Přesnost vlaků se loni zhoršila, na čas jich dojelo méně než 90 procent
Česká železnice si loňský rok nedá do výkladní skříně dodržování jízdního řádu. Na čas s tolerancí pět minut dojelo 89,1
Česká železnice si loňský rok nedá do výkladní skříně dodržování jízdního řádu. Na čas s tolerancí pět minut dojelo 89,1 procenta vlaků, což je meziroční pokles o více než 1,5 procentního bodu. Vyplývá to z ročenky Správy železniční dopravní cesty. Průměr táhnou vzhůru regionální vlaky, u dálkových je přesnost pod 80 procenty. Smutné je pro českou železnici především srovnání s Rakouskem.
Tradiční spílání Českým drahám, které je často slyšet pod nádražními tabulemi, přitom není na místě. Statistiky ČD vycházejí zhruba stejně jako u celé železnice, podíl drah na výkonech osobní dopravy je 92 procent. Ovšem příčiny většiny zpoždění jsou jinde, například ve velkém množství výluk, poruch infrastruktury nebo nehod.
Dráhy uvádějí, že pokud by se odečetly vnější vlivy, dojelo by načas 98 procent jejich vlaků. „Největší podíl zpoždění u našich vlaků připadá na vlivy, které nemůžeme ovlivnit. Jde například o povětrnostní podmínky – bouřky, vichřice a při nich popadané stromy na tratě, nebo o vliv nehod. Právě padající stromy při bouřkách, nehody na přejezdech, nebo když dojde k usmrcení osoby, která se pohybovala nezákonně v kolejišti, bývají příčinou těch největších zdržení. Po takových nehodách dochází až k hodinovým přerušením dopravy,“ říká mluvčí drah Petr Šťáhlavský.
Přesnost českých vlaků ovlivňuje i kapacita tuzemských tratí. Doprava na kolejích houstne, a to především v okolí velkých měst, a současné tratě přestávají postačovat. Z celkových 9384 kilometrů tratí je pouze 2014 dvoukolejných. Tedy 21 procent. V sousedním Německu je to 56 procent, v Rakousku 44 procent. Právě Rakousko se pyšní tím, že jeho železnice patří k nejdochvilnějším v Evropě. Na čas zde loni dojelo 96 procent vlaků.
Rakousko má ve srovnání s Českou republikou menší železniční síť (čítá necelých 5000 kilometrů) a vypravuje méně vlaků. Provoz je ale ještě hustší. Využití železnice je u jižních sousedů výrazně vyšší, vlaky tam loni cestovalo na 270 milionů lidí, v České republice 190 milionů.
Na českých kolejích přibývá i dopravců. Zatímco před deseti lety jich bylo 62, loni už 103. Nárůst konkurence se týká především nákladní dopravy, jejíž vlaky musejí dávat přednost těm osobním. Statistiky zpoždění u nákladních vlaků jsou proto o mnoho tragičtější. Načas jelo jen 37 procent nákladů, v roce 2016 to bylo přes 56 procent.
„Je to důsledek zejména přetíženého koridoru. Vlaky osobní dopravy mezi Prahou a Českou Třebovou jezdí jak metro, nákladní pak mají na tomto úseku průměrnou rychlost pod 40 km/h,“ říká Oldřich Sládek, výkonný ředitel ŽESNAD.cz
„Když jedeme Ostrava – Praha dvanáct hodin, tak jsme ještě rádi. Takové doby jsou bohužel běžné,“ uvedl loni na podzim na konferenci Doprava 2018+ šéf státního nákladního dopravce ČD Cargo Ivan Bednárik. „Musíme dávat přednost v uvozovkách s padesáti kamiony každému autobusu, který jede ve veřejném zájmu,“ doplnil.
Plnění jízdního řádu vlaků (v procentech)
2018 | 2017 | 2016 | |
Osobní doprava | 89,1 | 90,63 | 90,11 |
Nákladní doprava | 37,39 | 39,37 | 59,6 |
Pozn.: Zpoždění do pěti minut včetně se nepočítá jako zpoždění
Pramen: SŽDC