Premiéra opraveného Delfína. První cesta bude do Česka, zájezd vyjde na více než 20 tisíc korun
První jízda jednotky 18.16 vlastní silou po rozsáhlé opravě. Foto: SVT Görlitz
Veřejnosti se jednotka po renovaci poprvé ukáže tento víkend.
Byla možnost se s tím svézt na konci sedmdesátek v relaci Praha- Děčín nebo Praha- ČB?
Leda do Velenic.Pres Bulharsko nejezdilo.
Vnitrostátní doprava byla povolena v úseku Tábor-Ústí nad Labem.
Kde v Praze? Hlavák; Holešovice? kde bude mozno prohlížet soupravu
Minimalne v patek rano pojede jako protokolarni vlak na slavnosti do Benesova. Odjezd 8:35 z Masny.
A spátky kdy?
ne, jízdenka není na splátky
V sobotu 27.9.2026 bude celý den vystavená v Benešově.
Chtěl jsem napsat 27.9.2025, omlouvám se.
jen je trochu smutné, že jednotka z roku 1963, rychlost 160 km/h versus InterPanter z roku 2015 rychlost 160 km/h aneb za 50 let se nezměnilo vůbec nic. A pohodlí je v Delfínu stále na vysoké úrovni snad kromě klimatizace. Dokonce to má takové moderní vymoženosti jako velkoprostorový interiér.. na tu dobu to byl vlak z jiného vesmíru i na DDR a jejich říšské dráhy (možná tím mysleli Říše Waltera Ulbrichta – usvědčeného vraha policistů. Samozřejmě vím proč východní Německo mělo po celou svou existenci původní říšské dráhy)
Hodně se toho změnilo, protože rychlostí 160 km/h se nedalo jet v NDR, v Československu a ani v Rakousku. U nás se s tímto vlakem dalo jet 100 km/h. Více na své trase vlak Vindobona dosáhnout nemohl. A řekl bych, že se vzhledem k tomu, že hnací agregát byl uložen v podvozku, všichni modlili, aby na ČSD někde z kolejí, které byly oproti DR a OeBB v dost zoufalém stavu, někde nevyletěl ven…
Jízda Vindobony z Tábora do Prahy bez zastavení trvala 1 hod. 45 minut,, to znamená bez zpoždění průměrná rychlost 60 km/hod.
Tak oni se modlili průběžně. I když oproti Ganz Rónai tohle tak hrozný nebylo…
V ČR si myslím, že se změnila kultura cestování ve vlacích hodně.
Rychlost se moc asi zatím nezvýší, soupravy a jednotky se vyrobí podle vašeho přání, pokud jsou penízky.
Porovnáváte mezinárodní dálkový vlak s rychlíkovým.
Express s rychlíkem. Tedy o jednu vrstvu vedle.
Je fakt, že Panter jako EMU těch 160 jede (a nejenom z kopce a s větrem v zádech) je nízkopodlažní atd., ale pohodlí fakt šlo do háje.
Hrůza. Embéčko z roku 1964 je pro 5 osob, moderní superb z roku 2025 taky. Za těch 60 let jsme se vůbec nikam neposunuli…
Porovnáváte neporovnavatelné, VT 18.16 sice měl Vmax. 160 km/h, nikde jí ale nedokázal využít. InterPanter má Vmax. 160km/h, kterou na úsecích, kde má tuto rychlostr povolenou, bez problému využije. Před třemi týdny jsem ním jel „vymetákem“ R 898 Přerovský zubr z OL do Prahy a že by to byla nějaká hrůza, to se říct nedá. Daleko lepší než souprava 362 + 1x A + BDs + 1x B + 2x Bd, která se na tomto R podle všeho taky občas ukáže.
Nemají Interpantery vzduchové vypružení?
Mají, stejně jako regiopantery. A dokonce stejně, jako 842 a 843 🙂
Naopak se toho změnilo hodně, např. přímé spojení Berlín – Karlovy Vary (Karlex) již neexistuje. Delfínem jsem se svezl v r. 1975 na VPD (vojenský přepravní doklad), který jsem si sám vydal, z Františkových Lázní do Sokolova.To už taky nejde.
RegioPanter je regionální vlak, Delfín je jednotka pro dálkovou dopravu. Srovnávejte spíše se soupravami jako Railjet, ICE, TGV, Pendolino… Rychlost je úplně někde jinde
Pokud vím, tak název Reichsbahn byl v DDR sice trochu absurdita, ale svůj důvod to mělo. DR zajišťovali Sbahn v Berlíně – ve východním i západním. Právě provoz v západním Berlíně byl pro DDR významným zdrojem financí. Kdyby se DR přejmenovaly, tak by tím ukoncily smlouvu (ještě z meziválečné doby) a zdroj deviz by byl pryč. Ve výsledku byly peníze důležitější než ideologické výhrady historickému názvu.
DDR chtěla být považována za to „pravé“ – nástupnické Německo. Proto ty převzaté názvy.
Vrah policistů byl Erich Mielke
To už je fuk. Tohle je dopravní web.
nenapadlo mě, že tu nikdo vůbec nepochopí co jsem tím myslel. Nešlo vůbec o porovnání ale o to jak nadčasová a moderní tahle jednotka na svou dobu byla. Ano, nabízela komfort jako dneska třeba Railjet. Jenže je to právě víc jak 50 let a ještě v době socialistické hospodářství i když v NDR to bylo trochu jinak než například u nás. Nicméně kdybych porovnával, tak třeba se Stadler Flirt pro Leo Express, kterým jezdí i na mezinárodní linky do Polska… což je ale stále vlak na úrovni InterPanter jen s lepším interiérem. Jinak zase tu nepíšete pravdu. protože na trati… Číst vice »
V roce 1960 v NDR rychlost běžně 160 km/h?!? Tak to nejspíš ani omylem. Rok 1960, to bylo jen pár let po válce, kdy se východoněmecké dráhy stále vzpamatovávaly z válečných škod, což znamenalo i likvidaci druhých (někde i třetích a čtvrtých) kolejí, neb tento materiál šel v rámci reparací do SSSR. Pokud je mi známo, tak se jezdilo pouze 120 km/h a to právě jen v několika úsecích mezi Berlínem a Drážďany. Navíc i dosažení rychlosti 120 km/h vzhledem k nevelkému výkonu vozidel (celkem instalováno 1472 kW, tedy stejně jako ve čtyřkovém brejlovci) muselo trvat docela dlouho, protože protože… Číst vice »
ano, dá se poměrně snadno dohledat na kterých tratích a od kdy byl v NDR zaveden provoz na 160km/h a jsou to přesně ty tratě co jsem psal. Ale ano, jestli se tak rychle skutečně jezdilo a hlavně jestli toho byl nějaký vlak vůbec schopný je druhá věc, ale vesměs šlo o tratě na kterých jezdil Delfín – například na lince z Berlína do Kodaně nebo do Vídně či Karlových Varů. Tudíž z větší části šlo o legislativní krok (protože jednotky byly schváleny na 160) ale možná i trochu propaganda v současném stylu aneb zvýšíme rychlost na 200 km/h ale… Číst vice »
Takže těch 160 km/h na DR reálně nešlo, ale chápu, že ta svá tvrzení chceš nějak zachránit. Fotek vícevozové Vindoboby s VT18.16 je dost zde: https://www.zelpage.cz/clanky/vindobona?lang=cs Jako sorry, pokud chci provozovat čtyř až šestivozovou jednotku, musím jízdní doby vytvořit tak, aby je s rezervou stíhala i ta šestivozová. Takže na DR to bylo tak maximálně 120 km/h a ještě mnohdy s větrem v zádech. Ono se to nezdá, ale od Berlína (od vnějšího okruhu) do Drážďan je to mírně do kopce, kdy je třeba vystoupat z nějakých 35 metrů nadmořské výšky do cca 165 metrů výšky před Drážďanami. Pravda, zhruba… Číst vice »
A jak dnes stíhá čd jízdní řády když musí v Praze na hlavním objet soupravu kvůli chybějící Etcs řídící vůz railjetu. Odjezd více než půl hodiny zpoždění.
A tady je zachycena v Táboře šestivozová Vindobona s VT18.16: https://www.zelpage.cz/detail_photo.php?photo=hist117&oddil=1&lang=cs
RailJety a ComfortJety umí všechny 200km/h. Zřejmě i všechny nové Vectrony, co mají ČD. A tyhle soupravy dosáhnou tu rychlost snadněji, než Pendolino, které má poměrně slabý výkon a trvá mu to, než se rozjede, pakliže v cestě ovšem není kopec, to pak nedá vůbec.
Otočné sedačky v některých velkoprostorových vozech, ale 1. třídy, mívaly DB ještě v 90. letech minulého století – byly to ty vozy s malými okny a objevovaly se občas i v mezistátních vlacích relací spojujících Německo s ČR. Bylo to příjemné, když si cestující mohli přizpůsobit situování sedadel podle vlastního zájmu.
Otočné sedačky měly kdysi dávno před rokem 2000 i vozy NSB (Norsko).
Nevíte někdo, zda to má ETCS?
Případně, kdyby se s tím chtělo jezdit u nás po korytu, muselo by to být zapsáno v českém seznamu historických vozidel, nebo by na to mohla bejt echt výjimka?
Jednotka již je zapsána v českém seznamu historických vozidel.
Tak se modleme, aby nikde u nás nebyl zaveden modrobílý svět, protože pak by si u nás tato jednotka rychleji než šedesát kilometrů za hodinu nezajezdila…
V Evropě jsou tisíce kilometrů tratí bez návěstidel pouze s ETCS L2 ve výhradním provozu a bez problému to funguje. Holt teď přišel ten okamžik kdy zpětná kompatibilita s oldschool vozidly bude prostě ukončena.
Takový okamžik si někteří vymaštěnci straaaašně přejí, ale reálně k němu není žádný důvod, když návěstidla ve stanicích jsou. Třeba právě kvůli posunu a je jedno, zda kvůli objíždění, posunu vozidel na manipulační koleje či údržbě. Jiný případ jsou oddílová návěstidla.
Jak vlastně strojvedoucí mezi resetem a přejetím první balizi ví, jestli může jet?Bude se všechno vypravovat plácačkou/vysílačkou? 😀
Kvůli posunu a objíždění stačí ve stanici pár trpaslíků, vůbec nemusí být klasické vlakové klacky 🙂 Ani vjezd, ani odjezd, ani cesťáky nejsou potřeba, o oddílových ani nemluvě.
Prvni zahranicni cesta bude do CR, jinak jsou planovane jine akce jiz od srpna.
A kde lze zakoupit jízdenky? Uvedené odkazy v článku nefungují.
Kliknout na Startseite a pak uz je tam rubrika venovana cestam s VT…Samostatne „jizdenky“ se koupit nedaji, jen cela ctyrdenni cesta za 1000-1400 ecek bez fakultativnich vyletu. Resp. daly se ve velmi omezenem mnozstvi (88 ks) koupit na patek, kdy souprava pojede jako protokolarni vlak z Prahy do Benesova na slavnosti parnich lokomotiv. Ale ty jsou pochopitelne uz davno vyprodane.
Pěkný vlak. Těším se, až se s ním svezu.
Pekná súprav. Delfín ale nemohol jazdiť 160 km/h za komačov.
Ale za kapitalistov už môže 🙂
Mohol, iba nie v ČSSR.
Ani v NDR a mám za to, že ani v Rakousku, nebyla trať, kde by se 160 km/h dalo během provozní éry Delfína jet.
V době kdy takové jednotky po Evropě jezdily, byly obvyklé maximální traťové rychlosti jen asi 140 km/h, ale ani taková NTR určitě nebyla na žádné z tratí, kudy jezdila Vindobona nebo Karlex – co bylo tehdy možné v západním Německu a v Dánsku, to netuším.
V čase ich prevádzky na žiadnej trati kde jazdili taká možnosť nebola.
Tak v Československu nebyla trať, která by 160 umožňovala. Pokud nepočítám okruh v Cerhenicích. Ale jednotka na trati na 160 mohla takovou rychlostí jet, byla na takovou rychlost konstruována.
Upřímně, když se podívám na váhu vozidla a celkový výkon. Vytlačit z toho 160 km/h muselo chtít dlouhou rovinku. Nějakých 6 kW na tunu ve variantě 4 dílné jednotky. 4,9 kW na tunu jako šestidílná jednotka. To je celkem bída.
Co je to komačov ?