egoe-plus
Informační technologie Infrastruktura Silnice Stavebnictví Železnice

Přejezd jen s kříži na silnici I. třídy končí. Třemošnickou lokálku vylepší AŽD a Chládek a Tintěra

Konečná trati 236 Třemošnice. Autor: Jan Pešula (Sapfan) – Vlastní dílo, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3985045
Konečná trati 236 Třemošnice. Autor: Jan Pešula (Sapfan) – Vlastní dílo, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3985045
Díky této investici zmizí ze silnic I. třídy jeden z posledních přejezdů, který je zabezpečený jen kříži. Dostane závory

Správa železnic vybrala zhotovitele modernizace tří přejezdů na regionální dráze z Čáslavi do Třemošnice (č. 236). Zakázku získaly firmy AŽD Praha a Chládek a Tintěra Pardubice s cenou 63,2 milionu (nejvyšší přípustná cena byla 68,1 mil.).

Díky této investici zmizí ze silnic I. třídy jeden z posledních přejezdů, který je zabezpečený jen výstražnými kříži. Křížení tratě se silnicí I/17 dostane závory. Jejich břevna budou z kompozitního materiálu s LED svítidly. Stavba začne ještě v dubnu, hotovo by mělo být za rok.

Trať 236 vede mezi stanicí Čáslav a zastávkou Vrdy-Koudelov v souběhu se silnicí I/17. Na poměrně krátkém úseku mezi kilometry 2,14 až 2,25 se nacházejí celkem tři úrovňová křížení železnice se silnicí. Kromě zmiňované silnice I/17 jde o souběžně vedenou cyklostezku a také silnici III/33724. Všechny přejezdy jsou v současnosti zabezpečeny jen výstražnými kříži.

Součástí stavby bude i rekonstrukce železničního spodku a svršku v okolí přejezdů a dvou přilehlých mostů. Zajímavostí projektu je náhrada mostu přes Koudelovský potok v km 2,132, na kterém dochází ke křížení dráhy a silnice I/17. Stávající přemostění bude odstraněno a na jeho místě vznikne nový prefabrikovaný železobetonový most složený z profilů ve tvaru U. Most by měl být vybudován za 21 dní během nepřetržité výluky v září a říjnu.

Trať Čáslav – Třemošnice je dlouhá 17 kilometrů. Vychází ze samostatného (místního) nádraží v Čáslavi naproti hlavnímu nádraží na trati 230, k němuž je spojení přes dvojitou úvrať. Další úvrať na trati je ve stanici Žleby.

37 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Palo

Hlavně když to jede a nezarůstá!

Hansb

Takový romantický místo koukám… A ten moderní bytový komplex v pozadí, no hotová rezidence 😀 Tam snad musí byt fasovat s rodnym listem, aby tam vůbec někdo byl…

geras

Vlastní město je ale velmi hezké a s prosperujícím průmyslem..

Petr

Jen bych upozornil ze místní nádraží ač historicky patrně samostatná železniční stanice je dnes tarifně (tedy z pohledu cestujícího) brána jako součást stanice Čáslav a má tak statut pouze nástupiště, ač celkem vzdáleného od hlavní budovy.
Na rozdíl například Praha – Smíchov severní nástupiště, kde se i přes název nástupiště jedná o samotný tarifní bod, a tedy z pohledu cestujícího samostatnou železniční stanici.

1. Dopravní...

Co brání propojení s tratí do Prachovic?

mikemp477

Problém je finanční náročnost a hlavně výšková náročnost, Třemošnice (309 m.n.m.) je v podhůří Železných hor zatímco Prachovice (431 m.n.m) v údolí Železných hor. Pravda vzdušnou čarou to je 4,6 km ale s se stoupání na Třemošnické straně 211m a klesání na Prachovické straně 87m. Dále CHKO Železné hory, v Třemošnice nemožnost pokračovat přes šturc kvůli zástavbě a vytvoření další úvratě. Trasa která se vyhne všem NPR a rekreačním oblastem je dlouhá 10,4 km a stoupá do nadmořské výšky 507m.n.m. Zde můj návrh trasy: https://mapy.cz/s/cehajunupe

Ferda Vomáčka

Zkrátka co se nepostavilo, už se nepostaví…

Alibaba

Mám kratší návrh, ale se dvěma tunely: https://mapy.cz/s/hurozuvubu

Jarda Š.

To byste ale měl v prvním tunelu stoupání cca 40 promile, což by šlo realizovat jedině jako zubačka.

Honza

Protože by tam musel být tunel. Mezi Třemošnicí a Prachovicemi je kopec s převýšením v nejnižším místě cca 80m, což je na vlak dost.

MPE

Tak krome jiz zminene stavebni narocnosti IMHO nepotrebnost a ekonomicka nesmyslnost propojeni dvou lokalnich trati (byt na obou nejaka nakladni doprava je, a kazda samostatne nejaky smysl dejme tomu ma…).

Jaaa

To číslo je podle prohlášení o dráze, podle TTP, nebo podle KJŘ?

Hrebicek

KJŘ.

Nadšený železničář

Je dobře, že se tam dá PZS se zavorama. Ten přejezd si to zaslouží.
http://www.dicr.cz/mimoradne-udalosti-z-roku-2018

Adam K.

Pozitivní krok 🙂
Ten přejezd byl opravdu problémový, jen škoda, že když už, nezabezpečí se těch přejezdů na trati více, například P3731 a P3732 v blízkosti žst. Čáslav místní nádraží

ABC

Naprosto dokonalá fotka. Z té atmosféry skanzenu zachycuje snad úplně všechno…

Vojtěch

Staniční budova prochází aktuální rekonstrukcí. 810 stále zůstává… docela by me zajímalo, co tam v budoucnu přijde jako náhrada.

PIDofil

Jen škoda, že v rámci těch úprav v Třemošnici nepřiblíží peróny u staničních kolejí ještě blíže ke „štrucu“, za nímž hned leží místní autobusové nádražíčko – nádražní budova teď už pro osobní dopravu stejně žádný velký význam nemá.

Kalanis

Nebo obráceně – mezi koleje a budovu nacpat asfalt a okolo autobusové nádraží. Přestup hrana-hrana. Společná pro busy a lokálku. Budova pak může zase sloužit jako čekárna. A stávající autobusák jako parkoviště.

PIDofil

V zásadě souhlas – to by možná bylo ještě lepší – i když ten posun perónu ke šturcu by jej více přiblížil i k obci, nejen k tomu „autobusáčku“. Ale „brát“ tak nebo tak – jen hlavně něco udělat.

Lech Malý

A japa to, že se budova nebourá a nedaj tam antivandal? Podle jakého klíče se to rozhoduje? Nechci prudit, opravdu mě to zajímá.

Vojtěch

To opravdu netuším. Ale budova patří městu, takže SŽ s ni nemá nic společného.

Zdeněk

Tipuji, že šlapací drezíny, v horším případě vznikne cyklostezka.

Karel z HK

I ten panelák v pozadí je nyní již zateplený.

Soumar

Nevím, kolik se na zmíněné trati vozí nákladů, ale za částku na modernizaci těch přejezdů by bylo 8 kvalitních autobusů…

Vít Jůza

Nebo 80 soumarů.

realistický odhad

Spíš somárů (= slovensky „osel“) …

Kubrt

Nákladů tam, na lokálkové poměry, jezdí dost.

Soumar

Kolik vlaků denně?

Kubrt

Někdy jeden pár, někdy tři. Goldbeck Vrdy – expedice betonových prefabrikátů, lihovar Vrdy. Nejsem žádný lokálkový bojovník, spíš naopak, ale minimálně úsek do Vrdů je důležitý pro nákladní dopravu.

Vojtěch

Myslím, že za ten nám zde jezdí 17 párů osobních vlaků. Vcelku dost tedy.

Jézeďák

Nechápu, proč ochránci veřejných financí se vyskytují především na tomto serveru. Jiné reakce jsem po přečtení této zprávy nečekal. Nikdy jsem tam nebyl, ale z fotografie je jasné, že se tam evidentně hodně dlouho do ničeho neinvestovalo. Domnívám se, že do zmíněné, trať křižující, silnice 1. třídy se za tu dobu proinvestovalo poněkud více než bude cena za tento přejezd, který je mimochodem i další investicí do této silnice.

pohledem realisty

Za tu vysoutěženou cenu je rekonstrukce toho konglomerátu křižovatek a přejezdů včetně jejich dokonalejšího zabezpečení doslova „zadarmo“! Navíc teď je tam, pokud si správně vzpomínám, omezení NTR na asi 10 km/h, které by díky tomu, mělo, přepokládám zmizet.

xyz

Přitom autobusy by prakticky všechna mezilehlá sídla obsloužily lépe než vlak.

Zrzek

Ten mostek se dělá hlavně kvůli ND, sukafon by po tom stávajícím mohl jezdit dalších 30 let.

adamgolias

o tom preci vubec neni reč. i kdyz je v polulaci dost lidi , kteri kdyz ne vlak tak radeji nic . lokalni drahy byly preci staveny mozna z 95% kvuli nakladni doprave . osobka byla ,, vedlejsi produkt,, . to ze se prepravni vytizeni otocilo o 180 st je zcasti vyvojem nad podporovane nerovnym konkurencnim prostredim zcasti urcitou nepruznosti žnd , a par dalsich duvodu by se jiste naslo. to je mozna cesta . at volanti plati za vse co s prominutim rozjebou , at zaplati za vse co ke svemu podnikani potrebuji ( viz odstavna parkoviště financovana statem)… Číst vice »

Jiří Kocurek

„at volanti plati za vse co s prominutim rozjebou“
A když budou platit dvojnásobek toho, co stojí opravy silnic, bude to stačit nebo je i desetinásobek málo, pám by jim podříznul děcka? Protože dvojnásobek platí už dneska jen na spotřební dani a DPH.