První úsek vysokorychlostní tratě má transakčního poradce pro PPP
VRT Moravská brána u Ostravy. Foto: Správa železnic
Jeho úkolem bude pomoc při vypracování zadávací dokumentace a výběru dodavatele.
Jeho úkolem bude pomoc při vypracování zadávací dokumentace a výběru dodavatele.
Směju se, když se mluví o Moravě, že je napřed s VRT, ale když člověk vidí pak rychlost 200 km/hod… Tohle všude jinde nepovažují za VRT.
„V posledních 6 letech se příprava VELMI urychlila“, řekl náměstek. U stavby, která optimisticky začne na konci 2028… Spíše ta příprava v posledních 6 letech pomaloučku začala. Od nuly…
Bylo by zajímavé pak nějak uvolnit data o tom za kolik budou firmy stavět pro soukromého investora oproti zakazkam od státu. Navíc ten soukromik může najmout kohokoliv a vyhnout se těm místním monopolum.
Btw jak to bude v budoucnu s vlaky? Bude objednávat stát nebo to budou čistě komerční linky a dopravci si zakoupi podle svého?
A jak do tohoto konceptu zapadá odložení konverze napájecí soustavy na 25kV až někam do roku 2036? Ze žiliny bude 25kV, od Vsetína/Hranic bude 25kV, VRT bude 25kV, ale Ostravský uzel necháme zatím 3kV? Který génius tohle vymyslel?
Ostravu měli přepnout v návaznosti na postupující konverzi z od Jablunkova a od Vsetína.
Zdržovačka za současného zdání, že se něco děje, začíná. 🙂
Ne OK, tady to PPP dovedu pochopit. Ale proč to konsorcium nedostane rovnou (rámcovou) smlouvu na všechny úseky, popř. i jiné PPP projekty třeba silniční? Možná to nějaký důvod má, ale myslím, že by to stát měl vysvětlit, protože ten výběr poradce je prostě nějaký krok, co taky pár měsíců trvá.
To není tak jednoduché, je to limitované kapacitami poradců a nutností vše nacenit v čase xy., když každý projekt je jinak náročný. Ve finále většinu práce odvedou stejně čeští poradci, to naše prostředí je velmi specifické a znalost legislativy a všech směrnic a nařízení je klíčová.
Neboli by se to dalo řešit vysoutěžením hodinové sazby?
Projekt letos získá teprve EIA. To znamená, že optimisticky se začne stavět ve 2028, rok který teď uvádí SŽ. Povolení urychlit nejdou, SPP je prostě na ty 3 roky min.
Zrovna u prvních českých VRT mi to PPP dává smysl. Ani SŽ, ani české firmy nemají s vysokorychlostními tratěmi reálnou zkušenost. Pokud to celé zařídí a postaví velká zahraniční firma, co s tím ty zkušenosti má, jen dobře.
Hlavně pokud to bude kopat někdo, kdo z toho má zisk (jakékoliv platby, ať už z DC nebo nějaké splátky); tak tam pojedou bagry i v noci a rozjede se to i o dva týdny před plánem.. pokud to bude dělat stát, tak o 5 let později.
Tomu nevěřím, budou to jako vždy dělat kamarádi, aby jim zůstalo za nehty.
Vy opravdu věříte tomu, že se transparentně vybere někdo, kdo nebude mít astronomickou marži?
A jakou zkuženost navíc potřebujete?
Jaký je zásadní rozdím mezi VRT a konvenční železnicí (např úsek Votice – Chotoviny nebo Přerov – směr Brno)?
Z hlediska projektového řízení minimální. Liší se jen některé technologie.
A ví to Petr, že se ptá?
Technologie má SŽ od SNCF, právě proto aby je nemusela vyvíjet a testovat.
nechci být za grammarnazi, ale úkol se píše s čárkou nad u ne kroužkem 🙂
na druhou stranu. kroužkované u vzniklo monoftongizací diftongu ou, takže třeba se myslí oukol, což by mohlo být z nějakého nářeči v místech kudy bude trať procházet. 🙂
Na třetí stranu nemá smysl používat obě „ůú“, protože se to v současnosti už vyslovuje oboje stejně. Jsem jem pro ú (s čárkou).
Díky. Přesně toto řeknu dnes večer dětem místo pohádky. A běda jim, když po seznámení se s monoftongizací hned neusnou 😉
Diftongu/dvojhlásky uo (který sám vznikl z dlouhého ó), nikoliv ou.
Tedy vól => vuol => vůl.
Proto ve tvarech, kde bylo původně krátké o, toto přetrvalo (vůl, ale bez vola, …, s volem)
„ou“ se naopak uvnitř slov vznikalo z dlouhého ú (moudrost, ale příbuzné mudrovat je s krátkým u a to tam zůstalo).
Vypadá to hrůzo strašně.
Budou volby poradců není nikdy dost , měkká položka
možná se měli zeptat vás jak únosně financovat projekt za 40 mld. Kč, aby nějaký AŽD monopol z vás z důvodu neznalosti něčeho neserval ve skutečnosti 50 mld.
Ale no ták, tady někdo nedělal ůkoly ve škole…
A proběhl tendr na toho, kdo vybíral poradce?
V čem je PPP lepší než financování skrz dluhopisy? Zaplatí stát snad ve výsledku méně? Nebo koncesionář nebude dostávat placeno od státu, ale bude po dobu trvání koncese (třeba 50 let) inkasovat poplatky za DC, a po těch 50 letech infrastrukturu bezplatně předá SŽ?
Dluh z PPP se nepromítá do státného dluhu, takže pak vychází lepší ukazatele zadlužení.
To opravdu není tak jednoduché. Je to v principu stejný závazek (obvykle navíc mnohem vyšší), a ratingové agentury i další instituce s tím počítají
Ale média ne. Deficit je pro ně XY mld. a basta fidli.
Stát zaplatí ve výsledku mnohem více, proto se to dělá, aby tam byly vyšší marže a odměny. Vydělají si více poradci, banky a navíc je tam se svou obří marží koncesionář. Platit se bude jako při leasingu. Aby se vysoká marže maskovala, tak bude koncesionář zajišťovat po těch cca 25 let i údržbu, což je ale ve srovnání s výstavbou nízká částka. Vznikne tím skrytý dluh, u kterého si zainteresovaní dohodli u Eurostatu a ratingových agentur, že se do oficiálního dluhu nezapočítává. Nebo alespoň zatím.
Myslím, že přece jen rozhodující je poslední věta.
Jednu určitou výhodu to má: Je to jen velmi těžko vypověditelné, tedy v okamžiku, kdy smlouvu s koncesionářem podepíšete, je velká pravděpodobnost, že to infrastrukturní dílo +- v požadovaném čase dostanete. Rovněž je možno stavět zaráz výrazně delší úsek, než jaký by byl stát schopen finacovat běžnými nástroji z SFDI. Na druhou stranu nemůžete (pokud jsem to pochopil správně) použít k financování většinu evropských nástrojů. Dalším problémem může být získávání know-how k údržbě VRT potřebného ze strany SŽ – ideálně by na to měla pamatovat již smlouva s koncesionářem. Největším rizikem však je, že zatěžujete rozpočet mandatorním výdajem, jehož se… Číst vice »
Víc a kvalitnějších železnic naší obranyschopnosti také pomůže 🙂
Samozřejmě, zejména v případě, kdy bude tato železnice navazovat na síť v sousedních zemích. Zejména osa Rakousko – Polsko – Pobaltí bude nabývat v tomto smyslu na důležitosti.
Nie je to podobne aj pri podpísaní zmluvy so zhotoviteľam stavebných prác pri klasickom spôsobe (ak sa zmluva vhodne napíše tak, aby ju ani jedna strana nemala prakticky možnosť vypovedať)?
Docela hezky je to vysvětlené tady: https://www.youtube.com/live/oxPb_y5R-Ak?feature=shared&t=2981
Zda je PPP dobré, nebo špatné posuzovat nebudu, ale je to odpověď na to jak bude financování PPP vypadat, jak to bude s poplatky za dopravní cestu i dotacemi.
Za přivedení poradce si taky nahoře rozdáte prémie? Chci už konečně na VRTce mazat výhybky!
Tak to abyste pomalu začal tendrovat mazadlo, VRT je tu cobydup. 🙂
Žádný spěch, prvních dvacet let bude vyhýbky mazat koncesionář. Snad se i Kolejový doktor dočká:)
Koncesionář si může doktora najmout… .-)
No, povedlo se jim vybrat poradce, který by narozdíl od tradiční big four neměl být ve zcela jasném a do nebe volajcím střetu zájmů. Což není špatný začátek.