Premiéra pravidelného provozu vodíkových autobusů nabírá zpoždění. Čeká se na tankovací stojan
První vodíkový autobus Solaris Urbino 12 Hydrogen dorazil dopravci do Mníšku pod Brdy. Foto: Martin Uher
Dopravu zatím zajistí běžné naftové autobusy.
Další šotoušská hračka placená z veřejných peněz 🙁
Jenom takový hloupý dotaz, nemohl by do instalace soukromého stojanu tankovat na normální veřejné benzínce?
Hlavně že kraj nemá peníze na dopravu a montáž si zdražovat jízdné. Pak si koupí vodíkové busy s drahým provozem. Je to ta péče řádného hospodáře, nebo něco jiného?
Zatím o nějakém provozu nemůže být řeč…
Ale už ho plánují a taky naplánovali to zdražení.
Mě zajímavější že bus má kamery místo zrcátek. Docela mě zajímá jak jsou displeje uspořádané protože to asi nebude jak u kamiónů na sloupkach.
Fungují někde vodíkový busy víceméně bez problémů?
Víceméně všude, kromě Prahy?
Solarisy v Bratislavě fungují normálně. Ale samozřejmě – i tam je jejich provoz drahý a vzhledem k použití vodíku ze zemního plynu to nedává ani environmentální smysl.
Environmentální smysl dává vodík ve chvíli, kdy se vyrábí elektrolýzou vody pomocí přebytků solární, případně větrné elektřiny, která by se jinak posílala „na druhý konec světa“ nebo dokonce mařila ve „fénech“.
Nesmysl. Výrobna vodíku je tak drahé zařízení, že kdyby to měli provozovat jen těch pár hodin denně, kdy je přebytek elektřiny, tak se to nesplatí ani za sto let. Nehledě na to, že nárazové využívání a změny teplot, by tomu extrémně snižovali životnost.
Německo plánuje pro tyto účely do roku 2030 zprovoznit elektrolyzéry o instalovaném příkonu 10 GW. I u nás už se s tím začíná. A vývoj různých typů elektrolyzérů jde rychle kupředu, takže lze očekávat rychlý pokles cen, podobně jako u solárních panelů a baterií.
Tak to už je solidní topení. Když jsem se kdysi ozval, že elektrolýzu nepovažuju za zrovna to nejlepší – přecejenom voda je vodivá a spousta elektriky uteče jako teplo a nepoužije se na ten rozklad, dozvěděl jsem se, že existujou techniky (nějaké membrány podobně jako v palivových článcích) s účinností přes 90%. No dejme tomu, ale při tomhle výkonu… A pak teplo, které se uvolní při stlačování (a které tam musíme dodat navíc), ale to se zase pohltí při expanzi a tady je zase kámen úrazu, protože určitě nebudeme čekat, až se tam to teplo dostane a jako u plynu… Číst vice »
Jenže i pak je jednodušší vtlačovat ho do nejbližšího plynovodu, než řešit infrastrukturu pro transport, tankování a vozidla.
To právě smysl nedává, protože tyhle přebytky můžete tlačit do baterií (jak vozidel, tak stacionárních) a neztratíte cestou 2/3 energie jako u vodíku.
Skladování energie v bateriích je dost nákladné. Naopak skladovat vodík je relativně levné. Takže i když je jeho výroba dražší a méně efektivní, lze mít poměrně levně připravenou kapacitu pro uložení vodíku, která se pak třeba využívá jen občas. Mít velkou rezervu málo využívaných baterií je naopak docela luxus.
Jestli vám skladování energie v bateriích připadá nákladné, tak se obávám, že vodíkové řešení – nadto používané jen občas – méně nákladné nebude.
Ke skladování energie v bateriích potřebujete baterie a AC/DC měnič. Statické, v zásadě bezobslužné prvky. Zatímco ke skladování ve formě vodíku potřebujete elektrolyzér, kompresor, nádrže a palivové články (a opět AC/DC měniče). Tudíž celé zařízení je mnohem komplexnější a tím pádem dražší. Včetně provozu – extra energie na stlačování vodíku. Smysl by to mohlo dávat ve velkém měřítku, ovšem o těch úložištích elektřiny do vodíku ve velkém měřítku se taky mluví už 20 let.
JEDEN stojan nejsou schopni dodat…
Jestli spíš nejde o ten elektrolyzér, což je přece jen méně běžný výrobek, než výdejní stojan.
Jeden by cekal, ze kdyz uz je vodikovy pohon i v blbych autobusech, tak to bezny vyrobek bude.
Valná většina vodíku se průmyslově vyrábí z fosilních surovin, nikoliv elektrolýzou vody (což bude ne Mníšku).
Vodík jako vodík, jde o čistotu a ne o jeho „barvu“ samozřejmě vodík z ropy nebo zemního plynu nemůže být prezentovaný jako ekologický.
Vodík je pořád vodík, ale pokud se má řešit jeho „environmentální smysluplnost“, tak je způsob jeho výroby naprosto zásadní.
Při dnešní ceně vodíku za kg, nevím zda se to vyplatí.
Nikdo si nemyslí, že to má nějaký ekonomický smysl.
Vážně to potřebujeme zkoušet, když to za nás udělali již jiní a zjistili že vodík je neekonomický a vlastně i neekologický?