Rakousko a Lichtenštejnsko rozšíří přeshraniční dopravu, chtějí vyhnat auta ze silnic
Nádraží Schaan-Vaduz v Lichtenštejnsku. Foto: JoachimKohlerBremen / Wikimedia CommonsJoachimKohlerBremen
Rakousko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko se v době velkého omezování přeshraničního cestování dohodly na konečné podobě nového železničního propojení ve svém
Zasatavili jsme se loni na jaře v Schaan – Vaduz při vlakovém výletu z Brna do Curychu. Z Vídně se dalo dostat vlakem do Schaan – Vaduz, ale při cestě dál do Švýcarska jsme museli dojet z Vaduzu busem do švýcarského Buchsu. Vlaků jezdí mezi Lichtenštejnskem a Buchsem málo. A vlakové nádraží Schaan – Vaduz vypadá opravdu zanedbaně. Terminál pro autobusy hned vedle je modernější.
Tak tomu říkám rozumné opatření. Je žádoucí, aby lidé více cestovali hromadnou dopravou. Tak se budeme snažit jim ji co nejvíce zatraktivnit, ať už cenou, komfortem či rychlostí. Přijde mi to mnohem rozumnější než vymýšlení kravin typu modré zóny, ubírání pruhů nebo záměrně špatná synchronizace semaforů.
tak pokud budou zaručeny dvoumetrové odstupy…
Trochu jsem ze zasnil a zapřemýšlel, kdy mezi dvoumiliónovým katowickým regionem a ostravským regionem, který má v centrální části půl miliónu lidí bude také spojení s intervalem třeba aspoň půl hodina a nebudeme při cestě z katowického nebo krakowského letiště odkázáni pouze na osobní auta, protože hromadná doprava je tragická jak cenově, tak časově. Regiony jsou od sebe 80 km. Třeba se nad tím někdo někdy zamyslí a s obvyklým zpožděním cca 20 až 30 let za západní Evropou něco zařídí.
Chcete dobré propojení krajů, nebo jen cestu na letiště a kamsi do pryč? 🙂
Některé osobní vlaky, co konci č Chakuokach by klidně do Bohumína jezdit mohli, nebo i Ostravy. Ale nechce si je objednat MSK.
Ale souhlasím, že by tam nejeke rychlíky prodat mohli. Hlavně do krakowa.
Abych nedal prostor některým dezinterpretacím: před uzavřením státní hranice jezdilo 6 párů osobních vlaků přes přechod Bohumín – Chałupki, většina z nich právě až do Katowic.
Mezinárodní tarif pro tyto vlaky (jen ČD/KŚ) byl následující: doplatková jízdenka Bohumín – Chałupki za 16 Kč, dále pak polská vnitrostátní jízdenka dle tarifu KŚ.
To bylo Česky?
Příslovce česky se píše s malým s 😉
Č samozřejmě 😀 Instant karma 😀 Proč tu nejde mazat?
To jsou aspoň cíle, projekty a koncepce. Tady se o něčem takovém můžeme nechat akorát zdát, a to ještě velmi dlouho..
Možná lepší příprava, která si umí získat souhlas pro svou kvalitu a přínos okolí.
Vždyť je to něco jako Pardubice-Hradec. Dokonce spíš horší. Pardubice-Hradec chtějí zdvojkolejnít celé, tady jenom úsek uprostřed.
A v současné době tu jezdí vlaky jenom ve všední den. O víkendu Lichtejštěnsjekm všechny valku porijíždění bez zastavení.
„O víkendu Lichtejštěnsjekm všechny valku porijíždění bez zastavení.“
Což před cca 7 – 9 lety (kdy jsem tam několikrát jel osobními vlaky, a to i o víkendech) nebývalo. Tzn. mezitím došlo ke zhoršení spojení (které tedy nyní má být, po letech „na stole“, vylepšeno).
Výborně, jsou země, které se snaží dostat auta ze silnic, na rozdíl od ČR, která nemá naprosto žádnou dopravní politiku, zahltily ji mraky kamionů a kde naprosto není upřednostňována železniční doprava před silniční příp. hromadná před individuální.
A když už se něco vymyslí, tak je to uživatelsky horší, bych kolikrát řekl.
Tu zastávku dělal někdo od nás?
Kdyby ji dělal někdo od vás, tak bude rampa jen jedna a podél celé délky nástupiště zábradlí, aby se všichni cestující potkali na rampě.
Taky by to bylo ve vkusné modré, to máte recht.
Při pohledu na úvodní foto si nemůžu odpustit OT na téma zbytečné zábradlí, resp. nejen u SŽ se vždy nepodaří:
Sklon „ramp“ odhaduji na 7-8%. Přitom zde nebyl problém navázat na nástupiště plochou ve sklonu např. 3% bez jediného schodu nebo zábradlí s plynulým napojením do VB i směrem do ulice. A je patrné, že povrchy kolem budovy jsou ze stejné doby, jako nástupiště, tj. neušetřili vůbec nic, nanejvýš pár m3 podsypu…
Můžeš to lichtenštejnským vysvětlit, že to mají špatně. 🙂
Tak tam mají zábradlí se poser
ale není modrý tak je to cajk
Z článku jsem si odnesl tři pozitiva:
1) Státy se dohodly. Nikdo si neháže klacky pod nohy.
2) Auta vyhnat ze silnic na nejmenší možnou míru.
3) Rozšíření veřejné dopravy.
Na druhou stranu – státy se takto dohodly poté, co je projekt „na stole“ již přes 10 let.
Z hlediska infrastruktury ani dnes nic nebránilo tomu, aby regionální vlaky mezi Feldkirchem a Buchsem jezdily častěji než víceméně jen ve špičce.
10 let je v českém měřítku nepředstavitelně krátká doba. Jsou věci, které trvají i půl století.
Hmm v každém autě je člověšk. Je tedy třeba vyhnat lidi ze silnic?
Lidi s auty, zvláště pak, je-li v každém jen ten jeden člověk. Chcete-li to přesně.
Tohle není žádné vyhánění, tohle je podpora veřejné dopravy. Vyhánění je, když se na ty silnice zakáže autům vjezd.
Jenom malé upřesnění – rakouská ministryně dopravy se jmenuje Leonore Gewessler a je za Zelené.
Lichtenštejnská budova nádraží vypadá dost zanedbaně…. peronizaci odhaduju tak nějak na rozmezí 1990_2000.
Ještě že u nás se stále ještě dá křižovat ve všech stanicích, kde stojí nádražní budova…
Výstavba tohoto nástupiště tam proběhla později než v roce 2008 (viz foto ještě postaru s nízkým nástupištěm https://www.bahnbilder.de/bild/oesterreich~triebzuege~br-4024/415780/4024-001-2-mit-r-5725-buchs-feldkirch.html) a dříve než v roce 2011, kdy jsem tudy poprvé jel a už tam bylo toto nové nástupiště (+ tehdy čerstvě zprovozněný přednádražní autobusový terminál).
** Tak upřesňuji: v tom roce 2011 tam bylo nástupiště ještě „postaru“; nové nástupiště jsem tam zastihl až při mé druhé návštěvě v létě 2013, což znamená, že bylo vybudováno zřejmě při měsíční výluce v červnu 2013 (kdy i Raijlety směr Curych musely jezdit odklonem), viz článek z července 2013: https://www.vol.at/neuer-bahnsteig-fuer-haltestelle-schaan-vaduz/3640098
… a jak vyplývá z https://www.vaterland.li/naeherdran/schaan/mehrere-millionen-fuer-schaaner-bahnhofsgebaeude;art9577,401832, tak rekonstrukce budovy nádraží Schaan-Vaduz probíhá od loňska a dokončena bude v září 2020.
xyz: Díky za ty linky -jsem velmi rád, že bylo vidět že do roku 2013 to bylo ještě mnohem příšernější než je to teď 🙂 a to jsem podle té fotky myslel, že to má poctivě odžito až 30 let – a ono se z toho vyklubalo jen 7 let… Dále je vidět, že to v tom roce 2013 udělali to nejlacinější metodou, jak to jen šlo… Jsem moc rád, že u nás se jde rekonstrukcí a přestaveb nástupišť (a podchodů) mnohem důkladněji – například zde včera zmiňované Mikulášovice nebo ukázkový případ zde před pár dny uváděné Strakonice – podchod,… Číst vice »
Nedá.
Také by na švýcarské straně mohli přizpůsobit tarif. V létě jsem byl vlakem ve Vorarlbersku na dovolené a zajel na den i do Švýcarska a cenový rozdíl oproti Rakousku byl obrovský. Existuje nyní na Švýcarské straně nějaký místní IDS? Nic se mi najít nepodařilo.
Existuje. https://www.ostwind.ch/
Cenově je to stejně většinou několikanásobně více, než ve Vorarlbersku.
Jistě – stejně jako ceny většiny komodit i služeb ve srovnání (z českého pohledu drahé) Rakousko vs. (z českého pohledu extrémně drahé) Švýcarsko.
To samozřejmě chápu, ale moc nechápu, jak potom chtějí lidi dostat z aut, když na auto jsou nákladu všude přibližně stejné. Pochybuji, že dojíždějící Rakušáci budou ochotní platit takové jízdné.
Ve hře jsou i daně a zaměstnavatelé i obce. V Ženeve a podél Jezera je tak drahé jak rezidenční, tak denní (zaměstnanecké) parkovné, že soukromé auto „jen do práce a na nákupy“ ani s vysokým přijmem už nedává právě v případě kvalitní IDS smysl. Lítačku na CELÉ Švýcarsko poskytuje zaměstnavatel za 200 CHF. Rezidenční parkování jen v Ženevě stojí naproti tomu 400 CHF na měsíc + další náklady na denní parkování u zaměstnavatele. Plus náklady na daň z auta, pojistku, technické, servis… Přitom připlatek na 1. třídu Lítačky pro celé Švýcarsko stojí zaměstnance 50 CHF na DVA měsíce. Nákupy naváží… Číst vice »
Děkuji, teď už chápu co jsem dřív nepochopil.
Jak říkají civilizovaní lidé, byl jsem natvrdlý.
V článku není uveden nynější stav, tak jej doplním zde: – Jednokolejnost tratě Feldkirch – Buchs je dále umocněna tím, že jediná možnost křižování je právě ve stanici Nendeln (ostatní zastavovací místa jsou pouhými zastávkami). – Propojení všech tří zemí veřejnou dopravou existuje již dnes, a to lichtenštejnským autobusovým systémem, který zasahuje i do Feldkirchu, Buchsu či Sargansu. Zlepšení železničního spojení tak bude zlepšením nad rámec nynějšího stavu, nikoliv (jak by se mohlo zdát) „posunem z ničeho“. U vedení vlaků z Buchsu do St. Gallenu ale může být úskalím jednokolejnost úseku Buchs – St. Margrethen, pakliže nebude i tento zdvoukolejněn… Číst vice »
A jak moc použitelný je ten autobusový systém (umístění zastávek, tarif, intervaly)? Jestli by nebylo lepší a hlavně rychlejší se snažit posílit spíš ten.
Před několika lety jsem si pro projetí toho systému vyhradil jeden cestovní den; ten systém má několik nevšedností jako např. nástup všemi dveřmi u většiny linek (byť „vesnických“) nebo např. přítomnost koberce (!) v prostoru pro cestující.
Interval spojení velmi hustý, viz např. 30min. interval (v úseku do Sargansu 60min.) páteřní linky http://europa.gmgnet.li/liemobil/dateiarchiv/allgemein/Fahrplanbuch_-_LIEmobil_-_2020_-_Linie_11.pdf (lze se tam „proklikat“ i k dalším jízdním řádům lichtenštejnských autobusů).
Procházka z Buchs SG k hradu podél řeky a pak „přes město“ kolem vinic je taky pěkná. 🙂
** Oprava: v denní době do 20 h je 30min. interval až do Sargansu; až po 20. h již jen 60minutový.
😀 Myslíte si, že to jezdí jako naše ČSAD pětkrát denně?
Nebojte se, oni moc dobře víc, co dělají a proč to dělají.
Nic si nemyslím, v Rakousku jsem linkovým autobusem nikdy nejel. Jenom vím, když jsem hledal autobusy z Gmündu do Weitry a další v okolí, že to bylo dost nepoužitelné.
Víte, Oberösterreich je osově symetrický přes hranici s krajem Jihočeským, co se marnosti dopravy týče. Vorarlberg je naopak hodně vpředu.
Pozor – Gmünd i Weitra jsou v Niederösterreichu (jehož četnost autobusové dopravy – snad vyjma blízkého okolí Vídně – se nedá srovnat např. s četností spojů autobusové dopravy ve Vorarlbergu nebo právě v Lichtenštejnsku).
Aha, sorry, tak Nieder to už je, pardon… Tak Vysočina. To vyjde nastejno…
Nechci být hnidopich, ale Kraj Vysočina je zcela „vnitrostátní“ – nepřiléhá k žádné státní hranici.
Jistě, to je tak, když si člověk naběhne na vlastní vidle… máte pravdu, jen JMK jsem použít opravdu nemohl. 🙂