Rozhovor: Škodovka má práci na tři roky dopředu, říká viceprezident Majer
Tramvaj ForCity Smart Artic X34 v německém městě Schöneiche. Foto: Škoda Transtech
Uplynuly víc než dva roky od podpisu smlouvy, díky které se stala vlastníkem Škody Transportation skupina PPF. Kam nyní plzeňská
Když už mají pod svými křídly Transtech, bylo by fajn, kdyby se někdy ty spací doubledeckery, co provozuje VR, podívaly i na český koleje.
To by poněkud drhlo. 😀
Jak je to vůbec s ekologickými normami na motorové jednotky a lokomotivy? Jeden by čekal, že na železniční hromadnou dopravu budou platit mnohem mírnější normy, i vzhledem k tomu, co za diesly připomínající parní lokomotivy jde sem tam v Evropě vidět, což by ekvivalentem u silničního prostředku nikdy neprošlo..
Ekvivalentu silničního prostředku stejného stáří?
Jistě…
tak si myslim, ze skoda se preoeientuje na vychod a nektere know how se presune do spolecnych podniku v rusku…
Abych to upresnil, tak sice neopousti snahu dostat se na zapadni trhy kde je to o tvrde praci, ale zameri se vice na rizikove trhy na vychode, s tim, ze cast vyroby se presune do techto zemi…
podobnost s Home Credit a jeho praktikami ovlivnovani verejnosti a vlivu na politiku – stejny vlastnik PPF – nebude ciste nahodna…
Drobná technická poznámka k úvodní fotce – ty dvě škodovácké tramvaje nejsou v Schöneiche, ale v sousedním Rüdersdorfu – na konečné zastávce tamní 14kilometrové tramvajové tratě (bez jakéhokoliv větvení) vedené z okraje Berlína (nádraží Fridrichshagen – zastávka S-Bahn) přes Schöneiche právě do Rüdersdofu.
Pan Majer má možná kouzelný prsten jako jeho jmenovec z Arabely. Jinak totiž nemůže vykouzlit neexistující kapacity. Svařovny jsou po celé Evropě přetížené a ani Siemens, Bombardier, Pesa, Alstom, Stadler nemají volné kapacity. Jde hlavně o techniky. A poté se ještě celá skříň musí zkontrolovat – svařovacích inženýrů je takový nedostatek, že Siemens už nemůže brát další zakázky (2024 obsazeno). Situace ve Škodě je ještě mnohem horší, vzhledem k jejich problémům s nekvalitou samotných výrobků, zejména hrůzostrašné EMU Panter. Jen pár zasvěcených ví, jak je to s Pantery pro ZSSK. Takže pokud Škoda zadře tak jako např. Pesa, může se… Číst vice »
A co dovoz z oblasti mimo EU? Skříni je snad jedno jestli ji svaří Helmut Bauer, Denis Ivanovič, nebo Salman Ibrahim.
Ale asi se to dalo čekat když se objevilo tolik soukromých dopravců a navíc jaksi dobíhá (morální) životnost mnoha dalších vozidel.
Denis Ivanovič nebo Salman Ibrahim můžou svařovat úplně božsky, ale pokud k tomu nemají příslušnou hromadu papírů, razítek a certifikátů, je jim to prd platné.
Nemluvě o tom, že pokud Ivan, Juzek, Pepa nebo Ibrahim umí svařovat fakt dobře tak už v nějaké té svařovně v Německu jsou a „bouchají“ tam 12ky za těžký €ura.
Ti, kteří zůstali „doma“, jsou buďto něčím vázaní (děti, rodina…), takže 12ky „bouchat“ nebudou, nebo jsou to slabší kusy, podle čehož ta práce taky vypadá (ti na tu 12ku klidně jdou, když se jim přisype, ale způsobí víc potíží než užitku).
Rozhovor na úrovni, informačně obsažný, děkuji za něj. Jen bych vyvrátil jeden mýtus přežívající díky neznalosti skutečnosti: Ta čtyřicetiletá perioda obnovy východně od nás má dvojjedinou poříčinu: Omezené investiční zdroje a jen velmi pomalý a spíše selektivní trend zpohodlnění cestujících, kteří ani přílišnou modernu a pohodlí nepožadují. Prostě tto perioda obnovy dopravní techniky v zásadě stále vyhovuje, pokud probíhají řádné opravy a také modernizace. Robustní technické základy dopravní techniky z před 40 let si mnozí z nás jistě pamatují.
Jistě – požadovat modernu v situaci, kdy máme robustní základ v podobě B, Bt a 810, je jednoduše absurdní.
Lidi modernu nepožadují, stále preferují škodu 120 a Ikea letos zkrachuje, protože kdo by si kupoval nový nábytek, když kuchyně Asta a sektorové stěny Universal stále dobře fungují.
Tak Ikea asi není zrovna dobrý příklad 🙂
Jinak já myslím že nejlepší vysvědčení o tom kdo jak (ne)požaduje nová vozidla dávají stoupající počty přepravených cestujících za poslední léta, kdy se konečně začalo mohutně modernizovat. Ty 40 let staré vagony (a přístup části zaměstnanců) je dost zásadní důvod, proč spousta lidí vlakem odmítá jezdit.
Ono s tou běžnou 20-25 letou obnovou parku v Německu to není až tak pravda. Když si projdete vozové parky jednotlivých měst, zjistíte jaká je realita (www.tram-info.de). Ano, zrovna v Bonnu se mění 25 let staré Duewagy, poněvadž se jedná o jedny z prvních NP vozidel a nejsou úplně povedené. Stejné vozy odprodává třeba i Bochum, ale rozhodně to není běžná praxe.
Řekl bych, že to bylo dáno spíš tím, že 30 let bývala „inovační perioda“.
K čemu bylo dobré každých 20 let nakupovat nové stroje, když byly úplně stejné jako ty staré (ala Tatra T3)?
A já bych tomu vodíku věřil. Nalejt vodu do nádrže, rozložit,vyrobit vodík a jedem.
Já zas sleduji potenciál energetický vodíku v jedné kyselině, jíž je jako přírodního elektrolytu na naší planetě téměř nevyčerpatelné množství.
Co máte na mysli?
Rozklad vody na vodík je energeticky velmi náročný proces. Navíc by vozidlo muselo být pro ten rozklad napájeno elektřinou čímž vodíkovému autu seberete předposlední výhodu, kterou má vůči elektromobilu.
To byl vtip.
hmm koukněte na to jak vyrobit vodík… myslím, že tudy cesta nevede, mít výrobu přímo v „mašině“
Je to zajímavý rozhovor. Také jsem zvědavý na novou soupravu Regiopanter číslo 2. Doufám, že projekt bude úspěšný než přechodný verze. Za pár let objeví nová souprava pro Prahu. Záleží na tom na České dráhy. Jakou koncepci vyberou? Konečně… Škoda radši počká za pár let na novou lokomotivu než získat nové zkušenosti vývoje. Nerad by to dopadlo jako u lokomotivy Emil Zátopka. Mohl to dojít na špatné jméno Škody. Přeju Škodu holding na šťastnou cestu nové produkty.
Vy být zdejší ne co?
Příští soupravu pro Prahu si nadefinuje Praha a ne České dráhy.
To je ještě čeština?
A není od trakčních řídicích vozů jenom skok k lokomotivě? Talgo nějaký takový koncept má a dodává. Jaký vlastně by byl rozdíl ve schvalování mezi elektrickým vozem a elektrickou lokomotivou?
Jak se vlastně řeší dálkové ovládání v NIM Expresech? Je tam nějaký univerzální systém, siemensácký systém pod licencí, nebo je tam škodovácký, takže to bude použitelné jenom s verzemi 109E?
Ale jen ať se Škodovce daří.
P.S.
K zatížení sítě nabíjením EV, to bude rozloženo v čase, nějak se to bude asi dát vymodelovat, hádal bych že to bude možná podle Erlangova rozložení.
OT: Stačí už jen vymyslet co ty elektromobily bude nabíjet (hlavně v zimě), když tepelný elektrárny jsou na odstřel, nové přečerpávací jsou neprojednatelný a v noci soláry moc nevyrábějí.
No přece budete mít doma energetické úložiště, tak z něj. Stejěn ho budete potřebovat, aby se nestalo, že si SmartGrid řekne, že za 70 minut vypne elektrické trouby a mikrovlnky, protože se zatahuje. A vy v čase T −60 minut budete mít akorát tak nakynuté těsto na koláče. No dobře, jsou-li koláče zbytečný luxus, tak vězte, že chleba se peče ještě déle.
PVE projednatelné jsou, ne že ne, je projednaná konverze Orlíku, to stejné se dá provést na Slapech a Lipnu, to je nahoru nějakých 300-400MW PVE bez většího dopadu na výrobu primární elektřiny. A ono to třeba stačí k tomu aby se podíl FVE výrazně navýšil. z nějakých 2 % by jen FVE mohly po takovéto malé úpravě skočit k 10%. Pak jsou nějaké další možnosti, ale už by hodně záleželo na ceně stavby, výkonu atd. Opravím Vás malinko, staré tepelné elektrárny jsou na odstřel, ale na druhou stranu sloužily třeba přes 60 let, to je celkem dost. Moderní elektrárny, založené… Číst vice »
PVE nedokáží nahradit tepelné elektrárny v našich podmínkách, pakliže se dramaticky nezvýší jejich počet (a výkon). Vyrábět elektřinu z plynu je ekonomicky dost těžko obhajitelné (ale je pravda, že pokud dojde k odstavení uhelných elektráren z ekologických a jaderných z náboženských důvodů, tak bude lepší drahá než žádná elektřina) a navíc v našich podmínkách to znamená zásadní (novou) energetickou závislost. Byť je pravda, že tu je dost prostoru pro stavby nových zásobníků, které by snížily akutnost té závislosti. Další úvahy, ať už o Baltu a větrnících nebo fotovoltaikách na Sahaře s podmořským přenosem HVDC vedením jsou pěkné, ale zatím celkem… Číst vice »
V létě si s obnovitelnou energií možná vystačíme a na zimu (zvlášť s inverzemi jako zrovna teď) jedině kogenerace, ať už ze zbytků uhlí, z plynu nebo z biomasy. Je hřích tím buď jen topit, nebo z toho jenom dělat elektřinu a odpadní teplo pouštět chladícími věžemi do luftu. Propojení Evropy pomocí nových VVN (ať už AC nebo DC) je taky nezbytné.
ještě tu potřebu nových vedení vysvětlit greténistům….
Zvládnu to dostatečně pro nemalou redukci zbytečné letní produkce v tepelných elektrárnách. Elektřina z plynu není zase tak drahá, dostane se to tak na 60€, nebo tak nějak. Samozřejmě je to pořád dost oproti dávno zaplaceným starým uhelkám to drahé je. Jenže u uhelných elektráren zase musíme započítat škody, které páchá těžba uhlí atd. Bez zajímavosti ani není že většina nových elektráren se bude pokaždé pohybovat minimálně nad 50€/MWh, pod to se s tím snad ani moc nedá jít. Takže tu máme teoreticky ještě problém v burze a používání co nejlevnějších, mnohdy dost starých, elektráren. Pokud by se šlo do… Číst vice »
Než u nás budou mít elektromobily aspoň 30 % trhu (což při průměrném stáří vozové parku 14 let bude kolem roku 2050), tak je bude napájet 3. generace ITERu.
Pochopitelně že jde o otázku spojeného nebo odděleného trakčního modulu. Samostané lokomotivy mají výhodu koncentrace hnací technologie do jednoho místa, čímž se zjednodušuje a zlevňuje konstrukce a provoz netrakčních prvků – vagonů.
V NIMexu je WTB. Po HW stránce je to v dnešní době univerzální dostatečně.
Přeji Škodovce, aby se jí na železničním trhu dařilo.
Děkuji moc za velmi zajímavý rozhovor 🙂
Nechť se Škodě daří. Zajímavé, díky za rozhovor. Jsem zvědavý co v CZ/SK koupí.
Ohledně lokomotiv – pánové ze Siemensu a Bombardieru si to taky určitě se zájmem přečetli.
Možností až tolik není – některou z přežívajících slovenských ŽOSek…
Nejpříhodnější pro aktivity Škody by byly Vrútky, ne?
Před lety Škoda koupila Movo – je tam nějaká aktivita?
Movo postupně zavřeli.
Můj tip k nákupu jsou ŽOS Vrútky.
Já Škodovce fandím.
Velmi zajímavý rozhovor, děkuji.
Jsem zvědav, jestli se rozhodnou pro nový model na jakobsech nebo v původním provedení. Ale na jakobsu by to bylo asi celé od znovu.
Od tramvají n EMU není zase tak moc daleko 🙂
Tramvaj č. 88 v Německu 🙂 Hustý
Holt to tak náhodou číselně vyšlo mezi číslo 87 (tramvajový minisystém ve Woltersdorfu) a 89 (tramvajový minisystém ve Strausbergu). 🙂 Nepatřičnější by mi subjektivně spíše přišlo, kdyby toto číslo bylo „z historických důvodů“ vynecháno.
Pozn. číselná řada 90 – 99 patří tramvajím v Postupimi; takto vysoké číslování všech zmíněných linek je zvoleno pro to, aby nedocházelo k číselným duplicitám s přilehlým Berlínem a jeho MHD.
Dobře Vy! Musel jsem se nejdřív vážně zamyslel, co je na 88 v Německu tak hustý 🙂 🙂
Hustý je to leda pro blbečky na českých internetových fórech.
No když vezmeme jak jsou na některé věci Němci hákliví…
Spíše hákoví, ne? 🙂
Antonín Hirš? 18 Jahre alt?! HALT!
Každý národ je háklivý na něco. V Polsku zase před časem řešili, že autobus linky 666 jezdí do baltského města Hel. 🙂
S potřebou elektřiny pro pohon všeho, co dnes jezdí na ropné výrobky, to vystihl přesně, ale zajímalo by mě, oč méně elektřiny spotřebuje celý ten umělý koloběh s vodíkem oproti přenosu drátem či akumulátory. Pokud zrovna nevzniká jako odpad při jiné výrobě…
Slunce obsahuje 74% vodíku. Budeme ho těžit na slunci 🙂
Neví jak vy, ale já se raději koupu ve vodě.
Proč na Slunci? Ve vodě je vodíku taky spousta, stačí ho tudíž čerpat z řeky. Jo, a kyslík tam můžete rovnou nechat, aspoň ho bude dost pro ryby.
Je to celkem složitá problematika, jako vždy ale pomůže strejda Google. Tohle mi našel vyplivl jako první odkaz na dotaz energie pro zkapalnění vodíku. https://www.hytep.cz/cs/vodik/informace-o-vodiku/transport-a-skladovani-vodiku/618-skladovani-vodiku-i
Pri prumernem dennim najezdu 20km a spotrebe 25kW/100km je denni spotreba elektromobilu 5kW. Rozlozeno na 10h nabijeni je prikon 500Wh. Zkuste se podivat jaky odber ma sklokeramicka deska, zehlicka nebo bojler.
Pro začátek si ujasněte rozdíl mezi množstvím energie a výkonem a jednotky, ve kterých se měří.
Dobra, mate pravdu. Jednotky jsem prohodil spotreba se uvadi v kWh a prikon ve wattech. Co k obsahu meho prispevku mate dal?
průměrný nájezd 20km denně? To je ultraextra sváteční řidič 7300km ročně?? To bych nedojel ani do práce, natož zpět domů…. Já ročne udělám kolem 55.000 km, to je nšjakých 14MWh, dle vašeho příkladu, pokud počítám dobře… To je podstatně víc, než si vezme rodinnej dům.
Samozrejme jsou mezi nami lide, kteri ujedou velke vzdalenosti a take jsou mezi nami lide, kteri s autem nejezdi kazdy den. Proto pouzivame prumerne ujete vzdalenosti.
neznám nikoho, kdo by najezdil ročně pod 20.000 km, znám lidi, co najezdí ročně 100.000 km. Pokud je průměrný nájezd vámi udávaný prasvdou, pak poloviny aut je úplně zbytečných.
Za 10 let jsem svým autem najel 154tis. km. Vč. dovolených, vč. půlročního každodenního dojíždění do práce na vzdálenost 96km.
Ano, víc jak polovina aut je úplně zbytečných. Kdybych si mohl sdílet nějaké e-Citigo, tak by mi to pro ježdění do práce (48km) bohatě stačilo.
Jinak pri vasem najezdu a nabijeni 365 dni v roce a 12h za den by prikon nabijeni byl cca 2.9 kW
A kde bude nabíjet 12 hodin denně…?
Na miste kde auto parkuje?
To jako že budu mát před barákem veřejně přístrupnou zásuvku, pro všecky auta na ulici? to bude jak sjezd chobotnic, ty prodlužky k autům. Pokud bydlíte v paneláku už vidím prodlužku visící z okna v 7. patře dolů na parkoviště, Máte ještě i jiný vlhký sny?
to jako dojedu z práce bomů, zapnu nabíječku a budu doufat že dalšíách 12 hodin nikam nikdo nebude chtít jet. Opravdu pokrok. A pokud pojedem k babičce (cca 10km tak tam pojedu už ve středu, abych mohl 4 dnů nabíjet v kuse a mohl se vrátit.
Sklokeramika nebo žehlička má sice poměrně velkej odběr, ale zato docela malou soudobost.
Na druhou stranu noční hromadné dobíjení elektromobilů by bylo pro diagram (tak jak byl platný ještě před masivním rozvojem OZE) celkem požehnání 🙂 Vyřešilo by to problém „kam s ní“ a výhledově by se tak mohlo ušetřit, v případě stavby další JE, za novou přečerpačku.
Soudobost se dá řešit pomocí „smart grid“. Podle mě je obrovský nevyužitý potenciál na straně regulace spotřeby. Noční proud později nahrazený HDO tu máme ještě z dob socialismu. Ani o loňských Velikonocích (nízká spotřeba a tři dny naprosto jasno) mi bojler nenahříval jen přes den. Takže ve fotovoltaice klidně můžeme přidat 1-2 GW a dál zvyšovat spotřebu v noci (třeba na nabíjení elektromobilů). Samozřejmě to tam nemůžou všechny nabíječky rvát hned po příjezdu lidí domů (kdy jedou i ty sklokeramiky, rychlovarky, TV, PC…). Po půlnoci by cena měla klesnout a každý ať si vybere, zda potřebuje mít nabito hned (a… Číst vice »
Problém fakt není v tom kolik je to rozloženo do deseti hodin, ale kolik to bude ve špičkách
Už se s tím opakuju, ale: žádný odpadní vodík použitelný pro palivové články neexistuje. Vodík je velkotonážně vyráběná látka, používaná zejména v petrochemii, ale i řadě dalších výrob (rovněž velkotonážní výroba amoniaku, dále organické syntézy, potravinářství, technický plyn pro malé odběratele v lahvích). Tomu odpovídá i dnešní spektrum výroby, kdy drtivá většina vodíku se dělá ze zemního plynu (Záluží) a jen pár procent je vedlejší (nikoliv odpadní) produkt chlorové elektrolýzy. To je případ třeba ústecké Spolchemie – tam je nová membránová elektrolýza, postavená primárně jako výrobna chlóru, přičemž vzniká ekvivalentní množství vodíku (velmi čistého) a louhu. Nicméně, toto nejsou odpady,… Číst vice »
Kubrt: Je mi blbý se na to tady ptát, ale nedal byste mi na sebe kontakt? 😊 Vypadá to, že o vodíku toho víte opravdu hodně 🙂
Taky mě to překvapuje. O vodíku se nadšeně a intenzivně plácalo někdy na začátku století, ale zatím se neujal ani pro stacionární akumulaci.
On je totiž vodík potvora, horší než David Copperfield a Henry Houdini dohromady. Uteče nejen z Alcatrazu, uteče odevšad. Ikdybyste víko přivařili po celém obvodu. Ikdybyste zatavili hrdlo sklenice. A je tady ještě jedna podobnost: Má snahu svůj únik medializovat, jaká to byla bomba.
Technicky: Molekula vodíku je tak malá, že projde krystalickou mřížkou. A vodík tvoří výbušnou směs ve velkém rozsahu koncentrace. 5 až 95 % vodíku ve vzduchu tvoří detonační směs, jestli si správně pamatuju.
není to tak strašný, páč ochotně letí nahoru a nerad se dlouze někde zdržuje, tj málokdy se nahromadí, aby ta rána stála za to. Jinak zdrhá ochotně a jak se cpe do krystalické mřížky dělá s ní divy!! Leckterý materiál pak docela solidně mění svý vlastnosti….
Kubrte, to se bude opakovat ještě mnohokrát. Před časem jsem studoval ten článek o fotokatalytickém rozkladu vody a ani to není zázrak. Naopak některá moderní auta na vodík jsou de facto plug-in hybridy s pomocným vodíkovým dobíjením. Takže není otázka jestli elektřinu nebo vodík. Spíš je otázka čím tu elektřinu doplníme. Můžou to být trolejové dráty, rychlonabíječky, spalovací motor nebo vodík. A nebo pokročí nové baterie, teď jsem zase řešil nějaké nové materiály, prý budou výborné do superkondenzátorů. Tak uvidíme.
Půvab vodíku bych viděl (stejně jako je tomu u benzínu či nafty) ve vysoké hustotě energie (ve srovnání s akumulátorem).
Ono je dobré si občas připomenout, že při docela běžném tankování u pumpy odpovídá palivu protékajícímu pistolí v přepočtu výkon asi 8 MW (čistej, po vynásobení účinností motoru, tedy „na klice“)…
Jo, ale čas strávený tankováním u pumpy je exkluzivně využitý pro tankování. Elektromobilita potřebuje tankování paralelní k něčemu jinému, třeba k nakupování v obchodě, spaní doma v posteli, obědvání v motorestu, práci v kanceláři u svého zaměstnavatele. Auto stejně většinu života tráví parkováním. To máš jako srovnávat lva a krávu. Prostě budeme mít v garáži místo dravce přežvýkavce… 🙂
není nad to si cestou 3x zajít na hodinovej nákup, aby se přežvýkavec nabil… Kdyby ta elektrika byla tak výhodná, nebylo by náhodou na ulicích už elektromobilů podstatně víc než nyní???
Já netvrdím, že to bude kdo ví jako pohodlné. Já tvrdím, že se s tím budeme schopni naučit žít. A to soužití bude možná snažší než s vodíkem. To taky není kdo ví jak snadno skladovatelné médium. A elektrickou infrastrukturu už máme, stačí ji posílit a „nachytřit“.
jsem zvyklej nastartovat a jet, na jednu nádrž ujet cca 1000km a naplněnou ji mít za 5 minut i s placením. Až tohle dokáže elektrika, pak o ní začnu přemýšlet. Do tý doby je to tak maximálně na autíčko č.2 do města na nákupy…
Nebo ty baterky jednoduse vymeni kus za kus.
No jestli chtějí udělat i dvoupatrové příměstské jednotky, tak by hlavně měli uvažovat o tom, že souprava bude mít více jak 1 pohonný vůz, to je totiž jedna z největších slabin City Elefantu.
Toho odklonu od hnacích vozidel je škoda, ale na druhou stranu oni sami dobře vidí sílu Siemensu a jaký je problém cokoliv schválit na jeho trzích co by mu mohlo konkurovat.
Hlavně, pokud jde o soupravy s lokomotivou, je tam pro osobní dopravu poměrně vysoká jalová hmotnost, což se snese tak u expresů, možná rychlíků. A jelikož jsme si nákladní dopravu vyhnali na silnice, je potřeba lokomotiv holt nižší.
František: E109 je dobrá i rychlá lokomotiva, ale osobní doprava přechází na jednotky a na nákladní dopravu je příliš drahá na údržbu.
109E je otřesná lokomotiva, se kterou se strojvedoucí bojí jezdit rychle. Jako přidaná hodnota je její enormní nespolehlivost, vysoká cena a částečná nenahraditelnost náhradních dílů (jedna věc z jedné loko nepasuje do druhé loko). 109E určitě není dobrá lokomotiva ale to je debata tak k deseti pivům…
Takže to vlastně není ani Škodovka, je to spíše Bugatti, když ho ještě vyráběl pan Bugatti? Pravda, pan Bugatti vyráběl spolehlivé vozy, na tehdejší dobu zcela určitě.
Jezdit s ní 160 není úplně medový, dost hlučí a třepe se od podvozků… a časté (i když se to lepší) jsou poruchy na pohonech.
Jooooo! Místo Fordu Tranzit pojede 20tunový vagon a v něm 2 palety! A nebo si zákazník dva měsice počká, až těch beden firma vyrobí vagón.
A co se velkých zákazníků týká, tak tam si za to odboráři můžou sami. V roce 1997 si železniční odboráři vzali zákazníky jako rukojmí a zadrželi jim na dva týdny zboží. Tak se můžou vztekat maximálně sami na sebe.
Však ona se nákladní doprava na koleje zase vrátí, vzpomeňte si na mne za dva roky 🙂
leda by se redukovalo množství osobní dopravy. Pokud má osobní doprava před nákladní přednost, bude to dycky nalevačku.
Jasný. V ČR je 109E zářící hvězda, podobně jako Interpantery…
A nyní si článek ještě minimálně jednou přečíst a také obsah pochopit.
Do dvou let může zvolená strategie ŠT zaznamenat zásadní adaptaci. Lokomotivy mají smysl a u nás je k dispozici zajímavý vývojový materiál. Siemens vypadá stále jako neporazitelný, ale jde o iluzi, která již brzy vezme za své. Boeing také vypadal jako neporazitelný ještě donedávna…
Souhlas,podle toho co slysim od lidi ze Siemensu a ŠT