První ostrá data o pádu veřejné dopravy. Cestující ubývali rychleji, než výdaje za slevy
Cestující v Praze - Libni. Foto: Jan Sůra /Zdopravy.cz
Tuzemská osobní železniční doprava se svým výkonem propadla za první čtvrtletí o čtyři roky zpátky, v počtu cestujících dosáhla za
Tak když jedete veřejnou dopravou 40 km více než hodinu, tak dá asi spousta lidí přednost autu. Pro jednoho je to sice trochu dražší, ale pro dva už ne. A jeden si už někdy taky více cení svého času než svých peněz. Dokud nebude veřejná doprava dostatečně rychlá, nebude ji část lidí prostě používat.
Prilezitost zrusit slabe a zbytecne trate.
Prilezitost zrusit slabe a zbytecne silnice. Nema vyznam aby po silnici jezdil jenom vzduch.
Až se vrátí studenti do školy, budeme zase tam kde jsme byli…
Nešly by u takových článků zařadit tabulky a grafy než to obsáhle opisovat na 6 odstavců?
To by pak nebylo „o čem“ psát…
S7 na beroun bejvala v pracovni dny totálně nášlapaná, teď sice jede dost lidi ale značně min něž dřív.. Konečně se dá sedět.. Víkendy jsou tedy narvány fest.. Ale v tejdnu pohoda 🙂 aspon se da zas celkem důstojně cestovat ve špičce :))
Protože stále není povinná docházka. Předpokládám, že od září, resp. od října (VŠ) to bude na stejné úrovni.
Nevím jaká situace je ve městech, ale tady v obcích obecně lidé chtějí být rychle v místě bydliště, zaměstnání, za zájmy atp. Tady ve Stč kraji po integraci jezdí dejme tomu více spojů, ovšem naprosto většinou pretrasovano a z bus linek co spojují obce se stali vyhlídkové jízdy. To co se dříve jelo 20 min přímým rychlým spojem dnes trvá jednou tak dlouho. Z toho důvodu většina lidí prostě k přepravě volí auto.
Jednou tak dlouho je stejný čas.
Jednou a jedenkrát je rozdíl. „Jednou tak dlouho“ znamená „+ 100 %“. 😉
z hlediska češtiny je „jednou tak dlouho“ stejné jako „jedenkrát tak dlouho“
Jednou tak dlouho je v hovorové řeči myšleno jako o 100% více.
A co je potom tedy dvakrát tak dlouho? o 200 procent více?, takže původní hodnota x3? 🙂
To je slozite, kdo umi svuj zivot podridit doprave, upravit si napriklad praci tak, ze zacina a konci dle jizdniho radu, tak je rychle spojeni super. Pokud to vsak nelze, protoze pracujete spise dle potreby nez na presnou hodinu nebo zamestnavatel/skola/sportovni klub nechce upravit terminy dle vasich potreb, tak spise ocenite pomalejsi spojeni v castejsim intervalu. Bus, ktery jede 20 minut misto 40 zni dobre, ale pokud na nej prumerne hodinu cekam a vecer a o vikendech nejede nic, tak to tu romantiku docela kazi.
Přesně tak, R2R2 to popsal skvěle. Zajímala by mě reálná data o tom, jak je to s počtem cestujících ve VHD po integraci, ale vsadím se, že model s vyšší frekvencí jí spíše pomohl.
Cestovat busem delsi trasy je vylozene za trest. Ale prave na to jsou dobry lokalni s wifinou kdy si clovek v klidu precte na mobilu noviny a neresi jestli je tam deset minut nebo pul hodiny.
Tak to jsem zvědavý na druhé čtvrtletí, jestli půl měsíce udělalo takovou ztrátu.
Aby nebyl takovy ubytek cestujicich, kdyz byly vlaky regulovane takovym způsobem, ze se nedalo nikam poradne dostat a clovek MUSEL vyuzit auta, ikdyz chtel jet autem, aby nakonec zjistil, ze autem je to lepsi hned z nekolika duvodu a do vlaku se zpatky nevrati, ikdyz to bude zase jezdit normalne.
*ikdyz chtel jet vlakem*
Já bych lidi až tak nepodceňoval. Podle mě si uvědomují, jestli je pro dotyčného lepší ušetřit pár kroků a s trochou štěstí minut a místo toho ztrácet nervy v kolonách, při hledání parkovacího místa a obecně na přeplněných silnicích s nutností neustálé stoprocentní koncentrace, nebo že pojedou veřejnou dopravou, musí udělat nějaké kroky navíc, bude to trvat trochu dále, ale při cestě si mohou dělat téměř cokoliv chtějí…
To je samozrejme vec nazoru, ale cestovani dvere-dvere neznamena rozdil par minut, kdyz jen na vlak znamena ve velkych mestech kolikrat 40 minut i vice – nez dojdu na tramvajovou zastavku, ted jeste musim zvolit vhodny cas, protoze treba v ostrave jezdi na paternich linkach tramvaje co 20 minut. Nez ta tramvaj pojede, nez objede tu vyhlidkovou trasu, nez dojdu z svinov mosty na nadrazi. ted abych mel nejakou casovou rezervu nez pojede vlak… To je hodina a jeste jsem nenasednul do vlaku. autem jsem v cili za 25 minut.
Samozřejmě, s tím právě počítám, a proto jsem napsal „trochu rychleji“. Navíc je nutné počítat, že právě třeba v té Ostravě (i když já mám spíše zkušenost z Brna) člověk v autě musí počítat s kolonami a zácpami, což se především u tramvají (ale i autobusů a trolejbusů, pokud mají vyhrazené jízdní pruhy) nestává. … Navíc pořád ten čas v tramvaji lze narozdíl od času v autě využít. Skutečně netuším, kam všichni tak spěchají a honí minuty, když pak doma sednou na zadek a čumí na televizi. Zprávy si můžu přečíst i v tramvaji, ale v autě ne 🙂
Ono nie kazdy je ochotny 30 km do prace cestovat verejnou dopravou 2 hodiny.
Raz do tyzdna sa mi stavalo, ze vlak meskal 10 minut. MHD mi samozrejmu usla a dalsi spoj mi siel za 40 minut, ktore som stravil cakanim.
Uz len to cumenie na bednu je pohldnejsie ako stravit 40 minut postavanim v stanici, kde si clovek nema ani kde sadnut.
Precitat spravy. Tak to vam zavidim. Moj ranajsi spoj vyzeral tak, ze som bol rad za som sa donho vobec narval a nie to este mat moznost si nieco precitat.
No ono ne každý jede 30 km 2 hodiny. Samozřejmě, ne ve všech případech to jde. Ale pokud někdo dojíždí za prací do trochu většího města (případně v tom městě i bydlí), tak je to v drtivé většině případů o lenosti ujít pár kroků (hlavně ať mi tu někdo nemluví, jak chudák manažer má 10 schůzek za den, toto se týká možná 1 % řidičů).
Možná by to chtělo pár takových cest vyzkoušet a získat zkušenosti. Pokud bydlíte do práce 15 minut MHD, tak nemůžete ani tušit, co znamená používat vlak+mhd 2x denně. Můj život je příliš krátký na to, abych trávil 8 hodin v práci a 4 hodiny cestováním veřejnou dopravou, když to jde dohromady za 50 minut zvládnout autem a spojení se slovem lenost je hodně povrchní.
Buď jde o velice obskurní relaci, na které nedojíždí moc velké množství lidí. Nebo udělali plánovači provozního konceptu IDS (nebo „technologové dopravy“, i když ten výraz je příšerný) něco špatně, což se samozřejmě taky stává, a v tom případě mě to za vás mrzí. Veřejná doprava opravdu nemůže ze své podstaty pokrýt všechny relace dojížďky, a není na tom nic špatně. Ale měla by se zaměřit třeba na 70 % nejsilnějších proudů a ty řešit dobře a konkurenceschopně.
Tak mi napiště, kde bydlíte a já klidně posoudím, jestli jste lenoch nebo ne 🙂 Ale vážně, jak jsem napsal, ne všude to lze, nicméně u mnohých to jde. Například pokud někdo bydlí v Brně a jede autem po Brně, tak ho za lenocha prostě považovat budu. Pokud někdo jede z Tišnova za prací do Brna, opět ho budu považovat za lenocha. Pokud ale do toho Brna pojede někdo z Neslovic, tak samozřejmě chápu, že použije auto…. nicméně …. Ale pochybuji, že někdo takový již dříve používal VHD.
To, co popisujete není lenošení, ale pohodlnost. A na ní není nic špatného. Výdobytky civilizace přece používáme právě k tomu, abychom si život zjednodušili. Dopisy stále nosíte na poštu nebo jste lenoch a používáte email? 😉
Akorát je blbé, když ho tímtéž ostatním naopak otravujete – ruchem a smradem na ulici počínaje a betonováním krajiny konče.
Poznam. Ono vetsinou tak reaguju ty, co byvaju v Brne, Ostrave, Prahe a ich cestovanie pozostava z toho, ze sadnu na bus, ktoreho zastavku maju maximal 5 minut peso a do ciela sa dostanu bez prestupu. Taktovu dopravu maju taku hustu, ze neriesia kedy nieco ide ale sa len postavia na zastavku a do par minut maju spoj. Pre nich je nepredstavitelne, ze napr. MHD moze fungovat tak, ze vlak prichadza 17:02. autobus MHD odide 17:10 a dalsi spoj na ten smer ide az 17:55. Takze aj 5 minutove meskanie vlaku vam sposobi to, ze tvrdnete 45 minut na zastavke… Číst vice »
Nesmysl, taky jsem autem v době karantény jezdil výhradně i na cesty do práce a teď když se vrátilo zpět do starých kolejí auto opět využívám jen sporadicky a kde to jde jedu vlakem, ono totiž při cestě na výlety je mě docela k ničemu když start i cíl cesty se musí nacházet na místě kde mám zaparkované auto.
Na oplátku si to auto zase můžete zaparkovat prakticky kdekoliv. Bez auta musíte mít start a cíl v místě veřejné dopravy. A pokud tam třeba autobus jezdí jednou za tři hodiny, tak musíte řešit i to, abyste se trefil časově.
Pak zpravidla volím začátek v místě hůře dostupném a konec v lépe obsloužené obci, ideálně s hospodou, kde se dá pohodlně počkat, pokud dorazím příliš brzy na další spoj.
Navíc si člověk může dát i pivo, což je při řízení nemyslitelné.
To som zvedavy, ako tento pristup napr. vysvetlujete 6 rocnemu a 8 rocnemu dietatu. Ocino naplanoval tak vylet, ze si posedi 2 hodiny v krcme cakanim na dalsi spoj.
Cestovat se dvema detma pod deset je za trest a je uplne jedno cim jedete. A vasi cestu autem jiste oceni i dalsi cestujici nicmene co se tak divam obcas na silnici tak decek v autech je uplny minimum.
Výlet zakončený zmrzlinovým pohárem nebo palačinkou 😀
Škoda, že chybějí informace o tom, zda v souvislosti s kompenzacemi za slevy vlaky opustilo více seniorů nebo studentů. Z toho, co jsem po dobu korona-krize viděl nejen ve vlacích, ale i přeplněných supermarketech, tak zastoupena v nich byla velmi silně právě ta virem nejohroženější věková skupina.
Tak vzhledem k tomu že školy byly zavřené tak je to jasný.
To nepovažuju na železnici za nijak zvlášť překvapivé. Pokud by se do půlky března jezdilo stejně jako loni a ve druhé půlce března nejezdil nikdo, byl by to propad o 1/6, tedy 16,7 %. Takže přepravní výkon -13% prostě odpovídá situaci, že lidi třeba začali mizet postupně už od začátku března, a v závěrečné šestině čtvrtletí klesly výkony na 25%. Zajímavější čísla jsou to v busech, tam jako kdyby ten pokles na 25% nastal rychle hned na začátku března… S těmi kompenzacemi to bude předpokládám tak, že ve VHD přednostně zůstávaly skupiny lidí, co nemají možnost (nebo ji mají obtížnější)… Číst vice »
A to byly koronaopatření v platnosti nějaké 3 týdny. Druhé čtvrtletí bude pořádný fičák.
Pezos: pořádný fičák na účtech to bude zejména pro dopravce mimo objednávku a kraje, které riziko tržeb převzali na sebe.
Někteří dopravci se dostali do finančních problémů, naopak někteří objevili díru na trhu. A na pokles cestujících v době koronaviru, zejména ve druhém čtvrtletí dokáží zareagovat během léta novými spoji.