Po 15 letech, co se zprovoznila dálnice a oni si postavili domy, chtějí najednou opatření. Tak proč si tam neudělali val už při stavbě? To zase budeme platit my ostatní? To je možné snad jen u nás.
Že vy toho budete tolik platit. V době po zprovoznění dálnice tam byla nízká doprava, protože to byl jen kousek, který dál nepokračoval, limity to splňovalo a ŘSD protihlukové stěny nechtělo postavit. Nyní s prodloužením dálnice je provoz mnohonásobný a bude ještě větší. Tak to teď bude mít ŘSD dražší, než kdyby to udělalo rovnou. Dálnice vede na zvýšeném násypu a valy tam nešly udělat, o to lépe se šíří hluk do obce..
Pochopte že zde naměřili nadlimitní hluk a pak si zkuste uvědomit, že taková dálnice musí mít kompenzační opatření, bez ohledu na to, jak dlouho ji kdo kde plánoval a kdo si stavěl kde barák.
Problém bude asi v tom že kompenzační opatření platí ten kdo „přišel poslední“… je jistě zcela namístě aby se (nejspíš) protihlukovka pro ochranu domů stojících 200m od dálnice postavila, ovšem pokud ty domy stavěli až po dálnici tak by to měl platit developer… rozhodně ty krajní ulice nevypadají že stojí delší dobu, anebo že vznikaly „živelně“ to bylo rozhodně stavěné podle jednotného plánu.
Stavební plánování není sprint kdo z koho, od toho existují územní plány. Stejně jako se často používá argument, že nějaká silnice/dálnice je v územním plánu dlouho, tak je řada zastavitelných oblastí v územním plánu dlouho. Není nic logičtějšího, než aby původce emisí (hluku, znečištění) své emise pokud možno nevypouštěl za hranice svého pozemku a pokud to jinak nejde, jako typicky u silnic, tak aby kompenzoval účinky alespoň na vzdálenost zastavitelného území v souladu s limity a to bez ohledu na posloupnost realizace staveb, pokud je zastavitelné území alespoň v územím plánu.
Asi bude potřeba najít nějaký kompromis. Hádám totiž že poučka o emisísch na vlastím pozemku pro ty domy neplatí, ČOVku mají obecní.
Mirek
3 dny
Pokud ta ulice vznikla až po výstavbě dálnice, není asi o čem. Ať náklady na opatření nese obec. Ta ulice tam buď vzniknout neměla nebo se tam lidé přece stěhovali s vědomím, že budou blízko u dálnice.
Pokud se zvýšené limity prokážou i v ulici Fučíkova, je to věc jiná. A hlavně podivná. Kdyby tam byly limity překračovány v době počátečního provozu, jistě by se už o opatřeních jednalo.
Nebo se změnily ty limity? Vztahuje se snad taková změna na již hotové stavby?
Copak stěžovat, ale dožadovat se jeho odstranění, případně zrušení kravína…
Antonín Píšala
3 dny
Navrhuji po obci rozhoz letáků a a přehlušení dálnice obecním rozhlasem. Hluk z dálnice neexistuje, dálnice nám jen pomáhá. Nebuďme nenávistní proti dálnicím. Hlavně teď když se nám jich povedlo otevřít tolik.
Pokud budou místní nadále obstruovat, tak na státní náklady vystěhovat.
Kdyz jsou prekroceny hygienicke limity, zak neni o čem a musi se to napravit. Myslim ale, že by obce, kterým hluk vadí, přestože limity byly dodrženy, měly mít možnost udělat hloubková opatření na své náklady. Proč by si nějaká vesnice nezmohla protáhnout protihlukovou stěnu třeba o 100 metrů z vlastního rozpočtu?
Zrovna nedávno jsem si při průjezdu říkal, že tady nikomu ten hluk tak blízko zřejmě nevadí, když jinde jsou protihlukovky i na místech, kde bys je nečekal – tak vadí.
Jasně, legrace, ale spát se špunty v uších není úplně příjemný zážitek. Bohužel, někdy není jiná možnost – u nás máme dálnici s protihlukovými stěnami vzdálenou asi 2 km vzdušnou čarou. Pokud bydlíte ve vyšších patrech a máte na ni přímou viditelnost, je v noci slyšet a žádná hitparáda pro klidné snění to není.
U nás máme ulici po které jezdí (mj.) MHD a taky to není úplně ono… ale co s tím? Zrušit MHD??
Já osobně jsem si zvykl, když usínám tak semtam něco slyším, ale usnu rychle a pak už mě to neruší…
Důležité by bylo, co bylo dřív a později. Pokud v územním plánu byla trasa D35 dříve než obytná zástavba, musí si investor obytné zástavby protihluková opatření zrealizovat na své náklady, resp. naopak. Nikdo je nenutil, aby si to tam stavěli. ŘSD si měli tuto podmínku ještě ohlídat.
Přesně tak. V době zprovoznění dálnice začínala zástavba Čeperky o cca 100 metrů dále. 4 lajny rodinných domů byly postaveny až několik let po zprovoznění dálnice (předpokládám, že dálnice byla v územním plánu již minimálně 10 let před svým dokončením. Takže občané jsou vyčůraní, jak díry do sněhu. To je stejné, jako aktivisti, co si postavili vilky kousek od závodního okruhu v Mostě a pak začali prudit, že z okruhu jde hluk.
Tohle je chyba stavebního úřadu. Měl při územním řízení vyžadovat hlukovou studii. Někdy mám pocit, že stavební úřady, které by tohle měli podchytit, se na to vykašlou. Na náklady nás všech jde potom to, co měl zajistit ten, co do území vstoupil jako druhý v pořadí.
A co když územní plán obce počítal s RD také dlouho v historii? Co kdyby vlastník pozemku (dálnice) kompenzoval své rušící vlivy přesahující jeho hranici pozemku a překračující hygienické limity?
Jasně. Takže argument, že dálnice byla v plánu desítky let před realizací je také vlastně plácání do větru, protože podle vás plán je plán, ale důležitá je stavba.
Vždyť se pořád říká, jak dálnice provozu uleví. A hle, stejně máme očekávat zvýšení jeho intenzity. 🙂 Ale jestli jde jen o změnu umístění v krajině, pak OK.
Po 15 letech, co se zprovoznila dálnice a oni si postavili domy, chtějí najednou opatření. Tak proč si tam neudělali val už při stavbě? To zase budeme platit my ostatní? To je možné snad jen u nás.
Že vy toho budete tolik platit. V době po zprovoznění dálnice tam byla nízká doprava, protože to byl jen kousek, který dál nepokračoval, limity to splňovalo a ŘSD protihlukové stěny nechtělo postavit. Nyní s prodloužením dálnice je provoz mnohonásobný a bude ještě větší. Tak to teď bude mít ŘSD dražší, než kdyby to udělalo rovnou. Dálnice vede na zvýšeném násypu a valy tam nešly udělat, o to lépe se šíří hluk do obce..
Prostě je to špatně trasované.
Ale tak může se stát, že je člověk tak zabranej do stavby baráku, že si ani nevšimne, že mu kolem vede dálnice.
Pochopte že zde naměřili nadlimitní hluk a pak si zkuste uvědomit, že taková dálnice musí mít kompenzační opatření, bez ohledu na to, jak dlouho ji kdo kde plánoval a kdo si stavěl kde barák.
Problém bude asi v tom že kompenzační opatření platí ten kdo „přišel poslední“… je jistě zcela namístě aby se (nejspíš) protihlukovka pro ochranu domů stojících 200m od dálnice postavila, ovšem pokud ty domy stavěli až po dálnici tak by to měl platit developer… rozhodně ty krajní ulice nevypadají že stojí delší dobu, anebo že vznikaly „živelně“ to bylo rozhodně stavěné podle jednotného plánu.
Jinak zde možno vidět jak silnice již stojí a celá ulice Fibichova (dvoj-ulice, má tvar U) teprve vzniká… https://mapy.cz/letecka?l=0&x=15.7690405&y=50.1390663&z=17
(přehodt rok fotomapy postupně zpátky až k roku 2010)
Stavební plánování není sprint kdo z koho, od toho existují územní plány. Stejně jako se často používá argument, že nějaká silnice/dálnice je v územním plánu dlouho, tak je řada zastavitelných oblastí v územním plánu dlouho. Není nic logičtějšího, než aby původce emisí (hluku, znečištění) své emise pokud možno nevypouštěl za hranice svého pozemku a pokud to jinak nejde, jako typicky u silnic, tak aby kompenzoval účinky alespoň na vzdálenost zastavitelného území v souladu s limity a to bez ohledu na posloupnost realizace staveb, pokud je zastavitelné území alespoň v územím plánu.
Asi bude potřeba najít nějaký kompromis. Hádám totiž že poučka o emisísch na vlastím pozemku pro ty domy neplatí, ČOVku mají obecní.
Pokud ta ulice vznikla až po výstavbě dálnice, není asi o čem. Ať náklady na opatření nese obec. Ta ulice tam buď vzniknout neměla nebo se tam lidé přece stěhovali s vědomím, že budou blízko u dálnice.
Pokud se zvýšené limity prokážou i v ulici Fučíkova, je to věc jiná. A hlavně podivná. Kdyby tam byly limity překračovány v době počátečního provozu, jistě by se už o opatřeních jednalo.
Nebo se změnily ty limity? Vztahuje se snad taková změna na již hotové stavby?
Zdrojem hluku je dálnice nebo obec? Hluk má kompenzovat jeho původce, aby neomezoval okolní pozemky.
Taky názor. Ale podle mne stejně hloupý, jako nastěhovat se vedle kravína a pak si stěžovat na zápach.
Copak stěžovat, ale dožadovat se jeho odstranění, případně zrušení kravína…
Navrhuji po obci rozhoz letáků a a přehlušení dálnice obecním rozhlasem. Hluk z dálnice neexistuje, dálnice nám jen pomáhá. Nebuďme nenávistní proti dálnicím. Hlavně teď když se nám jich povedlo otevřít tolik.
Pokud budou místní nadále obstruovat, tak na státní náklady vystěhovat.
Navrhovat můžete, co chcete.
Jako ironie to nezní špatně. 🙂
Kdyz jsou prekroceny hygienicke limity, zak neni o čem a musi se to napravit. Myslim ale, že by obce, kterým hluk vadí, přestože limity byly dodrženy, měly mít možnost udělat hloubková opatření na své náklady. Proč by si nějaká vesnice nezmohla protáhnout protihlukovou stěnu třeba o 100 metrů z vlastního rozpočtu?
To prý udělá Příbram okolo obchvatu I/18.
Zrovna nedávno jsem si při průjezdu říkal, že tady nikomu ten hluk tak blízko zřejmě nevadí, když jinde jsou protihlukovky i na místech, kde bys je nečekal – tak vadí.
Čepelka to je kapitola sama pro sebe
Proč je „Čepelka“ „kapitola pro sebe“?
Miloň ?
Jojo, někde holt ani to svévolné zvýšení limitů nepomohlo…
Špunty do uší na účet eráru…
Jasně, legrace, ale spát se špunty v uších není úplně příjemný zážitek. Bohužel, někdy není jiná možnost – u nás máme dálnici s protihlukovými stěnami vzdálenou asi 2 km vzdušnou čarou. Pokud bydlíte ve vyšších patrech a máte na ni přímou viditelnost, je v noci slyšet a žádná hitparáda pro klidné snění to není.
U nás máme ulici po které jezdí (mj.) MHD a taky to není úplně ono… ale co s tím? Zrušit MHD??
Já osobně jsem si zvykl, když usínám tak semtam něco slyším, ale usnu rychle a pak už mě to neruší…
Zrovna MHD bych asi toleroval, při dodržení řádné údržby. Vždyť slouží i mně. Soukromá vozidla stylem „každý po jednom a kdykoli“ už mnohem méně.
A zakázat koncerty, na které nechodíte, protože dělají hluk, který není pro vás.
Fibichova ulice byla prakticky celá vybudována až po otevření dálnice!
V Čeperce vždy byla vyšší koncentrace vyčůránků .
Děláte, jako by developer neměl povinnost hlukové studie.
Ale to by bylo drahé a možná by se tam ani stavět nesmělo…??
Smělo/nesmělo řeší územní plán.
Důležité by bylo, co bylo dřív a později. Pokud v územním plánu byla trasa D35 dříve než obytná zástavba, musí si investor obytné zástavby protihluková opatření zrealizovat na své náklady, resp. naopak. Nikdo je nenutil, aby si to tam stavěli. ŘSD si měli tuto podmínku ještě ohlídat.
Přesně tak. V době zprovoznění dálnice začínala zástavba Čeperky o cca 100 metrů dále. 4 lajny rodinných domů byly postaveny až několik let po zprovoznění dálnice (předpokládám, že dálnice byla v územním plánu již minimálně 10 let před svým dokončením. Takže občané jsou vyčůraní, jak díry do sněhu. To je stejné, jako aktivisti, co si postavili vilky kousek od závodního okruhu v Mostě a pak začali prudit, že z okruhu jde hluk.
Tohle je chyba stavebního úřadu. Měl při územním řízení vyžadovat hlukovou studii. Někdy mám pocit, že stavební úřady, které by tohle měli podchytit, se na to vykašlou. Na náklady nás všech jde potom to, co měl zajistit ten, co do území vstoupil jako druhý v pořadí.
A co když územní plán obce počítal s RD také dlouho v historii? Co kdyby vlastník pozemku (dálnice) kompenzoval své rušící vlivy přesahující jeho hranici pozemku a překračující hygienické limity?
Plán je plán, ale důležitá je stavba… nebo aspoň povolení k stavbě, to má jasné datum.
Jasně. Takže argument, že dálnice byla v plánu desítky let před realizací je také vlastně plácání do větru, protože podle vás plán je plán, ale důležitá je stavba.
Ale je fakt, že když tehdy končila dálnice na kruháku u Opatovic, tak byl provoz mnohem menší, ale muselo být jasné, že navždy to tak nebude.
Vždyť se pořád říká, jak dálnice provozu uleví. A hle, stejně máme očekávat zvýšení jeho intenzity. 🙂 Ale jestli jde jen o změnu umístění v krajině, pak OK.