Pražský okruh bude hotov nejdříve v roce 2029, obce na severu Prahy chtějí tunel
Když prezident Václav Klaus v roce 2010 slavnostně otevíral nový úsek Pražského okruhu mezi plzeňskou D5 a brněnskou D1, určitě
Když prezident Václav Klaus v roce 2010 slavnostně otevíral nový úsek Pražského okruhu mezi plzeňskou D5 a brněnskou D1, určitě si nepředstavoval, že je na dlouhá léta poslední hlavou státu, která měla to potěšení si u Prahy přestřihnout pásku. Nyní už je jasné, že Miloš Zeman se během svého mandátu žádné otvíračky na okruhu nedočká. Při troše štěstí by mohl u dalšího úseku začátkem 20. let alespoň poklepat základní kámen. Nejnovější odhady Ředitelství silnic a dálnic kladou nyní dostavbu velkého pražského okruhu do roku 2029. Okruh se uzavře třináctikilometrovým úsekem Březiněves – Satalice, kde nyní probíhají urputná jednání mezi dotčenými obcemi a ŘSD o podobu stavby.
Pražský okruh.
Zdroj: Deník, Vltava Labe Media
Silniční okruh kolem Prahy (SOKP) se staví od konce 70. let a dosud je hotovo z 82 plánovaných kilometrů necelých 40. Chybějí čtyři velké stavby (viz grafika). Nejblíže k prvnímu rýpnutí do země je spojka Modletice – Běchovice, která propojí dálnici D1, hradeckou D11 a libereckou D10. Měla by tak odvézt tranzit z Jižní spojky a Štěrboholské radiály a ulevit především obyvatelům Spořilova. Spojka získala nedávno už podruhé kladné stanovisko v hodnocení vlivu stavby na okolí (EIA). První hodnocení EIA pozbylo platnosti, neboť bylo vypracováno podle starého zákona. I na tom je vidět, jak se příprava staveb protahuje. Jednou z podmínek ministerstva životního prostředí je nyní předchozí výstavba obchvatu Běchovic a Úval na kolínské silnice číslo 12.
Optimistický předpoklad Ředitelství silnic a dálnic tak dnes odsouvá otevření spojky D1 s D11 na rok 2025, tedy na funkční období příštího prezidenta. Ani ten si ale nemusí střihnout, neboť stavba má stále odpůrce, například z řad majitelů pozemků, kteří se už obrátili na správní soud. Mezitím pražský magistrát prosazuje zákaz vjezdu kamionů na Jižní spojku, o kterém bude v dubnu rozhodovat silniční úřad na ministerstvu dopravy. Pokud zákaz projde, kamiony budou muset hledat cesty přes obce v okolí Prahy.
Ještě o něco komplikovanější je situace na severu Prahy, kde chybějí tři úseky okruhu od Ruzyně po Satalice včetně přemostění Vltavy. „V současné době se zpracovává studie vedení trasy okruhu, trasa je vedena v koridoru platných zásad územního rozvoje hlavního města Prahy,“ uvedl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Studecký. Zásadní potíž je ale u sousedů, neboť chybějí zásady územního rozvoje Středočeského kraje. Podobný problém po léta oddaloval například i stavbu mikulovské D52 do Rakouska. U Suchdola také ŘSD řeší vzhled mostu přes Vltavu, tedy především otázku, zda půjde o jednopodlažní či dvoupodlažní estakádu. Dvoupodlažní most přitom zvítězil v architektonické soutěži.
Největší potíže pak ŘSD řeší u poslední stavby mezi Březiněvsí a Satalicemi, která celý okruh uzavře. Silničáři aktuálně jednají s obcemi a odlehlými pražskými částmi, které se tu za poslední desetiletí rozrostly o novou zástavbu až do blízkosti plánovaného okruhu. Obce proto prosazují vedení okruhu v tunelu, zatímco ŘSD prosazuje pouze zanoření dálnice do terénu. Příprava bude ještě dlouhá, optimistický předpoklad dokončení okruhu je rok 2029, tedy více než půlstoletí od zahájení stavby první části Slivenec – Třebonice (1977). Na chybějící severní obchvat Prahy přitom doplácejí především Středočeši. Tranzitní doprava jako alternativu k chybějícímu obchvatu využívá silnici I/16, která vede přes Slaný a další obce.