Provoz vlaků z jihu Čech na Vídeň naruší o podzimních prázdninách výluka
Stanice Sigmundsherberg na Dráze Františka Josefa. Autor: ÖBB, Christian Zenger
Rakouské spolkové dráhy se hodlají vylepšování Dráhy Františka Josefa mezi Gmündem a Vídní věnovat i v příštích letech.
Tak věřím, že rychlík z Vídně do Českých Velenic by snad mohl být prodloužen do Českých Budějovic, a snad Plzně, Chebu a Karlových Varů, protože to by mi dávalo smysl a byl by to pěkný a snad i využívaný spoj..
A nebo noční rychlík Vídeň – Plzeň – Cheb – Vojtanov – Lipsko – Berlín a zpět:-) Naposledy jezdil před 80 lety. To by byl krásný šotosen:-)
To už je o trošku více 🙂
V GVD 1944 Vídeň 11:20, Cheb 22:51 – 23:08, Berlín 5:52 a zpět Berlín 13:53, Cheb 21:57 – 22:17, Vídeň 9:17
Rakušáci měli v minulosti o spojení Vídně s naším lázeňským trojúhelníkem zájem, ovšem ne s tehdejšími našimi jízdními dobami. Pokud na trati 190 proběhnou rekonstrukce na vyšší rychlost a zdvojkolejnění, tak by to s vícesystémovou jednotkou/ lokomotivou, mohla být zajímavá relace.
Napadlo mě, jestli součástí přestavby stanice Sigmundsherg je i nová spojka na Horn, ale dívám se, že to má být samostatná stavba (předpokládam, že na zhlaví už se s tím bude počítat)
https://infrastruktur.oebb.at/de/projekte-fuer-oesterreich/bahnstrecken/grossraum-wien/franz-josefs-bahn/direktanbindung-horn
Eggenbergem Eggenburg 🤫
Opravdu někdo věří tomu, že OBB obnoví část snesené druhé koleje na Velenice? Když jejich poslední počin v této oblasti bylo snesení druhé koleje mezi Slovinskou Jesenicí a Rosenbachem, takže zanikly dvoukolejné přechody mezi Rakouskem a Slovinskem. Vzdor kecům Rakousko očividně mezinárodní dálkovku a kapacitní tratě přes hranice až na výjimky nechce.
Nejenom že věří, ale i viděl na vlastní oči práce na obnově spodku původní dvoukolejky v mezistaničních úsecích. Naposledy projeto minulý pátek.
Obnoví. Dokonce to najdete v plánech na stránkách ÖBB včetně časového harmonogramu. Jedná se ovšem pouze o dva krátké úseky v blízkosti Absdorf-Hippersorf a Irnfritz. V některých částech původní dvojkolejky už ale místo na druhou kolej není. Byť se ještě pár let zpět hovořilo o kompletním zdvojkolejnění minimálně po Sigmundsherberg.
„Železnice Franz-Josefs-Bahn vstupuje do nové éry“
Dokončení modernizačních opatření na železnici Franz-Josefs-Bahn (2028) a zprovoznění přímého spojení s Hornem (2033) přinesou znatelné zlepšení:
Díky rozšíření infrastruktury bude mezi Vídní a Gmündem možné zajistit nepřetržitý hodinový, resp. půlhodinový interval ve špičce.
Dojiždějící se mohou těšit na zkrácení cestovní doby a více spojů ve srovnání se současným stavem. Bude rychlé přímé spojení z Hornu do Vídně.
https://infrastruktur.oebb.at/de/projekte-fuer-oesterreich/bahnstrecken/grossraum-wien/franz-josefs-bahn
To je toho, týden kvůli rekonstrukci nádraží. U nás se běžně nejezdít třeba 14 dní kvůli ořezu náletů – protože se na to 20 let sralo, tak se musí kácet vzrostlé stromy…
Kdyby radši pohli s tratí z Vídně na Břeclav, tam ty termíny posouvají snad víc než my VRT 🙂
Pro Rakušany Dráha Františka Josefa, za jehož pomoci a peníze byla postavena, vede z Vídně přes Gmünd do Chebu, druhá větev z Gmündu do Prahy. Obě tratě byly postavené během 4 let. Takový žalář národů by se možná současným stavařům hodil.
Je to tak. Nechápu, že se vší technikou (a nezaměstnanými) které máme k dispozici, často trvá byť i rekonstrukce pár Km trati, tedy ve stávající trase, dlouhé roky. Dříve za tu dobu zvládly vykátit lesy, odtěžit skalní stěny, vybudovat mosty, i vyrazit tunely.
My tu máme nějaké davy nezaměstnaných? 🤣 Na pracáku jsou maximálně ti, co makat (rukama) nechtějí 😁
Levné pracovní síly jsou plné kriminály.
To by to dopadlo, lidi co přinutíte do práce mají extra velkou zmetkovost…
To je pravda, kriminály jsou plné zmetků.
Názení štěrku lopatou a ježdění s kolečkem se toho moc zkazit nedá.
Tyhle práce tenkrát dělali italští barabové. Chtělo by to vysoutěžit italskou firmu…
Novostavbu Soběslav – Doubí s estakádami a hloubeným tunelem se podařilo realizovat za necelé 3 roky. O moc rychleji ani se vší technikou a nezaměstnanými nejde.
František Josef byla akcionářem KFJB?
Možná minoritně skrze panství Gmünd
Tu šílenou klikatici (kromě okolí Trebone a Strakonic), pečlivě se vyhýbající snad všem tehdejším městům, si mohli klidně nechat. 🙂
No jo, ale tenkrát nemuseli používat náklaďáky, bagry, buldozery, kompresory, podbíječky a jiné složité stroje a mohli to dělat jednoduše pomocí lopat (často dokonce dřevěných), krumpáčů, palic, majzlíků a volských potahů! To je pak jiná rychlost!
Koncem července 1869, pracovalo denně na všech rozestavěných úsecích tratí KFJB 25 309 osob různých profesí:
Vídeň – Eggenburg 5 650 osob, II. úsek Eggenburg – Budějovice 7 320 osob, III. úsek Gmünd – Lomnice 2208 osob, IV. úsek Lomnice – Praha 10 131 osob.
Taky je dobré uvážit, že nápravová hmotnost byla 10 tun, čemuž odpovídala vzdálenost pražců, nižší metrová hmotnost (krátkých) kolejnic, subtilní konstrukce mostů.
Ano a třeba většina pražců byla bez impregnace, a proto za poměrně krátkou dobu docházelo k jejich výměně. FJB měla v plánu např. v roce 1879 vyměnit dalších zhruba 30 000 kusů pražců za impregnované (chloridem zinečnatým). Uvádí se, že celkově měla FJB na všech tratích včetně staničních kolejí zhruba 840 000 kusů pražců.
Obnova 30 000 kusů ročně, 840 000 kusů celkem, to máme životnost 28 let. Docela dost, i když chápu, že tehdejší provoz nebyl tak intenzívní a k degradaci přispívalo spíše počasí než ojetí.