Přes 1,6 kilometru dlouhá štola. Začíná průzkum pro tunel Kamenná Vrata na středočeské D3
Geotechnický průzkum v koridoru budoucí středočeské D3. Pramen: ŘSD
Ražený tunel Kamenná Vrata leží v plánech na úseku Praha – Jílové a bude patřit k nejnáročnějším stavebním objektům středočeské D3.
Postavil bych dvě dálnice D3: První pro logicky uvažující řidiče v trase silnice l/3 s napojením u Mirošovic na D1. A tu druhou s napojením na D0 pro neinformované nebo hloupé řidiče s klapkami na očích, kteří křičí po této nejhorší a nejdražší variantě. A samozřejmě bych jim tam mýtné dal alespoň 10 000kč za každé projetí, aby si to rychleji zaplatili, když jim nevadí že to bude stát …kolik že vlastně? Start je na 15, 20, 25 mld. kč??? Ví někdo kolik to bude stát včetně doprovodných staveb v roce 2030-2035 a kolik firem si namastí kapsu? Jen tento… Číst vice »
Pobavil jste… Co byste s těmi auty od jihu chtěl u Mirošovic dělat? Skládat na sebe?
Jaký reálný rok tipujete, že se tamtudy projedu?
2035
Je tu prosím někdo, kdo tunelování (myslím stavbu) rozumí? Mně pořád není jasné, proč „Nová rakouská metoda“ spočívající v navrtání a odstřelu je nová. Vždyť takhle se staví tunely (a šachty) dvě stě let…
Nestaví se 200 let – „Nová rakouská metoda“ byla ustanovena na počátku 60.let 20. století.
Bližší vysvětlení a popis třeba zde:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%A1_rakousk%C3%A1_tunelovac%C3%AD_metoda
nebo zde, kde je to krásně, laicky popsáno:
https://www.metrostav.cz/cs/metrem50_9-2024
Pokud je z 60. let, tak si troufám tvrdit, že už nová není. Ona je i nějaká stará rakouská metoda, že to někdo tímhle přívlastkem rozlišuje?
Nejsem tunelář, nicméně si dovolím velmi amatérský pokus o shrnutí. Klasické tunelovací metody (Rakoiuská, belgická, Německá…) se lišily postupem výrubu a vyzdívání ostění (kámen, cihly). NRTM vznikla v 60. letech (k nám se dostala v 90.) a od klasických metod se liší jednak tím, že místo dřevěného pažení využívá stříkaný beton jako primární ostění, ale hlavně tím, že výrub se po jistý čas nechá nevystojený – dojde k jistému poklesu tlaku v hornině a deformci výrubu (ovšem nesmí se to celé sesypat), pak se zřídí to primární ostění stříkaným betonem, které díky předchozí deformaci horniny nemusí být tolik odolné (působí… Číst vice »
A kdo by to chtěl hlouběji tak nechť si vyhledá Fenner-Pacherova křivka.
Ta je v tý prezentaci, co jsem linkoval 🙂
Nejsou-li zastiženy horniny, ale sedimenty, tak je NRM nepoužitelná.
V roce 2020 se hovořilo o začátku stavby D3 ve středních Čechách v roce 2024, pak se to každý rok odsouvalo. Pokud se v roce 2027 opravdu začne stavět bude to skvělé.
Nezačne😞
Není zde nějaký montanista? Z plánku to vypadá, že se jižní portál tunelu a navazující těleso částečně překrývá s dobývkami dolu Pepř (pravda, je hlouběji, https://bad9010d3e.clvaw-cdnwnd.com/da8860b36ee351cc51dbc0afae213e03/200000291-4749147493/revir-mapa_zakl-trasa-1-1024×789.jpeg?ph=bad9010d3e), takže nějaké zajímavé příběhy tam nastat mohou…
To je zajímavé, ale týká se to až dalšího úseku a tunelu Luka. A ano, výškově je to úplně jinde.
Zakázané slovo? Ejpovice, IV. koridor, ještě předtím Moravská Sázava, Vepřek? Ano, na Beroun a Bezpráví se čeká dlouhá léta, ale nemám dojem, že by to bylo kvůli strachu z tunelů.
Ech, to měla být reakce na JiP, pardon 🙂
Asi nejsložitější tunelářská práce byla u Rudoltic, kde se křížil starý a nový tunel. Tam bylo riziko instatního pohřbu pro pracovníky v případě závalu.
K tomu Nové spojení, 2 tunely vedle sebe toho si snad musel v Praze všimnout každý.
Ten „novy tunel“ u Rudoltic neni tunel ale pouze preklenuty zarez.
Hloubený tunel je také tunel.
https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99ebovick%C3%BD_tunel
Jiste, ale to jsou porad pouze minimalisticke stavby, ktere nevedly ani k dosazeni plne rychlosti 160 km/h. Narazim predevsim na stavby Beroun, Usti-Chocen. Ejpovice jsem jiz komentoval.
Zjevne se na dalnicich stavby tunelu jiz nebojime, nicmene na zeleznici, ktera je na smerove pomery mnohem narocnejsi to je porad zakazane slovo a vse je hrozny problem. Dokud nezacnou na zeleznici v nasich podminkach vznikat ve velkem tunely na prekonani reliefnich prekazek, tak zeleznice nema nejmensi sanci.
Mno zrovna ten 4km u Ejpovic nebyl nikým zakázán, jen teda někteří ho naývají opravou staré trati …
Napadá mě ale otázka, zda se ŘSD také pokusilo zadat geologický průzkum bez soutěže i bez uveřejnění, což byl postup „spřátelné“ SŽ u Krušnohorského tunelu.
Bohuzel Ejpovice jsou na dlouhou dobu ojedinela vyjimka, ktera ale soucasne ukazuje, jak zasadni pozitivni vliv na atraktivitu zeleznice tyto stavby maji.
Na jih od Benešova najdete hned několik tunelových přeložek, jen nebylo potřeba je stavět v takové délce. Nemaše chybí, ale za to opravdu nemůže veškeré obyvatelstvo ČR.
Ne, jenom Sosna.