Rušno na železnici podél Labe. Starý most v Děčíně mizí, za hranicemi začala další výluka
Rekonstrukce úseku Děčín východ - Děčín-Prostřední Žleb. Foto: Správa železnic
Přes Labe povede v Děčíně nový most, konstrukce se již svařuje.
Mohl by mi, prosím, někdo dát vědět, za ten most někdy nebyl (neměl být) dvoukolejný… Na fotkách i při své jediné tamní cestě jsem získal takový dojem. A dělávalo se to tak.
Díky.
Spodní stavba mostu je navržena pro dvě koleje. Druhá kolej tam ovšem nikdy nebude. Do tunelu před mostem byl problém umístit jednu kolej s trakcí – mašinky nám trochu vyrostly
Díky. Velikosti tunelu jsem si nevšiml.
Tak mne napadá, nešla by tam tedy místo 2. koleje dát lávka pro pěší a mikromobilitu?
Zajímavý nápad, škoda, že to nikoho nenapadlo… 🙂
A kam ji napojit? Na I/62 to není ideální. Jednak schodiště a druhak je to silnice I. třídy a zatáčkovitá.
každopádně ta konstrukce byla fascinující!!!
Prostor pro zamyšlení nad budoucí paralelní nákladní trasu. I přes velké investiční náklady…
Ze začátku to byla katastrofa ten Děčín, teď už to celkem klape. Ten jednokolejný provoz taky není zas tak hrozný. Když se dělal úsek Prostřední Žleb – Dolní Žleb, tak to byla katastrofa, několik hodin čekání v Děčíně na odjezd. Hlavně Němci umí děkat noční výluky narozdíl od SŽ, tak to tam hezky odsejpá ta práce.
Tak když naprostá většina adhoc vlaků soukromých dopravců nedostala od Němců kapacitu a jezdí se přes Rakousko a Polsko nebo Cheb, tak to klape 😀
Skoro veškeré agro, dřevo, phm. Pokles přeprav těchto komodit via Děčín u soukromniku vidím cca o 50 až 60 % čekání na kapacitu je horší než čekání na smrt. A to že dostanete jízdni řád ještě neznamená že skrz hranici ten den projedete.
Takže jeden cíl úderky z dlážděné se splnil…
Z meho skromneho pozorovani, predanych vlaku pres Zleb ubylo minimalne o 20 paru denne. To je pak jasne, ze i Decin vypada celkem klidne.
Stejně je katastrofa že k našemu velice důležitém sousedovi vede pro náklad jeden jediný železniční přechod.
A to 70 let po válce. Aspoň že je ta dálnice přes Rozvadov, když už nic.
no ona je pak jeste druha dalnice… 🙂
Já vím, ale to taky trvalo.
No jediný elektrifikovany a dvoukolejny. Potom jsou ještě přechody 3x Cheb (hodně využívány), Domažlice (málo využívány) a železná ruda, Kraslice, Rumburk, Pernink, Varnsdorf (bez nákladní dopravy, ale proč není, tož to otázka). Takže přechodu je dost, jen tenhle má asi jediný potenciál, páč převážně kontejnery z Hamburku/Rotterdamu.
Všechny přechody mimo Cheb a Domažlice klidně zase smažte. Nejsou pro nákladní dopravu ekonomicky využitelné. A s výlukami se na trati Děčín – Pirna budeme setkávat trvale. Tam to prostě nefunguje stylem „postav a zapomeň“, takže se vykonává pravidelná údržba a opravy. A protože je trať přetížená a bez odklonové trasy, tak to pak zde vypadá jak vypadá. Stav této trati zcela zásadně omezuje možnosti přechodu zátěže ze silnice na železnici a velmi výrazně se podílí na stagnaci výkonů železnice v ČR. Toto je v kontextu předchozího článku o úspěších Švýcarů a 75ti procent podílu železnice na celkové přepravě. A… Číst vice »
Skutečně by byla elektrifikovaná trať přes Benešov, Českou Kamenici, Jedlovou a Rumburk třeba s prodloužením kolejí na 650m nevyužitelná?
Kam by jste těch 650m chtěl dát? A sklonově je to víc než bída. Rumburk po rekonstrukci, maximální délka koleje 421, ale je to kolej s perónem. Ebersbach neobsazená stanice, tři koleje u perónu, jedna další čistě pro případné nákladní vlaky. A stanice mezi Rumburkem a Děčínem??….hrůza.
Benešov jednu 650m kolej má, Česká Kamenice by šla prodloužit krásně, Mlýny taky. Jedlová je krátká a blbě umístěná, tam tedy nic, ale Rybniště by natáhnout šlo směrem na Jedlovou. V Rumburku by šla krásně udělat 650m „čekací kolej“ od souběhu tratí z Panského až ke zhlaví, Ebersbach by šel natáhnout už od výhybky z Jiříkova.
Neobsazených, dálkovinových stanic jsou, nejen v Němcích, stovky.
Jenže to by musel drátizovat i Němec … A ten se má k drátizaci „Cheb Grenze“ jak medvěd k probouzení ze zimního spánku …
Hypoteticky snad Vojtanov – Bad Brambach – Plauen …
Existuje nějaký způsob, jak něco z toho udělat ekonomicky využitelné pro Cargo ?Vím, že třeba sklony jsou v elektrické trakci menší problém oproti té nezávislé. Uvědumuju si význam nákladní dopravy i to, že jakýkoliv trať se může stát nepoužitelnou z hodiny na hodinu.
Tak Švýcarsko je v tomhle extrém. Taky jsme mohli mít 5% nebo kolik jako ve Francii.
The railway lines to Kraslice and Potůčky (Pernink) are very mountainous. The subsequent railway lines at Varnsdorf and Jiříkov (Rumburk) have capacity only for few extra trains.
Proč se ty přechody nepoužívají: Je tohle silnice pro kamion? https://mapy.cz/s/lugopelama Z Chomutova do Německa se tudy dá dostat, jak je z mapy vidět. Proč se tomu kamioňák bude snažit vyhnout jak jen to půjde? Je to úzké, pomalé, co chvíli musí dokonce zastavit, aby se vyhnul s protijedoucím. A když bude plně ložený, tak může mít problém vyjet i v létě, stačí trochu listí a mokro. Kamion má typicky 2+3 nápravy, ale jen 1 hnanou, narozdíl od autobusu. A totéž platí i na kolejích: Pokud možno jinudy. A ne že někoho napadne poškodit koleje, aby si mohl fotit odklony… Číst vice »
A ještě Vejprty-Barenstein, ale tam nejezdí raději nic-)
Údajně tam za bolševika jezdil PP náklad s uhlím do Cranzalu na úzkou, když kmenová byla nesjízdná.
Ale je to z agentury JPP …
Tři vagony ostravského uhlí na Fichtelberg Bahn. Do Chomutova ČD Cargo do Cranzahlu Loko-Motiv Křimov. Dnes si si BVO Annaberg kupuje uhlí v Polsku.
Potůčky se snad jezdily před II. SV … Podobně Kraslice …
Do Spolkové republiky postačovaly Schirnding a Selb, Česká Kubice až na přelomu 60. a 70. let, při uvolňování vztahů s tehdejším „západním Německem“ ….
Kudy byste ho (trať) vedl vy …. Když „bůh“ formoval zemi, tak nemyslel na to, že mezi Českem a Německem budou jezdit vlaky …
Spíš jde o to že jiné již existující přechody nejsou kvalitou na úrovni toho v Dolním Žlebu. Třeba právě něco z Chebu aby to bylo pod drátama.
Do Chebu vede dvojkolejka, do Marktredwitz taky. Mezi nimi ta štreka vede kolem vody, žádné hory v cestě nejsou. Tak to je jedna z možností. Druhá možnost je přes Domažlice.
Bázový tunel pod Krušnými horami se má taky stavět, ikdyž jednokolejný, v rámci VRT
V tom Německu se v té trati taky hrabou už spoustu let… Má někdo přehled, jak moc je to tam „daleko od hotovo“?
kdyby to nedelali postupne ale najednou ND by byla presne tam
Konec je naplánován na rok 2025. https://bauprojekte.deutschebahn.com/p/oberes-elbtal/pdf