Půlmiliardová přestavba křižovatky v Hradci Králové může začít

Podoba křižovatky Mileta. Foto: ValbekPodoba křižovatky Mileta. Foto: Valbek

Přestavba bude hotová v roce 2026.

18 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Šťoural

Jako zlepšení to určitě bude, ale pokud se neudělá mimoúrovňové křížení větve aut co jedou ulicí Zborovská a odbočují vlevo do ulice Sokolská, směrem k soutoku, tak to moc nepomůže a ve špičce to furt bude zašpuntovaný. Stačil by jen nadjezd pro tuto větev jako kompromis ceny a efektivity. Místa je tam na něj dost.

Jaroslav Černý

Přesně tak. Neznám ani jednoho hradečáka, který by byl s touto finální variantou spokojen. Neřeší to prakticky nic a je to jen doklad totální neschopnosti magistrátu, který zazdil původní mimoúrovňovku. Obdobně kruháč u Koruny, kde jsou dnes zácpy, které předtím nebyly. Nebo nadjezd na Koutníkově, kde už jsou léta jen dva pruhy.

Tom

Přestože se těším na úpravu nevyhovující křižovatky a jejího okolí a rozumím finančnímu argumentu jiných variant křižovatky (např. vést auta pod povrchem a v rovině udělat cestu pro pěší a cyklisty), tak se obávám v jakém stavu budou pochody několik let po dokončení stavby. Současné pochody na Moravském předměstí nejsou v dobrém stavu a ani je není příjemné používat. Např. na nedaleké Třídě Edvarda Beneše jsou pochody stezkou odvahy, kam se ženy boji chodit, kvůli pocitu, který z krapnikovych jeskyni a okolí mají a o kousek dál u Futura zase lidé neradi chodí hadem pod silnici a potom opět nahoru… Číst vice »

Jiří Urban

Než to tu někdo napíše po sto padesáté.. Podchod BUDE i pod čtvrtou větví křižovatky, byl do projektu zapracován až po vytvoření vizualizace.

Alibaba

Tak dobtý, a nechtěli by znova vydat nové vizualizace, protože kdo si to má pořád pamatovat. 🙂

M.Z.

V přímém kontrastu se sérií Adama Gebriana o Hlavním nádraží v HK vyhřezneme změť podchodů. Hanba magistrátu.

Horal

Tady moc jiných možností není. Ty podchody tam mají smysl. A pro řidiče a pro chodce a cyklisty ideální řešení křižovatkou projedou bez zbytečného prodlení.

Nokkonen

Souhlasím. Lepší řešení jsou v tomto případě už jenom dražší a to násobně.

Alibaba

Škoda je, že není podchod pod všema větvema.

czhunter

Já bych řekl že „hlavní nádraží“ a „křižovatka“ je poněkud jiný typ stavby.

Sám Adam Gebrian by nepochybně řekl, že co platí pro nějaký typ stavby neplatí nutně pro jiný.

Jiří Urban

Prosím zkuste trochu rozvést proč mají podle Vás názory Adama Gebriana jakoukoliv reálnou vypovídající hodnotu. Klobouk dolů, jak dokázal lidem zpopularizovat vnímání architektury okolo sebe, ale jeho neuvěřitelně ubrečené sténání nad jakoukoliv realizovanou stavbou z veřejných peněz z jeho pozice, kdy za celou kariéru postavil jednu ohavnou (osobní názor, beru) neprodejnou šedivou krychli mi přijde opravdu k nepochpení. A právě v případě v celku povedeného a hlavně funkčního autobusového nádraží v HK, kdy si jen tak stoupne před práci desítek lidí a prohlásí „no jo, je to k ničemu jako na Střížkově“ je uplně mimo realitu. Nádraží z jeho produkce… Číst vice »

Michal Bartoníček

Přesně můj názor. Gebrian měl možnost změnit stavbu už během projektu, kdyby si vyhrnul rukávy a zapojil se do díla. Ale on ne. Je to stejně zbytečná postava jako filmoví kritici – přijde si k hotovému a prostě kádruje úspěšnější kolegy.
Vnímání architektury dokázal zpopularizovat už David Vávra.

czhunter

Jeho prací ovšem není měnit stavby, ale jakožto YT influencera je jeho prací přimět lidi (sledující, laiky) o stavbách přemýšlet.
A i pokud s ním bytostně nesouhlasíte, tak svoji práci udělal dobře, protože jste _přemýšlel_ o stavbách, o kterých byste třeba vůbec nevěděl)

Vyčítat mu že nedělá něco, co dělat nechce je dost … zvláštní.

Jiří Urban

Nesouhlasím. Podle mě jsou výsledkem jeho práce tisíce lidí, kteří teď vědí o Hradci to, že tu je ultra zajímavá lávka, i když má pochybnou statiku, a že tu je bílá kopie stanice metra Střížkov, která je uplně špatná a k ničemu, protože si to myslí Adam Gerbian. Lidé co věci sledují a přemýšlejí nad nimy influencery nepotřebují a nesledují. Ti potřebují informace a kvalitní žurnalistiku.

Michal Bartoníček

O stavby a architekturu mám zájem od doby, co jsem viděl Śumná města s Davidem Vávrou. Ten aspoň něco dokázal a jeho názor má nějakou váhu. Gebrian jen remcá, jak by některé stavby mohly být lepší. Ale proč se lepší už nepostavily?
Nepovažuju jeho práci za přínosnou, viděl jsem s ním asi tři dokumenty a stačilo mi to. Dál se trýznit nehodlám. 🙂
A k vaší poslední větě – Gebrian vyčítá, že některé stavby nejsou takové, jaké chce a jaké by si je představoval. S ohledem na jeho zkušenosti a um je to dost… zvláštní.

Michal Bartoníček

Gebriana bych nebral vážně. Zaměřme se na ty architekty, kteří skutečně něco dokázali a jejichž kritika staveb za něco stojí. Třeba na Davida Vávru.

Pepa

A proč herce Vávru? Proč ne teda rovnou někoho, kdo urbanismu a konceptu měst krátkých vzáleností skutečně rozumí a změnil už města na všech kontinentech? Namátkou třeba Jan Gehl – tomu by se z té křižovatky nepochybně protočily zorničky. A jsou i další jména, Jane Jacobs, v ČR působící Peter Bednár a miliony dalších. Dopravní inženýři jsou ty poslední, co by měli rozhodovat, jak mají města vypadat. Ti jsou na řešení technických záležitostí, ne na dopravní politiku a urbanismus. Sorry not sorry.