Přehledně: VRT Porto – Lisabon, Česká Třebová nebo tratě na Ukrajinu. 134 projektů, které nově podpořila EU
Napojení nové trati do tunelu Fehmarnbelt. Foto: DB
Většina dotací míří do železnice, přehled ukazuje velké rozdíly v úspěšnosti jednotlivých zemí. Slovensko získalo jen tři miliony eur.
Líbí se mi to Řecko a propojení s Bulharskem. Aktuálně je to spojení ostudné, adrenalinový zážitek s náhradním busem a co jsem četl dále v Řecku to taky není žádná sláva. Jinak bych se tudy rád projel a alternativní cesta ze Sofie k moři na jih by se mi líbila.
Tak hlavně aby tam pak po modernizaci jezdily nějaké vlaky, ne jak je zvykem na Balkáně jeden pár za den. Obecně je míč na straně Řecka, v Bulharsku toho jezdí o hodně více.
Krásný srovnání. Portugalsko +- stejně bohaté, velké, lidnaté, hornaté jako Česko staví VRT mezi dvěma největšími městy ve vzdálenosti Prahy a Ostravy. Česko za třetinu ceny opravuje nádraží (a kousek přilehlé trati, než mě někdo opraví)
Zkuste si schválně těch 200 km tratí, co Portugalci postaví, vydělit třemi (ať srovnáme cenu) a pak vynásobit dvěma (dvoukolejka = dvojnásobná délka koleje). Za stejnou částku, co má vyjít obnova České Třebové, tedy postaví Portugalci cca 133 km kolejí (v nové stopě, bez předchozích demolic, bez omezení a dočasných přechodných stavů, atd.). Následně se podívejte na železniční uzel Česká Třebová. V délce 4,5 km se nachází v kolejišti cca od dvaceti do cca čtyřiceti kolejí; v průměru tedy okolo třiceti, takže 4,5×30=135 km kolejí. I kdyby se nerekonstruovaly úplně všechny koleje, (jakože naprostá většina se rekonstruovat bude), tak přičtěte… Číst vice »
Je tam potřeba mít všech 30 kolejí v tom čtyřkilometrovém úseku?
V České Třebové je asi největší depo kolejových vozidel (jen už se tak tomu neříká, protože provoz byl organizačně přerozdělen), překladiště, seřadiště a kontejnerový terminál, který má být v budoucnu nejvýznamnější v ČR.
Pokud se týká investic EU do postsovetskych republik – Litvy, Lotyšska, Estonska, Moldavska a Ukrajiny, tak by pro členské země EU bylo výhodné jak z hlediska obchodu, tak z hlediska bezpečnosti, kdyby se zaměřily na výměnu rozchodu tratí v těchto zemích ze širokého na normální rozchod
jaký myslíte, že bude mít Rail Baltica rozchod?
Rozchod kolejí Rail Baltica bude evropských 1435 mm.
Ale mně nejde jenom o Rail Baltika, ale o veškerou železniční síť v těchto zemích včetně železničního propojení z Běloruska do Kaliningradske oblasti přes Litvu.
Pokd to ma byt „prehledne“, chtelo by to mapu EU ukazujici odkud kam ty projekty vedou. A asi i mapu ukazujici, kolik kam tece penez
Podle toho seznamu je tím jediným slovenským projektem vestavba ETCS do lokomotiv ZSSKC řady 131 a 363. Esa pochopím, ale proč se instaluje do 131? Na Slovensku je ETCS snad jenom z Bratislavy někde před Žilinu, kde je ale AC napájecí soustava, a potom ze Žiliny do Čadce, kam se po přepnutí Žiliny za 2 roky 131 taky nepodívají, stejně jako do Česka.
ETCS bude medzi Lučivnou a Spišskou Novou Vsou.
Za mě ČR zabrala dobře, Slovensko naopak velké zklamání. Přitom by potřebovali investovat jako sůl
to by tam ale musel byť schopný manažér dorpavnej cesty a silné ministerstvo dopravy za chrbtom v oblasti železnice. Nič z toho sa nedeje a ani diať žiaľ nebude. S touto vládou určite nie, budú sa tlačiť dilanice ako posledných 30 rokov a ani to nie je vidieť. ZSSK si veľmi pomohla z EU fondov a ešte asi aj pomôže, tam je to vidieť, že tá flotitla sa obnovila ale trate sú v katastrofálnom stave, s malými výnimkami ako koridor Bratislava – Žilina ale aj to bude za chviľu potrebné začaž rekonštruovať znova a kde ešte ďalšie úseky. Ja len… Číst vice »
Tak alespoň něco se u vás konečně dělá. Například úsek od hranice do Čadce je díkybohu už v rekonstrukci, jelikož jízda po původní koleji budí i lidi ve voze WLABMZ, kde je jinak jízda mimořádně klidná.
Doufám, že se v brzké době zahájí rekonstrukce i úseku pod Tatrami – po příjezdu do Popradu, jsem si vybavil dětství, protože to nádraží se vůbec nezměnilo za těch 25 let
Spíše mě mrzí, že když už ta EU peníze na smysluplné věci dává, tak neberete 🙁
So stanicou Poprad sa nič robiť nebude.
Inak v porovnaní s ostatnými stanicami na Slovensku je na tom ešte dosť dobre.
Taká Žilina (myslím staničnú budovu) alebo Bratislava, to je des.
EU v akejkoľvek stanici opraví 2 koľaje , dopravnú kanceláriu a káble do nej. Nič viac. Pokladne, vestibul, čakáreň, zvyšok budovy má vieme kde. To už si platí domáca vláda.
vy nesledujete „Krížom krážom“?
Raž sníva o všeličom, ale keď sa budú skutočne rozdeľovať peniaze, tak na železnicu pôjdu len omrvinky.
No tak vida, Portugalsko financuje celou VRT? A Čecháčci zase nemají nic připraveno, místo toho vymýšlí jak se na tom nabalit na PPP.
Vrt se ještě nestaví a ani nezačne v době kdy se mají čerpat prostředky, každopádně SŽ dostala dotaci na projekční práce VRT. A PPP nevylučuje spoluúčast EU na financování.
Tak jestli budou na VRT poskytovat stejně šílené služby jako na současné trati, tak raději budu sedět ve vlaku o hodinu déle, kde se mohu najíst, napít a nebudou mě vyhánět negramotní Portugalci ze sedačky na kterou mám rezervaci 😉
A proč chcete sedět o hodinu déle pokud budou služby stejně špatné? Mimochodem ve vlaku IC se nemůžete najíst a napít, zapojit něco do zásuvky nebo použít stolek, jediný vnitřní infosystém je hlášení příští zastávky a vnější je plechová cedule s konečnými stanicemi vlaku. Ale aspoň to není moc drahé a jede to občas 200.
Ne, dostali 813 mil. euro, celkové náklady budou 4 mld. euro. A budou stavět přes PPP mimochodem.
A „Čecháčci“ dostali 96 mil euro (2,4 mld. Kč) na přípravu VRT (Praha-Brno-Břeclav), takže asi připraveno měli.
JJ priprava VRT rozumim rozkradeny penize.
Občas je lepší se nevyjadřovat.
Koukám, to je ta férová, hodná , demokratická a svobodná EU. Aneb, když budeš zlobit, nic nedostaneš.
Co to kecáte? Maďaři dostali hodně.
Můžete své moudro doložit například poměrem podaných / neuspokojených žádostí?
Obávám se, že jste si spletl dveře, schůze pitomiovců, Anoferu či traktoristy s náckem bez auta je o,patro níže. Poznáte to snadno, nad dveřmi je písmeno Z.
😂
Je smutné že Slovensko získalo iba omrvinky. Predpokladám že projekt zdvojkoľanenia Zvolen – Banská Bystrica sa tam vôbec nenachádzal……
Vivat Slovensko, postavme radšej 170 mostov z Dunajskej Stredy do Lučenca…..
ŽSR mali žiadať peniaze na projekt Vydrník – Spišská Nová Ves.
Peniaze na projekt zdvojkoľajnenia Zvolen – Banská Bystrica určite nežiadali.
No a prečo by nemohli žiadať peniaze na viac projektov. Pozri na Grékov, neišli do toho s jedným projektom…..
Asi máme maximálne nepresvedčivé projekty…….
Hlavne keď vidia ako nie sme schopní vyčerpať ani to čo je pridelené a projekty roky stoja alebo sa predražujú, tak sa im ani nedivím…
Ja si tiež myslím, že by mali žiadať peniaze na viac projektov. Bohužiaľ na Slovensku panuje také zmýšľanie, že musia sa robiť iba veľké projekty… Kľudne mohli žiadať peniaze na CBAčky a/alebo prípravu koridorov Varín – Turany, Turany – Palúdza, Liptovský Hrádok – Lučivná, Markušovce – Kysak, Kysak – Košice, Košice – ČnT, Kysak – Poľsko, uzol BA, BA – Štúrovo a určite by niečo z toho prešlo, možno aj všetko. Čo sa týka ale stavebných prác, tak to nie je také jednoduché. Tie projekty musia byť v súlade s cieľmi výzvy, musia byť pripravené tak, aby boli hotové do… Číst vice »
A čo bránilo ŽSR/MinDop aby mali pripravený projekt na zdvojkoľajnenie BB – ZV, alebo buďme odvážni, projekt novostavby Trnovec nad Váhom – Nitra? Hovorí sa o tom najmenej 10 rokov, za ten čas vznikli desiatky štúdií a to je všetko. Neverím že so šikovnými ľuďmi nenapíšeme úspešný projekt……
Bohužiaľ súčasný minister dopravy nalieva ťažké peniaze do betónu a železnice mu asi nič nehovoria……
Obidva zmienené projekty nie sú súčasťou TEN-T koridorov a teda nie sú oprávnené na financovanie z CEFu. Tam by to nikto nepretlačil.
Tu je mapa TEN-T koridorov na Slovensku: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/PE-56-2024-ADD-8/cs/pdf
K zdvojkoľajneniu BB – ZV neviem žeby sa nejaká štúdia robila.
K trati Trnovec – Nitra sa robili dve štúdie realizovateľnosti. Obidve vyšli tak, žeby to stálo niekoľko stovák miliónov eur, ktoré nikto na taký projekt nedá.
Súčasný vedenie ministerstva dopravy hlavne veľa rozpráva… Nerealisticky, o hocičom, nielen o diaľniciach.
Napríklad Paludza – LH:
https://www.youtube.com/watch?v=w00eq33kmuU
Príspevok mi čaká na schválenie, lebo som do neho dal odkazy.
Takže len v stručnosti. BB – ZV ani Trnovec – Nitra by ani najšikovnejší človek cez CEF neprefinancoval, lebo nie sú súčasťou TEN-T koridoru.
Problém je i v tom, že stavby započaté před ním je nutné dokončit, a jsou to stavby mimořádně finančně náročné: D1 tunely, ještě náročnější R2 Zvolen – Lučenec, která vede horským údolím skoro celá na estakádě -vůbec nejdražší dálnice na Slovensku. Liniové stavby železnic brzdí také obrovské prostředky, které polyká uzel Žilina(včetně neželezničních staveb), dalším takovým žroutem financí bude nové hlavní nádraží v Bratislavě, ale to je ještě daleko. Nechtěl bych tím ministrem být.
Neznamená to, že bych se ho nějak zastával, to určitě ne.
No, do betónu…úsek Turany – Hubová je ještě pořád spíš předmětem debat v anarchistických kroužcích…
Řecko tam má čtyři nebo pět projektů
Naco Slovensku peniaze. Zo statneho rozpoctu zabetonovat V=100 a vybavene.
Docela mě překvapilo kolik, byť často malých, projektů tam uspělo za Česko. Ten odkazovaný dokument má 24 stránek a skoro dvě celé z toho jsou české projekty.
Aspoň se musí uznat, že se správa železnice snaží… Poslední dobou se to lepší a ikdyž tu jsou opět komentáře, že ne… Každý rok, je vidět posun.
Poslední dobou registruju nalívání velkých částek do rekonstrukce budov, nádraží a to několikrát i pár let před demolicí té samé budovy, což jistě uznáte že jsou vyhozené peníze. Ale aby se udržovaly tratě stylem co nejmenší počet uzavřených/omezených hodin za rok nebo aby se menší tratě udržovaly vůbec tak, jak zákon ukládá, na to mi přijde že se nedbá vůbec.
Na vizualizaci není napojení do tunelu Fehmarnbelt, ale do jižněji umístěného tunelu FehmarnSUND, který by měl vést z německé pevniny na německý ostrov Fehmarn a nahradit stávající most. Bude také asi 10x kratší než samotný tunel pod Fehmarnskou úžinou (dánsky Femern Bælt-tunnelen, německy Fehmarnbelttunnel).
Lisabon – Madrid sa rieši v rámci nejakého iného balíka?
A opravdu se to řeší? Já mám pocit, že se o tom jenom mluví, a to už opravdu dlouho. Španělé to jakž takž dotáhli do Badajozu, ale v Portugalsku ani ťuk. Divím se, že řeší zrovna Porto-Lisabon, kde je slušná cestovní doba už teď.
Nemají tam už taky kapacitní problém? Z Coimbry na sever jenom 2 koleje. Náklad může po vodě a vyhnout se kopcům, ale i tak.
Vlaků mezi Lisabonem a Portem jezdí poměrně málo. Třeba dálkových spojů (AP, IC) Lisabon – Porto jezdí přesně polovina, než Praha – Ostrava a proklady s jinými relacemi nejsou lepší. Jen 2 koleje jsou už někde od Santarému (resp. okraje Lisabonu) a souběžná trať přes Leiriu není nic extra.
Realizáciou HSR Porto – Lisabon sa má skrátiť cestovná doba z 2 hodín a 50 minút na cca 1 hodinu.
Len táto prvá fáza, na ktorú dostali 800 miliónov eur, bude celkovo stáť 3,9 miliardy eur. Realizovať sa to bude ako PPP projekt.
Vzdálenost je cca 270 km vzdušnou čatou, takže 1 hodina je velice ambiciozní cíl.
Proč? Cestovní rychlost 320 na to vychází.
To ne, to už je moc daleko, ten rozjezd / zastavení a nutná vata se u vysokých rychlostí projevuje více.
Plán je 1:15 přímé vlaky (Porto – Lisabon), zastávkové (Leiria, Coimbra, Aveiro, Gaia) pojedou déle (cca 1:45).
Realizuje sa.
https://www.ulmaconstruction.com/en/projects/bridges-viaducts/evora-elvas-line-portugal