Renesance vleček pokračuje. Na Šumavě vzkřísili další, letos jich přibylo pět
Herkules na obnovené vlečce Nová Pec.
Po více než sedmi letech projel nákladní vlak na vlečce Nová Pec.
Po více než sedmi letech projel nákladní vlak na vlečce Nová Pec.
Jak vyhodit peníze z okna II, režie Michal Skala, scéňář Tomáš Tužín, ČR 2020.
Co to je zase za nesmysl?!?
Je s podivem, že vlečku v Nové Peci neobnovili už po vichřici na Třístoličníku před třemi nebo čtyřmi lety. Tehdy tam toho dřeva bylo…
Jo, trhaly se vlečky pěkně, třeba ta do Mníšku pod Brdy-Kovohutě průmyslové zóna za souhlasu města Mníšek. Covid a kůrovec proměn í vše.
Problém je, že jde pořád jen o mimořádný stav, který současný velmi nízký podíl nakládky na koleje promění jen málo a dočasně, zatímco trollové tu budou plesat nad lány nových silnic a kolonami kamionů za současného dštění síry na jakýkoli alespoň dílčí pokus o změnu směrem k celkově šetrnějšímu způsobu.
Mimochodem, Mníšek se tak připravil i o možnost dostupné osobní vlakové dopravy byť v současnosti nejde kvůli stavu navazující tratě o kdovíjaké terno.
Problém je na více úrovních, vlečky jsou sice cool a tak, ale pokud nejste s to dostat vlak za nějakou rozumnou dobu na druhou stranu republiky, natož aby byla infrastruktura a vozy pro dosažení míst uvnitř měst, tak je to těžké. V jádru je prostě náš starý známý problém s nedostatečnou kapacitou kritických míst infrastruktury a k tomu se nám přidává sto roků vývoje tří kolejových systémů které se spolu dnes již moc nekamarádí. Pokud by se mělo mnohem více nákladní dopravy dostat na koleje, pak by bylo třeba vyřešit problémy s nedostatkem kapacity jak co do počtu vlaků, tak… Číst vice »
Ejhle…………v Rakousku musí dřevo vlakem a u nás ne ! Asi jiný výklad přesunu nákladní dopravy z silnice na železnici než u nás (EU)
Nejspíš to není povinnost. Ale na takovou vzdálenost a v tomhle množství už se to vyplatí vlakem. Narozdíl od případu, kdy to jede 20 km z lesa na pilu, což je v Rakousku zcela běžné.
Pročež k nám přes hranice okolo stále ještě přerušených (a dále rušených) tratí jezdí plné náklaďáky nejen se dřevem po místních silnicích přes obce. A nejen 20 km.
došlo letos k obnově celkem čtyř vleček a postavení jedné nové
Kolik jich bylo zrušeno?
Nádherný dojem na mě dělá ten Herkules stojící na zelení porostlé koleji vlečky, tady je krásně vidět, jak je kolejový rošt zakomponovaný do přírody ekologický. Tolik ke drážnímu impresionismu.
Herkules v salátu. To nejde vymyslet.
Ha! Díky za recept!
s jakým dresinkem?
Dressing? Já dávám do salátů buď jenom olivový olej, nebo klasiku tři lžičky octa, tři cukru a hrnek vody, trochu sole a pepř, hrnek dopustit vodou a trochu oleje ještě.
Tady asi žádný dresink. Ale být to místo herkula dvojče banglí, tak dresink olejovo naftový.
To musí být slušná zajížďka do toho Wörglu, když nejde jet z Nového Údolí do Passau… Ale držím palce každopádně.
I to je možná jeden z faktorů, proč se to leckde tolik „nevyplatí“ (a raději se huntují a opravují silnice a plánují další).
On je totiž problém v tom, že díky obecnému poklesu nakládky v minulých letech došlo při rekonstrukci nádraží k rušení manipulačních kolejí, neboť se v posledních letech nevyužívaly. Což je mnohdy i pochopitelné. Proč budu udržovat kolej, kterou dlouhodobě nevyužívám. A teď díky kůrovci není kde nakládat. Bylo by vhodné kdyby ŽESNAD vytypoval žst., které by byly vhodné pro nákladku a to jak dřeva, tak třeba i cukrové řepy a dalšího zboží a dohodl se se Správou železnic na nutných stavebních úpravách. A snad by na to mohla být i nějaká dotace z EU. V Rakousku a Švýcarsku jsou takovéto… Číst vice »
Aneb zrušili jsme jednu výhybku a 300m kolejí a proto teď budeme provozovat jednu výhybku a 2km kolejí. Jenže ta nákladní kolej byla SŽ a ta vlečka je cizí, tady NP, což je jen jiná složka státu. Jedna ruka nevíco dělá druhá. Je vidět, že zájem o železnici je, jen není, kde nákladat a kudy jezdit, protože hejtmani milují vláčky a soukromníci koridory. Chtělo by to myslet na budoucnost, ne jen na náklady.
Soukromníci miluji i lokálky. Tam se platí za vložení vzduchu ani ti lidi nenaslapou. To jsou rozinky 💰💰💰
Zájem o železnici teď je, protože kůrovec projevil zájem o lýko smrků. 🙂 Bude zájem o železnici pokračovat i poté, co kůrovec vše chutné sežere? To nevím, proto se ptám.
No tak zájem o železnici asi patrně zase takový není, když je za souhlasu tolika lidí stále ořezávána pro „nepotřebnost“ a místo ní zoufale přidávány další silnice a parkoviště, jako by tyto věci spolu nikdy nesouvisely…
Kteří hejtmani milují vláčky? Já vím nejmíň o dvou, kteří je naopak nenávidí, aspoň soudě podle jejich vztahu k integraci systémů VHD v jejich krajích….
No nevím jestli je dvakrát výhra vozit dřevo do zahraničí. To ho neumíme zpracovat u nás?
Obecně to vyhra není, ale ted je tu několik let smrkoveho dřeva víc (kurovec) a za par let tu – na několik desetiletí – bude tezba zase nižší, takže nema smysl na pár let budovat kapacity a pak vozit surovinu z velkých dalek, aby se podnik vubec a mozna zaplatil.
Ano, přesně to byl případ Rumunska, kam se kvůli vytížení kapacit teď vozí dřevo mj. i od nás. Ono mezi náma, to zpracování surového dřeva taky nepatří úplně k těm oborům s nevyšší přidanou hodnotou.
Dalším důvodem pro vývoz může být i nižší spotřeba dřeva u nás než třeba v Rakousku. Zatímco v zemích (Norsko, Japonsko, Rakousko) tradičně používajících dřevo se staví ze dřeva domy běžně a už se staví i některé výškové budovy, tak u nás nic moc. Dovedete si představit, že by se u nás postavil bytový dům jako tenhle: https://www.idnes.cz/bydleni/architektura/drevostavba-mrakodrap-tokio-bydleni-v-japonsku-bytovy-dum.A180227_123326_architektura_web . U nás je všechno železobetonový monolit, v lepším případě vyzdívaný. A unikátní krasové oblasti (Český kras – Čertovy schody atd.) dále mizí v betonu a dřevo ze Šumavy v domech v Rakousku. To samé s rodinnými domy -tak 4 z 5… Číst vice »
To ovšem nebrání tomu, aby se surovina v Česku nezpracovávala a nevyvážela jako hotové výrobky nebo alespoň jako opracovaný stavební materiál. Bohužel současný stav nás pouze zařazuje do kategorie zaostalých zemí jako Brazílie, které si vykácí lesy, naloží je na kamion a odvezou na druhý konec světa. Výrobek se značkou „made in Czechia“ by se totiž na západě tak dobře neprodával, jako když je to „made in Austria“, i když ze šumavského dřeva,
dřeva je moc a ani zde není nikdo, kdo by to tady zpracoval. třeba Chanovice už jedou delší dobu na plný výkon a majitelé okolních lesů mají plné skládky… a je pravda, že u čr se ze dřeva až tak moc nestaví. pak je tu dost výrobců palet, což se na kůrovce i hodí, ale opět je nabídka dřeva větší než poptávka..
No, všichni brečí, jak se propadly ceny dřeva a jak mají plné skládky a nikdo ho nechce.
Jen ten koncový zákazník to nějak nevidí (speciálně u palivového dřeva, nebo alespoň toho, co zaň vydávají).
Možná protože palivové a stavební/stolařské dřevo jsou trochu jiné kategorie a ani propad té druhé nebude mít vliv na cenu té prvé? Do kamen můžete nacpat cokoliv, jakoukoliv hnusotu, ale z křivé hnusoty stůl nevyrobíte. Navíc se dneska víc a víc štěpkuje.
Může ale nastat situace kdy bude dřevo a skládkách natolik znehodnoceno že bude leda tak ke spálení. Co jsem někde četl tak se ve světě dřevo na delší dobu skladuje pod vodou, u nás jsem si nějakého skladování takto nevšiml, byť by bylo velmi často kde.
Také neumíme zpracovat toho kůrovce samotného, i když má zřejmě určitou výživnou hodnotu. 🙂
I těch výrobků na bázi dřeva se z ČR vyváží dost, jen to není tak vidět, jako nalozena kulatina.
Jo no, Thonetky do celého světa. Jenže to jede kamionem a pokaždé úplně jinam.
Ještě jsem neviděl Thonetku ze smrkového kalamitního dřeva.
Vyvážejí se dehtem nakonzervované sloupy provedení elektřiny.
Jen doufejme, že tam někde není razítko Made in Czech Republic, aby nás nebrali jako rozvojovou zemi.
Dehtem? Ty poslední co jsem viděl už musely být možné něčím jiným, bylo to nazelenalé jakési.
Je to tak; surové dřevo se z Čech vyváží od středověku, dříve voroplavbou po Vltavě/Labi, později vlaky a auty. Na druhou stranu, čeští výrobci dřevostaveb se docela úspěšně uplatňují v exportu, což je pěkné 🙂
Ano. Ono totiž bydlení v dřevostavbě má svá specifika. Kombinace nízké tepelné setrvačnosti a třeba výpadku proudu (a tudíž pohonu pro čerpadlo u kotle) je v ní daleko nepříjemnější, než ve zděném domě. V místech s vysokou hlučností to také není ono, když si nepoučený uživatel zatluče do stěny hřebík a naruší parozábranu pod záklopem, je to taky problém pro celou stavbu atd.
Mohl byste rozvést důsledky „narušení parozábrany pod záklopem“, prosím?
Zajímá mě to jako stavebníka – amatéra. Díky!
Mám zkušenosti z obojího, pokud je výpadek dlouhodobý (kalamita) tak je vyšší akumulace k ničemu (navíc máte mít povinně nezávislý zdroj – krb) a u běžných výpadků v řádu hodin máme z loňské zimy zkušenost, že to ani nezaznamenáte. Parozábrana je standardně pod vnějším záklopem (krom střechy), takže ji nemáte šanci porušit.
Abych řekl pravdu, tak se nedivím, sám jsem bydlel 10 let v dřevostavbě: malá akumulace tepla – s tím bych ještě nějak dokázal žít, ale větší problém vidím v akustice, hluk ze sousedních místností – řeknete si dobrá, hlučí moje rodina, ale horší je malá neprůzvučnost z vnějšího prostředí, což je na českém venkově, kde nikdo nectí neděli a křoviňáky a sekačky jedou nepřetržitě od sobotního rána až do nedělního večera problém. O pár set tisíc korun nižší cena a kratší výstavba nevyváží tyto nevýhody. Nyní bydlím v porothermu a věřte, je to znát.
Jasně, že hlučnost je vyšší z fyzikálních příčin, ale to se týká (z mé zkušenosti) prvního podlaží, vnější hluk je stejný – nejslabším článkem jsou jako ve zděné stavbě okna, cena je u dnešních dřevostaveb srovnatelná se zděnými, kratší výstavba sotva – když započítáte čekací doby kvůli enormní poptávce (my čekali 2,5 roku).
Myslel jsem , že je to výhradně o rychlosti a ceně. V případě že ne , tak zůstávají jenom nevýhody.
Spotřeba dřeva u nás je jistě menší, což s sebou nese i nižší schopnosti výrobního sektoru: Pracoval jsem pro firmu, která vyhrála soutěž na základní školu, která byla celá koncipovaná jako dřevostavba. Zásadní problém byl, že u nás nosníky v požadované velikosti (20m+ pro střechu tělocvičny) ani zatím nikdo vyrobit neumí. Takže by to vvelice pravděpodobně dopadlo tak, že dřevo se natěží u nás, doveze ke zpracování do rakous a odtud hybaj zpět do středních čech. Ale abch jen nesýčkoval, je tady pár firem, které vyrábějí zajímavé produkty ze dřeva, například systém Novatop, který si můžete mimo jiné prohlédnout v… Číst vice »
Samozřejmě že umíme. Jenže spousta firem, které tu dřevo nakupují mají historicky podniky např. v Německu. I když jedna z velkých, sídlících právě ve zmíněném Wörglu má dva podniky i na Šumavě. Další provozy byly v posledních letech vybudované v Rumunsku (proč asi – např.cena práce,…). Tam taky směřuje asi největší část kalamitního dřeva nejen z ČR, ale i PL a SK.
Kromě ceny práce je v Rumunsku i obrovské množství lesů, které si teď „šetří“ a logicky nakupují levné dřevo u nás. Až toto přejde, budou využívat domácí surovinu.
Říkalo se, že to šetření vlastních lesů nebylo tak úplně dobrovolné, resp. situace v době, kdy se ty fabriky plánovaly, byla dost odlišná od toho, jaké podmínky pro těžbu tam panují nyní. To bylo ještě před vypuknutím současné kalamity, ty dovozy tam dost masivně probíhaly už před ní.
Kalamity (ať už větrné či kůrovcové) vyprodukují nárazově víc suroviny, než jsme schopni zpracovat, a budovat ‚dočasné‘ pily nedává smysl – co s nimi potom? Funguje to tak už stovky let, Švarcenberský kanál i splavnění Vltavy pro voroplavbu vzniklo ze stejného důvodu.
Zpracování dřeva nemá téměř žádnou přidanou hodnotu. Musíte z toho dřeva vyrábět koncový produkt, například nábytek. U toho máte dvě možnosti…buď vytvářet kvalitní drahý nábytek s vyšší kvalitou a uměleckou hodnotou, nebo vyrábět levný uniformovaný nábytek pro statisíce a miliony zákazníků. Ta první varianta je pro českého zákazníka drahá, ten kvalitu neocení a na druhou variantu nemáme kapacity. My se starejme o naše auta, železniční soupravy, turbíny a zbraně a nábytek nechme Švédům. Ve dřevozpracovatelském průmyslu nemáme komparativní výhodu.
Oni i ti Švédové (IKEA) vyrábějí ten uniformovaný nábytek většinou v Rumunsku nebo v Pobaltí.
Něco pro Ikeu se dělá i tady, ale žádná velká výhra pro ty dodavatele to není – je to tak na úrovni „hm, máme práci pro naše lidi/fabriku“. Ikea je tvrdý hráč, nákupní ceny od dodavatelů jsou stlačené na minimum.
Docela typické pro tuto diskuzi, že za nějaký vrchol se považuje dopravní strojírenství.
Ale v Česku už začíná startovat i znalostní ekonomika – založená na vědě. Tak např., v USA v Silicon Valley a dalších12 národních průmyslových parcích, se nemontuje jediné auto a jediná lokomotiva, ani turbina. To se přenechává těch ostatním.
Já vám nevím – myslím, že Fremont do Silicon Valley patří, a aut se tam montuje docela dost.
Tohle dělení na „znalostní“ ekonomiku a strojírenství je velký omyl, k úspěšné výrobě aut i turbin potřebujete těch znalostí docela dost. A jak to souvisí s dřevozpracujícím průmyslem nechápu, ledaže jste chtěl naznačit, že tady nejsou znalosti ani na to, aby se z toho dřeva postavila střecha (ČT).
Jde o byznys, a o kapacity, ne co umíme.
Přiznám se, že tohle už mě napadlo párkrát taky,ale bylo mi vysvětleno, že u nás žádná pila, továrna na nábytek či papírna nedostatkem suroviny netrpí… což je asi pravda.Takže je asi lepší dřevo vyvézt,dokud má ještě nějakou cenu.
No to to trvalo, než si tu někdo vzpomněl na celulózky a papírny… Těch dřevostaveb zase tolik není, zatímco spotřeba vlákninového dříví (a těžba deklarovaná pro tento účel) je vyšší než řeziva nebo stavebního dříví i u nás a na Slovensku, přestože většina papíren po r. 1989 zanikla, natož v Rakousku, kde si svou papírenskou branži pěstují jako rodinné stříbro. A i kůrovcové těžby směrované na export jsou většinou deklarovány jako vláknina. A mimochodem, vývoz československého surového dříví do Rakouska, Německa a Itálie se veřejně kritizoval už dávno za starého režimu. Zvlášť obchodní politika Rakouska, země stejně lesnaté jako ČR,… Číst vice »
Na snímcích vzadu za kolejí je nějaké boční el. vedení?
Býval tam portálový jeřáb, překladiště bylo v dobách největší slávy řešeno velkoryse. Jó, takových překladišť bylo…
Ten obrovský portálový jeřáb s příhradovou konstrukcí ze Škodovky byl naprostý unikát. Fantastické strojírenské dílo. Bohužel padl při vichřici, myslím že někdy těsně před sametem.
Tak aspoň nějaké positivní zprávy 🙂
Jestli to za dva roky zase nezavřou.
Těžko. Stromů k vytěžení na Šumavě jsou neskutečná kvanta, takže vlečka má před sebou daleko více let aktivního života. Nikde také není psáno, že po dotěžení toho, co se díky suchu a kůrovci vytěžit musí, se na vlečce nebude moci nakládat běžný objem těžby, který na Šumavě bude muset probíhat i nadále. A když vidím nevhodnou skladbu stromů v lesích, tak o využití vlečky fakt nemám obavy i do vzdálenější budoucnosti. Ostatně není už mnoho míst, kde se na Šumavě dá ve větším nakládat dřevo do železničních vozů…
Skončí to jakmile bude potřeba nějaké větší opravy a to může být záhy (v důsledku neúdržby a podmáčení tratě). Tohle není žádná obnova vlečky, ale jen obnovení provozu na v minulosti vybudované vlečce.
Na vlečce žádné podmáčení není. Tak klid.
Osobně jezdim na vlečky kde je maximální rychlost 5 nebo 10 km/h a celkově se divim že někdo tomu podepíše papír, že je vlečka sjízdná.
Jestli se přestane těžit, tak kdo by tam jezdil pro dřevo, když tam žádné k naložení nebude?
A má bejt? Tak se tam zase jezdit přestane, jako doteď. Buďte rádi, že se dráha chytá aspoň u těchto přeprav. Jestli to takhle půjde dál ještě několik let, tak to už se všichni na tu dráhu vykašlou úplně a ani už nebude s čím tady jezdit, zeleným údělům a spol. navzdory.
No, je to taková z nouze ctnost, holt je vyšší zájem jinde. 🙁