ŘVC: Do měsíce spustíme tendr na nové posouzení plavebního stupně Děčín
Velkým problémem je drobnokvět pobřežní. Chráněná rostlina, která se k nám dostala loděmi z Německa, říká šéf ŘVC Lubomír Fojtů.
Nedostatek vody v Labi, v jehož důsledku nemohou plout nákladní lodě z Česka do Německa, je každoročním evergreenem. Z labské vodní cesty dělá nespolehlivou dopravní trasu, která jen těžko konkuruje silnici nebo železnici.
Debaty o vybudování plavebního stupně Děčín, který by situaci v nejkritičtějším místě vodní cesty zlepšil, se táhnou dlouhé roky a výsledek se zdá být v nedohlednu. Ředitelství vodních cest (ŘVC) chce nicméně aktuálně posunout přípravu znovu o krok vpřed.
„V nejbližší době bude spuštěno výběrové řízení na zhotovitele dokumentace EIA. Jedno už proběhlo, bohužel se nikdo nepřihlásil. Teď počítáme i se zahraniční účastí, pojali jsme to více mezinárodně. Pracujeme všichni v jednom legislativním prostředí v Evropě, tak proč by EIA nemohl zpracovat někdo ze zahraničí. Po tom, co bude zpracována EIA, bude znovu předložena ministerstvu životního prostředí k posouzení. Myslím, že jsme většinu problémů, které ministerstvo a jeho podřízené organizace měli, vyřešili,“ řekl při natáčení podcastu Cesty Zdopravy.cz šéf ŘVC Lubomír Fojtů.
Po plavebním stupni Děčín volají rejdaři i průmyslové podniky z Česka, proti jsou naopak ochránci přírody. „Je to zásadní problém. Tím, že se příprava vleče desítky let, tak většina české flotily odešla do zahraničí a jezdí na splavných západoevropských vodních cestách. Do České republiky se někdy vrací, když je dlouhodoběji lepší voda,“ řekl deníku Zdopravy.cz Fojtů. Vzdutí, které by nový jez přinesl, by bylo v intravilánu města Děčína, kde jsou dnes podle něj největší plavební překážky.
Nepůjde o první posuzování vlivu jezu na okolí, proces EIA běžel i v letech 2005 až 2019, dokumentace byla po dlouhé řadě připomínek několikrát vrácena k přepracování a doplnění, až ministerstvo životního prostředí po několikaletém čekání na další aktualizaci proces ukončilo.
„V současné době jsou největším problémem takzvané bahnité náplavy. Externí posuzovatelé ministerstva životního prostředí zhodnotili, že plavební stupeň Děčín bude mít významně negativní vliv na štěrko-bahnité náplavy, což jsou štěrkové lavice na pobřeží, které se pravidelně obnažují a zatápějí, čímž tam vzniká specifická flora a fauna. Zejména je tam zastoupen drobnokvět pobřežní, který se dostal do České republiky loděmi z Německa, kde se dá sekat kosou v každém oblouku. U nás je to silně chráněná rostlina. Máme zpracovanou studii, že jsme tyto náplavy ale schopni uměle vytvořit,“ říká Fojtů.
Za stavbu děčínského plavebního stupně bojuje dlouhodobě i ministr dopravy Martin Kupka, který už v minulosti řekl, že by se po Labi mohla v budoucnu dopravovat ropa, plyn nebo součásti jaderné elektrárny.
„Pokud by se tento problém vyřešil, lodě se sem vrátí. Máme analýzu, jaká je skutečná poptávka. Od Agrární komory, Hospodářské komory, Svazu chemického průmyslu, Svazu těžkých a nadrozměrných dopravců nebo Svazu obranného průmyslu máme vyjádřenou podporu vodní cestě. Pořád věřím, že se to podaří. Význam té stavby není jen dopravní, to je mýtus. Nezapomeňme, že by tam měla vzniknout i malá vodní elektrárna, která by svým výkonem mohla zásobovat například všechny domácnosti z Děčína. A z obnovitelných zdrojů,“ dodal Fojtů.
Celý rozhovor s šéfem Ředitelství vodních cest ve formě podcastu vám přineseme tento pátek.