- Železnice •
- Cestovní ruch •
- Město •
- Autobusy
První na světě: Veřejná doprava v Lucembursku bude od neděle zdarma
Regionální vlak lucemburského státního dopravce CFL. By Alf van Beem - Own work, CC0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=26899143
Lucembursko se v neděli stane první zemí světa, v níž budou moci lidé veřejnou dopravou cestovat zdarma. Opatření, které už
A ještě jeden nápad. Příjmy z jízdného v MHD jsou kolem 20-30%.Takže proč ji pro občany kteří mají ve městě trvalý pobyt a tím zde platí daně ji není zadarmo. Pro mimoměstské za poplatek.
V některém městě (snad HK?) to zkoušeli a bylo to (IMHO oprávněně) označeno za diskriminační.
Dále platí, že takový občan města – bezdomovec by takovou MHD mohl jezdit sem a tam naprosto legálně bez placení.
Navíc by to bylo náročnější na městskou kasu.
Pokud by MP dělala to k čemu byla stvořena, tak by problém s bezdomovci nebyl. Pokud někdo nesmrdí, nedělá bordel, tak proč by nemohl jezdit v MHD? Pokud někdo nějak obtěžuje své okolí měl být ihned vyloučen z přepravy.
„Pokud by MP dělala to k čemu byla stvořena, tak by problém s bezdomovci nebyl.“ V situaci, kdy zapáchající bezdomovec bude jezdit „sem a tam“ v bezplatné MHD, už nebude mít MP důvod s ním cokoliv dělat. „Pokud někdo nějak obtěžuje své okolí měl být ihned vyloučen z přepravy.“ … kde z přepravy jej může vyloučit: (bud) řidič (i když za cenu prostoje), ale – z Brna mám více zkušeností v té věci, kdy do tramvaje na konkrétní zastávce chtěla nastoupit osoba „bezdomoveckého vzezření“; vždy mimochodem nastupovala do druhého vozu ve směru jízdy. Řidič vyšel z kabiny ven do druhého… Číst vice »
V Hranicích na Moravě jsem nastoupil do autobusu, chci si koupit lístek a řidič: tady se neplatí…
„Pro mimoměstské za poplatek“ je největší ekonomický nesmysl. Právě ekonomická úspora za kontroly jízdenek, jízdenkové automaty, datové a el. sítě k nim, tisk a distribuce jízdenek a karet jsou náklady, které se blíží k těm 20% a ty když ušetříte, tak to má ekonomický smysl. Pokud ponecháte určitou platící skupinu o tento ekonomický efekt přicházíte.
Městskou dopravu v Lucemburku zajišťují autobusy, které stojí v kolonách s auty a proto ji nikdo moc nevyužívá….konečně se staví tramvaj….a bezdomovců v Luxu moc není…jinak krajinou mi hodně připomíná Čechy….
Hlavně nedávat nic zdarma. To akorát do těch vlaků natahnete bezdomovce a asocialy, takže běžný člověk tam naopak nebude chtít. Kontraproduktivní. Když už, tak slevu jak to udělal Babis zde. Ne zdarma.
Dávám za pravdu. Ty bezďáci jsou problém. Když se někde usaděj, tak je nedostanete ani heverem. Kvůli nim nejsou nikde lavičky, otevřené čekárny atd. Záleží jak dlouho jim společnost bude ještě ustupovat. Jinak v zavedení bezplatné veř. dopravy nemám výhrady. Pro stát i kraje by to vyšlo plus minus nastejno. Stejně jako nejsou zpoplatněny pohyblivé schody , výtahy nebo veřejné osvětlení. A že by došlo k přeplnění prostředků veř. dopravy? Možná zpočátku, než by těm co ji dosud nepoužívaj došlo vo čem to asi je. Vlak ani bus je k marketu nepoužitelný.
„Jinak v zavedení bezplatné veř. dopravy nemám výhrady. Pro stát i kraje by to vyšlo plus minus nastejno.“
Samozřejmě že nevyšlo – jednak výpadek tržeb a jednak nárůst nákladů způsobený nárůstem poptávky po (bezplatné) přepravě.
O tom nárustu přepravy. Asi jste to nedočetl celý.
„Stejně jako nejsou zpoplatněny pohyblivé schody , výtahy nebo veřejné osvětlení.“
– Předně – výtahy v soukromých domech jsou „zpoplatněny“ v nájmu, fondu oprav či jiné obdobě těchto plateb.
– Co se týče veřejných výtahů**/pohyblivých schodů/veřejného osvětlení, tak ve srovnání s veřejnou dopravou nepotřebují svého „řidiče“ ani další stálý personál, což je činí provozně daleko levnějšími oproti prostředkům veřejné dopravy.
** – V případě výtahů navíc nemáte docela tak pravdu; z mých zkušeností např. výtah na Schlossberg v centru Grazu či podobně umístěný výtah v centru švédského města Helsingborg.
Přesně tyto argumenty jsem čekal. Samozřejmě máte úplnou pravdu.
Z dosud nediskutovaných údajů v článku mě zaualo také: „Stačit bude, když u sebe budou mít platný doklad totožnosti.“ A když mít nebudou, tak co se stane? Dostanou pokutu, nebo něco jiného? Z jakého titulu by měli mít kvůli jízdě bezplatnou dopravou mít k dispozici jakýkoliv doklad totožnosti? „Vláda západoevropské monarchie hodlá také masivně investovat do rozvoje veřejné dopravy, vybudovat chce ale i více parkovišť u nádraží.“ Lze namítnout, že (dle teze, podle které je „bezplatná“ přeprava zaváděna) při bezplatnosti linkových regionálních autobusů se lidé z míst mimo dosah železnice na bezplatný vlak přepraví bezplatným autobusem; netřeba přece řešit parkování… Číst vice »
Velmi zajímavý počin! V Lucembursku jako první pochopili, že hlavním zdrojem příjmů ve veřejné dopravě není jízdné, ale dotace. A místo vymýšlení integrovaných systémů a slev jen pro některé skupiny lidí a přerozdělování peněz je prostě služba zdarma. Jak jednoduché! 👍
„A místo vymýšlení integrovaných systémů“
Integrované systémy jsou prospěšným jevem co do vzájemných návazností mezi dopravními prostředky, bez ohledu na dopravce + bez ohledu na typ dopravního prostředku. A bez ohledu na to, zda se za užití veřejné dopravy vybírá jízdné (stav běžný v prakticky všech IDS) či nikoliv.
prosím, já tedy pamatuji komunisty a pamatuji kdy jezdily autobusy i o víkendu do každé prdele, dnes třeba na mladoboleslavsku nic takového neexistuje, také si pamatuji jak autobusy a vlaky přejížděly z jednoho kraje do druhého a nikdo to ani nevěděl. Dnes máme hranice, přes které – jedině autem, ale máme IDS!
Už za komunistů odpovídalo ohraničení vesnických autobusových linek okresům, resp. okresním úřadům.
Naopak celokrajská IDS tento rozdíl stírají z velikosti okresů na velikost krajů.
V případě vlaků je situace nesrovnatelná; vlaků jezdí výrazně více než za dob komunistického režimu.
Já ty komunisty pamatuju taky a asi jsem žil v nějakých horších prdelích Severočeského kraje (pouhých 16 000 obyvatel). O víkendu tam jezdilo úplné lejno! Nedejbože do nějakých opravdových vesniček. Tak si tu selektivní paměť trochu propláchněte.
Možná jsem se nevyjádřil přesně.. to, že dopravní prostředky na sebe navazují, považuji za samozřejmost. Tady se bavíme o tarifu, a ten je v současné době v ČR tak komplikovaný, že se v něm vyzná málokdo. Nejlepší jízdenka je žádná jízdenka.
Je iluzorní si myslet, že jedinou „bariérou“ v užití veřejné dopravy je pořizování jízdenek (které je naopak ve většinových relacích velmi jednoduché či v dohledné době bude: železniční síť = státní tarif; síť veškeré veřejné dopravy v konkrétním kraji = krajský IDS; cesta v rámci většího počtu krajů = v rámci železnice na jednu jízdenku, při použití linkového autobusu holt pořízení další jízdenky v autobuse). Reálně těch „bariér“ je více – vyhledání spojení, vědět, odkud co pojede atd. atd. Stejně tak je iluzorní si myslet, že při bezplatné přepravě všude po ČR by zůstal nesnížený komfort přepravy. Naopak – sem… Číst vice »
Dvoupodlažní vlaková jednotka na snímku disponuje i oddílem 1. třídy. Ta 1. třída zůstane nyní zachována s tím, že do ní jako jediné si budou cestující „připlácet“ (= kupovat jízdenky)? Anebo spolu se zavedením „bezplatné“ přepravy dojde k jejímu zrušení?
Ha, v článku je to zodpovězeno: „Zpoplatněná dál zůstane jen první třída ve vlacích“ = automaty na jízdenky (či jiný prodejní kanál v této věci) budou nadále existovat, čímž v případě vlaků padá argument o nulových transakčních nákladech vyplývajících z „jízdného zdarma“.
Škoda, že v článku není uvedeno, jak je to s objednávkou veřejné dopravy v Lucembursku. I MHD v hlavním městě je objednávána vládou této země? Nebo (logičtěji) městem Lucemburkem, přičemž bezplatnost MHD v Lucemburku bude městu proplácena ze strany vlády?
Titulek mírně zavádějící. ,,Doprava zdarma,, ale vyjde na 41 milionů eur ročně. Takže zdarma pro uzivatele, ale ne pro daňové poplatníky. Nic není zadarmo.
Otázkou je kolik platí za dopravu (z daní) loni a kolik platí letos? Neb již loni z daní bylo jistě placeno. I když loni bylo cestujícími placeno jízdné.
A kolik stojí kontrola (revize) jízdenek, kolik stojí tisk a prodej jízdenek, kolik stojí provoz označovačů (technika), kolik stojí zpracování účetnictví jízdenek, kolik stojí přerozdělování vybraného jízdného k dopravcům?
„kolik stojí zpracování účetnictví jízdenek“ Účetnictví musejí dopravci i útvary veřejné správy zpracovávat tak jako tak. Bez ohledu na existenci či neexistenci jízdenek. „kolik stojí tisk a prodej jízdenek“ Například v linkových autobusech nestojí prodej jízdenek (co do nákladů na pracovní sílu) vůbec nic. V případě vlaků či MHD leda tak náklady na automaty na výdej jízdenek. „kolik stojí přerozdělování vybraného jízdného k dopravcům?“ Přerozdělování peněz dopravcům probíhá v dopravních systémech tak, že jízdné rozklíčované mezi jednotlivé dopravce se odečte od nákladové ceny. Při nulovém jízdném pro všechny však není co odečítat. V obou případech je dopravcům poslána finanční částka… Číst vice »
Například v linkových autobusech nestojí prodej jízdenek (co do nákladů na pracovní sílu) vůbec nic. Ochrana vybraných tržeb (pokladny v autobuse, pojištění), kontrola že si to řidič nenechá = přepočítání peněz při odvodu. To nic nestojí? Podobně je to i při přerozdělování (poslána finanční částka v rámci jedné transakce). Je třeba aby to někdo (osoba) nebo něco (software) připravil. Taktéž aby bylo přerozdělování musí být sčítání nebo jiný průzkum. Ano data se využijí i jinak ale část nákladů jde „za jízdenkami“. Nic to nestojí, mně to připomíná vtip: U benzinky. řidič: Co stojí kapka benzinu? obsluha: Nic. řidič: Tak mi… Číst vice »
„Ochrana vybraných tržeb“ Píšu „co do nákladů na pracovní sílu“. Ne „co do absolutní hodnoty“. I tak jde o náklady menšinové vůči objemu vybraných tržeb (ostatně viz veškeré další provozy veřejné dopravy, kde je tak činěno; Lucembursko se v této věci stává raritní záležitostí). „Taktéž aby bylo přerozdělování musí být sčítání nebo jiný průzkum.“ Sčítání nebo jiný průzkum má vícero úkolů – mj. ověřit přiměnost počtu spojů a kapacity vozidel + dle výsledků případně navýšit či naopak uvážit snížení tohoto počtu či kapacity. Bez ohledu na (ne)vybírání jízdného. „Je třeba aby to někdo (osoba) nebo něco (software) připravil.“ Přičemž takový… Číst vice »
co do nákladů na pracovní sílu Pracovník s hmotnou odpovědností je obvykle dražší než pracovník bez ní (měl by být platově výš). Pracovník (řidič) když musí před jízdou připravit pokladnu (i mít zajištěny drobné) a převzít hotovost je placený za jakou činnost? Pracovník (řidič) když musí po směně odevzdat pokladnu(vyúčtování a hotovost) je placený za jakou činnost? Kolik času to stojí jednoho řidiče ? A kolik času je to za všechny řidiče za měsíc? Kolik je hodinová mzda? A nebo řidič toto dělá mimo svou pracovní dobu? Možná jde opravdu o náklady menšinové vůči objemu vybraných tržeb, ale je třeba… Číst vice »
„Možná jde opravdu o náklady menšinové vůči objemu vybraných tržeb, ale je třeba vědět že i tyto náklady jsou.“
Samozřejmě že jsou. To nepopírám. Dodávám jen, že tyto administrativní/transakční náklady jsou (jak i vy uvádíte) menšinové vůči výši tržeb vybraných v systému.
„Pracovník s hmotnou odpovědností je obvykle dražší než pracovník bez ní (měl by být platově výš).“
Nepředpokládám, že kvůli tomu od zítřka (potažmo od března 2020) v Lucembursku klesnou mzdy řidičů autobusů.
Jednotlivé maličkosti jsou skoro neviditelné a zanedbávají se. Ale jeli těch jednotlivostí hodně, tak ve výsledku je to suma již viditelná a registrovatelná. Podobně se staví finanční úřad k tomu, že zaevidování jedné faktury nikoho nic nestojí, protože to stejně musí každá firma dělat. A proto FU argumentuje, že vytvářet kontrolní hlášení pro finanční úřad firmy nic nestojí.
„A proto FU argumentuje, že vytvářet kontrolní hlášení pro finanční úřad firmy nic nestojí.“ Kontrolní hlášení nerovná se „zaevidování jedné faktury“ (ten počet „zaevidovaných“ faktur odpovídá počtu faktur ve výši zdanitelného plnění nad 10 000 Kč; stejně tak platí, že i při nulovém počtu takových faktur se musí kontrolní hlášení podávat, byť s „nulovým“ výsledkem). Tzn. nejde o přesné přirovnání ve věci transakčních nákladů vyplývajících z existence jízdného vůči výši tržeb vybraných z onoho jízdného. V různých sférách obchodu jsou tyto náklady různě vysoké, obvykle tvoří jen minimální část z celého systému. Mimochodem, se zvyšujícím se podílem plateb kartou klesá… Číst vice »
„kolik stojí tisk a prodej jízdenek“
Principiálně může stát 0 korun i při existenci jízdného – viz Ostrava od letošního roku.
(S Lucemburkem nemám zkušenost co do dosavadního odbavení v MHD, takže nemohu soudit; ze zemí Beneluxu mám zkušenost jen z – pro mě uživatelsky velmi přijatelným – tarifem na přímořské tramvajové trati okolo Oostende, kde jednorázové jízdenky mají výhradně časovou platnost bez nutnosti studovat jakékoliv tarifní zóny; podobnou zkušenost mám i z města Gent.)
Principiálně může stát 0 korun i při existenci jízdného – viz Ostrava od letošního roku
ovšem kolik je kolem toho řevu…. přitom by kritici měli bejt spokojený ne?
Místo tisku jízdenek máte nějaké náklady na el. systém. Patrně nižší, jinak by to nemělo smysl, ale zdarma to není.
Palec nahoru a velký respekt. Jen tak dál. Podstatně lepší řešení jak v Londýně.
Falešné dilema dvou krajních možností – „bezplatnost“ vs. uživatelská složitost ruku v ruce s vysokým jízdným.
Mimochodem, v případě Londýna předpokládáte i tarif za předplatní jízdenky, nebo máte na mysli jen aspekt jízdenek jednorázových?
On myslí ten dvacetimílový rychlostní limit, ne Oyster card…
Nekritizoval bych je. Určitě vědí, co dělají. 🙂
Nic není zadarmo, vytáhnou to musí z kapes daňových poplatníků.My ten komunismus vybudujeme.A není to málo jen doprava zadarmo?
Kdyby byl nějaký materiál, kde jsou zpracovány náklady a výnosy uvedeného opatření, bylo by to fajn. Těžko se zapojuje do diskuse, když o tom není žádná informace. Mohli se samozřejmě rozhodnout i bez propočtu nákládů a výnosů, ale nevěřím tomu.
V Lucemburku je jediná tramvajová linka, která je úplně nová. Lucembursko má obecně velký problém s přeplněností auty, takže současný opatření je hlavně reklama na vznikající a rozšiřující se MHD. Dle mého názoru.
A ten také nový výtah do údolí včera večer nejezdil. Kvůli sněhu byly zavřené všechny pěší přístupové cesty do údolí, na silnicích je pěší chůze dost nebezpečná, takže se jelo taxíkem kilometrovou vzdálenost (100 metrů vzdušnou čarou).
Navíc ta tramvajová linka ještě není dokončená – zbývá úsek centrem města k hlavnímu nádraží.
Situaci detailně v Lucembursku neznám, ale dovolím si zamyšlení pro ty, kteří rádi podobné myšlenky tahají k nám: Bylo by správné zavést veřejnou zdarma jen u „dotovaných“ (= samosprávou objednaných) linek? Za mě: NE, protože tím by došlo k pokřivení trhu. Následoval by tlak na kompenzaci od komerčních dopravců, nebo by samosprávy musely objednávat všechno. V obou případech se jedná o dramatický dopad na peněženky lidí. Osobně jsem názoru, že – i když už tak je veřejná doprava dotovaná – měli by cestující za použití veřejné dopravy platit. U mnoha lidí je často vidět efekt: „Co je zdarma, to zneužívám… Číst vice »
Máš sice pravdu, jenomže: celý segment dotované dopravy oním „sociálním systémem na kolečkách“ bohužel prostě z principu je.
A když vidím složitost a nákladnost celého systému výběru jízdného (k tomu navíc systém vymáhání tarifní kázně, který je personálním bumbrlíčkem) a ty rozpačité výsledky, kdy radši jedu autem, než abych se pokoušel pochopit vzájemně nekompatibilní tarifní systémy různých oblastních tarifů, tak mi přijde vozit lidi zdarma jako docela dobrá alternativa. Koneckonců smyslem veřejné dopravy není vydělávat peníze, nýbrž nabídnout lidem smysluplnou alternativu k autu.
„rozpačité výsledky, kdy radši jedu autem, než abych se pokoušel pochopit vzájemně nekompatibilní tarifní systémy různých oblastních tarifů“
V rámci krajů řešeno integrovaným systémem.
V rámci celé železniční sítě zanedlouho řešeno státním tarifem.
V rámci celé veřejné dopravy lze řešit jízdenkou typu „General Abo“.
Nic z toho není ospravedlněním pro jízdné tzv. zdarma.
„elý segment dotované dopravy oním „sociálním systémem na kolečkách“ bohužel prostě z principu je.“
Nemusí být; především ve Švýcarsku je veřejná doprava (navzdory vysokému jízdnému) plnohodnotným způsobem veřejné dopravy ve smyslu „žádná socka“.
„k tomu navíc systém vymáhání tarifní kázně, který je personálním bumbrlíčkem“
V případě linkových autobusů to je jedno – řidič jede tak jako tak.
V případě vlaků je přítomnost průvodčího vhodná tak jako tak z hlediska většího pocitu bezpečí + možného poskytování informací o vlakovém spojení atd.
„Koneckonců smyslem veřejné dopravy není vydělávat peníze, nýbrž nabídnout lidem smysluplnou alternativu k autu.“
Pro jiné než chudé lidi není volba dopravního prostředku otázkou ceny za jeho použití.
Řidič sice jede tak jako tak, ale odbavení cestujících vás stojí jeho čas, který musíte zaplatit a také čas těch cestujících, čili prodej jízdenek řidičem svůj náklad má a zhoršuje i konkurenceschopnost toho autobusu vůči individuální dopravě z hlediska doby strávené na cestě.
Ony ty myšlenky jsou u nás, bohužel, zavedené, populismus, i ten zelený , jde proti ekonomickému a logickému myšlení. Fandil bych myšlence – koupíš si např. 10€ měsíční kartu ( za 20 vč první třídy) a projeď si denně Lucemburk odshora dolů, od východu na západ.
Odporúčam k tomuto skvelé video od Toma Scotta:
https://www.youtube.com/watch?v=feCQPD9DSOA
Problémom luxemburskej VHD ani tak nie je cena – ako ostatne píše kolega Tady na Moravě, celodenný lístok stojí 4 €, teda ako Praha.
Skôr sa potýkajú s kapacitou, odrieknutými vlakmi a slabšími investíciami – a toto cestovné zdarma nevyrieši.
Ak má byť navyše cieľom presunúť ľudí z IAD, tak cena skutočne nie je ten faktor, ktorý tých ľudí bude motivovať. Motivuje frekvencia, rýchlosť, pohodlie a spoľahlivosť.
Díky za odkaz na video! Rozhodně zajímavé názory.
Údajně je nevybírání cestovného jen jedním z mnoha opatření na podporu VHD. Investice do vozidel tam má patřit též.
Jak se na různých příkladech po celém světě ukázalo, tak platba jízdného za použití VHD, pokud toto jízdné není přehnaně obrovské (jako třeba v Londýně), je jedním z těch „menších“ problémů pro potenciální cestující, aby využívali VHD. Zrušení jízdného je politicky a organizačně velmi jednoduché a spousta politiků v těch méně vyspělých zemích si od toho slibuje, že jim to nějakým zázrakem natáhne více lidí z aut do autobusů. Přitom v tom to vůbec není. Důležitá je stále kvalita VHD. Jak často to jezdí, co tam jezdí, kam to jezdí, atd. Pokud to jezdí dobře, tak mi nějaká jízdenka už… Číst vice »
Já hromadnou dopravou cestuju rád. Ale spíš než cena mě od jejího použití zpravidla odrazuje časová náročnost. Do práce jedu autem 10-15 minut, MHD je to s jedním přestupem 30-35 minut, plus čekání ve výchozí zastávce. O nějakém čtení nebo odpočinku cestou nemůže být řeč, když stojím na jedné noze a ještě ne na svojí. Když chci jet navštívit rodiče do okresního města, trvá mi to z Prahy autem 45 minut, zatímco hromadnou dopravou je to v závislosti na všech prostojích dvoj až trojnásobek. Jediné, co se v Česku jakž takž vyplatí vlakem, jsou města na koridoru mezi Prahou a… Číst vice »
Tak vlakem se vyplatí kromě měst mezi Prahou a Ostravou i spousta příměstských relací, pokud máte domov/práci relativně blízko nádraží, resp. u frekventované MHD od nádraží. Zároveň d2d čas může být autem třeba o hodinu kratší (např. Praha-Brno/Bratislava/Berlín), ale i tak může být efektivnější jízda vlakem + MHD (práce/jídlo/odpočinek/).
Zadarmo samozřejmě nebude, jen to zaplatí z daní.
Cena 41 mil. EUR za toto dopravní opatření, to jsou v Lucemburském státním rozpočtu drobné. Jsem zvědavý, jak se to projeví na vytížení veřejné dopravy, pokud by alespoň polovina z 200 tis. denních pendlerů dojela do Lucemburska vlakem… Od lidí, co tam pracují vím, že zácpy ve všední dny jsou okolo hlavního města a zejména na příjezdu od Francie dost šílené. Do Lucemburska, zejména jeho severní části zavítám na kole poměrně často, tak to alespoň od nyní bude zadarmo:-) A pokud vzniknou cyklistické trasy, o kterých jsem slyšel, že se projektují a dojde k dalšímu propojení s Belgií a Německem,… Číst vice »
Moje zkušenost na dálnici od Mét přes Thionville je veskrze pozitivní, v zácpě pendlerů jsem nestál . Snad jednou , ale to bylo u hypermarketů v trojmezí. Naopak se mi líbilo , jak slušně a plynule jelo vedle sebe Porsche s Dacií nebo Maseratti vedle Clia. Žádné vyblikávání , ono to při rozloze Lucemburska ani nadávalo smysl.
Oni nějak přeskočili Socialismus. Zavádějí hned Komunismus. Ještě zruší peníze a je vymalováno.
Díky kapitalismu a stabilnímu prostředí jsou jeden z nejbohatších států na světě. Je to pouze služba pro občany – jako je zdravotnictví, hasiči, důchody, apod. Prachy na to mají, tak proč by to nedělali.
Nakonec – asi nemáte ani představu, kolik peněz se ročně u nás nalije do staveb a oprav silnic. Přitom platí jejich uživatelé za silnice? Většinově ne.
Jakto, ze ne? Na spotrebni dani za benzin a naftu odvedou vic, nez jsou investice do uvedenych staveb a oprav.
Neodvedou. Celá evropa řeší převedení přímých i externích nákladů na dopravce, aby konečně vznikl v dopravě nepokřivený trh a zboží se nepřeváželo způsobem, který je skrytě dotován. Myslím si, že k Vašemu závěru se dá dospět pouze tehdy, pokud nezapočítáte všechny náklady státu spojené z dopravou včetně poškozování životního prostředí, kongescí nebo následků nehod.
Zase ten isty blud. Nedavno bol tu clanok, ze len na spotrebnej dani z paliv v Ceskej republike sa vybere vyse 90 miliard Kc. Statny fond rozvoja infrastruktury v rozpocte 2020 prijmy z ceskej republiky 79 miliard. Vratane eurofondov je to 109 miliard. Na cesty z toho ide 54 miliard, na zeleznicu ide 49 miliard. Samozrejme, su tu dalej prijmy z dialnicneho mýta. Na rok 2020 sa odhadujú príjmy na úrovni 12,5 miliardy. A potom tu mame samozrejme DPH, ktorá sa platí pre istotu aj zo spotrebnej dane a dalej tu mame z dan z motoroveho vozidla ktore platia podnikatelia.… Číst vice »
Stále ten istý blud. Vybrané DPH nemůžete počítat jako příjem, který musí být vrácen do dopravy, protože tím by se ozvaly všechny jiné obory podnikaní, že chtějí DPH zpět a nezbylo by na základní funkce státu. Úplně Vám tam chybí další nákladové položky souvisejicí čistě se silniční dopravou, které hradí stát – silniční úřady a policie, asistence u nehod (například hasiči), následky nehod hmotné a zdravotní, ekonomické ztráty kongescí atd atd. Na to Vám těch 35 mld. těžko bude stačit. Navíc jste zapomněl na údržbu komunikací
Linka napr. na to, ze za 4 roky investoval do oprav ciest 5 miliard Kc je tam, takze nie nezabudol som na to. S tymi hasicmi ste zase netrafili. Napr. na Slovensku su poviny odvod vo vyske 8 percent z kazdeho povinneho poisteni ako ciastka na financovanie hasicov, policajtov. Policajti – ty sa financuju samy z pokut. Napr. tu je mesto Ricany – za rok vybrali na pokutach 30 mil. a prijmy mesta su na urovni 600 mil. Rozpocet za rok 2018 – na udrzbu ciest za rok 2018 minuli 15 mil. Kc. Investicie do ciest v tom roku neboli… Číst vice »
NIe je nahodou zakladna funkcia statu ta policia. A nefinancuje sa nahodou z tej vybratej DPH ?
„Je to pouze služba pro občany – jako je zdravotnictví, hasiči, důchody, apod.“
Z čehož nelze implikovat, že zdravotnictví musí být „zdarma“ (když nic jiného, tak za léky se připlácí všude na světě).
Stejně tak bývá různý poměr odvedených peněz do důchodového systému vs. objem dávek nakonec čerpaných konkrétní osobou na penzích.
Nabízí se otázka – jsou-li tím jedním z nejbohatších států na světě, proč už dosud neměli vysoké využití veřejné dopravy?
V přepočtu na hlavu snad nejbohatší země světa vs. bezplatnost dopravy coby údajný motivační prvek pro přesednutí z aut do veřejné dopravy? Nesedí mi tato spojitost.
Je s tím spojitost, např. vznikne komfort při možnosti nastoupit a v klidu cestovat, aniž by bylo třeba řešit nákup jízdenky u okýnka nebo eshopech různých dopravců.
Tento komfort by vznikl např. i jízdenkou typu „roční General Abo“ platnou pro veškerou veřejnou dopravu a použitelnou pro všechny byť občasné cestující.
Rozhodli se ale jinak a podle mě správně třeba proto, že nemusejí celou tu jízdenkvou agendu vůbec řešit, což ve výsledku je výhodnější jak pro provozovatele, tak pro cestující.
„nemusejí celou tu jízdenkovou agendu vůbec řešit, což ve výsledku je výhodnější jak pro provozovatele“
Administrativní náklady bývají zlomkovou částí vůči výnosům z jízdného.
Platí to i pro pendlery.
vyspělá země není ta, kde mají chudí auta, ale ta, kde bohatí používají veřejnou dopravu…
„A developed country is not a place where the poor have cars. It´s where the rich use public transportation“ – Gustavo Petro
„vyspělá země není ta, kde mají chudí auta, ale ta, kde bohatí používají veřejnou dopravu…“
… přičemž ti bohatí nemají problém (právě proto, že jsou bohatí) za použití takové dopravy zaplatit. Viz např. Švýcarsko.
Tohle cílí spíš na chudé, kteří tam jezdí za prací různými nemoderními auty z okolních států.
V této situaci ale stejně platí, že až po státní hranici s Lucemburskem stejně budou muset platit jízdné.
No nevím. Když je něco úplně zadarmo, tak to stojí za ho*no. Nějakou symbolickou jízdenku měli udělat, třeba za 1€ po celé síti nebo tak něco.
Ta symbolická jízdenka za 1E by byla administrativně výrazně nákladnější než jízda zadarmo, takhle není třeba řešit eshopy, pokladny, automaty, revizory…
Doteď tam symbolická jízdenka byla, 2€ se platilo za neomezený lístek odkudkoli kamkoli.
“ 2€ se platilo za neomezený lístek odkudkoli kamkoli“
– čímž už se nedivím, proč tržby činily ani ne 10 % z celkových nákladů.
– přes takto nízkou cenu (s ohledem na vysoké příjmy obyvatelstva) to nevedlo ke kýženému využívání veřejné dopravy (kde ke zvýšení tohoto využívání má přispět zcela nulové jízdné) – ?
Zdarma pochopitelne nebude, jen za ni nebudou platit cestujici, ale danovi poplatnici.
I cestující jsou daňovými poplatníky a opačně.
Ale ne vsichni cestujici jsou danovi poplatnici a ne vschni danovi poplatnici jsou cestujici.
Pokud máte na mysli invalidy, tak ti mají dopravu zdarma nebo za symbolickou cenu „standardně“. Studenti a důchodcí buď daňovými poplatníky budou nebo byli, tím pádem mají na financování veřejné dopravy podíl a plné právo veřejné služby využívat.
Daňoví poplatníci jsou i voliči, zvolili prostřednictvím zastupitelů vládu a ta rozhodla dopravu zaplatit. Když se to nebude poplatníkům líbit, mohou zvolit vládu jinou.
Daňoví poplatníci již za dopravu platí a financují ji tak z více než 90%. Takže výnosy z jídenek přinášejí méně než 10% na pokrytí nákladů. To by mělo být zmíněno v článku.
Annual revenue from fares – 41m euros – covers less than 10% of the network’s 491m-euro operating costs. Bausch says while introducing free transport will not lead to savings on fare collection, the cost of implementing it is “minimal”.
https://www.bbc.com/worklife/article/20190128-the-cost-of-luxembourgs-free-public-transport-plan
No a teď budou platit ze státní kasy 100% a vzhledem k úspoře nákladů za distribuci a kontrolu jízdenek je možné, že absolutní výdaje LU státní kasy se po zrušení jízdného nezmění nebo dokonce sníží.
„Daňoví poplatníci již za dopravu platí a financují ji tak z více než 90%. Takže výnosy z jídenek přinášejí méně než 10%“
… což je samo o sobě žalostně málo; jsou města i oblasti, kde to je klidně i fifty-fifty. Jako by ta veřejná doprava byla nedostatečně atraktivní i jinými vlastnostmi než tím, že se za ni musí platit (což se za jízdu jinými druhy dopravy musí také.
Takže zprasím veřejnou dopravu tím, že bude zdarma a očekávám, že tam někdo dobrovolně poleze z auta? Logika politiků v Evropě poslední dobou opravdu (a nejen v dopravě) je mi záhadou. Podobně jako populistické omezení rychlosti v Londýně, prý z důvodu bezpečnosti….
Kdyby to mělo zachránit byť jeden….
Spíš zlepšovat infrastrukturu. Takhle moc lidí nepřilákáte..
„Vláda západoevropské monarchie hodlá také masivně investovat do rozvoje veřejné dopravy“
Já si myslím, že tam tu dopravu zdarma nemají tak populisticky nesmyslnou jako u nás Babišovy slevy pro své voliče.
Tak to je chválihodný nápad a jako vyspělá země se zřejmě ani neobávají zneužívání. Dobrá inspirace pro Česko a stačila by i sleva 75%, pro všechny.
Škoda že u nás už nevládnou Lucemburkové.
Aby doprava byla ješte méně pohodlná a totálně přecpaná? V našich podmínkách zcela nedostatečné infrastruktury? Už tak stačí ten populismus s babiš slevama pro důchodce a studenty…
Bezdomovcí by se jistě chtěli vozit zdarma. A v teploučku.
Pro bezdomovce je cena jízdenky irelevantní.
V případě těch linkových či městských autobusů, do kterých se nastupuje jen předními dveřmi a jízdenka se kupuje u řidiče či se předkládá řidiči, je cena jízdenky relevantním faktorem i pro bezdomovce.
Možnost vyloučit z přepravy osoby opilé, zdrogované, zapáchající nebo jinak budící odpor zůstává, bez ohledu na výši ceny.
Ano, ale pokud není nějaká zábrana – vstup předními dveřmi, turniket, tak v realitě to nefunguje. Viz. pražské metro v zimě. A když nějaký revizor pobudu z vlaku vyhodí, tak si ten jenom počká na další metro
Já jen tvrdím, že veřejná doprava zdarma nemá vliv na množství přepravovaných bezdomovců.
Ještě nedávno, když každý druhý neměl u domu dvě tři auta, jsme do práce úplně běžně dojížděli do práce veřejnou dopravou a kopodivu to úplně normálně fungovalo. Jestli on ten problém nebude někde jinde…?!
Čtvrté auto…? 🙂
Kdyby dal stát ČD alespoň 150 mld. Kč na nové loko, vozy apod., tak by to bylo možné reálně možné, kdyby zrušili všechny kupé ve druhé třídě 😅
A to za to chcete nakoupit velkoprostory nebo zrušit druhou třídu jako historický buržoazní přežitek ?
A proč jen 150 miliard ? Vždyť je to z cizího….
Ne, jen z toho udělat totální „dobytčák“, jako se dělá třeba v letadlech aby to bylo co nejefektivnější 🙂
Sleva 75 % z jakého základu, když ten základ by najednou neplatil už vůbec nikdo z cestujících? 🙂
Navíc když jízdné samo o sobě je u nás oproti cestě autem i tak relativně levné.
Pokud jakoukoli shodou okolností člověk nějak má auto k disposici, i pro jediného autem kolem 1,3Kč/km + něco na nastartování, vlakem nebo autobusem kolem 1,4 Kč/km + cca 10 Kč na nastartování, a auto jede víc podle toho, jak člověk chce a potřebuje. Při cestování třeba celé rodiny rozdíly už závratné. Sleva 75% znamená, že se to čistě finančně, pokud zrovna je vhodné spojení většinou ale ne vždy vyplatí, ale byrokracii s kupováním a kontrolou jízdného to neodbourává.
Do auta počítejte všechny náklady. Pokud tak neučiníte, vyjde vám situace, kdy osoba jedoucí veřejnou dopravou jednak zaplatí velmi nízkou částku na jízdném a jednak té osobě bude nevyužitě stát auto, kterému nemalá část nákladů tak jako tak běží.
No já loni platil za vlak 0,79 Kč/km (a k tomu „zdarma“ pražská MHD – je v ceně, neni v km), vše v první třídě. Ono totiž při každodenním dojíždění se nejezdí podle základního tarifu ČD.
Jízdné veřejnou dopravou je v ČR v porovnání s autem, naopak velmi nevýhodné, vyjma akčního jízdného nebo tarifů IDS. Při cestování dvou a více osob je bohužel auto výhodnější prakticky vždy.
Inspirací by nám měla být především jejich ekonomika, jejich společnost, jejich bezpečnost, atd. Pak se můžeme inspirovat i v bezplatné dopravě.