ŘSD plánuje poslední 1,2 km obchvatu Havlíčkova Brodu, začalo shánět první razítko
I/38, nově otevřený obchvat Havlíčkova Brodu (prosinec 2023). Pramen: MDČR
Téměř polovina trasy povede po estakádě.
Téměř polovina trasy povede po estakádě.
Pokud nebude D38 v trase Rakousko – Znojmo – Jihava/D1 – HB – Kolín/D11 – Nymburk – Mladá Boleslav/D10, je to jen šaškárna. Nechápu, proč se tento směr neřeší, tranzitní doprava je tam silná a škody na ŽP obrovské.
Propojení směru od Jihlavy na Humpolec už není součástí obchvatu města?
Zřejmě ne, místo toho se ŘSD soustředí na tento nesmysl, který po dopravní stránce nic neřeší. Rozhodně nezlepší dopravní situaci v tomto místě, posunutí tranzitu o pár metrů jsou vyhozené peníze. Nejhorší na celém projektu ale je, že padne zbytečně kolem stovky garáží, což ještě zhorší už tak tragický nedostatek parkovacích míst u přilehlého sídliště Na Výšině. S protesty obyvatel si soudruzi z města a ŘSD nelámali hlavu.
Estakáda povede na dohled (a na doslech) od rezidenční zástavby. A zřejmě bude schválena, postavena a provozována.
Dokážete si představit podobný projekt na železnici? Kolik humbuku „žádný hluk tu nechceme“ by kolem toho byl..?
Libeňský přesmyk. Úplně přes kopírák. „Žádný hluk tu nechceme!“
Libeňský přesmyk je v Havlíčkově Brodě?
Jen připomínám, že v jiných městech se podařilo starý železniční přídhraďák bez problémů vyměnit. Plzen, Ústí, Přerov, Břeclav 2x, na řadě je Tišnov a tam také neprotestují.
Vy někde čtete, že by pan Honza psal něco o tom, že je Libeňský přesmyk v HB?
Ani nevím, že byl tenhle nesmysl v plánu. Kdyby radši pohli s tím od Humpolce…
Obchvat HB no… hlavně tam severní část, ale třeba i začátek jižní části nemají s obchvatem nic moc společného. Tohle to alespoň trochu zachrání. Na druhou stranu po dostavbě 3 OK na 7 km.
Já bych tomu moc nevěřil. Není to ani rok co se otevřel JV obchvat HB a už tam je na druhé straně obchvatu obchoďák ke kterému vede přechod se semaforem na kruháku, což v původním projektu úplně nebylo. Přistupovat k obchvatu tak že „jé nová ulice! Támhle postavíme tohle a támhle tohleto“ prostě smysl obchvatu ruší. Ale když se ŘSD sebere a postaví o 100 metrů vedle další obchvat, tak proč ne. Pro město je to ve finále výhodné.
Ja tomu nerozumim , proč zas kruhac , proč tam neni MKU.. stejnej paskvil jak na druhy straně , stejnej paskvil jak u Ulibic na D35, nebo u Náchoda . Páteřní komunikace by měla být plynulá . Dokáže mi někdo vysvětlit , kde a proč ty projektanty učí tohle zvěrstvo ? Po Evropě na takových to tazích moc kruhacu neznám (nebo málo jezdím za kopečky ). Dekuju
Ve Španělsku mají kruháčem rozdělené i dálnice, viz hodně na Mallorce
Ve Španělsku mají dva druhy dálnic. Autovía je spíš něco jako Strakonická v Praze, nemusí to mít odstavný pruh (tohle ale nemám ověřeno), ulice (nebo jen barák) může být napojen přímo sjezdem bez doprovodné komunikace, může tam být kruháč a bývá zadarmo, autopista je „opravdová dálnice“ jako u nás.
Je tor trochu složitější, kruháč přímo na hlavní trase nejde ani na autovíe. Hlavní legislativní rozdíl je, jestli je komunikace s omezeným přístupem (autopista, AP), nebo ne (vše ostatní, tj. i autovía, A). V praxi je na AP peáž (ale jsou i výjimky), na druhou stranu jsou peáže i na některých komunikacích, co AP nejsou (třeba radiály R u Madridu, vnější okruh M-50 apod.) Jinak autovíi v drtivé většině vypadají jako klasické dálnice u nás, tj. normální exity, odstavné pruhy. Spíš mají horší směrové a výškové poměry, protože zvlášť ty starší vznikaly jen rozšířením původních státních silnic N do plného… Číst vice »
Takže rozdíl mezi autopistou a autovíou je spíš jako mezi D a R do r. 2015 u nás. Původně ten rozdíl byl, nicméně aktuálně po stavební a provozní stránce dokonvergovaly do téměř nerozlišitelné podoby. Problém je v tom, že za autovíu se neplatí a za autopistu by pravděpodobně (navzdory pár výjimkám) byla peáž, takže se do toho řešení nikdo moc nehrne. Vede to k absurdním případům, kdy vedle postavené autopisty vede nezpoplatněná autovía. (Třeba A-45 a AP-46 u Malagy, A-42 a AP-41 z Madridu do Toleda.) K velké nelibosti koncesionářů (AP jsou soukromé), protože je státní A obírají o přislíbený… Číst vice »
Tak ve Španělsku jsou kruháči opravdu posedlí (ještě víc než ve Francii). Navíc mají tendence k hrozným D-I nesmyslům, jako světelná křižovatka zkombinovaná s OK (tj. průjezd středem): průjezd se zbrzdí a jako bonus ani nezmizí kolizní body. Nebo semafory na výjezdech z OK, které dokážou zasekat tři ulice najednou.
Svého času ty největší excesy monitorovala stránka Nación Rotonda (tj. Národ kruháčů), ale koukám, že už moc aktivní nejsou.
https://www.facebook.com/watch/?v=686350474873935
Mallorca, Mallorca, proč mám pocit, že na hranicích Mallorky začíná moře. Není to tranzitní země pro nákladní dopravu, snad s výjimkou lodní.
A to je na tom jiznim kruhaci jeste pekny kopec, tam se za ta leta propali nesmyslneho paliva a ohobluje brzdovych desticek.
Green Deal…
Ve Švýcarsku jsou kruháče na „jedničkách“ taky uplně běžné.
To je úplně jedno jaká je to třída komunikace a jak to mají v zahraničí. Pokud projede v přímém směru několik tisíc nákladních vozidel denně, tak se MÚK prostě vyplatí. A to jak ekonomicky, tak ekologicky. Ještě bych zmínil nesmyslnou okružní křižovatku na obchvatu Svitav, kde většina z obou komunikací projíždí rovně a i přes pro stavbu MÚK příznivého terénu se sem „podařilo“ umístit OK, aby se ty dva směry bohužel potkaly.
Tam je to taky pekna cunarna, kdo tohle vymysli a schvaluje…?
Tuším za tím snahu vymístit dopravu na I/73, D43 nebo jak se to zrovna jmenuje. Bohužel to má jeden háček, totiž hák, docela velký jeřábový: I/73 není ani vykolíkovaná.
Myslím šlo jednak o cenu, zábor půdy a taky v podstatě nejde o křížení (hlavní a vedlejší), ale o dělení provozu, kde není jedna jasná hlavní intenzita provozu a navíc se to časem (se západním obchvatem) bude ještě hodně měnit. V GB to mají všude na tomhle typu silnic a dá se s tím žít i když MUK je příjemnější.