Přehledně: konec přestupů v Třebovici i více vlaků bez průvodčích. Jak se dnes změnil jízdní řád ČD
Jihočeský RegioPanter. Pramen: České dráhy
Tradiční červnová změna jízdních řádů přináší spíše kosmetické změny.
Tradiční červnová změna jízdních řádů přináší spíše kosmetické změny.
Omlouvám se za zpoždění ve tvorbě přelepek, nyní jsou již k disposici na http://prelepky.wz.cz
Bohužel i „Konec přestupů v Púchově“ 🙁
(při NAD se to dá pochopit, ale proboha proč teď, kdy se přes Hustopeče nad Benzenem už zase jezdí?)
…ale info o vlacich bez pruvodcich, na ktere laka nadpis, v clanku chybi
Je to u Jihočeských spojů.
Zmínil bych také letní dvouhodinový takt na ostravské letiště, který začíná platit právě od 15. června do konce září.
Dvouhodinový takt je řekl bych úplně zbytečný i pro zaměstnance
Teoreticky je to takt hodinový – v opačné hodině lze nasednout do spoje opačným směrem, vystoupit z něj v zast. Skotnice a tam asi 8 minut počkat na protijedoucí spoj, který už do Ostravy pojede bez závleku na letiště.
Není to „značka ideál“, ale lepší než čekat skoro hodinu na přímý spoj letiště – Ostrava.
Nejsou to ty Třebovice, čili bez nutnosti přestupu v Třebovicích v Čechách?
Obojí je správně: https://vdp.cuzk.gov.cz/vdp/ruian/castiobce/170461
Podle webu obce jde obojí.
Ale je půvabné, jak soudruzi na tamním MNV popisují poválečnou etnickou čistku a zabírání německých majetků: https://www.trebovice.cz/historie
(tohle se už dneska fakt moc nevidí).
Ovšem tu hláška o „neblaze proslulém švédském generálovi Laudonovi“ zřejmě soudruh kronikář opsal ze staré německé kroniky, protože odpovídá pruském pohledu na (rakouského) generála Laudona, který Prusům uštědřil nejednu porážku a mezi Čechy byl dost oblíben 🙂
Možná kromě Prušáků Laudon nějak neseděl do dějin ani komandírům… 🙂
Tak on pocházel z dnešního Pobaltí, odtud asi to Švédsko.. i když přímo ze Švédska nebyl, tak si to asi nějak připodobnili 🙂
Jasně, ale jinak je to na úrovni „savojský maršálek princ Evžen“, prostě blbost 🙂
Odsun po válce nařídili představitelé vítězných mocností, ne MNV Třebovice.
Máte pravdu, jakoby to bylo sepsáno někdy okolo roku 1975..
A to by mě zajímalo, kde přišli k označení Česká milice pro Rabovací gardy.
Zrovna u Svitavska pro mě bylo vždy zajímavé, jaké vlastně mělo historický důvod, že zrovna tam tolik % lidí mluvilo německy? Přitom Česká Třebová převážně česká, a hned o pár km dále Třebovice většinově německojazyčné.
Narazil jsem na informaci, že je to TA Třebovice.
http://zpravodaj.probit.cz/2019/10_19web/TA_Trebovice.htm
Je tam i kopie odpovědi AVČR UJČ tehdejšímu starostovi na jeho dotaz.
Myslím, že informace Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, na kterou odkazuje pan Alfons není, co se jazykové správnosti týká, není vůbec směrodatná.
Internetová jazyková příručka, kterou provozuje Ústav pro jazyk český, jasně uvádí, že pro Třebovice v okrese Ústí nad Orlicí lze používat název v jednotném i množném čísle. https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=T%C5%99ebovice
A na wiki jsem našel vtipnou poznámku, že velmi příznačně používá název obce její web, kde se člověk setkává střídavě s použitím jednotného a množného čísla, a to dokonce i v rámci jednoho textu na jedné stránce: https://www.trebovice.cz/historie
Zajímalo by mě, zda to střídání množného a jednotného čísla u názvů obcí umožňuje náš jazyk obě varianty obecně, nebo je to u různých obcí zvlášť. Např. v Pardubici, v České Budějovici atd. Zní to sice dost divně, ale zda je i tato varianta jazykově správně.
Pardubice a Budějovice jsou jen pomnožné, ta Pardubice ani ta Budějovice neexistují.
No, teda – v tom aby se prase vyznalo!
Já jsem v případě Třebovic vždycky používalo plurálu. Osobně ale za rozhodující považuji to, co používají místní občané, a tentokrát jsem asi nikdy nenarazilo na nikoho z místních, kdo by mě opravil. Ten Olivův výklad a přirovnání ke konvici mě ale zaujal a budu jej asi brát v úvahu vždy i při posuzování jiných nejasných případů, protože vypadá velmi logicky. Takže za sebe všem děkuji za různé užitečné odkazy, díky jimž jsem se poučilo: pro příště tedy jedině ta Třebovice (v Čechách).
Vy máte nějakou mapu, kde je napsáno „Česká Budějovice“?
Zní to sice dost divně, ale tato varianta jazykově správně rozhodně není.