Rozhovor: Vždy jsme věřili, že jednou z toho uděláme něco pěkného, říká zachránce nádraží Kovářská
Budova nádraží Kovářská povstala z ruin. Pramen: Archiv Štěpána Macháčka
Není to jen prostá rekonstrukce baráku, který jsme zachránili bagru z lopaty. Je to spousta věcí kolem, které nám změnily život k lepšímu, říká Štěpán Macháček.
V hřebenové části vejprtské trati je na některých místech jedna zajímavost, která se u nás příliš často nevídá: stupňovité podélné valy vysoké až 10 m na návětrné straně trati asi 10 a více metrů od osy koleje, které podle mě měly pomáhat proti zavátí trati sněhem v místech, kde bylo možno velké množství vátého sněhu často očekávat a pouhé zásněžky by na ně stačit ani zdaleka nemohly. Podobné valy jsem viděl i někde na trati z Okříšek do Znojma (už přesněji nevím, kde), ale jinde jsem se s tím vědomě nesetkal. Každá z těch tratí přitom patřila jiné společnosti. Možná… Číst vice »
Tohle je třeba i na trati 238: https://mapy.com/cs/letecka?x=15.9292533&y=49.7886979&z=18&ovl=5
Je to vlastně stejná společnost jako trať ze Znojma do Okříšek.
Asi se to dá najít i na více místech, v minulosti (takže to společnosti/projketanti mohly od sebe okopírovat) to bývalo stanrdní řešení vámi zmiňovaného problému tvorby závějí.
Hmm – tam jsem si toho nikdy nevšiml a v mapě to bypadá spíš jen jako dost úzký zářez (stromy na obou stranách trati). Ale naposled jsem tam za světla jel už dávno a už si na to příliš nepamatuji, takže možná máte pravdu. Případy, které jsem zmiňoval (v Krušných horách), nejsou ovšem pouhé zářezy (pokud jsou to vůbec nějaké zářezy a ne skoro jen pláň): ty valy jsou až dál od osy koleje, soudím, že proto, aby (hluboké) závěje za nimi nedosahovaly až do koleje a vrstva sněhu na ní byla proto snadněji prorazitelná. Nejproblematičtější na možnost zafoukání jsou… Číst vice »
Právě že je to zarostlý, tak to občas v rychlosti není poznatelné, a taky jsou dál od koleje. A ty stromy tomu taky pomáhají, ty tam jsou hodně často dodatečně (buď cíleně nebo vlivem neúdržby).
Smekám před tím, co jste dokázali, a držím palce do budoucna!
Ještě v Křimově rozchodit tu prachárnu, to by byla senzace👍
Trať na Vejprty – jsou tam krásné výhledy na okolní krajinu. To vše v ostrém kontrastu s velmi zdevastovanými nádražními budovami což bylo takové šokující. Jak to tam vypadá dnes nevím. Je dobře že tam alespoň o víkendu jezdí vlaky a že se podařilo něco zachránit. Jenom bourat asi není řešení (něco by se mělo zachovat pro budoucí generace) Jak to tam vypadá dnes nevím.
Uz zbyly jen budovy v Kovářské, Vejprtech (torzo), Výsluní a Krimove.
Neuvěřitelné, klobouk dolů
Ať se jim daří a ať na SŽ nenarazí na nikoho, kdo by jim házel klacky pod nohy.
Moc jim fandím a děkuji, že takto mění toto nádraží!
Krásně opraveno, ani si nechci představovat, kolik práce to dalo a tu cenu. Hytláky a ubytko v nich je velmi dobrý nápad!
Ještě se chci zeptat, co je to vechtrovna, kdo tam pracoval a proč se tak tomu říká?
Popsáno na Wikipedii.
Vechtrovna znamená popsáno na Wikipedia? To se mi nechce moc věřit.
BTW, musel bych se hanbou propadnout, na tohle se zde ptát, když význam slova vechtrovna lze najít během pár vteřin. Beru, že existují věci, které najít nelze, nebo velmi obtíženě, a pak je na místě položit otázku zde.
Vechtrovna = stanoviště výhybkáře
Díky, já ten pojem znám jen z armády.
Vechtrovna je obecně strážní domek (i na trati), ne jen stanoviště výhybkáře.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Železniční_strážní_domek
Až se dojde na otázku jestli by se nedala zprovoznit ta výhybka na odstavnou kolej a bude se na to dělat brigáda, dejte určitě vědět. 🙂
Pokud bude SŽ chtít přispět na pražce pod výhybku, můžeme to zkusit vybrat.
Za bolševika bylo ve Výsluní velké školicí středisko Severozápadní dráhy ČSD, a tak možná někteří ze zdejších debatérů pamatují ještě „normální“ provoz na vejprtské trati a Kovářdkou a Rusovou jako stanice obsazené výpravčími, i když pro dopravu frekventanti týdenních kurzů využívali většinou smluvní autobusy k rychlíkům do Chomutova. I z těch školení a kurzů bylo možno udělat si občas nějaký výlet do okolí, třeba jen po lesích v 80. letech totálně zdevastovaných kyselými dešti – dnes už jsou ty strašné jizvy naštěstí většinou nějak zarostlé, ale i tak je tam lesů méně než dřív. V rozhovoru je sice poukázáno na… Číst vice »
Bouřňák neexistuje?
Jinak ty zdevastované lesy jsou poslední dobou podle mě spíš v Krkonoších a Jizerkách než zde.
Bouřňák se třemi vleky je od Klínovce 60 km. Ale první maličký lyžařský vlek od Klínovce na východ je pokud se nepletu pod Horou sv. Kateřiny a to je 40 km, to jsou opravdu pláně na běžky. Na 15 km od Klínovce na západ máte areály Klínovec (6 vleků), Neklid (5 vleků), Boží Dar (2 vleky), Jáchymov (4 vleky), Plešivec (3 vleky), Abertamy (1 vlek) a Pernink (6 převážně menších vleků). Cítíte malý rozdíl?
Ještě jsou dva vleky na Měděnci, ale jinak souhlas.
Zdevastované lesy v tom rozsahu, na jaký jsem poukazoval, nejsou u nás naštěstí dnes už nikde, ale v minulosti ta bylo nejhorší právě v Krušných horách – Jizerky i Krkonoše byly proti tomu jen slabý odvar a trochu srovnatelné to snad mohlo být jen někde v Beskydech, ale ty neznám: to, jak dokázaly zničit krušnohorské lesy exhaláty z firem v úvalu v Podkrušnohoří od Ústí nad Labem až po Prunéřov nemá u nás opravdu srovnatelnou obdobu asi skutečně nikde. A nejhorší to bylo právě v 80. letech (což vaše generace může aktivně pamatovat jen těžko), kdy to v Krušných horách… Číst vice »
Krásná práce a úžasný výsledek. Moc to kolektivu okolo budovy přeji. Jen škoda, že nejlepší správa má v každém kraji jiný přístup. Zde prodali budovu nádraží, jinde neprodají ani strážní domek a jen demolují.(osobní zkušenost).
Řekl bych, že přístup je podle (důležitosti) trati. Ale asi to není dogma, blbci se najdou všude.
Byly případy, kdy pak noví majitelé blokovali modernizaci tratě. Takže pokud to není lokálka bez budoucnosti, asi razí teorii „není domek, není problém“.
Souhlas, viz třeba Vechtrovna ve Troubsku.
V Troubsku to ovšem byly hloupé trucy SŽ – rozložení peronů zastávky klidně mohlo zůstat původní, to by ničemu nevadilo. Přejezd by sice byl zavřený o něco déle, ale třeba by to naopak pomohlo přestupům mezi vlaky a autobusy IDS JMK.
Vrchol byl Kájov. Třípatrová budova, kterou chtěla koupit obec a přestavět na malometrážní byty. Správní železničáři neprodali a raději za desítky milionů zbourali. Teď je tam moderní přístřešek, kde se za větru ani neschováte před deštěm, natož abyste si tam odpočinuli na lavičce.
A ty byty by hygiena schválila? To je to, oč často běží při zachování drážních budov. Pokud v tom původním baráku nebyly zkolaudované byty (na trvalé bydlení), tak vám to nikdo v současnosti na oficiální byt nezkolauduje kvůli hluku a otřesům. A to velmi často nebylo, protože dráze to bylo jedno a ten kdo to dostal jako služební byt byl často vůbec rád, že bydlí. Pokud to v minulosti byt byl, tak se jedná o „pouhou“ opravu a je (skoro) jedno jak to tam hlučí a otřásá se.
Že tam není nějaká slušná čekárna nerozporuji.
I v nejvyšším poschodí té kájovské výpravní budovy byla funkční a relativně moderní provozní nocležna (dokonce i s náčelnickou „rezervkou“), takže jakékoli pochybnosti o možných problémech s hygienou po případné přestavbě na byty jsou zcela irelevantní.
Byl to poměrně nový objekt asi někdy ze 60. let minulého století, zřejmě vznikl jako součást přestavby a rozšíření stanice při výstavbě vlečky do papíren ve Větřní. Navíc naproti stanici stojí patrový dříve hotýlek, nyní funkční penzion s restaurací, takže to není žádná nehygienická slamovitá periferie.
Z hlediska hygieny a schvalování je rozdíl, jestli je něco zkolaudované jako byt (=trvalé bydlení) a jako nocležna/ubytovna/hotel.
Pokud by to bylo v minulosti jako byt schválené (=máte kolaudační rozhodnutí že stavba obsahuje byty), tak s tím v současnosti nejsou problémy.
Minimálně i náčelnický byt tam určitě byl také, ale jestli i nějaké další byty, to už nevím – spal jsem tam jen kdysi jednou v té „rezervce“ při nějaké služební cestě, větší podrobnosti o té budově neznám.
Nádhera, to se ani nedá popsat, víc takových lidí – vim co to obnáší, jak je takova rekonstrukce vysilující a tleskám majitelům.
Když jsem byl mladší, nevěřil jsem tomu, ale i nádražní budova má duši. I menší služebna.
Pěkně zajímavý článek držím vám palce jste moc šikovný s pozdravem Míra Dorinský
Na tento novoroční rozhovor jsem se opravdu těšil, jako zde dlouho na nic. Opravdu inspirativní úctyhodný projekt. Chtěl jsem se zeptat, jak dopadla vechtrovna na chomutovském zhlaví. Viděl jsem ji tak pře čtyřmi lety na stránkách SŽ k prodeji. Přeji Vám v novém roce a nejen v něm úspěch a potěšení.
Předminulý rok jsem si v rámci pobytu v Jáchymově udělal nedělní celodenní pochůzku po okolí. Při ní jsem zastihl zmíněný strážní domek ve fázi stavebních úprav. Pravděpodobně také spadl hrobníkovi z lopaty. To by mohl potvrdit Katastr nemovitostí (náhled do něj, skrze mapy.com).
Jedná se o domek, který se objevil v naší filmografii.
Vechtrovnu na chomutovském zhlaví SŽ nakonec také prodala. Bohužel se ji nepodařilo získat nádražním spolku, a tak bude stylem rekonstrukce z ostatních nádražních budov na Kovářské trochu vybočovat.
Pamatuji tu budovu z dob každodenního provozu (snad ještě s výpravčím), pak jako spadlou ruinu, a teď v září jako krásně opravenou stavbu, kdy jsme strávili víkend v hytláku, což bylo extrémně pohodové a zároveň komfortní ubytování (pokud tedy moc neprší). Všechna čest za odvedenou práci. Ohledně těch pravidelných vlaků, vím že se 3 víkendovými páry se toho moc vymyslet nedá (my jsme jeli z Kovářské do Oberwiesenthalu a pěšky zpět), ale nějaké tipy na výlet vlakem by tam hostům dát stejně mohli – dnes se tam právě dočtou akorát to, že od října do dubna by vlaky jezdit neměly,… Číst vice »
Kam byste z Kovářské chtěl jet vlakem? 🙂 Kromě nádherné přírody kolem Kovářské nic není.
Tak právě proto se hodí někam popojet vlakem 🙂 Jeden tip už jsem napsal, dál můžu třeba na Měděnec, z Vejprt na Bärenstein nebo do Jöhstadtu na Pressnitztalbahn. Díky přípoji v Cranzahlu můžu dojet rovnou do Annabergu, do termálů Wiesenbad nebo k lanovce na zámek Augustusburg. Pokud mám s sebou kolo, možností je mnohem víc, můžu se projet podél hranic na Křimov nebo do Chomutova a vyvézt to vlakem zpět, případně totéž z německé strany.
Než čekat 4hodiny na vlak v Kovářské, tak v Měděnci jsem za hodinu pěšky. Totéž Vejprty. Do Annabergu jede bus co dvě hodiny.
Jediné k čemu je vlak z Kovářské dobrý je dojet do Výsluní, Rusové nebo Křimova, ale to je dle mého málo.
Jako trať je to nádherná. Ale musíme být realisti. Fakt tím skoro nikdo nejezdí. Maximálně Sasíci ráno do CV a večer zpět. Ale i tak vlak není ani z půlky zaplněný.
Tak můžu rovnou z hytláku nastoupit do vlaku na Měděnec a pěšky zpátky, s menšími dětmi to může být výlet tak akorát. I když ty výlety vlakem z Kovářské nalákají málo lidí, nic tím snad nezkazím když jim je doporučím 🙂
Tady bych nesouhlasil. Obsazenost je závislá na počasí, ale výletníky bývají vlaky poměrně vytížené. Zvlášť po přidání třetího páru vlaku se nám zdá, že využívanost stoupla. A snad tomu aspoň trošku přispívá i projekt Nádraží Kovářská, které se samo o sobě stává cílem. Rádi bychom se přičinili o každodenní provoz aspoň o letních prázdninách. Budeme na tom pracovat a lobbovat. Turistů je v oblasti v létě dost.
Na trati casto jezdim jako fira. Nemate pravdu. Vlaky jsou pri hezkem pocasi plne.
Kolem Kovářské nic není? Jak pro koho – třeba pro parní a úzkorozchodné šotouše je odtud poměrně dobře dostupná nejen trať do Oberwiesenthalu. ale právě i Pressnitztalbahn. Jen vlaky by tudy měly jezdit častěji a aspoň v hlavní sezóně i ve všední dny, aby případní návštěvníci nebyli odkázáni především na IAD.
To jsem nepsal já, že tam nic není – naopak obě ty úzké jsem tady přímo doporučoval.
Pravda, to bylo přehlédnutí, reakce patřila o jeden odstavec výš – takže se omlouvám, nebyl v tom žádný úmysl. Ten častější vlak by tam byl pro výlety ubytovaných hodně prospěšný, protože do Kovářské na autobus je to dost daleko (a hlavně zpátky je to do kopce), a určitě by se velmi hodil i tam případně ubytovaným cyklistům, protože ten „cyklovlak“, který provozují kluci z křimovského muzea párkrát v sezóně, plní jiné úkoly. I přes hranici je tam v okolí dostupných několik „turistických“ přechodů pro pěší a cyklisty, ale jsou dole pod hřebenem a možnost vrátit se na kopec vlakem by… Číst vice »
V hytlácích je poměrně obsáhlý seznam tipů na výlety v češtině i němčině.
Ok, tak ten jsem asi přehlédl. Nebo jsem si četl jen ty základní informace. Jestli tam jsou tipy i na výlety vlakem včetně německé strany, palec nahoru.
To jsou borci! Snad podobně dopadne i Moldava…
Tam místní intenzivně hází záchraně nádraží klacky pod nohy, takže to bude dost kompilované.
nádhera, děláno srdcem
Pracoval jsem LD Chomutov.Se mnou tam pracoval pan Antonín Hrdý a jeho tatínek prý dělal v Kovářské náčelníka a bydleli tam.Tonda bydlí v KIášterci nad Ohří.Od něj byste se možná taky něco dozvěděli.
https://www.youtube.com/watch?v=VsCPIOTfHJw
Už ho vyzpovídali.
Klobouk dolů,za každou zachráněnou drážní stavbu a navrácení původního vzhledu👍,ať se dílo daří
Do toho původního vzhledu sice bohužel dost chybí (hodně třeba překážejí ta plastová okna, apod. – ale tomu se dnes už asi nelze rozumně vyhnout), i tak je to ovšem paráda, když si matně vzpomínám, jaká už z té budovy byla strašná ruina. Za mě rozhodně také velká poklona.
Plastová? Já na všech fotkách vidím krásná dřevěná okna.
Pane Zikmunde na těch fotografiích jsou toliko okna špaletová, plastový profil ani eurookna takhle subtilní nevyrobíte.
Okna jsou natřená na bílo, protože to tak je historicky věrnější (bezbarvé laky a lazury jsou aspoň v našich končinách relativně nová věc) a asi i trvanlivější.
Běžné špaletové okno do chaloupky stávalo okolo dvaceti tisíc jedno (vyrábí se celé na míru), tohle vysoké do haly v pocovidových cenách může být k padesáti, v lepším případě včetně montáže.
Pan Macháček je naprostý bůh, že to v této kvalitě rekonstruuje, tak jeho práci prosím neshazujte nemístnými komentáři.
Budiž: nejsem odborníkem na výplně stavebních otvorů a vzhled i (asi hlavně) barva mě svedla k představě, že jde asi o plast. To jen na vysvětlenou – a mýliti se je lidské, to snad připustíte. A propos: mohu vědět, kterého pana Zikmunda jste měl na mysli tím oslovením? Já sice (minimálně) jednoho osobně znám (není sice už také nejmladší, ale je mladší než já), ale dovolím si vás ujistit, že já se totiž Zikmund nejmenuji a ani jsem se tak nikdy nejmenoval – ani příjmením, ani křestním jménem. Inu, mýliti se je lidské, že – a i oslovení také může… Číst vice »
Ne ne, na nádražních objektech na Kovářské opravdu není jediné plastové okno, jak píší diskutující. Ani nikdy nebylo. Necháváme dělat kopie původních špaletových oken, která se částečně v ruinách zachovala.
Krásný den, pane Macháčku, děkuji za kvalifikovanou informaci: nejsem odborníkem na používaný materiál a možná mě i svedla i ta křiklavá bílá barva, která mi k té stavbě nesedí – a myslím, že tam ani v minulosti okna a dveře nikdy čistě bílou barvu neměly (možná nějakou smetanovou, ale v paměti už to přesně nemám).
Revitalizace prostoru celé dopravny je od Vás velmi ušlechtilý nápad a čin: velmi Vám přeji, aby se vše úspěšně dařilo i dál, a jen mě mrzí, že už se mi v tomto životě nepodaří to dílo v reálu shlédnout na vlastní oči. Přeji mnoho zdaru!
Čumím. Smekám. Držím palce! 🚂
Úžasný
Co na to říct? Respekt a klobouček dolů. Krásná práce. Moc hezký.
Vážený pane Macháčku, netušil jsem, že stejný Štěpán Macháček je blízkovýchodní zpravodaj a zároveň zachránce nádraží. Obě Vaše hlavní činnosti Vám jdou velmi dobře! Děkuji za obojí. Zároveň přeji Vám i redakci vše dobré v roce 2026! A hlavně ať Rusáci ideálně táhnou zpátky do Ruska.
Hlavně nezapomeňte že nemovitost bud ev režimu „drážní objekt “ se všemi důsledky
Co tím myslíte?
Připojiji se k dotazu Henryho.
V nějakém drážním režimu jsou asi pozemky, ale pro barák(y) už není důvod.
Nebude. Bude rekolaudována jako obytná budova.