Pražský okruh se pro PPP nehodí, rozhodla vláda. Soukromníci naopak dostaví dálnice D3 a D55
Dálniční most přes Vltavu na DO, 1. místo. Autor: Stráský, Hustý a partneři a Studio acht
Středočeská D3 a jihomoravská D55 se budou stavět jako PPP projekty.
Nejdřív by měli co nejdříve přijmout polský model pravidel a pak se zabývat teprve tímto..
Takže to bude pomaleji a dráž. OK.
Na PPP by mohly jít v Praze parkovací domy, který magistrát fakt neumí
Než PPP by bylo vhodné stavět parkovací domy pro Pražany nějakým svoluvlastnickým způsobem. Např. Praha dodá pozemek vč. vyřešeného územního plánu oproti určitému počtu veřejných parkovacích stání a stavbu domu by zaplatili ostatní vlastníci, kteří by získali své parkovací stání. Něco na způsob SVJ či družstva. Takové parkovací domy by se mohly stavět v režimu design & build, kdy stavební firma by dodala parkovací domy na klíč.
Jenže proč by to lidi platili když parkují na ulici (skoro) zadarmo.
Pro ty to není. Je to pro Ty, kteří jsou solventní a vidí v tom potenciál. Ono je sakra rozdíl vlastnit byt a nebo vlastnit byt + garážové stání. Je to zase možnost, kam uložit peníze a ochránit je před inflací. Těch lidí by bylo dost, o to jediné nemám strach. To bych se spíš obával toho, že to skoupí např. fondy a někdo si z toho udělá celopražský byznys opět na úkor města a jeho občanů.
Pokud někdo nemá na zaplacení parkovacího stání v parkovacím domě za tržní cenu, tak si nemá pořizovat automobil, simple as.
Přesně.
To plavání veřejného prostoru by mohlo byt úplně jiné. Navíc je to infrastruktura s nijak vysokými náklady na údržbu, nesmí nikde zatékat, ale pak to vydrží i jako okolní zástavba.
Proč by Praha měla dodávat pozemek? Zájemci o parkování nechtˇsi založí družstvo, koupí pozemek a zaplatí projekt a stavbu parkovacího domu.
Pokud chcete pomocí PPP řešit nedostatek parkovacích míst, stačí vysoutěžit firmu, jenž bude vybírat parkovné na již existujcích parkovacích místech ve správě TSK.
A parkovné by bylo 200/hodina? Parkovací domy mají návratnost investice asi 100 let…
Škoda, D49 až na Slovensko a D52 mohli jít metodou PPP. Takto se dokončení těchto důležitých úseků dočkáme kdoví kdy.
Ty useky ani zdaleka nejsou pripravene k zahajeni, tam ted resit financovani nema smysl, to az se priblizi vystavba. D52 navic nepujde stavet v kuse, tam PPP vubec nedava smysl.
PPP jde realizovat v každé fázi, čím dřív do toho soukromník naskočí tím rychleji to je a tím větší úspora je.
Muzete nejak vysvetlit, co by stavebni firma delala v dobe, kdy se projednava EIA a ani jeste neni jasne zadani, co presne se bude stavet, protoze to teprve vyplyne z dalsich stupnu projednavani? V cem je uspora, proc by to bylo rychleji a z ceho tak usuzujete?
Z toho že všechny úkony před stavbou může dělat soukromník a ne stát. Prozradím vám tajemství, ale nikomu to nesmíte říct. Většinu staveb v čr staví kompletně soukromý sektor, včetně a teď se něčeho chyťte, přípravy jako je projektová část, výkup pozemků a dalších úkonů potřebných před započetím stavby.
A urychlení je v tom ze soukromnik je motivovany co nejrychleji projít všemi fázemi protože peníze začne dostávat až když je stavba hotová takže nehrozí desítky let prostoju.
A jak ten soukromnik bude vyjednavat s obcemi? Co jim bude moci slibit, kdyz to nebudou jeho penize? Slibi sousedni obci opravit kanalizaci, postavit skolku, vymenit osvetleni, a zaplati to ze sveho? Nebo to naslibuje a zaplatime to my vsichni, i kdyz bychom nemuseli? Nebo neslibi nic a nic se nepovoli?
Pokud jste si nevsiml, soukromnik stavi zpravidla stavby, ktere nejsou liniove, na pozemcich, ktere ma predem zajistene, a vi presne, kolik si muze dovolit utratit, aby se stavba vyplatila. Jak toto chcete vycislit u liniove dopravni stavby?
D52 půjde bez PPP?
Myslím si, že s ohledem na to, že se nebude stavět celá najednou, to není vhodná varianta
Mám na to úplně stejný názor, naprostý souhlas s tímto rozhodnutím 👍🏼
Myslím, že hlavní a možná jediná výhoda staveb dopravní infrastruktury v rámci PPP projektu spočívá v tom, že stavby probíhají rychleji, protože soukromá společnost, která stavbu realizuje, nemusí na všechno vypisovat výběrova řízení, protože dodavatele si vybere sama dle svého. Proto potom nemůže zasahovat UOHS, jako v případě stavby metra D.
Hlavne, kdyz to z vlastni viny nestihne postavit v terminu, tak prijde o penize. A ne o male.
tak to ale vůbec nefunguje
Zkušenosti z D4 ukazují, že když se to takto staví, tak to jede neskutečně rychle. Je prostě v zájmu firmy to dodělat co nejdříve a nemít lidi a stroje roztroušené po více stavbách a nějak pomaloučku pracovat a čerpat peníze podle smlouvy.
Na druhé straně příklad D35 ukazuje, že papírová příprava to zdržuje minimálně o 2 roky. Tam už je stavební povolení dávno pravomocné. Bez PPP už by se dlouho stavělo a byli bychom kousek před otevřením.
Takže fakt nevím, co je pro nás, jako republiku, lepší.
Mám jeden problém s novou D4 od Příbrami na jih, a sice že je neskutečně hnusně zasazená do krajiny, na pohled odporně provedená a se sloupem s kamerou každých pár metrů. Připomíná mi to dálnice v Srbsku stavěné Číňany. Bezohledný zásah s nulovou snahou aspoň trochu zmírnit dopady.
Takové problémy naštěstí nemám a jezdí se po ní parádně. Cvaknu 130 na tempomatu a jedu v klidu za 5.5l/100 km.
Až Vám přijde pokuta, protože jste tak projel úsek s dočasně sníženou rychlostí, tak budete mluvit jinak. Nejde jenom o pokuty. Pod neustálým dohledem kamer se moc dobře nežije.
Doporučuji si vyzkoušet Travel assist. To je adaptivní tempomat navázaný na čtení značek z kamer + mapové podklady a udržovač v jízdním pruhu. Na dálnici, kde je kvalitní značení i samotná vozovka a nepřetížený provoz, je to velice šikovný pomocník. To neznamená, že neřídíte, ale že vozidlo za Vás vykonává spoustu rutinní práce a tím klesá Vaše únava. Za mě to má benefit, že než abych přenastavoval rychlost nad limit, kde mi to může další značka i proměnná automaticky snížit, tak nechávám nastavenou rychlost, která má být a dodržuji tím pádem rychlostní limity. Samozřejmě to není funkční na 100%, ale… Číst vice »
Tohle ctu vsude furt dokola. Pritom se D4 stavela tri a pul roku. Zadny usek aktualne stavenych dalnic se tak dlouho nestavi. Tak kde je to urychleni?
Asi byla stavebně náročná. Jezdil jsem kolem stavby pravidelně a nikdy a nikde jsem neviděl takové množství nasazení lidí a strojů.
A videl jste je tam celych tri a pul roku? Nebo na to dva roky dlabali a pak to s vypetim vsech sil dohaneli?
D4 se nepostavila o nic rychleji než jiné stavby dálnic.
Dálnice se staví 2-3 roky bez ohledu jestli má 5 nebo 25 km. D4 navíc byla komplet připravená státem, jediný rozdíl oproti klasické stavbě bylo financování. Takže skutečné PPP to nebylo.
Výstupy z jednání vlády:
16. Příprava realizace vybraných úseků dálnic D0, D3 a D55 metodou spolupráce veřejného a soukromého sektoru
čj. 782/25
Předkládá: ministr dopravy
Výsledek jednání vlády: schváleno.
Tak proč tam ta D0 najednou není, když ji dopoledne schválili?
Pokud máte v podkladech nedoporučuje se a vláda to schválí, tak kde byste to chtěl mít?
Bral jsem to tak, že když je tam D0 jmenovaná v souvislosti s přípravou realizace, tak že se s ní do PPP počítá. Zjevně ne. Děkuji tedy za osvětu.
35 km na D35 má stát investičně 35 mld., odhad na PPP je 117 mld. za 25 let.
Dostavba D3 má stát 70 mld., D55 22 mld.
Takže hrubým odhadem bude potřeba splatit 420 miliard, tedy 17 mld. ročně.
Na druhou stranu, kromě D0, D52 a D49 to budou poslední úseky dálnic, které budou chybět, takže odpadne velká část zátěže. Pro srovnání, za rok 2024 byly zasmluvněny dálnice za 46 mld., letos by to mělo být 22-24 mld.
Jen poslední splátky budou až po roce 2055.
Těch 420 si vynasobte minimálně 2x. Nezapomínejte na D4 a železnice a VRT, ta splátka bude tak kolem 50 miliard ročně
D4 se má myslím platit jen něco přes miliardu ročně, tam se povedl husarský kousek s chybějící inflační doložkou. Ale ano, měli bychom tedy počítat 18 mld. VRT pak spolknou úplně všechen zbytek financí. Teoreticky by na ně mohlo být víc, než se teď zdá – ŘSD nebude potřebovat tolik na další investice (jen výše uvedenou částku poměrně dlouhou dobu). I kdyby tedy SŽ platila celkově 50 mld. ročně za PPP na VRT (a do SFDI by šlo stejně jako v minulých letech), tak to nevidím jako nereálné. Otázkou zůstávají 2 věci – dostaneme na to dotace z EU? A… Číst vice »
I/73, rozšiřování dálnic, hromada akcí na jedničkách. Neřekl bych, že se potřeba investičních prostředků pro ŘSD nějak významně zmenší.
„I kdyby tedy SŽ platila celkově 50 mld. ročně za PPP na VRT, tak to nevidím jako nereálné.“
Jistě, ovšem za cenu toho, že investiční prostředky do zbytku sítě budou dlouhodobě blízko nuly.
A kolik se teď investuje do zbytku sítě? Mám tušení, že to bude tak modernizace jednoho úseku na Vysočině a jednoho úseku Podkrušnohorské magistrály +několik nádraží ročně.
I/73 jsem opominul, ale těch akcí na jedničkách není tolik, aby to dělalo 60 miliard ročně jako v posledních letech.
Na investice ma SŽ něco mezi 30-40 miliardami na rok.
Letos mělo SFDI rozpočet 160 miliard ŘSD 100mld, SŽ 40 ŘVC a ostatní 20 mld.
Kromě toho několik etap Týniště-Solnice, Karlštejn-Beroun, Čelákovice-Mstětice, těch „nádraží“ se aktuálně přestavuje 5 (ČT, Smíchov, Masaryčka, KrPole, Kladno) a 6. je před podpisem (Hrádek, Chrastavu a nádražní budovy nepočítám). Ve srovnání s dřívějškem toho není až tolik, ale to je dáno zejména zpožděnou přípravou, ne absencí potřeby.
Kdepak, D4 (platba koncesionáři) stojí 2 mld. (resp. 1 937 mil.) ročně.
Jo jo, postavíme vše rychle za 10 let a pak už to budeme jen 25 let splácet. Zdecimuje tím stavební firmy, přijdeme o kapacity v přípravě a realizaci inženýrských staveb, počet osob disponujícím potřebným know-how se výrazně zúží, zájem o školy v tomto oboru ještě poklesne. K destrukci dojde i v návazných oborech. Mnout ruce si budou banky a finanční investoři. Věru „“chytrý“ plán. Inspirace Řeckem?
No jako ty dálnice a VRTky potřebujeme co nejdřív, nutně. Takže ano, postavit vše rychle je žádoucí.
Jak tím zdecimujeme stavební firmy? Je možné, že po roce 2050 nebude potřeba tolik stavět. Takže nám pak nebude vadit, když budeme mít míň lidí v tom průmyslu.
A transformace hospodářství na takové s vyšší přidanou hodnotou (služby, terciární sektor obecně) je obecně ekonomicky prospěšná, a to jde ideálně ruku v ruce s VRTkama. Proč bychom si pak měli udržovat víc lidí ve stavitelství, pokud bychom nepotřebovali stavět?
Žádné stavební firmy nezdecimujeme, opravy dálnic budou žrát dost peněz i tak.
Pokud se všemi bude stavět PPP, tak ve 30.letech se nic nepostaví protože vše půjde jen na splátky. Vyjádření ministra že znamenají úlevu státnímu rozpočtu, je zcela nesmyslný, o žádnou úlevu nejde jen se to prehodi na další vlády.
Jako se přehodí klasické financování. Stejně se kvůli tomu vydávají dluhopisy.
Ano, nikdo už nevidí že ty peníze na stavbu se stejně berou na dluh tj je třeba přičíst úroky a další náklady se státním dluhem. + by stejně bylo potřeba platit údržbu. Zajímalo by mne jestli je někde dostupné porovnání PPP a přímé platby státu… průser nastane až si stát bude muset na splátky PPP půjčit na dluh a sečtou se náklady na oboje… což reálně hrozí protože to nevypadá že by se v budoucím hospodaření státu něco změnilo.
Na dluh se možná berou ale několikanásobně nižším úrokem. A ano na splácení PPP se bude v budoucnu také půjčovat nebo bude druhá varianta prestat stavět nechat firmy bez práce a současně snížit zisky státu, protože to ze se staví přináší státu i zisk. Prostě současní politici okradaji ty co budou za 10-20 let hned dvakrát.
Ano není to úleva – je to obdobná volba jako mezi úvěrem a leasingem. Úvěr mi nedaj (nemám peníze), tak to vezmu na „lízačku“. O úvěru/dluhu pak budu říkat, že je to fuj, ale leasing je ta skvělá věc, co to za mne vyřeší. 🙂
Doporučuji si nastudovat rozdíl mezi úvěrem a leasingem, máte v tom mezery.