Reportáž: Průzkumná štola Marie razí cestu pro budoucí tunel dálnice D3. Zlato tu nehledejte
Stavbaři vyrazili už čtvrtinu geotechnické průzkumné štoly pro tunel Kamenná Vrata.
Fasujeme helmu, hornickou svítilnu a nezbytný sebezáchranný dýchací přístroj. Je to nutná výbava pro návštěvu štoly Marie, která se razí od loňského srpna nedaleko osady Kamenná Vrata kvůli geotechnickému průzkumu stejnojmenného dálničního tunelu.
Má být jedním ze tří, které projektanti na středočeské části dálnice D3 naplánovali. Úsek dálnice zatím nemá potřebná povolení, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je sbírá, aktuálně probíhá územní řízení. Pokud se nezačne stavět do dvou let, čeká štolu po dokončení zase zasypání.
Pokud však plány ŘSD na zahájení stavby v roce 2028 naopak vyjdou, stane se štola součástí kaloty jednoho ze dvou budoucích tunelových tubusů s předpokládaným termínem dokončení v roce 2032.
„Máme vyraženo 365 metrů, celkem bude mít štola 1617 metrů, takže jsme ve čtvrtině. Razíme tři profily o různých rozměrech metodou NRTM. Jde převážně o trhací práce, geologie je zde zatím lepší, než se předpokládalo,“ popsal pro Zdopravy.cz hlavní stavbyvedoucí štoly Petr Svoboda z Metrostavu.
Štolou je vedena lutnová ventilace, která do čelby dodává čerstvé větry pro trhací práce.
Míjíme místo, kde se štola rozšiřuje, jde o první výhybnu pro techniku, celkem jich zde vznikne patnáct, zatím jsou vyraženy tři. Jsme 25 metrů pod povrchem, na jiných místech bude nadloží až o mocnosti 32 metrů.
Zlato bude jinde
Celé okolí Jílového u Prahy je protkáno starými důlními díly, ve středověku se zde těžilo zlato. „Tady ho však nečekáme, narozdíl od další připravované štoly pro tunel Luka. Ani tam ho však pouhým okem asi neuvidíme,“ říká další ze stavbyvedoucích Pavel Čeliš.
Dodává, že zdejší horninové podmínky jsou na české poměry velmi dobré, umožňuje to razit až 2,5 metru dlouhý záběr najednou.
Pro záběr je nutné provést vždy 55–80 vývrtů v čelní stěně, ke které se právě dostáváme. Na jeden odpal se používá 150 kg trhaviny, provádí se až dva denně.
„Nepotkali jsme žádné anomálie, charakteristika horninového masivu je příznivá, pohyby jsou minimální, měří se denně,“ popisuje Svoboda.
Místní obyvatelé z okolí se kvůli tunelu obávají hlavně ztráty vody ve studních. Podle stavbyvedoucích však žádný pokles hladin nebyl zaznamenán a přítoky do štoly jsou v pořádku. Voda, kterou se brodíme, je hlavně z tajícího sněhu, po odčerpání se používá pro vrtací práce.
Razicí týmy tvoří party sedmi lidí, které tvoří vždy pět razičů, elektrikář a zámečník. V poměru 50:50 jsou v nich namícháni zaměstnanci Metrostavu i Strabagu. „Pracuje se ve čtyřech směnách v nepřetržitém provozu,“ popisuje Ivo Gaja ze Strabagu.
Příprava D3 pokračuje
Štola bude dokončena v srpnu 2027. Zuzana Urbancová z ŘSD dodává, že územní povolení pro tuto část D3 očekává investor začátkem dubna. Celá středočeská D3 má zatím jedno pravomocné povolení, další bude vydáno v únoru. ŘSD mezitím zajišťuje majetkoprávní přípravu, obesláno je už 55 procent vlastníků potřebných pozemků pro trvalý zábor dálnice.
„Uzavřeno je už 32 procent smluv,“ dodává Urbancová. Zároveň se na trase připravuje archeologický výzkum, ten pyrotechnický by měl začít už letos.
Zhotovitelem průzkumné štoly je sdružení společností Metrostav TBR, Strabag SIS, Pudis, Pragoprojekt. a GeoTec-GS, které se zavázalo k provedení prací za 416,6 milionu Kč bez DPH.
Středočeská část dálnice D3 bude po svém dokončení měřit 58,5 kilometru. Její začátek bude napojený u Jesenice na Pražský okruh. Trasa dál povede jižním směrem kolem Jílového, Hostěradic, Václavic, Voračic a Nové Hospody.
Na Benešov ji napojí šestikilometrová Václavická spojka. Součástí projektu je mimo jiné 51 mostů, 14 nadjezdů, 7 tunelů nebo 37 protihlukových stěn o celkové délce 17,1 kilometru. Předpokládané náklady činí 37, 901 miliardy Kč bez DPH.
