Syntetickou naftu HVO začalo nabízet i Čepro. Lidé si musí hlídat označení u nádrže auta
Syntetická nafta HVO100 poprvé v Česku. Foto: Eurowag
HVO přináší úsporu téměř tři kilogramy CO₂ na každý litr. Je však dražší.
HVO přináší úsporu téměř tři kilogramy CO₂ na každý litr. Je však dražší.
NJ, ale co elektroauta? Ta nádrž nemají, kde najdou to značení?
Aromatické uhlovodíky nemá ani klasická bionafta, tedy FAME (Fatty acids methyl esters). Rozdíl proti FAME je v tom, že katalyzovanou reakcí s vodíkem zanikají oxidované skupiny, tedy dominantní hydroxyly (-OH) se odštěpují jako voda a karboxyly (-COOH) se odštěpují jako CO2. Zůstanou uhlovodíky velmi podobné těm ropným. Díky eliminaci esterové vazby pak nehrozí např. hydrolýza esterů s následnou korozí kovových částí volnými mastnými kyselinami. Polyaromatické uhlovodíky ovšem i z těchto paliv (i z FAME) vznikají při ne zcela dokonalém spalování v motoru (a to nebude nikdy dokonalé z principu). Stejně tak vznikají i NOx, protože ty mírnou oxidací vzdušného dusíku… Číst vice »
Tohle naši planetu asi nezachrání. Je to spíš taková specialitka, než nějaké řešení.
To ano, ale stejně jako bioplyn, bioCNG a elektromobily snižují naší závislost na fosilních palivech. U elektroaut je sice aktuální závislost výroby baterií převážně v Číně, ale jak už se tu jednou ten elektromobil doveze, tak tu může jezdit na „českou“ elektřinu XX let. Narozdíl od spalovacích aut, kde jsme závislí na odvozu ropy ze zahraničí.
Až bude o 10 kč levnější dejte vědět… 😁
Nemáte tam chybu? Tři kilogramy CO2 na každý litr?
Možné to je. Hmotnost CO2 je vždy vyšší než hmotnost spáleného paliva, protože uhlík v palivu se slučuje s kyslíkem ze vzduchu a tím vzniká CO2.
Našel jsem tabulku co uvádí, že nafta má hustotu 0,846 kg/l a spálením 1 kg vzniknou 3,15 kg CO2.
https://www.engineeringtoolbox.com/co2-emission-fuels-d_1085.html
Takže spálením litru nafty vznikne cca 2700 g CO2. Pokud spálením toho rostlinného tuku nevznikne nic (což však nevíme, třeba při spalování bionafty dle té Vámi linkované tabulky vznikne téměř stejně jako u klasické nafty), tak by to souhlasilo.
Spálením „bioproduktu“ a syntetických produktů vznikne taky CO2, rozdíl je v tom, že není fosilní, není to nová dávka CO2 do atmosféry, je to CO2, který olejnaté rostliny minulý rok při fotosyntéze pohltily, je to CO2 který tu je a cirkuluje a s tím není žádný problém.
Otázka je kolik energie a CO2 stálo to palivo vytvořit, resp o kolik více než u ropné nafty.
Njn. Otazkou v zaveru jste vystihl, jake hausnumero cela slavna uhlikova stopa je.
Tak někdo to číslo určitě ví, já ne. I pro výrobu a transport ropné nafty je potřeba energie. Jaký je rozdíl nevím.
Režie ropy je cca 10% (od těžby až po stojan na pumpě).
Jiná věc je, že těžba, transport a zpracování ropy je největším zdrojem znečištění životního prostředí.
Díky za vysvětlení
Je to přesně 2683g.
To je otázka, zda tohle číslo má smysl uvádět s přesností na gramy. Pořád je to směs uhlovodíků, s nějakou distribucí, nikoliv jedna čistá látka.
Z hlediska spalného tepla je to jedno. Nafta i benzín i další ropná paliva se liší ve slaném teplu zanedbatelně.