Reportáž: Cesta expresem do Bavor jako zkouška nervů
Jediným zdrojem informací je venku pokuřující posunovač. Už desítky minut tvrdí, že do tří minut se rozjedeme.
Návštěva vánočních trhů v bavorském Regensburgu je již řadu let vítaným cílem zážitkůchtivých Plzeňanů. Přímé expresní vlakové spojení za skvělou cenu 279 korun při využití poněkud utajeného lístku Region plzeňský + Německo (případně jeho víkendové – ještě výhodnější – skupinové verze) přímo vybízí k objevování krás historického Řezna (města na seznamu světového dědictví UNESCO) a vánočních trhů v jeho křivolakých uličkách.
A tak se i autor této reportáže vypravil onu mlhavou prosincovou sobotu po hlavní trati 180 směrem do Horní Falce. Tuto trať zná od dob svých studií v Regensburgu velmi dobře a ledacos na ní už zažil.
Cesta tam
7:00, Plzeň hl. n.
Přesně na čas přijíždí čtyřvozová souprava Západního expresu, probíhá přepřah lokomotivy a nástup cestujících. Souprava je zaplněná přibližně ze dvou třetin, v 7:11 na čas odjíždí směrem na západ.
8:20, Furth im Wald
Zhruba 80 kilometrů k hranicím urazil expres ďábelskou průměrnou rychlostí 69 km/h. Do pohraniční stanice přijíždí na čas. Vlak se dále zaplňuje místními cestujícími a párem policistů, kteří provádějí pohraniční kontrolu pasažérů. Tato se protahuje přibližně na 15 minut a vlak odjíždí. V nedalekém Chamu je již souprava naplněna tak, že mnozí musejí stát. Ve voze je vcelku hluk, ale i tak je zřetelně slyšet hlas vlakvedoucí, který oznamuje, že tento vlak končí ve stanici Schwandorf. Se zpožděním 30 minut vlak údajně nemůže dále pokračovat. To vše za situace, kdy dle jízdního řádu je zpoždění zhruba 16 minut.
9:24, Schwandorf, zpoždění 20 minut
Nacpaná souprava čekající v každé výhybně několik minut na křižování s protijedoucím osobním vlakem přijíždí do stanice Schwandorf a obsluha vlaku se ještě jednou omlouvá, že se zpožděním 40 minut opravdu dále pokračovat nemůže. Ale hned nabízí řešení. Z koleje číslo 4 totiž za několik málo minut odjíždí pravidelný vlak do Regensburgu. (Tento tah s ukončením expresu na úvrati ve Schwandorfu a pokračování dále běžným spojem není úplně zřídkavým jevem.)
9:50, Schwandorf, nástupiště 3 u koleje 4
K nástupišti, kam se přesunulo téměř všechno osazenstvo čtyřvozové soupravy plně obsazeného Západního expresu, přijíždí pravidelný spoj do Regensburgu zajištěný jednou jednotkou řady 612. Do poloplné jednotky se začínají štosovat cestující z přeplněného peronu. Jednotka je během chvíle napěchovaná k prasknutí, na nástupišti přesto stále postává několik desítek lidí hlasitě se dožadujících vpuštění do soupravy.
Strojvedoucí projevuje snahu o vměstnání dalších cestujících, avšak po zjištění, že i v 1. třídě je asi 2,5 krát více osob, než je kapacita, snahu vzdává. Zavírá dveře a v 10:01 odjíždí.
10:01–10:45, jednotka řady 612, trať Schwandorf – Regensburg
Cesta ubíhá vcelku plynule, až na to, že místo obvyklé rychlosti až 160 km/h si strojvedoucí troufne maximálně na „stodvacítku“. Vzduchotechnika nestíhá a i v 1. třídě (kam mají platný lístek pouze dva němečtí cestující) okna připomínají parní lázně. Vlivem vydýchaného vzduchu usínají i stojící cestující.
Cestou jednotka zastavuje v zastávkách Maxhütte-Heidhof a Regenstauf, na jejichž perónech nervózně podupávají desítky cestujících. A ve stejném počtu podupávají i po odjezdu jednotky, jen s poněkud větším pocitem zoufalství.
Přibližně 10:45, Regensburg hlavní nádraží
Přibližně ve chvíli, kdy odjíždí navazující vlak do stanice München HBF, přijíždí na regensburské nádraží osobní vlak od Schwandorfu. Hurá, dojeli jsme! Sice tedy s hodinovým zpožděním, ale jsme tu… tedy ti šťastnější. Jak pokračovaly peripetie těch, co se do jednotky řady 812 nedostali, není autorovi známo.
Cesta zpátky
18:00, Regensburg hlavní nádraží
Po příchodu na peron u koleje číslo 4, kam by měl během několika minut dorazit expres od Mnichova, zjišťujeme, že tu ještě nebyl ani expres do Hofu, ani expres do Mnichova, jehož lokomotiva má náš spoj táhnout zpět. Na perónu je celkem plno, avšak po příjezdu expresu do Mnichova a převelení expresu do Hofu na jinou kolej tvoří osazenstvo nástupiště většinově čeští „svařákoví“ turisté s taškami napěchovanými levnou německou drogerií.
18:25, Regensburg hlavní nádraží
Po odjezdu expresů na Hof i Mnichov začíná být na nástupišti cítit lehká nervozita, informační tabule totiž neukazuje žádné zpoždění a poslední dnešní vlak do českých zemí stále nikde. Vlak přijíždí se zpožděním 15 minut. Nasedat, odjezd.
18:55, Schwandorf, zpoždění 13 minut
Sedmivozová souprava expresů na Hof a Prahu přijíždí do stanice Schwandorf. Pár minut před tím nastává tradiční poziční cvičení, když palubní hlášení (a posléze i průvodčí) cestujícím sděluje, že přední část vlaku pokračuje do Hofu, zadní pak jede na Prahu. A to s dodatkem, že informaci, ve které části vlaku se nacházíte, najdete z vnějšku na dveřích, což je během jízdy informace opravdu užitečná.
19:00, Schwandorf
Po zastavení ve stanici Schwandorf je souprava vcelku rychle rozdělena a její přední část pokračuje na Hof. V české části soupravy průvodčí hovorovou němčinou zahlásí, že nemáme hnací vozidlo, snad že tu bude do 30 minut, a že němečtí cestující do Chamu mohou jet za pár minut osobním vlakem z druhé koleje. Hlášení bylo evidentně nepřesvědčivé i pro německé cestující, kteří několikrát vystoupili a znovu nastoupili. Osobní vlak do Chamu odjíždí dle jízdního řádu.
19:30, Schwandorf, zpoždění 40 minut
Ozývá se lehký náraz, sláva, přijela lokomotiva, konečně pojedeme! Ale stojíme dále, hlášení žádné, jediným zdrojem informací je venku pokuřující posunovač. Už asi 15 minut tvrdí, že do tří minut se rozjedeme. Aplikace Můj vlak hlásí, že vlak jede na čas a zpoždění začíná registrovat až v momentě, kdy by vlak měl vjet na české území. Asi po deseti minutách čekání po připojení lokomotivy kdosi na stránkách Deutsche Bahn, která ale s naším vlakem nemá nic společného, zaznamenává poznámku: „rušení kvůli nehodě na přejezdu“. Informace od vlakového personálu žádné, ač cestující jsou již značně nervózní.
Hlavní zdroj informací – pokuřující posunovač – o nehodě na přejezdu nic neví a stále tvrdošíjně tvrdí, že do tří minut jedeme.
20:00, Schwandorf, zpoždění 68 minut
Ze směru od Chamu přijíždí osobní vlak a náš vlak se konečně dává do pohybu. Až v tu chvíli vlakvedoucí hrdinně vystupuje z ilegality, palubním rozhlasem nás vítá v expresním vlaku do Prahy a suše konstatuje zpoždění 70 minut, za které může česká strana, o čemž by se dalo směle pochybovat. Vlak jede, co může, zastávka ve stanici Cham je tak svižná, že jeden německý cestující nestihl ani vystoupit. Průvodčí se za celou dobu jízdy vůbec neukázal.
21:00, Domažlice, zpoždění 61 minut
Konečně jsme v Čechách, odtud už se domů nějak dostaneme. Nastupuje český průvodčí, který se s chutí pouští do práce, tedy kontroly a prodeje jízdenek. Přítomní cizinci se podivují, že za takovou jízdu musejí ještě něco platit.
21:51, Plzeň hl. n.
Se zpožděním jedné hodiny doráží mezinárodní expres do Plzně. Z vlaku se vypotácí několik desítek utrmácených cestujících s plnými taškami levné německé drogerie a s hartusením se rozjíždějí do svých domovů.
Tohle byla sonda do provozu na jedné mezinárodní trati, která svými parametry připomíná lokálku, přestože po ní jezdí mezistátní expresy spojující dvě milionové metropole. Zpoždění, která tato mezistátní expresní linka generuje a nad kterými na pražském hlavním nádraží nejeden cestující kroutí nevěřícně hlavou, si asi všiml každý, kdo někdy cestoval Západními expresy na Plzeň nebo ještě dále na západ.
Na závěr si ještě autor dovolí poznamenat, že na plně vytížené jednokolejné neelektrifikované trati, kde se o kapacitu přetahují osobní, expresní i nákladní vlaky, na trase expresu, kde se třikrát přepřahá lokomotiva, která bez přestávky (a zálohy) hned pokračuje ve vozbě jiného vlaku opačným směrem, k ničemu jinému než ke generování velkých zpoždění, která si dopravci „pinkají“ mezi sebou, prostě docházet nemůže.
Ale končeme optimisticky. Tato sonda do provozu mnichovské větve Západního expresu (jehož zrod z rychlíků Jan Hus, Franz Kafka a dalších autor reportáže sám na vlastní svezení zažíval) možná byla ovlivněna posledním dnem provozu expresů pod tímto názvem. Od nového jízdního řádu již tyto vlaky jezdí pod novým sexy názvem Bavorský expres. Třeba budou ty největší mouchy (zálohování lokomotiv ve stanicích s přepřahem) odladěny. A třeba také ne…
Šťastnou cestu do Bavor!
Jan Tuka