Doprava ve městě Tramvaje Železniční průmysl Zprávy

Pražská strojírna získala první zakázku na tramvajové výhybky v Belgii, uspěla i v Berlíně

Montáž výhybky z Pražské strojírny v Talinnu. Pramen: Pražská strojírna
Montáž výhybky z Pražské strojírny v Talinnu. Pramen: Pražská strojírna

Pražská strojírna bude poprvé dodávat tramvajové výhybky do Belgie. Zakázku v objemu necelých tří milionů korun získala ve městě Gent, které leží západně od Bruselu. Firma, která je dcerou pražského dopravního podniku, to oznámila v tiskové zprávě.

„Belgie je pro nás nové teritorium, ještě nikdy jsme tam nedodali jedinou výhybku. Obecně by pro nás belgický trh mohl být hodně zajímavý, je zcela otevřený a není od nás až tak daleko,“ uvedl obchodní ředitel strojírny Miroslav Kolář.

Strojírna bude pro belgickou společnost De Lijn zpracovávat dvě výhybky s termínem dodání do konce června. Výhybky budou instalovány ve středu města v lokalitě Muidelaan.

Strojírna posílila i v sousedním Německu, když v Berlíně získala zakázku na pět výhybek za téměř 11 milionů korun. V Berlíně je Pražská strojírna už od roku 2018 na seznamu kvalifikovaných dodavatelů, až dosud tam ale získávala menší objednávky.

„Zajímavostí u tohoto projektu je, že dvě z pěti výhybek jsou takzvané následné. Tento typ není až tak neobvyklý, jedná se ale vždy o atypické řešení tam, kde není v centrech měst tolik prostoru,“ doplnil šéf strojírny Robert Masarovič. Obdobnou zakázku strojírna zpracovávala například pro Austrálii .

Dodávka dvou výhybek pro berlínský dopravní podnik Berliner Verkehrbetriebe by měla být realizována do konce srpna, další tři budou dodány do konce září. Podle vedení strojírny by se Berlín mohl stát po Hannoveru druhým německým městem, kam by firma mohla dodávat své výrobky pravidelněji.

Pražská strojírna se hlásí k tradici továrny britského podnikatele Josepha Rustona, která od poloviny 19. století vyráběla v Praze hlavně kotle a parní stroje. Rustonka, dnes Pražská strojírna, ale dlouho přežívala pouze jako servisní dílna mateřského dopravního podniku. V roce 2013 vyklidila tradiční areál v Karlíně a přesunula se na kraj města do Vinoře. Prošla restrukturalizací a zaměřila se na zahraniční trhy, výhybky dodala či dodává například do Švédska, Alžírska, Austrálie, Estonska či Ruska.

Loni její hrubý zisk přesáhl 51 milionů korun, předloni činil 44 milionů.

Polotovar tramvajové výhybky pro Berlín. Pramen: Pražská strojírna
Polotovar tramvajové výhybky pro Berlín. Pramen: Pražská strojírna
9 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
LiborV

Je prima, že se Pražské strojírně daří s drobnými zakázkami i v zahraničí. Jejich hlavním trhem předpokládám, že stále bude Česká republika a Slovensko. Na evropském trhu se Pražská strojírna potkává s konkurencí velkých mezinárodních hráčů, kteří jsou schopní být dodavateli nejen výhybek, ale i kolejnic současně. Mají často i velká vývojová oddělení. Proto je každý zahraniční úspěch velmi cenný.

Tomas

Nevyrábí ta strojírna náhodou také výhybky pro Prahu? Aby to pak nově v cizině nebylo jako v Praze, kde jízda tramvají připomíná jízdu na splašeném koni. Na cesta před výhybky raději krokem a stejně je v tramvaji hluk a vibrace jak při práci se sbíječkou. A tramvajových cest v zemích na západ od nás jsou všichni zvyklí na ticho a klid, i když trvaje jedou rychle přes výhybky. Na ně prostě nemáme. Tak aby si nakonec ani nezvykali na náš standard.

Martin

To neni az tak uplne pravda, zalezi take na tratich a prostoru, od toho se pak odviji nejvetsi problem a to srdcovky,… U srdcovek s velmi ostrym uhlem kolo do mezery nezapadne a je prujezd tichy, cim je uhel vetsi, tim je treba to resit jinak,… Napr. tim, ze kolo v srdcovce se odvaluje po okolku, opet je hluk maly nebo zadny, kolo nezapada do mezery, ale ma to vliv na jejich opotrebeni (muzete videt v Praze, kdyz se pozorne zadivate jak tramvaj projizdi pres srdcovku)… Nejdrazsim resenim jsou pohyblive srdcovky, ktere proste se prehodi podobne jako jazyky pro smer… Číst vice »

Jindra

Tomas je skutečný „odborník“.

Martin

Co je nasledna vyhybka? To je vyhybka se dvema a vice jazyky vzajemne se prekryvajici nebo anglican? Nebo uplne neco jineho?

Bob

Předpokládám, že v tomto kontextu je to jakákoliv výhybka, jejíž tvar či provedení musí být nějak přizpůsobeny předcházející výhybce. Tedy nejběžnějším případem asi bude to, že jazyky druhé výhybky se nacházejí ještě před srdcovkou první výhybky, jde-li o rozjezdové výhybky, nebo tak těsně za ní, že musí být zkrácen. Jako ustálený termín jsem to nikde nenašel.

Martin

Ja prave take nenasel zadne takove oznaceni, ale Praha ma resp. i mela vyhybky s jazyky tesne zasebou (jsou i bezne, neprijde mi na nich nic zvlastniho) nebo i dokonce dvoujazykove…

Bob

Tak Praha má téměř všechny výhybky dvoujazykové, na rozdíl od většiny ukrajinských měst. Ale že by měla výhybky čtyřjazykové, resp. že by dvě výměny byly za sebe tak těsně nalepeny, že by jejich jazyky byly v jakémkoliv kontaktu, to v Praze tedy fakt ne.

Martin

Pardom, mysleno samozrejme 2 a 2 jazyky, pocital jsem jedny kolej, jinak v Praze se take objevily vyhybky s jednim jazykem, mam takovy pocit, ze jsou i ve vozovnach a opravnach… Dlouho a mozna staje je jeste jedna na Harfe… https://www.prazsketramvaje.cz/obrazky/depa/pankrac-vyhybkajednojazykova-01.jpg V Praze jsou vyhybky, kdy jsou jazyky tesne za sebou , ale nejsou v kontaktu, jen na sebe navazuji, coz jsem psal, ze je bezne,… A take jsem psal, ze je Praha mela, coz je pravda (napr. dvoujazykove – trojcestne), ale po zavedeni vozu T3 byly postupne zrusene a oblouky posunute… https://www.prazsketramvaje.cz/obrazky/karlovonamesti/k-karlovonamesti-trat-053.jpg https://www.prazsketramvaje.cz/obrazky/jecna/k-ippavlova-trat-101.jpg Jinak mrknete na vyhybky ve vozovnach… Číst vice »