Realita předčila nejdivočejší sny, říká šéf OBB. Nová rakouská železniční tepna prošla úspěšně testy
Testovací provoz na Koralmbahn. Foto: ÖBB
Vlak mezi Grazem a Klagenfurtem bude dvakrát rychlejší než auto.
Vlak mezi Grazem a Klagenfurtem bude dvakrát rychlejší než auto.
Řečnická otázka:
Myslíte si, že v Česku by taková náročná stavba také dospěla do zdárného konce, nebo by byla v jejím průběhu x-krát pozastavena, nebo dokonce zastavena?
Každopádně výstavba toho celého v Rakousku trvala 17 let. U německé VRT skrz Durynský les to byla podobná doba výstavby.
České VRTkařské předpoklady uvádějí pro ten který úsek daleko kratší termíny budování. Jsem zvědav. 🙂
To se snad brzy dozvíme u Berounského tunelu a prvních VRT tratí.
V ČR je zvykem vést před stavbou velmi dlouhé byrokratické řízení, ale jednou rozestavěné stavby pak už obvykle dostavět bez přerušení.
Vlastní stavba, to se u nás stihnout, ale zlomit odpor různých zelených mužíčků potřebuje více času.
Souhlasím, realita předčila nejdivočejší sny.
150 mld / 26 let
No, to ano – hlavně ty protihlukové zdi po celé trase …
Pro našince je problém, že než postaví něco z MüN (jejich obdoba Nádražákova aka Třebové v Mürzuuschlagu) do Grazu, tak Koralmbahn má smysl jen pro nákladku, pro cesty k moři je to pořád pomalý. Dneska je to tam navíc stále docela slušně zabitý, jezdí tam přes Villach víceméně všehovšudy asi 2 nighjety a jeden denní přes den, frekvence jak noty na buben. No a přes Brenner si nikdo asi nedělá iluze, že v dohledné budoucnosti München – Prag začne za něco stát. Snad s dokončením nejdelšího basistunnelu z Innsbrucku na půl cesty do Bolzana a vylepšení Innsbruck – München se… Číst vice »
Pokud někdo píše Prag ačkoliv to adresuje českému čtenáři, tak by si zasloužil aby mu Gabčík s Kubišem a ostatní hrdinové z krypty chodily v noci čechrat fasádu. Připustím, že psát Mnichov jako München se dá chápat, tak psát německy Prahu je chucpe.
A co ti hrdinové – oni opravdu chodilY?
Vám by měla čechrat fasádu vaše češtinářka…
Ale vážně, zaznamenal jste někdo nějaké plány o upgrade úseku Mürzzuschlag-Graz? Já ne. A to jsou tam místa, co by se dala přirovnat k Bezpráví.
Opravdu bude v tunelech jen 160 km/h? Já myslel, že se psalo, že těch 250 bude i v tunelech.
Stavebně, ale ne provozně. Ekonomika…
Jako že větší odpor vzduchu v tunelu zvedá spotřebu nad přijatelnou hranici?
Jak to? Vždyť třeba mezi Kufsteinem a Innsbruckem se jede cca 220 nebo kolik a tady jen 160?
Tam asi budou předjízdné koleje. V tunelu tohle není, tak by se to tam nevešlo
Je to velice pěkné, určitě to bude mít úspěch. Co mě ale děsí, tak to jsou ty protihlukové stěny. I na mostech!!! Kolik času bude člověk čumět do barevného betonu?
45 minut.
Tak to mi připadá doopravdy dost.
Tohle je krásná stavba obrovským zkrácením jízdních dob. Jen jsem si vzpomněl na článek z poloviny 80 let, že bude v plánu postavit VRT Praha-Brno na 300km/h do roku 2000. Bohužel nic.
Jo, to pamatuju. Vyšlo to tehdy 1. dubna v Dikobrazu.
S úsměvem jde všechno líp 🙂
To byly reálné články v novinách a reportáže v televizi. Ještě v 90. letech se snilo o vysokorychlostních tratích a nakonec z toho salámovou metodou vzniklo Pendolino a koridory na 160 s úrovňovými přejezdy, kolikrát i bez závor…
„Díky tomu je vlak dvakrát rychlejší než auto (…)“
V téhle větě je tak nějak všechno. 😀
Jenže vlak jede z nádraží na nádraží, auto od dveří ke dveřím. Při započtení cesty na a z nádraží už to srovnání tak růžově nevychází. Tím neříkám, že nejsou trasy kde se vlak časově i tak vyplatí.
Ne, auto také nejde ode dveří ke dveřím. Pokud teda nejedete z vesnice do jiné vesnice.
ne? poucte nas. jak teda jede?
Z místa, kde se Vám povede zaparkovat na místo, kde se Vám povede zaparkovat. Ono totiž ne každý bydlí v rodinném domě s garáží či vlastním parkovacím místem. Já si třeba v Praze pronajímám garáž a do bytu to pak mám ještě kus, na nošení nákupů od garáže to moc není. Ale bývalo to ještě horší, měl jsem dřív garáž, kam jsem musel několik stanic tramvají… A že by se mi chtělo jezdit autem do práce? No, tam je to s parkováním také dost na houby, to někdy znamenalo 15-20 minut čekat, než se nějaké místo uvolní a ještě z… Číst vice »
Jak souvisí cesta na nákup v českém městě s přesunem po VRT mezi Štýrským Hradcem a Celovcem (aby snad z německých názvů měst někdo nedostal osypky)? Vy snad jezdíte na nákupy autem po dálnici?
A jen na doplnění pro detailisty: podle Wikipedie je od roku 2009 správný německý název toho rakouského města „Klagenfurt am Wörthersee“ …
Preboha, to o akých mestách hovoríte?
Když začnete uvažovat tohle (coz železničáři hrozně neradi slyší) je auto výhodnější takřka vždycky
Je, no. A cenově už tuplem. Jet vlakem ve dvou a více lidech se nevyplatí proti autu vpodstatě nikdy.
Ok, na dovolenou či nějaký rodinný výlet OK, ale kolik lidí pracuje na stejném místě jako jejich manžel/manželka? 🙂 Nebo dokonce i děti?
No dobře ale pokud tedy ta vaše rodina nepracuje a nestuduje stovku kilometrů od domova tak i ten autobus je kolikrát výhodnější. K tomu nepotřebuji koridor.
Pokud počítáte jenom náklady na palivo, tak možná.
Dovolím si nesouhlasit. Kdo si nastuduje tarify, může jezdit za ceny srovnatelné s automobilem i s celou rodinou.
Pokud ovšem nechceme zohledňovat i nefinanční náklady a náklady pŕíležitosti, a to je potom pak zase o dost složitější.
To je pravda možná u nás, ale u vysokorychlostní dopravy zase skoro nikdy. Auto nemá proti rychlovlaku šanci.
No, keď už sme pri Koralmbahn, tak tá ide z Grazu, kde je parkovacia politika nastavená tak, že cezpoľní musia v prípade cieľa v širšom meste parkovať kľudne viac než kilometer od miesta kam sa chcú dostať. Jednorazovo sa to nechá vybaviť za príplatok (proste si necháte dať pokutu, nie je vysoká), ale neskúmal som, aké sú možnosti mesta v prípade opakovaného porušenia.
A právě proto je třeba mít průměrnou rychlost cca dvojnásobnou, než u auta. 🙂
Ve městech velikosti Prahy či Mnichova auto nejede od dveří ke dveřím, ale z parkoviště na parkoviště. A to bývá od dveří dost daleko a placené
Kdyby tam postavili rovnou dálnici a povolili na ní 150 jak se plánuje v ČR, tak ta jejich vysokorychlostní železnice, kde se reálně místy jede jen 160 není 2x rychlejší…
Na ten Villach se sakra těším.
Smazáno pro přehřátí mozku uživatele.
Nebuďte skromnej a tu EU rovnou kupte, evidentně máte na víc!
Místo plácání blbostí jste mohl vymyslet nový způsob ražby tunelů, to by tu stavbu tak o 10 let urychlilo.
Vy asi o železniční dopravě moc nevíte co? Jak byste chtěl na trať s rychlostí 350 km/h dostat nákladní a zastávkové osobní vlaky? Aha, nijak. Takže byste musel stejně vedle stavět konvenční trať na cca 160 km/h, která by ale vyžadovala další 30km tunel. A to ekonomicky nemůže vyjít. To, že se v Evropě nestaví moc tratí na rychlosti mezi 350 – 400 km/h není kvůli tomu, že bychom to neuměli, ostatně české VRT mají být konstrukčně taky na 350, nicméně jezdit se na nich bude 320, ale kvůli odlišnému provoznímu konceptu. Což je především případ Rakouska a Švýcarska. Nepleťte… Číst vice »
Osobáky a nákladné vlaky budú jazdiť po starej trati, tak ako jazdia z Viedne na Linz.
Tahle trať je zejména sevrojižní translapský koridor v rámci TEN-T, je to trať vybudovaná pro nákladní vlaky, ovšem s parametry, kdy benefitují i dálkové osobní. Doprava tam zase tak hustá není, aby to nějak blokovalo railjet jednou za hodinu nebo kolik.
„Zastarané“ je ostravsky, slovensky, nebo jsou tam dvě písmena (…ta…) navíc?
Existuje taková věc jako překlepy, obzvláště pokud píšete na mobilu.
Tohle není překlep.
Rakousko je rusácký doupě asi jako Česko rozvinutá zem. Takže téměř vůbec.
Bohužel máte pravdu. Jde to vidět i třeba na logistice – v Asii mám 100% bezchybně doručeno domů, přes 200 balíků, tady musím u třech neustále volat na neschopné firmy, nic nefunguje správně, všechno je zařízeno blbě, nekvalitně a pomalu. Balík, co my proclíme za dva dny automaticky, je taková pošta schopna řešit čtyři týdny atd. To jsou známé problémy 10+ let a žádná změna. Podle mne lidi nevidí, jak moc jim ujel vlak.
Praha – Mnichov pod hodinu taky není problém a stále se nic neděje
Bych se trošku uklidnil. Praha Mnichov je vzdušnou čarou 300 km, to by chtělo průměr hodně přes 300, to je sci-fi.
Ano, ale tady si musíte stěžovat především na německé straně, nemluvě i o kvalitě vozů Bavorského expresu, ty české od německých poznáte – jsou lepší!
Kradete mi nick. Jak byste to jako chtěl realizovat?
Ja tu byl prvni… vy dva mi kradete nick…
Pozor, stalo se mi to tu dříve také. Přispíval jsem pod křestním jménem, ale pak se objevil další přispěvovatel se stejným jménem…jenže tupý jak tágo, co slovo, perla. Z čiré hrůzy, že by mě s ním někdo zaměnil, jsem si okamžitě musel změnit nick 😀
300 km vzdušnou čarou za 60 minut nezajedete, leda byste jel 400 km/h a to nikdo na klasickém svršku neumí. Už to bylo vysvětlováno mnohokrát.
CRH450 je právě na těch 450, technicky.
Některé čínské vlaky to jezdí. Problém je spíš v cenové efektivitě. Při vysokých rychlostech roste spotřeba energie což zdražuje provoz. Dalším problémem jsou samozřejmě větší poloměry oblouků a takovým méně diskutovaným je i hluk. Ten v rychlostech nad 300km/h roste opravdu rychle a vyžaduje stavbu dál od obydlí a mnohem masivnější protihlukové zařízení aby byly splněny zvukové limity. Taky je zajímavý problém s hlukem pro pasažéry ve vlaku, který je s dnešními materiály skoro nemožné v těhle rychlostech už omezovat. V určité chvíli ušetřený čas za vyšší cenu nestojí.
Kdo by platil za benzín když kůň se může pást?
Porad me neprestava fascinovat, ze jakasi virtualni cara v mape fakticky znamena ze za carou veci jdou a pred ni je vse neresitelny problem. Ta nase kotlinka opravdu zacina byt skanzen at se podivam na co chci. Ale v hospode jsme nejchytrejsi na svete.
Ano, jeste cca do roku 2000/2010 probihali zmeny velmi rychle, byt porad 100 let za opicema… pak jakoby se temer zastavil cas…
Protože Češi mentálně ustrnuli v 90. letech, ve strašné spoustě oblastí. V devadesátkách jsme super rostli (nejen hospodářsky), další desetiletí jsme z toho ještě těžili, no a od té dobyspíš jen přešlapáváme na místě a ze všeho obviňujeme Brusel.
v 90 jsme “super rostli” zejmena proto, ze z “niceho” k necemu se roste vzdycky snadno a srovnavaci zakladna v devadesatkach byla extremne nizko.
Jo, jasně. A právě tehdejší „růst snadno jen změnou systému“ možná vedl k mylné představě, že jsme mistři světa kterým stačí sledovat pár základních pouček, a budeme pořád růst stejně.
Někdo by nás z těch vavřínů měl probudit.
Mám za to, že je to spíš o neefektivitě státu, nastavení legislativy a dalších procesů, než mentálním ustrnutím. Ve funkcích pracujících pro stát se usídlili manažeři druhé třetí kategorie, protože ty z extratřídy stát neuměl zaplatit. Přesto i ta „béčka“ byla placena královsky. Tlak na výsledky tomu neodpovídal, stav přešlapování jim vyhovoval. Možná i někomu dalšímu… Ještě že jsou výjimky, jako pan Mátl. Můžeme plodit jednu studii za druhou, ale ty samy o sobě nic nezrealizují. Tlak veřejnosti by byl větší, kdyby tuzemský politik uměl předkládat vize a ještě lépe, aby měl na to lidi, kteří pak dotáhnou „Praha –… Číst vice »
Jenže to přímo souvisí. Kvůli mentálnímu ustrnutí nejsme ochotní přistoupit na to, že pokud mají pro stát pracovat schopní lidé, potřebujeme je zaplatit. Ale my jsme stále ustrnutí u toho, že úředník je hlavní třídní nepřítel a nezaslouží si ani korunu navíc a ještě má být rád, že je nestřílíme. A pak se divíme, že jejich efektivita není kdo ví jaká.
Přesně tak. A za celých cca 35 let od sametu se nenašla jediná politická strana, která by se tohle myšlení snažila změnit. Naopak kdekdo láká voliče na „štíhlý stát „.
Ve své praxi se s tím setkávám téměř denně. Na úřadech sedí často nekompletní lidi, ale při tom kolik peněz berou se není čemu divit.
Myslím, že velkou souvislost má i naše posedlost tituly a papíry. Jenže dobrým manažerem je často spíše člověk, který se po maturitě vrhnul na podnikání, než ten, který strávil další x let studiem. Nechci tím VŠ vzdělání nijak dehonestovat, to ne. Ale myslím, že zatímco na něm musíme lpět například u neurochirurga, tak u manažerských pozic bychom měli umět spíše rozhodovat podle toho, jaké zkušenosti potenciální kandidát předkládá. V soukromé sféře je běžné, že přednost dostane ten, kdo má 10 let zkušeností z oboru oproti tomu, kdo tam přichází přestudovaný a ve třiceti letech má teprve tři odpracované roky. Myslím,… Číst vice »
No zrovna na dráze se horko těžko začlo koridorizovat, výsledky byly vidět až na přelomu století.
Byť nerad protože Kalouska mám celkem rád, musím říct že za tenhle marast po roce 2010 má spolu s Vítem Bártou největší podíl. Díky jejich zastavení přípravy hromady staveb, touhle dobou mohly být komplet dálnice hotové a mohlo se soustředit na stavbu VRT
Co udělal dobrého, že ho máte rád?
jeden z nejlepsich ministru, co jsme kdy meli.
Jasně. Kvůli Bárty, co tam byl 9 měsíců, nemáme hotové dálnice 🙂 Kalousek šetřit musel, tehdy se ještě kvantitativně neuvolňovalo, jako je dnes celosvětově zvykem. Problém spíše bude v dementních stavebních předpisech.
Bárta zresetoval infrastrukturní projekty, které se později postupně opět rozjížděly. Rozhodně nemůže za vše, ale jeho míra „efektivity rozvratu“ (zdržení rozvoje za jednotku času na postu ministra) bude rekordní.
Ano, „superkoncepce“ – a nejen pozastavení výstavby s předpokladem „tlaku na snížení ceny“, ale vypuštění některých dílčích prvků (zdravím do ÚnO ve věci další liché předjízdné koleje – u nové budovy) atd.
U některých železničních staveb pak (nakonec nenaplněný) předpoklad vypuštění z OPD.
Nicméně: Bárta to má za vinu každopádně, u Kalouska bych si nebyl jist (i když O. K., byl v té době ministrem financí).
No ještě že toho Bártu máme. Na něj se budeme moct vymlouvat ještě 300 let.
Zastavení vývoje vojenských letadel v Británii se nepodařilo eliminovat do dneška
Myslím, že jste s tím „začíná“ ještě optimista. Podle mého už tím skanzenem dávno jsme.
..můj dědeček mi vyprávěl , že Rakousko byl chudý zemědělský stát, Čechy byly průmyslové plíce Rakousko-Uherska…nějak se to zvrtlo…
Váš dědeček měl naprostou pravdu!
Asi 3/4 průmyslu v R-U monarchii se nacházelo v Českých zemích.
https://www.technickytydenik.cz/rubriky/edice-specialy/100-let-ceskeho-prumyslu-jeste-pred-tim-nez-se-zrodila-prvorepublikova-mince_47382.html
Průmyslové plíce jsem ještě neslyšel. Ale pobavilo 😂
Fakt jste nevěděl, že v té době byl hlavním symbolem pokroku kouřící komín továrny?
Když se ale člověk dívá na parní lokomotivy, tak se spíš dovážely z Rakouska do Čech, až před první světovou se to začalo měnit. Stačí hledat první lokomotivu vyrobenou v ČKD. Zas tak zaostalé to v Rakousku nebylo, i staří si rádi vymýšlejí.
Ale už v meziválečné době se to začlo měnit. Rakousko nemělo uhlí, tak muselo vsadit na tehdy nové obory ne tak náročné na spotřebu.
Že je tráva u sousedů zelenější to víme, ale zase bych to tam narůžovo nenatíral, wiki: „Der Koralmtunnel sollte bis zum Jahr 2016 zuerst einspurig fertiggestellt werden“
To znamená 9 let zpoždění, pokud tomu správně rozumím, navíc jen jako jednokolejný.
Bohužel v ČR je mentalita na všem se napakovat, změny jsou zlo (někoho naštvou a nas už nezvolí). A pak je tu vysoká sobeckost lidí kdy xhtějí všichni nejlepší síť dálnic a železnic na světě, ale chraň satan toho kdo to postaví poblíž mého baráku. A naše příšerná legislativa tomu jen nahravá
reci v kleci na urovni “v nemecku je trava zelenejsi”.
mentalita napakovat se je vlastni celosvetove populaci. nimby je celosvetovou zalezitosti.
neco dalsiho nemate?
Virtuální není.
Rakousko (nakonec naštěstí) nemělo komunistický režim.
Proč se na provoz osobních vlaků bude čekat až do prosince, když nákladní tudy pojedou už v říjnu? Snad nejde jen o byrokracii, že na podzim není žádný termín změn JŘ.
maji predelat pulku rakouskeho grafikonu mimo termin? ale no tak.
Tak to rozhodně ano. Ale tady budou asi důvodem ty testy, zkoušky a poznání.
Mám pocit, že už od srpna má začít jezdit Sko Graz – Wies-Eibiswald přes NBS v soupravách dva vectroni a mezi nimi 3 ex. DB patra.
Dvakrát rychlejší než auto? To by u nás nepovolili.
Určitě chceme! Proto na dálnicích povolime 150, aby byl argument pro dráhu nastaven na 300 .😁
Ještě tak ty rychlotratě, na rozdíl od dálnic, mít…
Nevidím jediný důvod proč stavět nové tratě pod 300 km/h průměr. Praha – Mnichov pod hodinu a Praha – Linz pod hodinu jsou nejvíc potřeba.
Teprve pak začínají dávat smysl. Nad 300 to je rychlovlak a pod 300 jen rychlík
Že by to byla otázka peněz, nebo záboru pozemků?
Pořád tady dokola inzerujete PH – MÜ za hodinu, přitom v jiné diskusi vám už někdo řekl, že 55 min. je netto čas mezi startem a přistáním letadla. Tak už prosím konečně vezměte na vědomí, že v tomto století žádný vlak z Prahy do Mnichova hodinu nepojede, ani kdybyste si to velmi intenzivně přál každý večer před spaním, nebo se i rozkrájel.
Čistý čas letu dopravního letadla z PRG do MUC je 30-35min včetně toho, že letadlo musí po startu i před přistáním ve vzduchu manévrovat. Viz např LH1695 PRG-MUC 19.6.2025, viz flightradar.
Vycházel jsem ze včerejší odpovědi pana „Průvodce původní Aleš“ panu „Martinovi“:
Praha – Mnichov pod hodinu máme.
Od stojánky je stojánce je to podle letového řádu 55 minut 🙂
Ok to je ještě horší, než jsem si myslel. Pochopil jsem to původně tak, že to má znamenat, že když to letadlu trvá hodinu, vlak to za stejný čas nestihne. Ale po dovysvětlení je to ještě horší argument, ať s ním přišel kdokoliv. 1) nemusíme si vysvětlovat rozdíl mezi kapacitní železniční dopravou s třeba dvouhodinovým taktem proti letadlu a to, kolik času k tomu člověk stráví na letištích a cestami z nich 2) tady jde především o to, že pokud bude VRT do Mnichova, tak i člověk z malé firmy v Ostravě nebo Brně se může vydat po VRT s… Číst vice »
Děkuji za rozsáhlé vysvětlení, bohužel vás musím zklamat. Včerejší argument byl skutečně o tom, co jste si myslel úplně na samém začátku, tedy přesvědčit jednoho pana „Martina“ o tom, že rychlovlak do Mnichova to za 1 hodinu, na rozdíl od letadla, nestihne.
K bodu 1) Pouze jsem vám uvedl zdroj informace, kterou jste předtím napadl.
Body 2) a 3) se lze zabývat pokud bude známá informace o SKUTEČNÉM roku zprovoznění VRT Praha – Brno (- Ostrava).
PS: Zájemce z Ostravy „o jednodenní business trip do Mnichova klidně několikrát týdně“ bych nejdříve poslal na základní kurs „time managementu“.
Ve svete SZ je aktualne za VRT povazovano i 200 km/h. Nedivil bych se kdyby se casem tato hodnota dal snizila treba na 180km/h (kilometr 180, z obou stran ohraniceny 120)… .
To není svět SŽ, ale definice dle Nařízení Rady a Parlamentu EU pro případ modernizace existujících tratí na vysokorychlostní.
Vy jste fakt blázen. Víte co to je třeba sklon? Nebo jak roste energetická náročnost? Nebo jaké jsou náklady na údržbu?
Proč by nepovolili? Vždyť to připravují, Kupka měl 3,5 roku, aby to zatrhnul tím, že na přípravu nedá ani stokorunu, opak je pravdou – nechová se jako Bárta.
Připravují, připravují, už roky rokoucí a z velké části stále nic. Kupka bez vysvětlení odsunul začátek výstavby. Tak nevím, stále se snažím za tím vidět spíše jen tradiční českou neschopnost, ale tu nechuť dělat i něco pro jiné dopravní prostředky než pro auta, tu úplně přehlédnout nejde.
U nás nechceme jezdit dvakrát rychleji. U nás chceme jezdit nebezpečnými auty.
Nikoliv. Přečtěte si vedlejší diskuzi a dozvíte se, že chtějí vybourat Libeznice a vystěhovat obyvatele, aby nemusel být tunel.
Diskuze na dopravním portále, který dává důraz i na veřejnou dopravu, není příliš reprezentativní vzorek.
„chtějí“ = jeden člověk v diskuzi. Nikoliv stát.
Dostal hodně kladných ohlasů, což vypovídá docela nepěkné věci: Než rozvoj, tak je důležítější povyšování a msta všem okolo, jakoby železniční stavby měly být léčením mindráků.
Se slzou oku troška závisti.
Kdo že vyhrál tu 2 WW?
Bohužel i RuSSák, no.
My tím že jsme spadli relativně dobrovolně do vlivu SSSR rozhodně ne.
Poláci s námi byli po 2. sv. válce na jedné lodi. Donenávna jsme se jim pošklebovali a mysleli jsme si o sobě, jak jsme výjímeční. Teď Poláci, kromě toho, že taky jako my, vyrábějí autobusy, tramvaje, vlaky, lokomotivy, stavěj dopravní infrastrukturu za evropské peníze, „až se z hradu kouří“ . Co děláme my? Čumíme a kecáme, malujeme mapičky zbožných přání a píšeme studie, případně podáváme stížnosti na ÚOHS, jak nám někdo ubližuje, nebo se pak ještě soudíme. Nejde o to, kam jsme spadli před 80 lety, nebyli jsme v tom jediní. „Tah na branku“ v tom co chceme jako země/… Číst vice »
Kdo chce, ten výsledky u nás vidí. Polsko je skvělé, ale žít bych tam z mnoha důvodů nechtěl.
Tak zkuste alespoň tři vyjmenovat.
Zdravotnictvi
Politika a lidska prava
Cistota zivotniho prostredi
Polsko na tom bylo po roce 1989 hůř než my – hyperinflace, pak 1000 starých zlotých za 1 nový atd.
Výjimečný stav u nás v 80. letech taky nebyl (v Polsku ano).
Nicméně v Polsku za socialismu nebylo úplně všechno podnikání státní. U nás ano – až do „poslední prodejny/hospody“.
Ale jo. Sověti vyhráli válku a my s nimi. Němci a Rakušáci vyhráli mír. A to je podstatné.
Spíše kdo je po 100 letech od rozpadu RU na tom nejlépe?
Rakousko z ní vzešlo obdobně vítězně jako Československo – obojí bylo obnoveno po porážce nacistického Německa, která je pohltilo.