Přes čtyři roky vyšetřování. Za pád lanovky navrhla policie obžalovat tři lidi a firmu
Nehoda lanovky na Ještěd. Pramen: Drážní inspekce
České dráhy případné stíhání nechtějí komentovat.
České dráhy případné stíhání nechtějí komentovat.
Když jsem viděl jak tažné lano v místě uchycení kabiny při běžném provozu osciluje a „cuká“ tak bych tím jen intuitivně nikdy nejel. Dodnes je to vidět na záběrech např. YouTube. Zajímavá je i reportáž TV Prima, kde po havárii lanovky v zahraničí a chvíli před havárií na Ještědu pán od lanovky povídá, jak je to všechno bezpečné a jak „mladé“ mají tažné lano…. za mě to byl šmejd už od začátku… u každého blbého kotveného stožáru se do lan dávají závaží a mechanismy proti oscilaci lan větrem a každý kdo se okolo toho jen trochu pohybuje ví, jak je… Číst vice »
Ono tam bude více věcí k přezkumu. Jednak za provozovatelem zařízení jako právnickou osobou, jednak za konkrétní osobou odpovědnou , revizními techniky, kteří prováděli revize a zkoušky a také by se mělo řešit, jaký účel má fungování drážního úřadu, když zařízení mělo průkaz způsobilosti na základě předložených dokladů, které nikdo nesrovnával s realitou. Tím se dostaneme do stavu, že průkaz způsobilosti je jen papír, který reálně nemá funkci a je to zbytečná administrativa. myslím, že by nebylo od věci tuto legislativu zjednodušit dle zákona č.250/2021 Sb.
Zbytečný papír v drážní byrokracii neexistuje.
-ironie-
Co jim tak dlouho trvalo že to neměli za měsíc nejpozději hotové,?
Mě kdyby v práci trvala 4 roky práce, tak letím hn8druhy den. A tady se zatím flákají jak to jde.
Stejně jako vy si přeji, aby šlo celé vyšetřování rychleji. Všechno příliš prodlužují zákonné lhůty. Všechny ty úřední kroky, které vyšetřovatelé dělali mají své lhůty pro, námitky, odvolání nebo pro přezkum. Policie potřebovala například i znalecké posudky. Soudní ustanovení konkrétního znalce, šetření a tvorba posudku je záležitost nejméně na 4 měsíce. Obvykle se nechává po zpracování 1 posudku udělat posudek další tzv. revizní někým jiným. To kvůli průkaznosti u soudu. Těch disciplín kde bylo potřeba dodat posudek bude více. Když bylo nutné čekat, tak se vyšetřovatelé věnovali jiným případům kde se zrovna čekat nemuselo.
Jsem myslel, že tohle odborný web a ne hospodská 4.
I do lepšího podniku občas zabloudí vidlák z Horní Dolní.
(Tím nechci nikoho urazit ale pokud se někdo urazí, tak je mi to asi jedno)
Musí se dělat analýzy, rešerše ve výrobní dokumentaci, v plánech údržby, laboratorní testy, výslechy, sepsat odborné posudky, materiálové zkoušky, simulace, posoudit vliv počasí atd. Stejně tak jako při vyšetřování pádu letadla, to je taky na roky, než se sepíše finální zpráva.
Někdo má práci hotovou za pár hodin, jiný pracuje několik let na stejné věci (teda asi na víc současně).
Tyhle dlouhodobé práce jsou dost zákeřné, protože třeba půl roku na to nešáhnete z nějakého důvodu a když můžete pokračovat, tak se musíte div ne strhat, protože hoří termíny (tady asi termíny nehoří). Taky pak musíte třeba za 6 let dohledávat nějaká data nebo poznámky, proč je to zrovna takto.
Prostě práce jsou různé. Ne každý pracuje na věcech, co se odbydou za den nebo měsíc.
Takže šlendrián podobného typu, jako v Lisabonu. Tady odpojili bezpečnostní systém, tam použili nevhodný, zato levnější typ lana. Je to důsledek toho, že do provozu a údržby technických zařízení kecají lidé bez potřebné kvalifikace, instalovaná do pozic na základě kamarádíčkování s tím či oním vlivným člověkem. Doufám, že se ČD z procesu nevykroutí a budou potrestány dostatečně exemplárně.
Jedna věc je že z nějakého důvodu vyřadili bezpečnostní prvek, druhá, že to všichni revizáci od té doby podepisovali jako vyhovující stav.
Pokud chtěli dále pracovat za dobré peníze pro ČD, tak neměli jinou možnost. Chápejte, že šlendrián je u ČD, později vyčleněné SŽ naprostý standard. Viz Studénka a další havárie. Nezabezpečené přejezdy, nerespektování závěrů DÚ.
Jestli k tomu měli papír, že je vyřazení schváleno příslušnými autoritami, tak nějaký revizák nemá moc, co k tomu říct.
A měli ho? Nemyslím si.
Já netuším, ale na začátku někde byla informace, že k odstranění brzdy došlo dle nějaké dokumentace, že to rozhodně nebylo tak, že by si nějaký noname údržbář řekl, že to odmontuje.
Šlendrián to je, ovšem spíš šlendrián „starých praktiků“ (ovšem s odpovídajícím vzděláním), než nějakých škudlících nekompetentních kamarádíčků. Ostatně pokud si vzpomínám na starší články, k sejmutí automatické brzdy došlo někdy v 80. letech a od té doby všichni jen alibisticky kostatovali, že je vše v souladu se schváleným stavem.
Podle médií se doplnění brzdy řešilo krátce před nehodou, čili asi nějaké povědomí bylo.
To bohužel dost pozdě.
Jelikož to odstranění automatiky bylo v minulosti odpovědnými orgány schváleno, nebude tak koho trestat a záležitost vyšumí…
Opravdu existuje nějaký záznam o tom, že odpovědné orgány toto schválily? Nemyslím to že lanovka procházela revizemi, myslím to odstranění jako takové. Někde jsem četl, že jediná dohledaná písemná zmínka byla to, že v 80. letech někdo z údržbového předpisu vyškrtl úkol s kontrolou tachodynama (protože tachodynamo bylo součástí té automatické brzdy, která byla odstraněna, takže nebylo co kontrolovat).
Neviem ako Ještěd, ale staré Skalnaté pleso malo automatickú brzdu odstránenú v 60. rokoch, bolo to normálne schválené, od tej doby mal vždy povinnosť za jazdy držať páku vozňovej brzdy, aby v prípade, že ho po roztrhnutí lana zhodí za páku vozňovej brzdy zatiahol.
Díky za info, ale pokud vím v případě Ještědu se žádný takový schválený změnový předpis nalézt nepodařilo…
Co se mi podařilo zjistit, tak v tom Lisabonu to bylo ještě horší než na Ještědu. Ještědská lanovka funkční brzdu stále měla, jen byla jaksi špatně přístupná. V Lisabonu to viselo na jednom laně a další brzdy byly zcela nedostatečné, takže když lano prasklo, byl konec. Zbývalo jen včas vyskočit.
Bude tam asi pár rozdílů. V Lisabonu nevím jestli chtěli ušetřit, každopádně krátce před nehodou vypověděla údržbářská firma dopravci smlouvu s odkazem na technický stav lanovky. Budu rád když někdo doplní, jestli v tom hrálo roli přímo to lano a co si údržbářská firma myslela o tom, když se tam toto lano použilo. Na Ještědu pokud vím nechtěli ušetřit (za co taky?), ale vadilo jim že ten bezpečnostní systém často „zbytečně“ reaguje když nemá a zastavuje to provoz. Takže interně se vědělo, že tam ten systém není, ale nikdo to nechtěl řešit.
Nielenže zastavuje prevádzku ono chybné spustenie vozňovej brzdy môže poškodiť nosné lano, čo môže viesť v krajnom prípade až k jeho pretrhnutiu, teda podobne ako predtým na starej lanovke na Skalnaté pleso vyhodnotili, že ten systém bezpečnosť naopak ohrozuje, preto ho odstránili.
Tady si to spíše někdo v minulosti „zjednodušil“ a už to tak zůstalo…
A díky tomu, jak to na dráze obecně funguje, tak to dopadlo, jak to dopadlo. Tedy tvrdě na zem.
Tady je právě nejhorší to, že revize probíhaly systémem: „vždycky to tak bylo“, nebudeme řešit rozdíly a nedostatky.
Čerpáno z předchozích příspěvků zde a mých vzpomínek. V osmdesátých letech jsem párkrát byl na prohlídce zabezpečovacího zařízení Schrack na lanovce a z vyprávění tehdejšího přednosty Pavla Vursta si matně pamatuji, že původně měly jezdit kabinky bez obsluhy, právě, že tam byla automatická hydraulická brzda. Údajně byla často poruchová a kapal z ní olej, tak navrhli MD její demontáž a nahrazení ruční s obsluhou průvodčím v kabině a toto řešení prý MD schválilo a podle toho se upravila dokumentace a předpisy. Po nehodě lanovky v Itálii stávající přednosta začal řešit automatickou brzdu. Transporta Chrudim již neexistovala (ani dokumentace v archivu),… Číst vice »