Průměrný věk dělníka na naší stavbě? 49 let. A 20 % lidí skoro v důchodu, říká šéf Skansky
Práce na provizorní propojce u Lanžhota. Foto: Skanska
„Ne každý může být inženýr nebo doktor. Důležitá je atraktivita i ostatních oborů, můžete si tam vydělat dobré peníze,“ říká Michal Jurka.
Obecný problém s manuální profesí. Teoreticky by to měl vyřešit sám trh práce, ale zřejmě mu bude muset pomoci trocha imigrace…
Migrace tenhle problém řeší už od zrušení nevolnictví.
Přitom s nedostatkem lékařského personálu se potýkají i některé nemocnice a další zdravotnická zařízení. Stejně tak furt IT firmy nebo automobilky hledají vystudované ajťáky-tedy s titulem Ing. Nebo podobné stavební firmy mají v inzercích od shora dolu, že přijmou projektanty, stavební inženýry atd…TAKŽE CO S TÍM. To je sice pravda že „Ne každý může být inženýr nebo doktor“ ale i ti se zoufale shání.
Pan president by zasloužil přes ústa. Prý že práce na stavbě je extrémně atraktivní. Prý se nepracuje převážně venku, za každého počasí. Mimo domov a celkově lidé těmto skutečnostem věří. Pan president buďto přímo lže, nebo na stavbě nikdy nebyl. A nebo jsem já hlupák a ze stavebnictví jsem utekl na základě skutečností, které vlastně neexistují a nalhal jsem si.
Jdou dva od promoce s čerstvými diplomy v rukách a jeden říká tomu druhému: „Tvl, když já vidím, jaký jsem inženýr, to abych se bál jít k doktorovi“. Vysoké školství je u nás absolutně společensky přeceňované. Sám mám technickou VŠ, ale nikdy jsem ji v praxi nepotřeboval. Co z toho, že jsme řešili soustavy diferenciálních rovnic a já v tom byl fakt dobrý, když je mi to k ničemu? Znám ajťáky s VŠ i bez ní. Po pár letech praxe nepoznáte, kdo ji má a kdo ne. Totéž platí pro mnohé humanitní obory. Zajímám se o politickou geografii a mám… Číst vice »
Manažeři, kteří nejsou z oboru, jsou běžná věc, ale nedovedu si představit projektanta (nedejbože statika), který umí jen číst a psát.
Nebo lékaře. 😉
Ano, bohužel je to běžná věc. Ale manažerům, kteří vůbec nerozumí řízeným procesům, se jejich podřízení akorát smějí. To je také běžná věc.
To je všechno pěkné, ale myslím si, že životní a kariérní směřování dětí je úkol a odpovědnost rodiny, nikoliv třídní učitelky (školy). Ta by měla s rodičema komunikovat o dítěti, jeho slabých a silných stránkách, ale těžko může rozhodovat o jeho příštím životě.
Kolik % těch rodičů bude „kariéru youtubera“ svému dítěti rozmlouvat a vtloukat mu hlavy, že jako kvalifikovaný stavební dělník se bude mít líp než nějaký XY, který právě jeho ovečkám na YT ukazuje, jaký barák si ve dvaceti letech za 25 milionů koupil?
Kariéru youtubera budou dětem rozmlouvat prakticky všichni, kteří mají nějaké množství rozumu, protože chápou, že těch skutečně bohatých influencerů je pár. Ony taky děti s rostoucím věkem víc chápou, že to není job pro každého.
Přiznám se, že nevím, kolik % rodičů má ambici, aby se jeho dítě vyučilo ve stavebním oboru. Pohybuju se v jiné sociální bublině.
Ohledně přeceňování VŠ s vámi souhlasím, ostatně je řada lidí, kteří vystudovali něco jiného, než co je potom živilo (včetně mě).
Na druhou stranu z VŠ si odnesete nějaké nové životní návyky a také některé obecné znalosti, které vám pak slouží celý život, a bohužel je zatím jinde nezískáte. Jeden příklad za všechny – statistiku a pravděpodobnost považuji za naprosto klíčovou k chápání světa, a přitom jsme jí brali až na VŠ ve čtvrťáku (!!!). Přitom mohla být klidně na střední škole, spoustě lidí by to posloužilo.
my měli pravděpodobnost už ve 3. na střední. Do teď si pamatuji jen zadání příkladu jaká je pravděpodobnost že při hodu kostkou padne 6tka.
Ano,ale je velký rozdíl jaká je to VŠ.
Technické obory nebo lékařské, tam už něco musíš umět, ale takové ty školy plzeňského typu,naprosto zbytečné a ty převažují
Řešit soustavu diferenciálních rovnic ve své práci opravdu nepotřebuju. Ale přesto bych VŠ nezatracoval. Rozšířila mně obzory a ovlivnila způsob myšlení. Ne všechno se dá vyřešit jenom selským rozumem a pílí.
Souhlas, já to taky nezatracuji. Byly to na počátku devadesátých let zajímavé časy.
Ale po těch letech tvrdím (mám 51 roků), že kdyby mi někdo tehdy řekl a vysvětlil to, co vím teď a co jsem napsal výše, tak bych na tu vysokou nešel.
Mám sestru a bratra, oba mají taky VŠ a ani jeden z nich ty znalosti nepotřebuje – bratr je ajťák a sestra dělá zahraniční obchod.
Chápu. Ale třeba ve výzkumu a vývoji se VŠ docela hodí.
Je potřeba víc roboty? A kdo bude robotovat? Doufám, že jen selský lid a ne měšťanstvo!
Pokud se kolem roku 2000 rodila skoro polovička dětí co v 70 letech., tak není nutné se pořád divit že je málo dělníků, sportovců, vysokoškoláků, prostě kohokoliv a vzhledem k porodnosti je 100% jisté že to bude ještě horší.
K tomu aby mohly růst platy, musí růst taky ceny zboží/ služeb. Bez toho výšky platu neporostou
Produktivita práce (ekonomický ukazatel) může růst i jiným způsobem, než že se zvýší ceny zboží a služeb. Třeba tím, že se zvýší automatizace výroby, nasadí AI apod.
Lidé chybí snad v každém oboru. Což by mělo zákonitě vést na růst platů, ne? Jestliže zde máme trh práce a na něm existující převis poptávky nad nabídkou..?
Tak proč tedy platy moc nerostou..?
Mimo jiné proto, že příliš neroste produktivita práce. Podniky by si musely snížit marže. A pak tu máme takové externality, jako covid, válka na Ukrajině, bláznivý Trump a jeho cla apod.
Vysoký věkový průměr a nedostatek nových lidí v oboru není problém zdaleka jen dělníků. Obdobná situace je i mezi projektanty. Minimálně v případě silničářů, kolejářů a trolejářů je akutní nedostatek lidí už dneska, a to odchody do důchodu stále přečíslují počty nových absolventů.
„Je to extrémně atraktivní obor, ale neumíme ho prodat.“ -> to jsou ta správná slova a tím jsou MZDY! proto se tomu také začalo říkat „Trh práce“, ta spojitost třeba se supermarketem se zboží je naprosto stejná, pokud nedokážete prodat pracovní místo, málokdo ho koupí a tím ten výrobek a pak i místo zanikne. Situovat trhn na levné zakázky a tím nízké mzdy jen uděla pro mladé díru v trhu práce protože kdo by těžce makal za mzdu ze které poplatí bydlení a základní potřeby a nic moc už mu nezůstane??? (většina takovýchto prac pozic.) nežli se snažit uplatnit v… Číst vice »
U nás ve firmě je situace úplně stejná. Věkový průměr dělníků bude podobně vysoký. Hlavní práci „tahají“ lidé, kteří u firmy pracují 20, 25 let a víc. Oni už odejít z firmy nechtějí, do důchodu to nějak vydrží. Jenže ty zkušenosti není komu předat. Když přijde někdo nový, brzy stejně ukončí pracovní poměr, protože ty peníze, které dostane, jsou celkem směšné – nebo ještě lépe, pracovní nabídku ani nepřijme. Obvykle to končí tak, že mladá generace skončí někde v kanclu, v klidu, suchu a teplu, za mnohem větší peníz, než má ten dělník… Holt všechno je dneska o penězích, a… Číst vice »
A proč tedy firma lidi nezaplatí? Pak ať se nediví, že k nim nikdo nechce.
Protože pak už nebude konkurenceschopná na trhu.
Mladým se nechce pracovat … každý chce být júťúber … Manuální a pravidelná práce je pro ně naprosto mimo jejich představu …
🤣
Nedivím se jim. Mám odpracováno čtyřicet let a do starobního důchodu mám ještě minimálně dalších jedenáct. Představte si, že těm mladým tvrdíme, že budou makat rukama půl století. Ano dožití se prodlužuje, ale tohle prostě lidské tělo vydrží jen u pár jedinců.
Nechápu, že tomuhle kecu furt ještě někdo věří, ba ho naopak ještě šíří dál. Aby člověk v dnešní době dosáhl na sociálních sítích nějakého úspěchu, který by ho uživil alespoň průměrnou mzdou, musí mít skutečně velká čísla, a investovat do toho sakra hodně času – obvykle to jsou roky času. To znamená tvořit hodně obsahu s hodně zhlédnutími. Takový úspěch se v dnešní době podaří málokomu, bavíme se možná o 0.0001% z dnešní mladé generace. Dneska už je to tak těžko dosažitelné, že se z toho stává se maximálně tak vlhká představa dospělých o fungování této sféry. Trh už je… Číst vice »
Ale právě tím hůř. Co tedy dělají ti mladí, když nejsou ti jůtubeří? 😀
Je úplně přirozené, že člověk chce dělat tu práci, která je nejlépe placená (a na níž ještě stačí svýma schopnostma).
Řemeslná práce je dnes dobře placená! Problém je že jsou mladí špatně vychovávaní
Hlavně aby vaše děti byly správně vychované.
Nejlépe placená, a kde se nenadře.
Jistě, každý hledá nějakou rovnováhu.
Mimo představu i schopnosti😉 pro mladé je problém přijít do práce a odchodit celý týden natož něco umět udělat
To je blábol.
Takto by mohl ‚kricet na mrak‘ kazdy starsi menezer v kazdem oboru.
Preziji ti, co se prizpusobi, protoze demografii proste neobcurate.
Jsou jen dve cesty, bud automatizace anebo imigrace (pozor, ta vam ale nesnizi mzdove naklady. Ani delnik z vychodu nechce zit o suchym chlebu.).
Drahý MIchale Jurko, co si zaplatíte, to máte.
A můžete se s tím pak vyfotit, protože vaše cenové nabídky budou drahé…
S tím souvisí i problém, že Češi prostě neradi cestují za prací: 15 let jsem dojížděl denně 2×60 km, když jste mladý a nemáte děti, tak to dáte, s přibývajícími lety přijedete domu vyštavený a nemáte energii na nic, a to nepočítám amortizaci auta, palivo a čas v kolonách. Pak přijdou děti a člověk by raději čas trávil s nima než za volantem. Druhá možnost je stěhování, podle pána nejlépe několikrát za život, to předpokládá nejspíše život v nájmu s jeho problémy: řetězení nájemních smluv po roce, problémy s trvalým bydlištěm, školky a školy pro děti a při přestěhování děti… Číst vice »
Tady se ale opravdu myslí stěhování. Běžně v zahraničí žije člověk v nájmu velkou část pracovního života tak, aby se mohl v případě opravdu lepší nabídky odstěhovat. A stěhuje se i několikrát za deset let. U nás tohle není, všichni musí vlastnit a pak pyskovat, že je to do dobré práce daleko.
A pak zůstanou raději ve špatně placené práci a špatném kolektivu, protože je to přece blízko, než aby člověk to rozhodnutí udělal. Děti se s tím smíří většinou velice dobře a často pak mají dost zájmů jezdit za bývalými kamarády na vikendy a netráví tak zbytečně čas doma…
Je to jiná mentalita, ale něco do sebe to má.
Tento blábol fakt miluji o stěhování za prací. Né…, že by neexistoval, to bych lhal. Dokonce z mého okolí mám tři případy, kdy to funguje… Švagr ke mzdě dostává 60 tisíc na bydlení – „dělňas“ na MZV, kamarádka ženy si při práci v cizině ani o navýšení kvůli nájmu neříká, ten dostane vždy (ten byt, obvykle 3+1 na dobré adrese, přeci uklízečku z kliniky nebudou obtěžovat starostmi s bydlením v cizí zemi – takže IQ 150, 5 řečí v doktorským žargonu, farmaceutické kongresy a výuka na LF a kolegyni od dcery bylo řečeno, když přišla do biochemické hi-tech branže (rozuměj… Číst vice »
Opravdu lepší nabídka je kolik? Cca 2000€ nahoru? Za jak dlouho se vrátí náklady na stěhování?
Nejhorší je přijít o kořeny a nemít vztah k místu kde žiju. Stává se z oho noclehárna. Navíc musíte synchronizovat zaměstnání pro manželku, nebo jako je to dnes obvyklé neudržet rodinu.
K tomu ještě přidám fakt, že v podmínkách ČR je vlastní byt/dům chápán jako svého druhu jistota na důchod (buď v ní budu bydlet, nebo jí prodám a dožiju z toho). Platit nájemní bydlení z důchodu moc nejde.
Tady jste ten vyýok o stěhování asi špatně pochopil. Problém těchto stavebních dopravních firem je a bude že mají zakazku furt někde jinde než mají sídlo. Takže ve stavební sezoně jsou dlouhý čas mimo domov po unibuňkách, ubytovnách, nebo 2hvězdových hotelech.
Jako geodet bych se ohradil proti titulnímu obrázku geodeta u přístroje v článku o věku dělníků. Geodet musí mít minimálně maturitu, aby mohl pracovat v oboru. Značná část jich má vysokou školu. Tj. ten na obrázku určitě není dělník.
Možná tak „figurant“ by mohl být dělník, ale mám dojem, že je tato funkce už zrušena.
Navíc se zrcátkem většinou běhá klidně i inženýr 🙂
Totalky uz maju roboticke, takze si moze so zrkadlom behat sam.
Uráží vás to ?
Neuráží mě to, ale je to symptomatické. Nikomu se nechce studovat 5 let vysokou školu, aby se mohl zařadit mezi „dělníky“. Narážím na preztiž tohoto oboru, kterou takovéto obrázky ještě podráží.
Slováci, Rumuni i další u nás berou vyšší mzdy, než místní. Právě už kvůli existující východní skupině na místních stavbách nechápu tu zmínku o problému pracovníků z východů, protože Uzbeci nebo Tádžikové se právě na pracovištích často domluví s Ukrajinci.
„Slováci, Rumuni i další u nás berou vyšší mzdy, než místní.“
Jsou k tomu nějaká data, podrobnější analýza?
Panu Flekovi to říkal kumpán v hospodě a značně rozhořčeně, protože u něj v práci je Ukrajinec, který má lepší auto než on, což ho pochopitelně dopálilo.
Není nic těžšího, než zadat pár písmenek do googlu, místo pocitologického mínusování.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vic-penez-nez-cesi-si-u-nas-prumerne-vydelaji-slovaci-i-rumuni-rozdil-se-postupne-dal-zvetsuje-44352
Ani zbytek toho souvětí nedává smysl, velká část místní pracovní síly totiž taky pracuje méně nekvalifikované a hůře placené práce.
Aha. Ten článek ovšem nic neříká o situaci v dělnických profesích, která se tu řeší. Celkově ta informace o mzdách podle občanství je celkem k prdu.
Aha. Já reaguji na větu analytičky STEMu, která dělnické profese nespecifikovala, ale psala obecně o pracujících cizincích. Aha.
Větu „Zároveň si neuvědomujeme, že u nás velká část cizinců vykonává méně kvalifikované a hůře placené práce, které řada Čechů vykonávat ani nechce“ nechápeš jako větu o dělnických pozicích? Tak to ale není problém ani STEMu, ani můj, ale čistě tvůj.
Jasně už první odstavec článku „Skupinou, která má v Česku nejlepší průměrné výplaty, jsou Slováci pracující ve státní sféře. Vděčí za to zejména velkému počtu lékařů.“ vaše tvrzení vyvrací…
Ono na tom skutečně není nic neuvěřitelného. Onen český zaměstnanec je přesně v té situaci, kdy je často dlouho u jendé firmy, nevyjednává pravidelně o zvyšování platu, preferuje práci blízko bydliště aj… Naproti tomu jeho kolegovi z Rumunska je relativně jedno, jesli bude pracovat na stavbě v česku, polsku, rakousku, či třeba itálii, a vybírá si zejména podle toho, kolik v které té zemi dostane. Jeho rádus pracovních příležitostí je tak větší, což vede i k vyšímu výdělku.
Ze Slovenska či Rumunska k nám utekli ti schopní, kteří „mají na víc“. Ty neschopné nechali doma. Je to tedy výběrová skupina. Když je porovnáte s celým průřezem naší populace, tak to dopadne špatně, protože u nás jaksi neděláte ten výběr. Takové srovnání je samozřejmě naprosto irelevantní a na Seznam zprávách vyplodili pitomost, jak je jejich dobrým zvykem.
I těch slováků už tu neni tolik co ještě před rokem 2010. Všichni chtěj za prací raději do Rakúska, Švajcarska, Anglicka…
„..problém i v českém vzdělávacím systému, který tlačí maturitu a pak vysokou školu“
To je nesmysl. Český školní systém naopak nestačí uspokojovat poptávku společnosti po středním všeobecném vzdělání, zatímco v oblasti učebních oborů nabízí míst dost, ale děti/rodiče o ně nemají zájem. Nikdo nikoho nenutí, aby studoval školu, na kterou nemá. To je volba těch lidí.
Pokles nároků prakticky na všech stupních vzdělávání to nucení státem trochu evokuje. Buď totiž za poslední půlstoletí rapidně vzrostla inteligence obyvatelstva, anebo se snížily nároky na studující, kvůli rapidnímu růstu lidi s maturitou a vysokoškolským vzděláním.
Takže dříve všichni, kteří maturity/VŠ vzdělánínedosáhli na to neměli schopnosti/intelekt? Asi ne, že?
Je to tak, bez maturity nejste nic a nemůžete dělat haldu povolaní. Pokud nejste dobry v řemesle ve kterém jste se vyučil, tak jste nepoužitelný pro trh práce.
No moment, ale když někdo neumí ani řemeslo, ani nemá školu, a nikdo ho nechce zaměstnat, to je výsledek tlaku státu?
Pokud někdo z nějakého důvodu nemá vzdělání, tak:
a) buď něco umí i bez formálního vzdělání a práci najde, protože to umí. OK, neplatí ve státní správě, ale kolika lidí se tahle situace týká? Pokud někdo nezvládne došmudlat maturitu na nějaké nástavbě, tak sorry.
b) nic konkrétního a žádaného neumí, a pak holt je na dně pracovního trhu.
Je nutné si uvědomit, že ti lidé prostě nejsou. Generace lidi narozených kolem roku 2000 je jedna z nejmenších. Lidí ve věku kolem 25 je prostě mnohem méně než v předchozí generaci.
Lidi jsou, je to pouze otázka peněz, Takoví Švýcaři, kteří jsou na vrcholu mzdového řetězce, problémy se sháněním lidí nemusí řešit.
Tak to ste na obrovksom omyle. Tak napríklad v Luzerne nielen že naťahujú intervaly, ale dokonca zrušili celé linky, lebo majú problém nájsť vodičov trolejbusov. Nakupujú ďalšie dvojkĺbové vozy, aby s menším počtom vodičov odviezli väčší počet cestujúcich. Je pravda, že aj „točvolant“ trolejbusu si tam krásne zarobí, ale tie životné náklady sú tam tiež enormné. A videl som aj ako „biedne“ si žijú ľudia v Švajčiarsku. Nie je to bieda ako u nás, ale materiálne sú na tom naozaj na minime a žijú z ruky do úst. Nemenil by som s nimi.
čekám x reakcí že to je dílo Fialovy vlády 😃
Vzhledem k obtížnosti studia a úmrtnosti na strojních fakultách bych se nadbytku strojařů neobával.
termodynamika je vášeň..
Jojo… 😀
https://x.com/SW_AGatha/status/1089609739523276801
A proč neuvedete,kolik si dotyčný dělník u Skansky vydělá?celkem by mě to zajímalo pro představu.
„Budeme se muset opřít o moderní technologie a začít využívat víc roboty.“ No to už jste měli začít dávno. Automatizace má nahradit práci, která se opakuje a není záživná, navíc jde dělat víc efektivně. Lidem ať zbyde více kreativní práce, do které zapojí svůj um, více přidané hodnoty a něco, kam budou chodit rádi, ne jen kvůli vidině další výplaty.
To je krásná, ale utopická představa světa.
Osobně si myslím, že tak 80% zaměstnání je o mzdě. Kdyby mě tenkrát platili v dopravě stejně jako nyní v IT, zřejmě bych nepřecházel. Prostě pokaždé, když někdo řekne: „Nikdo nechce pracovat jako sestřička/uklízečka/bagrista apod., tak mám vždy chuť k této větě dodat: „Za peníze, které mu za to nabízíte“. Přijde mi to podobné, jako lamentovat před Alzou, že Vám nechtějí prodat televizi. A v ruce mít 100 Kč.
Jen nechápu, proč to už konečně ti zaměstnavatelé v ČR nepochopili?
Protože postěžovat si v médiích jak se lidem nechce dělat, případně zatlačit na politiky, aby jim povolili import dalších pěti tisíc Mongolů, je vyjde levněji.
V kapitalismu nemáte to, co Vám dají, ale to, co si vezmete.
Protože jsou mentálně zaostalí
Protože se pohybují v mezích nákladů, zvyšování mezd a zvyšování cen nevede nutně k vyšší životní úrovni, ale vede třeba k nižší globální konkurenceschopnosti a inflaci.
Do..p.r.d.e.l.e… Jak to ti prohnilí rakušáci dělají…?!
Produkujou svojí prací vyšší přidanou hodnotu.
Budete to tvrdit i když budou mít elektrikáři či bagristi u firem jako Skanska stejně nebo více jak IŤáci ? Ne každý má technické myšlení aby dělal v IT. Muzea, galerie, knihovny kde je to za almužnu a spíše poslání si třeba na nezájem nestěžují.
Děkujeme Míšovi za názor, jak by měl pro něj ideální svět fungovat. S řešením by mohl začít třeba u sebe, vzdát se ročních prémií a věnovat ho svému dělnictvu.
Až bude plat na stavbách kolem 100k čistyho tak si budete moci vybírat… Do ty doby budou vždy mladí tíhnout k youtrouberstvi. Zároveň to ospravedlni vysoké ceny bytů
Asi jsou sociální dávky moc štědré, že se lidem nevyplatí pracovat.
Vzhledem k téměř nulové nezaměstnanosti to tím nebude, kdo je zaměstnatelný tak dlouho nezaměstnaný není ani pokud o práci z nějakého důvodu přijde.
Skoro 5% nezaměstnaných, 15% mezi mladými a celkově 350 000, má hodně daleko k nule, to je skoro počet, co ve stavebnictví pracuje.
A to jsou pouze registrovaní nezaměstnaní. Máme tady spoustu „Neviditelných“. Zkuste si najít práci, kdy pečujete. Od státu dostanete sice příspěvek na péči (například na člověka, který se sám neoblékne, nechodí, nepřipraví si jídlo, potřebuje pomoc na WC, nezvládne osobní hygienu) dostane pečující 4990 Kč měsíčně a zaplacené zdravotní pojištění. Jen to zkuste najít prácipo dvou hodinách přerušovaně a nezaměstnaný to není.
Pri sucasnom stave nezamestnanosti su na davkach iba ludia, ktorych by ste tak ci tak zamestnavat fakt nechceli.
Presne! Nerobia iba tí, ktorí vyslovene robiť nechcú. A to je stav už pekných pár rokov.
Ve většině případů budete mít pravdu, ale dovolím si připomenout, že nemalou skupinu nezaměstnaných tvoří méně vzdělaní lidé se zdravotním postižením. Na invalidní důchod nemají nárok, chráněná dílna je nevezme (na lehce zdravotně postižené nedostane příspěvek), ale běžné dělnické zaměstnání už kvůli svému zdravotnímu stavu vykonávat nemohou. Úplně ukázkový případ je člověk s CHOPN. Do 30% ztráty kapacity nemá na invalidní důchod nejmenší šanci. Těžší fyzickou práci už neudýchá (30% postižení znamená, že vyjde dvě patra po schodech a pak potřebuje pár minut pauzu, protože se dusí), do prašných provozů (třeba skladů) rozhodně nemůže a na kancelářskou práci nemá vzdělání.… Číst vice »
Nepomůže Vám ani výuční list elektrikáře a titul . Nad 50 let si Vás jen přehazují a pokud máte postižení a zároveň pečujete, tak to na ÚP ocení zvoláním“Ty vole“.
Áno, to je pravda. Ja som písal o ľuďoch bez postihnutia, ktorí proste pracovať nebudú lebo nechcú. Čiastočne zdravotne postihnutí to žiaľ majú ťažké a určite im nezávidím ich situáciu, keď nemajú nárok na invalidný dôchodok, lebo nespĺňajú nejaké „tabuľkové kritériá“. Ja som s jedným postihnutým človekom pracoval (po porážke) a vedeniu som viackrát povedal, že je nedôstojné ho „držať“ a zároveň vyžadovať do neho aby pracoval, lebo ten človek sa trápil s triviálnymi vecami a bolo mi ho ľúto. Ja som mu pomáhal ako sa dalo, chápem že je to kapacita v obore a vybudoval veľké systémy, ktoré sa… Číst vice »
Je mi to žinantní, ale… Nevím přesně kam zařadit obrat „po porážke“? Slovenštinu jakž takž dávám, ale zde mám pocit, že se jedná o žargon, tak tápu zda-li by to mohla být „mozková“, nebo úraz…? Díky.
Mrtvice.
Ako už odpovedal Kurt, myslená bola mozgová príhoda, mŕtvica.
Počet uchazečů o zaměstnání 326 223
Počet volných pracovních míst 88 062
data za leden
Tak já se přidám k diskuzi. Byť jiný moloch, ale všude stejný – mladý, chytrý a pracovitý stavby vedoucí – práce 6/15 hodin a tihle borci mu dají průměrný plat (ten by asi tolik nevadil). Horší je, že služební auto nikde, pracovní oblečení tragédie (helma vesta), ubytování někde na ubytovně (žádný hotýlek v místě stavby), pořádná buňka na stavbě nikde. Po roce se na to vyprdnul a šel házet kufry na letiště.
Hele klucí, jako sorry, pokud nechápete, že se musíte postarat o své kvalitní lidi, tak nefňukejte. Mraky z toho můžete hodit do nákladů.
Tím Molochem je MTS? Ten svý lidi nechává chrápat po ubytovnách mezi sockama a feťáka… Zažil jsem. vím to. V životě b,ch neřekl že jako pracující tak hluboko klesnuw… Je to až ponižující.. taky jsme šel do hajjj…
Zároveň si neuvědomujeme, že u nás velká část cizinců vykonává méně kvalifikované a hůře placené práce, které řada Čechů vykonávat ani nechce,“ řekla analytička STEM Kateřina Duspivová. A presne to je ten problém. Za tú istú prácu cudzinec dostane iba o pár desiatok kilometrov vyššiu výplatu. Ak sa už trepe ďaleko od domova, tak mu môže byť jedno či skončí v ČR alebo napr. AT, kde sú úplne iné podmienky. Zasa nariekanie že nie sú ľudia. Ale sú. Len ich treba zaplatiť. Kacírska otázka: Koľko „domáciach“ (občanov ČR) vykonáva „méně kvalifikované a hůře placené práce“ za štátnou hranicou v DE… Číst vice »
Prečo? Protože Němci a Rakušáci ty méně kvalifikované a hůře placené práce dělat nechtějí.
Načo by ich aj robili, keď si dokážu zaplatiť Gastarbeiterov, ktorí im tú menej kvalifikovanú prácu spravia?
Menej kvalifikovanou prácou nemyslím prácu pre blbcov, ale prácu, pre ktorej vykonávanie nepotrebuješ mať VŠ a často ani odbornú SŠ, stačí ti mať „výučný list“, zručnosti a skúsenosť. Prax a zručnosť sa dajú vybudovať iba rokmi. Nejdená sa o prácu „chránených dielní“ pre ľudí s rôznymi formami postihnutia. Aj robotník na stavbe musí vedieť ako veci fungujú a ak je šikovný, tak sa vie uplatniť a zarobiť si. Pracovať manuálne nie je hanba. Len je to blbo platené.
To bude tym, ze ani nemusia, lebo maju na vyber lepsie zamestnania. Ved si staci zobrat cele pohranicie s AT a D, kazdy schopnejsi pojde pracovat radsej tam, pretoze dostane vyssiu mzdu a este nemecke pridavky na deti. V celkovom sucte sa ma omnoho lepsie, ako keby pracoval niekde v CR.
Cizinci většinou v ČR berou více, než domácí, případ jak Slováků tak Rumunů, ta věta ale nedává úplně smysl, velká část místních pracovníků totiž taky vykonává méně kvalifikované a hůře placené práce.
Lidé si nevybírají místa jen podle výšky mzdy, ale i jazykové a kulturní blízkosti, to bude platit hlavně samozřejmě hlavně pro ty méně kvalifikované, velikosti jejich národnostních komunit v zemi nebo na pracovišti, či podle schopnosti lovení pracovní agentury, což je taky situace velké části cizinců u nás, že si je sem dovezli firmy, než že by se sem vydávali na vlastní triko.