Pražský okruh se pro PPP nehodí, rozhodla vláda. Soukromníci naopak dostaví dálnice D3 a D55
Středočeská D3 a jihomoravská D55 se budou stavět jako PPP projekty.
Středočeský úsek dálnice D3 a jihomoravský úsek dálnice D55 se budou stavět jako PPP projekty, tedy v partnerství soukromého a veřejného sektoru. Ve středu o tom rozhodla vláda, ministerstvo dopravy nyní začne připravovat tendr na výběr koncesionáře.
Ministerstvo dopravy o rozhodnutí informovalo v tiskové zprávě. Ministr Martin Kupka zároveň uvedl, že pro severní úsek Pražského okruhu se forma PPP projektu nehodí.
Rozhodnutí navazuje na závěry studie proveditelnosti, která vyhodnotila model PPP u těchto úseků jako vhodný a ekonomicky výhodný.
PPP projekty jsou podle Kupky klíčové pro rychlé budování české dopravní infrastruktury. „Znamenají významnou úlevu z hlediska investičních nároků do budoucnosti na straně státu a dodržení tempa investic a zvládnutí dostavby základní dálniční sítě do roku 2033,“ řekl.
„Nyní jsme v pokročilé fázi soutěžního dialogu projektu PPP D35, intenzivně pracujeme na novém moderním napojení centra Prahy mezi Veleslavínem a letištěm Václava Havla. Rozběhly
se také přípravy vysokorychlostní trati Moravská brána, Brno–Břeclav a modernizace úseku mezi Brnem a Nezamyslicemi. K pěti velkým PPP projektům teď přidáváme další dva – středočeskou D3 a jihomoravskou D55,“ řekl po jednání vlády ministr dopravy Martin Kupka.
Středočeský úsek D3 by měl spojit existující dálnici v Jihočeském kraji s Pražským okruhem. Podle plánů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by stavba měla začít v roce 2028, uvedení do provozu se očekává v roce 2032. Úsek by měl měřit 58,5 kilometru.
Mátl: Středočeská D3 vyjde na 70 miliard, jízdu od Prahy k Meznu zkrátí na 30 minut
V případě dálnice D3 studie proveditelnosti doporučuje postupovat formou PPP zejména v úseku Praha–Voračice (stavby 301–304). Navazující stavba 305I má být realizována klasickým způsobem s rozhraním údržby v MÚK Loudilka, v souladu s plánovaným rozmístěním středisek správy a údržby dálnic.
U dálnice D55 by se projekt PPP měl týkat úseku mezi Bzencem na Hodonínsku a Břeclaví o délce zhruba 37 kilometrů. I u tohoto úseku očekává ŘSD zahájení stavby v roce 2028, uvedení do provozu potom v letech 2031 a 2032.
Jednotlivé projekty budou podle Kupky připravované odděleně a jejich soutěže budou v čase realizované tak, aby byl zajištěný dostatek kapacit na trhu i konkurenční prostředí.
„V navazujících krocích ŘSR a ministerstvo dokončí investorskou přípravu, zajistí udržení či obnovení platnosti všech povolení včetně EIA a dokončí majetkoprávní vypořádání tak, aby před podpisem koncesionářských smluv byla připravenost projektů na adekvátní úrovni,“ uvedl mluvčí ministerstva František Jemelka.
Dodal, že samotné soutěže na výběr transakčních poradců a koncesionáře budou zahájeny v pokročilejší fázi přípravy a v koordinaci s dalšími projekty resortu.
Přehledně: D55 letos rozšíří o dalších osm kilometrů, u složitého úseku na jihu stát zvažuje PPP
Ministr zároveň uvedl, že vláda nepodpořila využití PPP i pro severní úsek Pražského okruhu. „V případě severní části Pražského okruhu se s ohledem na budoucí provoz ukázalo jako nevhodné uvažovat o PPP projektu s ohledem na to, že do budoucna počítáme, že na dvou březích Vltavy budou dvě centra údržby a v tomhle případě se severním úsekem dostáváme napůl na pravý a levý břeh Vltavy,“ řekl Kupka.
Dalšími důvody jsou podle studie komplexnost okruhu kolem Prahy jako funkčního celku, napojení na další systémy a mimořádná finanční náročnost, která by komplikovala zajištění komerčního financování při požadavku na mimobilanční klasifikaci. „Technická příprava těchto staveb tímto závěrem dotčena není a pokračuje dál konvenčním způsobem,“ uvádí studie.
Na D35 projekt PPP zpožďuje výstavbu
Formou PPP projektu v Česku vznikl úsek dálnice D4 mezi Příbramí a Miroticemi na Písecku.
V současnosti stát připravuje výběr koncesionáře pro stavbu úseku dálnice D35 mezi Opatovcem na Svitavsku a Mohelnicí na Šumpersku. Volba PPP v tomto případě stavbu výrazně brzdí, ŘSD má na stavbu už veškerá povolení a pokud by stát zvolil standardní financování, mohlo se již delší dobu stavět.
Největší dálniční zakázka přilákala pět zájemců. Nebýt PPP a chyb ministerstva, mohlo se již stavět
Připravují se i PPP projekty na železnici, mimo jiné při modernizaci trati na pražské Letiště Václava Havla.
Smluvní nastavení u PPP je založeno na principu plateb za dostupnost – koncesionář zajistí výstavbu, financování, provoz a údržbu po dobu zhruba 25 až 30 let a veřejný sektor platí až ve chvíli,
kdy je dálnice v požadované kvalitě k dispozici pro užívání. Při nedodržení standardů jsou uplatňované smluvní srážky. Přenos rizika poptávky se nepředpokládá, stát si ponechá kontrolu nad nastavením cen mýta a dálničních známek.