Rekonstrukce lanovky na Petřín se blíží. Vymění se většina trati, práce potrvají rok
Míjení lanovky na Petřín podle vítězného návrhu. Foto: Anna Marešová Designers
Dopravní podnik vypsal zakázku na celkovou opravu tělesa trati. Je ve špatném stavu.
Lanovku stavěla 80 tých letech polská firma Budimex. Kdyby ne, tak mně někdo opravte. Všechno je v té publikaci. První dny provozu jí u dolní stanice lanovky prodávaly hezké studentky. A pak byla v prodeji v Hybernské.
Takze komunistum trvalo 20 let tu lanovku spravit? A po tom se styska 10% volicu v CR?
Lepší by bylo říct, že s lanovkou se dost dlouho už nepočítalo, že by vůbec měla být obnovena. Nedokážu posoudit, jestli sanace těch sesuvů mohla být provedena rychleji a jakou měla v tehdejší době prioritu (soudím, že spíš nízkou), ale pak ta vlastní stavba proběhla za dva roky (a dva roky příprava), což zase není tak hrozné. Blížil se rok 1985, ten byl pro tehdejší vedení velmi důležitý (to už si pamatuju) – všude byly vyvěšené „40“ (1945-1985), v červu byla spartakiáda – tento rok byl pro tehdejší režim obrovským (a posledním) vzepětím.
Tak měli větší priority: metro,severojizni magistrála, tzv ZÁKOS, komplexní bytová výstavba,začínalo se s obnovou pražského železničního uzlu.
Čekalo se, až se Petřín „usadí“. Mezitím nějací nadšenci z tramvajové vozovny udržovali stroj. Unikátní systém brzdových lan bude nyní opuštěn. Komunisti jí neopravovali, ti seděli v kancelářích a na schůzích a škodili.
Citace z publikac Lanovkou opět na Petřín, a roku 1985: I kdyby se sesul celý Petřín, lanovka zůstame a může jezdit.
To už bude v době trvání mého života třetí pokus o trať na Petřín. Nepřijde mi úplně běžné, aby se stavba tohoto druhu musela kompletně stavět znova tak často. Buď jsou v tom svahu tak obrovsky složité podmínky, nebo se opakuje nějaká chyba…?
V podloží břidlice a na povrchu zvětralé sutě, které se pomalu sesouvají dolů. Zjednodušeně řečeno: celý svah velmi pomalu sjíždí dolů na Újezd. To opravdu není prostředí, kde by člověk chtěl dělat liniovou stavbu, která se nesmí hnout ani o milimetr.
„Říkali mi, že jen blázen může stavět hrad v bažině.
Postavil jsem ho, propadl se do bažin.
Postavil jsem druhý, propadl se do bažin.
Postavil jsem třetí, ten shořel, zřítil se a propadl se do bažin.
Ale čtvrtý vydržel!“
[Monty Python a Svatý grál]
…
Tak držím palce.
Petřín je geologicky dost složitý, je tam hodně vody, pramenů, horniny se rozpadají a sunou se dolů. Historicky se tam kutal pískovec, takže jsou tam různé staré štoly..
Kdyby jen pískovec. Taky nekvalitní železná ruda, uhlí a ve středověku stříbro. Byl tam systém odvodňovacích štol, o který se staraly kláštery, takže po roce 1948 nikdo.
Třikrát za století není zas tak často. Prackovická estakáda bude větší zábava…
Půjč si tohle v knihovně a neotravuj tady s takovými neinformovanými výkřiky.
https://www.kosmas.cz/knihy/174789/prazsky-vrch-petrin/
Děkuji a na oplátku posílám výběr knih o slušném chování:
https://www.kosmas.cz/kategorie/297/etiketa/?Filters.Filtered=True&sortBy=datum&Facets=4193918&query=&page=1
Pánové, pro oba z vás poslední varování, přečtěte si pravidla diskuze a zamyslete se, jak jsou vaše příspěvky přínosné pro ostatní čtenáře.
Některé věci na běhu světa nelze změnit: že vyjde ráno Slunce, že budeme platit daně, že jednou zemřeme a že lanovka na Petřín bude každoročně opravována.
A ulice Patočkova taktéž
Každoročně probíhá revize a údržba.
V ČR je to těžké. Když se něco neudržuje, je to špatně. Když se to udržuje, je to taky špatně.
Pokud pri rocni rekonstrukci temer cele trati zaroven nezridej bezbarierovy pristup k lanovce, je jednoznacne, ze soucasne vedeni DPP nepatri do tohoto stoleti.
Samozřejmě že nepřidají. To je moc práce. Je potřeba to přidat až za x dalších let, až k tomu budou donuceni nějakou přísnější legislativou, na kterou budou moci nadávat.
Větší kapacita po odstranění kabin strojvedoucího je fajn, dle mého názoru ale mělo dojít k prodloužení vozů ještě o nějaké dva tři metry, aby se dosáhlo kapacity větší alespoň o 50 %. Ty fronty dole v sezónu jsou hrozné a tohle by pomohlo.
A vyjde to vzhledem k délce nástupišť, poloměrům oblouků, délce křížení apod.?
Spíš by dávalo smysl zkrátit interval, což by po snížení nákladů na obsluhu mohlo i vyjít. Ideálně nějak dynamicky podle aktuální poptávky.
Nastupiste maji pokud si dobre pamatuju metr dva rezervu a i kdyby ne, trat se bude cela predelavat, takze by se dala i prodlouzit, to same prodlouzeni krizeni, polomer oblouku, kdyby to bylo treba (ale ty jsou tam velmi mirne, zdaleka nejvyraznejsi oblouk dela ta vyhybna uprostred).
Jo, ke zkrácení intervalů doufejme modernizací technologie dojde taky, ale to prodloužení by se IMO hodilo i tak.
Vůbec tomu nerozumím, tak si dovolím dva dotazy 🙂
1. U stávajícího pohonu lanovky je nějaké omezení stran intervalu – něco jako elektrické mezidobí – z důvodu oteplení prvků nebo něčeho podobného?
2. Při současné rekonstrukci se bude sahat i do pohonu? To jsem nikde neviděl, mluví se jen o trati a vozech. Děkuji.
Dopravní prostředek je nejefektivněji využitý zaplněný na 100%+. Kontlolní otázka soudruzi: jak se pozná, že je dopravní prostředek zcela zaplněný? No přece tak, že se do něj už další cestující nevyjdou vy tupci.
Slovenští soudruzi z TEŽ by mohli vyprávět… 🙂
Tuhle teorii by stálo za to rozvinout.
Pokud je mi známo, tak tetris s cestujícími hrají jen v japonském metru, ovšem je to složité a pro naši kulturu nezvyklé. Tak to asi nebude ta správná cesta. A co takhle místo 100% využití objemu uvažovat o využití maximální hmotnosti? Vážit náklad už dnes v dopravních prostředcích umíme. A není problém dát dosažení minimální hmotnosti nákladu jako podmínku rozjezdu.
A teď pozor! Co se stane, když minimální hmotnost nákladu kabiny v horní stanici stanovíme vyšší než v kabině v dolní stanici, a zároveň pohon přepneme do generátorového režimu…?
🙂
Odbornik nejsem, ale AFAIK tam nejaky citelny omezeni je z duvodu technologie primo ve vozech. Ty se pokazde v koncovych stanicich dobiji (kontakty na strese), coz by snad ty nove mohly mit vyreseno lip.
Do pohonu se sahat nemá. Pohon je tam víceméně původní z r. 1932 (akorát dnes je motor napájen transformátorem s polovodičovým měničem, ovšem původní systém Ward-Leonard byl zachován jako náhradní zdroj 500 V). A nejsem si zcela jist, ale mám za to, že pohon je snad i technická památka.
To by se ale musely „prodloužit“ i budovy, ne? Nebo z nich vybourat dispečerská stanoviště.
Možná jo, ale přijde mi případný prodloužení budov o kousek podél trati jako minimální zásah ve srovnání s vybouráním a opětovným postavením celý trati.
Ale strojvedoucí/průvodčí tam bude strašit pořád. Vítejte v 21. století.
DPP měl vždycky peněz dost, jen je v těch interních procesech najít. Ale jednodušší je škrtat.
DPP musí respektovat zákon. A zákon zatím lanovku bez strojvedoucího nepřipouští. Vozy jsou ale připravené na to, že se může stanoviště strojvedoucího zrušit, takže až to zákon dovolí, lanovka bude bez strojvedoucího.
no a když bude potřeba evakuace tak jim automatický systém při výpadku energie otevře dveře a názorně poradí kudy a kam odejít ….
Marně přemýšlím, jak to mají vyřešené při poruše podobné dráhy bez řidiče/průvodčího v Innsbrucku.
Že bychom už i tohle uměli, jen tady je potřeba bůhví proč zaměstnanost a interval 15 minut i když to jede minut jen 5? (A to možná přeháním)
Dost možná by to zvládl lépe než ten strojvedoucí, a ve více jazycích.
Když bude potřeba evakuace, stejně se bude čekat na drážní hasiče, aby lidi odborně evakuovali do přistaveného autobusu.
Mně se u spojení tradičního a moderního vzhledu vybaví spíše velmi povedené vozy lanovky v Grazu.