Ražba výtahů ve stanici Jiřího z Poděbrad jde do finále, výluka přijde v lednu
Budování bezbariérového přístupu do stanice Jiřího z Poděbrad (prosinec 2022). Autor: DPP/Daniel Šabík
Stanice Jiřího z Poděbrad je druhou nejhlubší stanicí pražského metra.
Hlavně se modlím, aby nové eskalátory neměly podobně úzké a vysoké bočnice jako třeba na Národní třídě. Nižší rychlost nových eskalátorů chápu, s tím se nedá nic dělat, ale mezi úzkými a vysokými bočnicemi se dá výrazně hůře vyhýbat stojícím cestujícím. A veřejná doprava je zase o něco pomalejší a méně konkurenceschopná. 🙁
Podle informací DPP je další stanicí, která projde rekonstrukcí, konečně Kačerov, což je teď jednoznačně nejodpornější stanice metra. Tam by to ovšem chtělo i kompletní revitalizaci okolí, vypadá to tam jak někde v bangladéšském ghettu.
Na KC by byl super nejaky urovnovejsi prestup od vlaku. Je fakt, ze s otevrenim linky D vyznam Kacerova jako uzlu pro busy z jihu trochu poklesne.
ja bych ho rekonstruoval az po decku, s patricnou redukci.
Revitalizaci okolí stanice Kačerov by měl mít na starost Crescon, vyhrál soutěž DPP. Aulík Fišer architekti Cresconu v minulém roce udělal i studii návrhu přestavby https://www.afarch.cz/projekt/centrum-metro-kacerov/. Na samotnou realizaci si nicméně ještě určitě řadu let počkáme.
Ano, ten návrh jsem viděl, bohužel jsem k tomu ale nikde nedopátral informace kdy a případně zda vůbec by se mělo stavět.
Já také ne. Z infa na stránkách Cresconu to chápu tak, že jde jen o návrh, který ještě nebyl ani schválen DPP, teprve poté začne papírování (DUR, SP) atd. Dříve se nejspíše dočkáme Českomoravské.
Doufám, že v rámci rekonstrukce bude zrušeny „teploměry“, které osvětlují všechny tři lodě stanice, a interiér stanice se přiblíží původnímu vzhledu se světelnými pásy zabudovanými do podhledu (jako tomu bylo ve všech stanicích metra A v úsecích I.A a II.A a jak se to dochovalo na Flóře nebo na Želivského).
Věřím, že tenhle detail, který ale určuje celkový dojem ze stanice, architektka metra Anna Švarc neopomenula.
Proč zase dvouvýtahový systém se spojovací chodbou a schodišti? Vždyť dneska už není žádný problém postavit výtahovou šachtu klidně „nakřivo“. Uživatelský by to bylo rozhodně přívětivější.
I laika nejspíše napadne něco o statice kostela, nebo aby kiosek na povrchu prostě byl co nejblíže stanic tramvají. Anebo něco o „jiném“ rozpočtu na jiné řešení. 40m. přestupní chodba bude každopádně docela dost dlouhá. Zakomponování do stanice v čele prostřední lodě je to nejlepší možné řešení, dispozice stanice to umožňuje, nevznikne hrůza jako ve stanici Anděl, kde výtahy byly geniálně naprojektovány do místa s tou největší koncentrací pohybu a zbyly tam „úzké průlezy“. Umístění někam blíže středu prý šlo, jenom by to bylo dražší. A o tom, že výtahové řešení úplně architektonicky zabilo stanici Můstek (A), jednu z nejkrásnějších… Číst vice »
kdyz vidim, co je to za hornickou praci (+ co to byl za masakr na karlaku – nekde se k tomu da najit clanek), tak budme vdecni, ze se do toho vubec nekdo pousti a jsou na to prachy…
idealni to jako dostavba nikdy nebude, komousi jsou paka, ze tohle zcela ignorovali.
No, tak pokud jde o řešení na Karlově náměstí, tak tam je to všechno možné, jen ne bezbariérové.
Protože horní výtah ústí do Václavské ulice. Takže člověk musí projít pasáž – a pak, pokud potřebuje do kachlíkárny (tedy polikliniky VFN) nebo k kostelu sv. Ignáce, tak musí přejít silnici (s tramvajovou tratí).
Takže má před sebou několik jiných bariér, které jsou možná ještě horší než ty eskalátory – kterým se díky výtahu může. vyhnout. A člověk, který může eskalátor použít, se k kachlíkárně dostane bezpečně.
Ono by bylo dobré si uvědomit, že ta stanice se vůbec pod Karlákem nenachází, takže z ní těžko může být výtah někam na náměstí. Z Karláku jede eskalátor rovnou pod bloky budov a směřuje k Palačáku. Trefit výtah k Václavské pasáži bylo asi jediné možné a nejlepší řešení (s výjimkou ražení několikasetmetrové přestupní chodby někam do prostoru náměstí…).
Eskalátory ze stanice jsou dvoje – jedny míří ke Karlovu náměstí, druhé k Palackému náměstí.
Mezi dolním a horním výtahem je propojovací chodba.
Tu (by) snad šlo prodloužit a rozvětvit tak, aby končila pod okrajem každé z obou velkých části parku Karlova náměstí. Aby lidé, kteří nemohou použít eskalátory – a vyjít u jedné ze soch (Eliška Krásnohorská směrem k kachlíkárně a Karolíhna světlá směrem ke kostelu sv. Ignáce) nemuseli přes silnici a tramvajovou trať.
Na té silnici a tramvajové trati nedávno konečně přibyly signalizované úrovňové přechody., předpokládám, že jsou bezbariérové jako všechny nově zřizované.
Prodloužit těžko když na konci je eskalátorový tunel, boční prorážka možná, nevím jestli je tam výšková rezerva nad traťovým tunelem, nemůžete ohrozit statiku díla a vrtat si kde vás napadne, že jo, zejména pod baráky a na provozované trati.
Kromě toho ta chodba je bariérová, za eskalátorem, tak trochu nechápu k čemu by to bylo…
Taky tam jezdí autobus co 15 minut.
Na komunisty všechno svádět nelze.
Za komunistů se stavěl i ŽZO ve Velimi. A funguje stále – a je průběžně opravován, modernizován atd.
Udělalo se v době jejich vlády hodně „divných“ (takových, které můžeme vnímat velmi kriticky – ale to lze i u spousty staveb vzniklých později) rozhodnutí, pokud jde o stavby (a nejen je), ale oprabdu, ne do všeho „strana a vláda“ bezuzdně zasahovaly.
Ta složitá hornická práce je to právě proto, že potřebuješ vyhloubit kolmou šachtu dolů, pak se překopat 20 metrů vodorovně a následně jít zase dolů (popřípade se zespoda trefit do vodorovné chodby). Hloubit šikmo není zas takový rozdíl od hloubení kolmo.
A jaký benefit přesně přináší to, že člověk půjde k tramvaji podzemní chodbou namísto parkem? Nehledě na fakt, že přestup z metra na tramvaj asi nebude zas tak častý vzhledem k tomu, že ta tramvaj víceméně kopíruje trasu metra. Jinak ohledně statiky kostela, šikmá šachta by klidně mohla ústit 30m od paty kostela, to mi přijde, že musí být technicky řešitelné, nehledě na fakt, že ta šachta by měla výrazně menší průměr než ta co budují teď, neboť by tam nemusela být umístěna žádná bezpečností schodiště. S tím, že výtah má být v čele prostřední lodě souhlasím, to řešení z… Číst vice »
Ta tramvaj kopíruje trasu metra, ale je tam jeden podstatnej rozdíl – má další zastávky vložený mezi ty stanice metra. Tím pádem zejména pro lidi, kteří mají s chůzí problémy (a proto mají třeba i problém použít eskalátor) dává smysl přijet metrem a popojet stanici nebo dvě po Vinohradské tramvají ke skutečnému cíli. V tom, že takový člověk může jít parkem stejně jako přestupní chodbou souhlasím. Tedy pokud je ta trasa parkem udržovaná, přestupní chodba bude lépe chráněná před povětrnostními vlivy. Jako rozhodující faktor, proč vyústění výtahů na povrch u tramvaje a ne u kostela bych tipoval památkáře, kteří nejspíš… Číst vice »
Kostel je sice během stavby pochopitelně prošpikovaný všemožnými čidly, výtah by se ale tak jako tak vynořil v bezpečné vzdálenosti (viz openstreetmap . org/#map=18/50.07776/14.45082).
Pokud vím, tak ten výtah nemůže rovnou až na povrch, protože jsou tam podzemní garáže.
Kdyby šlo jen o krytou chodbu pro přestup na tramvaj, byl by takovýto přesun výstupního kiosku pěkně drahý špás.
Tak daleko garáže nesahají, ty jsou za kostelem. Zde prý s vyústěním výtahů do budky na povrchu nesouhlasili památkáři, kterým vadí i střecha nad schody do podchodu.
Ale nevím proč ta přestupní chodba není mělce pod povrchem, což by vyšlo levněji než ražba štoly a únikového schodiště.
Výtahy opravdu nemusí jezdit jen nahoru a dolů.
Doporučuji na youtube najít videa Schmidt Peoplemover ve Stuttgartu, SMW elevator ve švédské Solně nebo horizontálně vertikální výtah v italském Montegalletto.
Šikmé výtahy mají také třeba v Zurichu na hlavním nádraží pro přístup k nástupištím 31-34.
Jste viděl něco, co se vám náromně líbilo … ale ono je nutné se podívat na detail a přemýšlet.
Stuttgart – nádraží, na povrchu
Solna – na povrchu (přítomné světlo usvědčuje, že jde o povrchovou záležitost)
Montegalleto – úzkorochodná železnice s zdlouhavou změnou směru jízdy (z horizontální na vertikální a zpět).
Mimochodem, jeden šikmý výtah je i v Praze – na Smíchově. Původně v tom místě byla lanovka. Proto lze najít jak zmínky o lanovce, tak o výtahu. Ale prakticky je to spíše turistická záležitost.
A píšu někde snad, že to v tom pražském metru dělají špatně ?
Jen jsem upozornil na zajímavá, nikoliv obvyklá, technická řešení.
Nejen na Smíchově, na Vltavské v metru jede výtah taky šikmo, je udělanej na místě jednoho z původních eskalátorů. A nejsem si jistej, jestli stejný řešení není ještě i jinde. Nicméně to, že je šikmej výtah možnej, neznamená, že jde o ideální řešení pro daný místo…
Když si vezmu, jak dlouho obvykle DPP trvá opravit běžný výtah, tak si radši nechci představovat, kdyby se stalo něco se šikmým. :o)
Nechápu všechny ty negativní reakce a obhajování přestupní chodby. Opravdu si nejsem jistý, že řešení šikmým výtahem by bylo o tolik dražší a mělo by ohrožovat kostel. Šikmý výtah není nic jiného, než vyhloubená šikmá šachta s ústrojím ne moc vzdáleným od pohonu pozemní lanovky. Byly by to pouze jedna šachta, sice širší, ale jedna. Takhle jsou šachty dvě, k tomu navíc složitě budovaná přestupní chodba, dva pohony pro každý z páru výtahů, nezbytnost budování únikového schodiště. Věřím, že statika kostelu se monituruje stejně a pokud mu nevadila výstavba garáží, hloubení šachty nemůže být horší. Opravdu je tedy zvolené řešení… Číst vice »
ja teda nejsem geotechnik, ale stabilizovat sikmy a kolmy vykop muze byt dost odlisna disciplina.
Taky nejsem geotechnik, ale předpokládám, že se používají prefabrikované skruže. Ta díra v zemi má snad stejný průřez a na šikmou díru se opravdu nemusí dělat „šikmé“ skruže 🙂
Není náhodou důvod pro stavbu přestupní chodby ten, že se využívá k umístění tlakových vrat? Myslím, že to tak zatím u všech realizací je.
Pokud to tak opravdu je, tak si zbytečně házíme klacky pod nohy a máme zbytečně přísné normy. Nedovedu si představit jediný důvod, proč můžu na Alexanderplatz nastoupit do výtahu a vystoupit přímo na nástupišti metra, zatímco na Jiřího z Poděbrad to samé možné není.
Je alexanderplatz také v systému OSM? Já myslim, že ne. Přestupní chodba je z několika důvodů, kdy jedním z nich je umístění tlakového uzávěru, kdy je tak oddělena špinavá část stanice od čisté. Což se u šikminy realizuje dost blbě. To už by tam mohl být rovnou vyrubán eskalátorový tunel. Další důvody můžu vyjmenovat, pokud bude přáno.
Taky bych mohl vyjmenovat víc, než dost důvodů, proč je tento argument neopodstatněný. Nicméně to zkrátím a pokud tedy současné řešení obhajujete a oháníte se utesnením stanic jako teoretického protiatomového krytu, zeptám se pouze: – Proč nejnovější úsek metra A tyhle „podmínky“ splňovat nemusí a třeba stanice Petřiny může mít výtah z ulice přímo na nástupiště? – Proč lze na Dejvické jet výtahem do vestibulu, který je za tlakotěsnými vraty? – Jak utěsnění Jiřího z Poděbrad pomůže, když máme na té samé lince povrchové stanice na obou koncích, které utěsnit nelze? – Pokud by odpověď na předešlou otázku měla odkazovat… Číst vice »
Petřiny nemaj výtah z ulice rovnou na nástupiště. Není tam pravda žádná chodba, ale ten výtah z nástupiště jede do výtahovýho vestibulu, kterej je těsně pod úrovní ulice a z něj na povrch je pevný schodiště nebo další výtah
Kde je myslím výtah z ulice rovnou na nástupiště je Muzeum A.
To jako že by to vedlo napřímo jednou výtahovou šachtou z úrovně nástupiště do úrovně terénu?
Kromě toho, že jsem uvedl příklad ze zahraničí, kde tomu tak je, připojil jsem konkrétní případ i z Prahy, kde opravdu lze nastoupit do výtahu na ulici a vystoupit na nástupišti metra.