Regionova narazila do spadlé části stromu, který u trati neměl být. Zaměstnanci SŽ odmítli vypovídat
Srážka regionovy se stromem u Olbramkostelu. Foto: České dráhy
Strojvedoucí skončil s těžkým zraněním v nemocnici.
Strojvedoucí skončil s těžkým zraněním v nemocnici.
SŽ je organizace, která nikdy nepřipustí, že její zaměstnanci udělali nějakou chybu, vždy hází zodpovědnost na jiné. Že existuje ochranné pásmo dráhy je sice fajn, ale to neznamená, že by tady nesmělo nic růst, například keře, které ke kolejím zdaleka nedosahují a které výrazně brání půdní erozi. Metodu „totální likvidace“ SŽ použila třeba kdesi mezi Hranicemi a Ostravou. Pojem „zdravý rozum“ neznají. Už chápu, proč na všechno musí mít předpis. Možná ho mají i na to, jak defekovat, kdoví.
Teď problémy na trati mezi Brezovou a Svitavami, zase strom. Tohle opravdu není normální. Nemohla by redakce trochu tenhle problém více rozmazavat a snad i přispět k tomu, aby tohle nastavalo jen zcela výjimečně? Kdo je zodpovědný? Jako tohle je reálné obecne ohrožení z nedbalosti.
Dnes, před pátou hodinou, spadl v Hrabišíně strom na jednotku 640.219 (Sp 3620). Dále popadané stromy mezi Velkými Losinami a Kouty nad Desnou a od včerejšího odpoledne i mezi Hanušovicemi a Horní Lipovou.
Dnes taky Semily – Železný Brod
Kouty nad Desnou nespravuje SŽ, avšak všichni vědí, že za to může SŽ.
Článek je bohužel tendenční, jak je zde obvyklé, doporučuji si přečíst zprávu DI, vyznívá trochu jinak.
Navíc DI je organizace, která má svůj specifický projev.
V čem je prosím článek tendenční?
Pěkný večer, vidím, že diskuze se vede především o tom, zda kácet nebo nekácet, zda je to možné nebo ne. Podívejme se na to z jiného pohledu. Valné množství stromů a dřevin kolem tratí jsou nálety. Na mnoha místech, kde je dnes ,,džungle“ před několika (desítkami) let nerostlo kromě trávy nic. Kdopak zanedbal svou povinnost se o to řádně starat. Asi správce infrastruktury, tzn. SŽ, dříve SŽDC a ještě předtím ČD (kterým všechny tyto pozemky původně patřily) a najednou je velký problém se těchto dřevin zbavit. Pamatujete na kůrovcovou kalamitu? Dendrologové doporučovali lidem nevstupovat do takto postižených lesů, ale vlaky… Číst vice »
Rozhodně prvních několik let (5-10) nepožívá semenáček žádnou ochranu takže ano, vyžínáním nějakého definovaného pásu aspoň ob-rok by to jistě šlo řešit, aby staré stroy postupně odešly a nové nepodrůstaly…
Otázka asi bude že na některých místech ty stromy chceme i poměrně blízko trati (obvykle aby pomáhaly držet svah) tak tam je necháme tu „zákonnou“ hranici přerůst tak pak už je to složitější, dokud je zdravý…
No už aby ty 814 byly pryč. Úroveň odolnosti stanoviště je u moderních jednotek úplně někde jinde.
Možná je doplní rámem a erbegy. Co jich pořad jezdí .
Copak regionova ale u nás ve Středočeském kraji jezdí pravidelně pořad 810 🤣🤣🤣😆
Raději ať už jsou sjízdné tratě.
Tady se zase sešlo odborníků… Tak jen pro vaši představu: člověk, který má na starosti porosty okolo dráhy je většinou stavař (strojař), jehož snem je všechny stromy rostoucí v dopadové vzdálenosti. Vzhledem k tomu, že se v jemu přiděleném obvodu jedná většinou o vyšší tisíce mnohdy staletých stromů se tento sen nikdy nesplní.
Schválně: zkuste jste si představit, jaký řev by spustilo UNESCO po vykácení 50-60 m širokého průseku v Národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny?
Proč Správa železnic posílá na tu práci lidi, kteří k ní nemají kvalifikaci?
Zkuste se na SŽ zeptat…
Škoda peněz na odborníka?
Peníze vám nebudou moc platné… Počítejte: potřebujete, aby odborníci na slovo vzatí každý rok pečlivě prohlédli (například) půl milionu stromů. I kdyby se každému věnovali jenom pět minut (což hrubě nestačí; je potřeba zhodnotit vitalitu, vyloučit přítomnost dřevokazných hub, vyloučit růstové defekty jako již zmíněné tlakové větvení, případné problémy zdokumentovat, zaevidovat a navrhnout řešení…). Nezapomeňte, že se na místo musí nějak = většinou pěšky dopravit. Kolik desítek takových odborníků budete potřebovat a kde je seženete?
Pravda, ovšem zdaleka ne všechny hlášené problémy jsou v NPR případně území na podobné úrovni ochrany že? A leckde ten strom nestál 50m od kolejí, nestál ani 25, ale třeba zde 7,5m a to si myslím že by snad možná šlo i do toho zákona prosadit? 10m pás na každou stranu to nezní jako sci-fi?
Ostatně, jakpak je to třeba s průseky pro VVN? A ještě jak pro traťových 25kV pokud se trať bude elektrifikovat? MÁME doufám stále sen se přiblížit 100%ní elektrifikaci jednoho krásného dne?
S argumentací pro vykácení všeho kolem trati bychom pak mohli pokračovat u silnic. Mrtvých nebo zraněných řidičů je podstatně víc než strojvedoucích. Navíc, i když pojedu zvlášť opatrně, tak mi to může spadnout přímo na auto stejně… No a pak jsou tu chodníky, kde chodec není chráněn vůbec, tedy přírodu zrušit??? Nakreslete si 30+30m okolo všech tratí, silnic, škol, obchodů, chodníků, apod., no a máme rázem trochu jinou krajinu. Osobně jsem párkrát před stromem s vlakem brzdil. Jednou to byla docela slušná rána, v oblouku, v asi 80km/h, ale jsem toho názoru, strojvedoucí by měl především koukat před sebe. A… Číst vice »
Vždyť kvůli mrtvým řidičům už byla u nás vykácena většina alejí. A to ti řidiči do těch stromů narážejí v drtivě většině případů vlastní vinou. Strojvedouci je v tom nevinně v podstatě vždy, protože jede jede téměř vždy takovou rychlostí, že na vzdálenost, na kterou vidí, vlak zastavit nelze. Železnice je tak vymyšlena. Je nutno vykácet úplně vše co roste v ochranném pásmu dráhy a je to dost vysoké, aby to spadlo na trať. Jednoho dne nějaký blbý strom totiž několik lidí zabije i u nás, tak jako strom zabíjel nedávno v Německu. Tam při vykolejení vlaku zemřeli čtyři lidé,… Číst vice »
Tady si trochu vyjasněme pojmy, ti mrtví/zranění řidiči ale zpravidla nenarazí do padlého stromu, ale narazí do stojícího stromu vlivem nepřizpůsobení jízdy. Navíc jízda na pozemní komunikaci se vždy řídí pravidlem (narozdíl od železniční dopravy), že řidič jede vždy takovou rychlostí, aby zastavil na vzdálenost kam vidí, takže před ležícím stromem vždy bezpečně zastaví.
Vždyť jsem psal, že viníky vykácení alejí jsou neukáznění řidiči. Opět jsou motoristé proti veřejné dopravě zvýhodňováni, protože kvůli nim se stromy kácí, ale okolo tratí se vykácet nesmějí.
Teda, vy děláte jakoby dráha byla svatá a k nehodě na ní nikdy nedošlo, maximálně tak (nezjistitelnou) únavou materiálu ne? Ale realita je jiná…
Ale ano, do stojících stromů vlaky skutečně nenarážejí, to jaksi koleje „zařídí“…
Takže od teď se bude na každý strom dělat posudek, sice nám zdraží několikanásobně jízdné, ale aspoň ty prázdné vlaky do ničeho možná nenarazí.
Posudek byl vypracován na ten strom co spadl …. Nikdo neříká že se budou dělat posudky na všechny stromy kolem dráhy 🙃
No jo, ale jak jinak, než posudkem, zjistit, že ten strom není zdravý, pokud se pohledově zdá v pořádku?
Jenže poté co spadne a rozfláká vlak i se strojvedoucím je na posudek trochu pozdě. Tady se dělal posudek proto, aby se ukázalo, že kdyby se udělal předtím, tak třeba by nespadnul, protože by tam už nebyl (prostě že odborník by poznal, že ten strom má nějaký problém). Ale fakt asi neni možné dělat posudek na každý strom je nesmysl, takže to spíš skončí tím, že se bude prostě kácet preventivně všechno, což bude levnější.
Taky by SŽ mohla zaměstnávat vlastní dendrology, ale vzhledem k tomu, co všechno si outsourcujou, to asi nebude reálné.
Neexistuje žádný mechanismus, kvůli kterému by dopravce/objednatel měl zvyšovat jízdné kvůli hypotetickému posudku na stromy.
Mmch. kterou část jízdného dle této teze tvoří kontrola tratě a jejího okoli „Dobrou“ správou? 🙂
Třeba protože by se zvedl poplatek za DC?
Důvod proč si do řídícího vozu v čele vlaku nikdy nesednu za stanoviště…
Koukám na ty fotky (tady jsou i další https://www.facebook.com/photo/?fbid=1174221714615479&set=pcb.1174223661281951), a nejde mi do hlavy, jak se ten strom dostal dovnitř ???
A přitom stačí pohled na třetí fotku.
To právě nestačí, protože podle těch fotek to působí, že je tam kmen „vražený“ z boku …
Vypadá to podle fotky na větev trčící šikmo zleva proti směru jízdy, na kterou se motorák nabodnul levým předním rohem kabiny. A jak ji tlačil před sebou, tak se pootočila napříč směru jízdy. takže po zastavení to vypadá jako zapíchnuté z boku.
Druhá větev (nebo druhá zlomená část téže větve) pak trefila čelo vozu.
Nechtěli vypovídat protože na dorazy novinářů má právo odpovídat pouze tiskový mluvčí . Jinak s kácením stromů je problém protože na každý strom je potřeba povolení a pokud si ekologické organizace vymyslí že na tomto stromě žije nějaký brouk nebo motýl většinou dosáhnou zákazu kácení a musí se prokázat že zbytky toho brouka tam přinesli ptáci a že u nás vůbec nežije . Jenže většinou vyprší povolení kácet a začíná se od začátku .
Nechtěli vypovídat Drážní inspekci, ne novinářům:-)
Myslim, ze hned v prvnim odstavci clanku, je uvedeno, ze odmitli odpovidat drazni inspekci. Vic nebudu komentovat.
Ekologové si nevymýšlejí, pouze monitorují. A staré stromy jsou opravdu cenné pro biodiverzitu nejen hmyzu.
Pokud si někdo vymýšlí, není to ekolog.
Vzrostlé stromy, které mohou padnout na koleje, nemají v ochranném pásmu dráhy co dělat.
Vypovídá se u orgánu státní moci. I tomu lze odepřít výpověď, mohl-li by jí dotyčný přivodit trestní stíhání sobě, nebo osobě blízké.
Novinářům se dává vyjádření/rozhovor.
Nevypovídat je právo. Protože evidentně by to bylo zneužito proti nim. Na případnou výpověď je času dost, podle obsahu žaloby, například až před soudem.
„Zneužito“… byl by to důkaz, jako vždy. Odepřít je jejich právo, správně uvádíte. Stejně tak můžou odepřít výpověď u soudu, pokud k tomu dojde. Obžalovaný může během své obhajoby užít spoustu prostředků, které žalobce použít nesmí.
To celé za podmínky že už byli obžalovaní, což určitě nebyli… vypovídali jako svědci. Samozřejmě, i jako svědek můžete odmítnout vypovídat z důvodu že by pravdivá odpověď mohla vést k vašemu obvinění, ale je to dost nebezpečná hra… jednak tím víceméně prohlašujete že existuje něco za co byste mohli být obviněni, druhak by se mohlo později stát že by se jinou cestou ukázalo jaká (by) byla ta pravdivá výpověď a třeba že v tom to riziko vlastní inkriminace nebylo (soud by se asi netvářil přívětivě na tvrzení „neřekl jsem nic protože vím že vy můžete zneužít úplně cokoliv“).
Nene, právo nevypovídat máte (máme, všichni) jen za jistých okolností (tedy, pokud nejste přímo obžalovaný, PAK samozřejmě právo nevypovídat máte, ale o to se zde nejednalo NEBYLI před soudem). Pokud by se náhodou později prokázalo že ty okolnosti (pro nevypovídání) nebyly tak můžete být potrestán i dodatečně…
Sebevražda železnic
Tak vám popíši poslední kontrolu stromů podle trati. Zaměstnanec SŽ přišel na stanoviště strojvedoucího a během jízdy provedl kontrolu stromů. Rychlost vozidla 80 -100 km/h.
Předpokládám, že se nejednalo o kontrolu stromů, ale o tzv. kontrolní jízdu, při které se mimo jiné zjišťuje například viditelnost návěstidel, apod.
A u toho jste byl? Neměl byste se svým svědectvím kontaktovat policii? 😉
Proč bych měl ? To není moje starost, jak dělají zaměstnanci SŽ svoji práci. A proč si dovoluji tvrdit, že kontroloval stromy ? No protože mi to sám řekl.
Ostříží zrak bude jistě zásadním požadavkem při výběrovém řízení na tento post. 🙂
To už je lepší poslat autonomní dron podle GPS nad tratí, který to řádně zdokumentuje. S nějakou AI možná i upozorní na podezřelé stromy.
Drony jdou dopředu. Jakmile se tam instaluje harvester modul, co dron uvidí, to rovnou pokosí….
Asi kontroloval, zda jsou stromy stale na svem miste
Taková jatka
Zásadní problém je v legislativě. Kdo se v této oblasti trochu pohybuje, tak ví. Kdo nepohybuje, tak tady píše nesmysly…
Problémem jsou stávající ustanovení zákona o lesích, zákona o drahách a zákon o ochraně přírody a krajiny. Chráníme stromy a lesy. Tak to je. O změnách těchto zákonů nechce nikdo slyšet.
vždyť zrovna k té změně zákonůdošlo.
Došlo pouze k částečné, méně důležité změně, a to zákona o drahách.
nezměnilo se skoro nic
Kácet dřeviny v ochranném pásmu železnice (a další infra) lze i bez povolení. Kácení se musí jenom hlásit. Naopak kolem železnic teď ochrana dřevin prakticky neexistuje a SŽ si je může kácet dle libosti. Jediná její povinnost je oznámit to kácení OŽP.
A to jste vyčetl kde??? Omyl!!!!
Tak ono stačí umět číst.
Zákon o ochraně přírody a krajiny uvádí, že kácení v ochranném pásmu dráhy může OŽP zakázat jenom tehdy, existuje-li závazné stanovisko drážního úřadu, který toto zakazuje. Spolu s faktem, že k takovému kácení není potřeba povolení a zakázání kácení je v tomto případě „nevýchozí stav“, tak platí to, co jsem psal.
Kolikrát v životě jste to už zkoušel? Znáte pojem „havarijní kácení“? Tušíte alespoň přibližně co nastane, pokud nedokážete, že strom BEZPROSTŘEDNĚ ohrožoval?
Tušíte vy vůbec, co se v tom zákoně 114/1992 sb. píše? Mně přijde že ne, protože sem pletete jinou část, než o které je řeč. Konkrétně § 8 odst. 4 zákona o OPK. Jenže kácení v ochranném pásmu je podle odst. 2, kde se uvádí (cituji): (2) Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení… Číst vice »
Neboli, kdo tvrdí že jim to „někdo“ nepovolil, by zde měl uvést příklad kdo a kdy… a evidentně je „default“ povolení, takže pokud nedostane do 15ti dní doručený zákaz (a pomiňme teď ty vysvětlení že takový zákaz by ještě nemusel splňovat podmínku) tak kácet může…
To že někomu doručili zákaz kácení jistě nemůže být až takový problém napsat, s číslem jednacím, abysme si mohli ověřit že byl skutečně vydán?
Za všechno mohou strojvedoucí. Nenahlašují problémové stromy u tratí.
Strojvedoucí železnicích dopravců nemají dendrologické zkoušky aby dokázali posoudit stav stromů okolo trati
Strojvedoucí mají nespouštět oči z trati a né čumět, kde co roste.
Laik to nemůže poznat, dendrolog možná po testech, ale jak často kontrolují dendrologove stromy v okolí trati
Proč tedy SŽ platí lidem za tyto kontroly, když jsou to laici a nemůžou poznat problém?
Protože primárně kontrolují stav tratě?
Existují takové vady, které jsou těžko odhalitelné. Většina posudků se píše bez použití přístrojové techniky (protože to je drahé a vesměs to není potřeba). Ex-post se dá zjistit mnohem víc.
Kterým lidem to platí SŽ?
V Rakousku kladou velký důraz na ochranu přírody, ale se stromy u tratí se nemažou, prostě jede buldozer 10-15 metrů od koleje a zničí všechny porosty. To jsem viděl mezi Břeclaví a Vídní.
Jenže v ČR je samý památný strom a vše na stromy se nesahá. Když občas vidím stromy kolem silnic, co dělají patníky, Hrůza
Kolik památných stromů je u trati? Myslím že naprosté minimum.
Oni tam teď provádějí rekonstrukci tratě, mohla to být příprava staveništní komunikace.
Tady to totiž vypadá úplně jinak než píšete: https://mapy.com/s/jumekazocu
Bohužel krom možné chyby zaměstnanců (kteří nejsou dendrologové) má, na neodstraňování vegetace v dostatečné míře, velký podíl přemíra byrokracie a naprosto neefektivní zákony ve vztahu požadavků provozovatele dráhy na vlastníky okolních pozemků, kterým opět i když chtějí konat brání zas jiné zákony a samozřejmě financování.
Celá situace, nepružnost a neefektivita systému pak nakonec nutí zaměstnance, kteří přímou správu vykonávají k takovému, jak to říci, znechucení a částečné rezignaci… protože jedna věc je se ke kácení kolikrát administrativně probojovat (zejména ke kácení na pozemcích CPS) a druhá je to fyzicky zorganizovat…
ČEZ to v ochranném pásmu el. vedení zvládá.
Jenže distribuční soustatva je provozována podle energetického zákona, který zaměstnancům provozovatele dává značné pravomoci, o jakých se Spržel může jen snít. Oni například smějí násilně vniknout i na pozemek, který k vedení jen přiléhá, pokud je to nutné k provedení prací na vedení. K něčemu takovému například policie potřebuje souhlas soudu.
Je pravda, že energetický zákon je hodně benevolentní (a zejména ČEZáci si ho vykládají ještě benevolentněji), ale i SŽ má poměrně volné ruce, co se týče kácení v ochranném pásmu dráhy. Jediný, kdo jí to může zakázat, je drážní úřad.
Jak si vůbec SŽ může dovolit v podobném případu nevypovídat? To jsou nějací šíbři z šedé zóny podsvětí nebo státní organizace placená z veřejných peněz?
co byste navrhoval, útrpné právo?
To ale není úplně blbý nápad.
Každý má právo nevypovídat.
Bylo by dobré rozlišovat SŽ jako organizaci na jedné straně a její konkrétní zaměstnance na straně druhé.
Právo nevypovídat má člověk tehdy, pokud by tím způsobil sobě nebo blízkému nebezpečí trestního stíhání. Pokud si soudce předvolá někoho z vedení SŽ a bude se ptát na praxi při posuzování dřevin kolem trati, nedá se to odmítnout.
Takže ad absurdum je správné ho stíhat, protože kdyby si nemohl přivodit trestní stíhání, tak vypovídá?
Ale za SŽ jistě odpověď přijde, najdete ji dokonce i v závěrečné zprávě z vyšetřování.
Zaměstnanci odmítli vypovídat za své osoby, na což opravdu mají právo, viz citace :
„Právo nevypovídat nebo též právo odepřít výpověď umožňuje, podle článku 37 Listiny základních práv a svobod[1] a § 100 trestního řádu, [2] každému odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké. Právo odepřít výpověď se vztahuje na výpověď jako celek.“
To se chcete vrátit do dob, kdy se z vyslýchaných přiznání dostávalo brutálním mučením?
je potřeba se podívat do výkaznictví údržby a výlukového plánu
Ne, je potřeba, aby byl zaměstnanec státu povinen vypovídat. Je placen z veřejných rozpočtů…
Ferdo, Ferdo… Vy jste mi nějaký drsoň 😁
Už vás vidím, až někoho srazíte autem na přechodu, protože jste při řízení ťukal do mobilu, jak na policejním oddělení v tom stresu budete vypovídat…
7,5m od osy koleje… to je nějakých 5m od obrysu průjezdného profilu?? To mi příjde dost blízko, a to je ještě určitě měřené od kmene a ne od koruny…
no nevypovídat pomáhá, když je to celý na vodě a nikdo jinej už nic neřekne. tady je takový ehm němý dubový svědek zapíchlý v regíně. ač je nevypovídat nepopiratelné právo každého, tak jako polehčující okolnost v případném trestu rozhodně bráno nebude.
Vypovídat až po poradě s právníkem, přiznat co můžou prokázat a neprokecnout co se dá ututlat.
no tak prokazatelný je, že tam dle nějakýho jeho podpisu v nějaký knize „byl“. ten strom zapíchlej v regíně se taky bude blbě tutlat. a naprášit na sebe, že se mu tam nechtělo, tak to podškráb a šel si zase lehnout, na to nepotřebuje právníka, aby se tím nechlubil 😀
Takže do něj vlítnul téměř v maximální traťové rychlosti. Opět se ukazuje výhoda nových norem TSI…
Hm, podle jakých norem vlastně byly schvalované regíny? Podle normy platné v 2005 pro novostavbu, nebo podle původní ze socializmu s tím že to byla „jen“ rekonstrukce??
ČD vždycky říkaly že jsou nové, tak předpokládám že to bylo za A?
I stromu jde o to jak leží a v jaké výšce. Může se v klidu stát, že TSI nepomůžeme, to by ta kabina musela být pancéřová včetně okna.
Máte sice pravdu, že přímý zásah jen do skla by taky prošel skrz, nicméně jinak si jsem celkem jist, že i nepancéřová TSI kabina vydrží o hodně víc od stromů v libovolné výšce, než ta Regionova. Vždyť tam je asi centrimetr nějakého laminátu, TSI kabiny mají dost masivní ocelovou konstrukci.
V článku chybí informace o pozemku, ze kterého strom spadl. On totiž výřez na cizím není tak jednoduchý…
Pozemek správy železnic.
Jedná se o souvislý les nebo o osamělý strom? Já jen že na kácení v lese není potřeba papír pro každý strom zvlášť.
V případě kácení v ochranném pásmu dráhy není potřeba povolení nikdy. Tam se kácení pouze oznamuje.
Není jednoduchý ani na drážním.
Když ono jaksi zaměstnanci SŽ a to ani traťmitr apod., nejsou dendrologové…
To asi ne, ale jestli takové věci nemají šanci poznat tak proč se to teda dělá? By mělo být nějaké relativně jednoduché pravidlo „jak vysoký/velký (s tím že listnáč není jako jehličnan, ten nemá tak košatou korunu takže obvykle lehne až na zem a ty následky pak nejsou tak těžké) vs. „jak daleko“ a pokud se někde udělám (v bohulibém úmyslu) vyjímka tak by se to mělo fotograficky zdokumentovat… na to dneska stačí obyčejný mobil s GPS tagem…
Point je v tom, že ten strom tam neměl co dělat přeci.. navíc, když padají zdravé stromy, tak člověk nemusí být dendrolog.
Point je v tom, že zdravý strom vám nikdo pokacet nedovolí a už vůbec ne jenom proto, že roste v dopadové vzdálenosti. To roste i takový 20 metrový smrk, když je třeba 15m od koleje. A vykácet 20 metrů na každou stranu fakt nejde.
Přesně tak to je
Inu, že se ale diskutuje o elektrifikaci, rušení průvodčích a tak, ale takováto věc se neprobírá…? Není to důležité? Jako mohli bychom třeba motivovat svoje zástupce, že to chce trochu upravit… vdyť jde „jenom“ o bezpečnost…
Jen jestli von v tom nebude víc než jeden výklad zákonů…
Mě se strašně líbí jak tady někteří obhajujete že to nejde, nemůže, nesmí.
Podívejte se jak dělá průřezy ČEPS a ČEZ. Všechno co je v ochranném pásmu zmizí až na hlínu.
Železničářům a šotoušům to tak možná nepřijde ale pro většinu lidí je elektřina podstatně důležitější než železnice.
Ano tak skutečně postupuje, ale samozřejmě to není v souladu se zákony a ČEZ to moc dobře ví. Je to o tom, že se vlastníci nebrání a myslí si, že ČEZ může. 15 m ochranné pásmo je v podstatě věcné břemeno a nikoliv právo všechno pokacet. Kácet a řezat mohou to, co ohrožuje dráty. Po jedné takové otřesné události, kdy nám prokaceli průřez krajinou si to již hlídáme a když dorazí od nich dopis o kácení, tak podáme do těch 15 dnů odpor na ČEZ a místně příslušné OŽP. A pak se jde a řezou se jen jednotlivé větve ci… Číst vice »
To je ale chyba. Kromě toho 20m smrk už klidně může být v mýtném věku.
Píšete nesmysly. Bohužel.
Z čeho vycházíte, že tam strom neměl být? Určitě ne z legislativy. Možná ze selského rozumu, což já také a pak bych s Vámi souhlasil. Ale legislativa říká něco jiného.
Stačí se, pro úplný úvod, podívat pravidla pro pokácení stromu s obvodem kmene širším než 80 cm. A k tomu se následně přibalují další podmínky…
A jak to souvísi se zdravým stromem, který se nachází v dopadové vzdálenosti. Pokud ten strom ohrožuje svým dopadem bezpečnost, tak by tam neměl co dělat. V tom případě, člověk nemusí být dendrolog, aby takový strom vytipoval ke kácení.. A jak píšete nad 80 cm se podává žádost na příslušný úřad.. Úplně vám uniká point..
A zjevně strom nad 80cm se neobjeví za rok, ci dva
Jestli ohrožuje, to závisí právě na jeho stavu. Dopadová vzdálenost může být stovky metrů, pokud je trať pod strání.
pokud je ta stráň holá…
Pokud je stráň holá, tak je to občas lepší než když tam jsou stejně vzrostlé stromy, které jsou schopny se pak kácet dominovým efektem.
Co znamená neměl by tam co dělat? V dopadové vzdálenosti jsou statisíce stromů.
Každý strom z tohoto pohledu svým dopadem ohrožuje bezpečnost. Vy si myslíte, že tyto stromy je tedy možné, s ohledem na jejich polohu, pokácet? 🙂 Opravdu ne… Běžte za majitelem lesa. Ten vytáhne svůj lesní zákon a hospodářský plán lesa, ukáže Vám katastr, kde je pozemek lesním pozemkem a pošle Vás zpět domů ke klávesnici..
Citace ze závěrečné zprávy: „Provozovateli dráhy tímto v kácení daného stromoví a jiného (zapojeného) porostu nic nebránilo.“
Prvně se podívejte do závěrečné zprávy, odkud se dozvíte, že příslušný úřad svým stanoviskem v předmětném úseku dráhy kácení kvituje.
Ano, je podél trati v ČR statisíce stromů, a myslíte si, že tj v pořádku? Podle vás asi ano. Kdyz bude každý zastávat ten samý názor, tak ty stromy nezmizí z podél trati nikdy. Se podívejte na fotografie neni normální mít takové stromy podél trati.
A až ten strom spadne, zraní lidi a zničí cizí majetek, tak bude cvakat jak mourovatý…
A tím by se Správa železnic měla chlubit, že tu práci dělají lidé, kteří na ni nemají odbornost?
Pak jedině vykácet všechny stromy v 30-ti metrovém koridoru okolo všech tratí. A to zase nejde, je to drahé, soukromé vlastnictví atd. atd. Neumím si představit, že třeba okolo Jedlové, Ramzové, na Šumavě… bude dendrolog zkoumat všechny stromy v okolí trati…laik to nemůže poznat. A i tak může strom spadnou z důvodu třeba podmáčení nebo vichřice.
Proč všechny? Stačí respektovat právě tu „dopadovou vzdálenost“ – blíž u tratě nechat keře, dál můžou růst nižší druhy, ale vysoké smrky holt podél kolejí ne.
Kde máte uvedeno, že se smí kácet stromy v dopadové vzdálenosti? Jak jste na toto „respektování“ přišel?
Tady? https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-289#p22
No, a proč zrovna 30m?? Tady by nejspíš i 10m stačilo… ostatně, jestli někdy v budoucnu plánujeme tu trať zadrátovat, tak ten průsek bude stejně muset být širší ne?
Jako určitě se někdy „stane“ (něco co se normálně nedalo poznat/očekávat) ale byl to skutečně tento případ??
Bordel na dráze jako vždy. Úkony kontroly a údržby se provádějí jen papírově.
No v době mobilů s foťákem a GPS by neměl být problém k té kontrole přikládat fotodokumentaci…
Zkus se zeptat podle zákona o informacích, kolika pracovníkům na nejnižších (často i vyšších) funkcích platí správa železnic nějaký vhodný telefon a internet. Pracovníci často uvádí, že bez použití soukromých mobilů a vlastních dat neudělají nic.
Můžeš přidat dotaz, kolik procent zaměstnanců Správy železnic má přidělenou emailovou adresu.
To aby na to SŽ zadala nějakou analýzu za pár desítek milionů…
U nás taky řekněme třetina lidí používá svůj vlastní mobil, ale normálně je to tím že jim ten co jim koupil zaměstnavatel nevyhovuje a mají svůj, lepší… a když mají svůj datový paušál, jaký to má význam „přepínat“ mezi dvěma simkami z které z nich zrovna čerpám data?
Pokud jste v práci nafasoval auto a doma máte lepší, můžete se realizovat vlastním.
Preferuji systémová řešení před partizánštinou
Jsme v čechách, takže na to bude potřeba systém za miliardy, nejdříve v roce 2050. Přidejte k tomu roky soudů a arbitráží kvůli výběrovému řízení. V roce 2060 to bude možná použitelné a pak bude následovat minimálně 10 let soudů kvůli korupci.