu.
V té zbylé části toku se plánují jen úpravy koryta, jako břehové výběhy, které řeku při malém průtoku zúží. V Děčíně to tak nejde.
Jj, všechno zabetonovat a ždímat do mrtě.
Před hodinou jsem zrovna (opět) pozoroval, jak je kolem Hrenska nemala část řeky úplně sucha, ze by se tam dal dělat piknik. Jak tohle vyřeší onen decinsky stupeň…?
Za sebe doufám, že EIA i v dalším pokusu nevyjde a jednou pro vždy tento nesmyl půjde k ledu. Kaňon Labe je už tak dost zatížen silniční kamionovou dopravou a nakonec i tou vlakovou po obou březích Labe. Kdo úsek Labe od Ústí n/L směrem až na hranici zná, tak ví, že jen stupeň Děčín nebude a ani nemůže stačit. Dalším nutným krokem by musela být výstavba dalšího vodního stupně na úrovni Malého Března. Voda nechybí jen v Děčíne, ale v celém úseku. Lecos napoví, jaké jsou podmínky přívozu Velké Březno – Povrly, Neštědice: „Přívoz je možné bezpečně provozovat v… Číst vice »
Květ, nekvět, vodu je třeba u nás zadržovat a vodní cesta je potřeba.
Nedovedu posoudit, zda a jak moc mu trvalé vzdutí hladiny uškodí či ne. Vím jen, že přežil spoustu povodní.
Aby ‚konkurovala‘ nedávno (přes CHKO…) postavené dálnici a dosud nezlepšené železnici? Řekl bych, že vodu potřebujeme více k jiným účelům než jako cestu, a zadržená v přehradě ‚na konci cesty‘ už je nám jaksi (možná kromě hašení požárů) téměř na nic. Tím nic proti vodní plavbě, spíše proti trvale rostoucím ‚nárokům‘.
Zadržení vody v korytě krajině nijak nepomůže.
Kéž by to vyšlo, na ochranu vodní dopravy (voroplavbu) vydal už kdysi dekrety Karel IV. Taktéž fandím vyřešení vodního stupně Přelouč, prodloužení splavnosti Labe až do Pardubic.
Taky fandím, ale obávám se že nevyjde ani jeden projekt 😕
Voroplavbu chránil tím, že nikdo nesměl postavit překážku, kterou by vor nepřekonal. Na jezech musely být propustě.
Stavba plavební konory je poněkud jiná věc.
Tady je něco k tomu drobnokvětu. Je to rostlina u nás původní, v Německu vedená jako ohrožená.
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/prezije-drobnokvet-v-cesku-rok-2050/
Není nad to, když se do oficiálního komuniké dostanou nepravdivé informace. Záměrně?
To že je lodní neboli vodní doprava finančně v porovnání z železniční nebo silniční dopravou na tom o dost lépe, to asi ví většina lidí, ale bohužel ani vodní stupeň Děčín by nedokázal dostat více nákladů na lodě. Vody je míň a míň,, To že si třeba Albert Canal v Belgii čerpá vodu takzvaně do kopce, to třeba by mohlo fungovat na vodní cestě Dunaj – Odra, ale s tím Labem je to těžké, navíc pod vodním stupněm Děčín by na Německé straně bylo garantováno 160cm a to je opět riziko. Myslím že ekonomicky to asi nemůže vyjít,,,,
Albert Canal: to třeba by mohlo fungovat na vodní cestě Dunaj – Odra
Budu rozporovat.
Zaprvé je to zkratka na řece Máze* do moře vnitrozemím, Máza protéká Nizozemím (Antverpy) aby na čas byla hraniční řekou. Aneb řešili geopolitcký problém v lautr rovině.
Zadruhé je kanál řekou napájen na kótě 58 m nad mořem (odečteno z mapy.cz, klidně upřesnětě) a plavební stupně jsou už jen dolů (5x 10 + 1×5,5 m) k mořské hladině.
Zatřetí: Nečerpají nijak daleko, rozhodně ne 160 km (Dunaj-rozvodí u Hranic) vzdušnou čarou ani nijak vysoko (ne 160 m převýšení). Lze přeměřit v mapy.cz
*) https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%A1za
Na německé straně je dlouhodobě garantováno pouze 140 cm, viz. https://www.mdcr.cz/getattachment/Media/Media-a-tiskove-zpravy/Dobra-zprava-pro-plavbu-Poslanci-schvalili-Cesko/Dohoda-o-Labi_CZ_predlozena-PSP-v-2021.pdf.aspx