V polovině roku 2023 bylo v ČR připojeno zhruba 120 000 malých fotovoltaických elektráren (FVE) o výkonu bezmála bloku Temelína. Užívání domácí FVE má svá specifika a je potřeba se naučit zdroj správně využívat. V červenci jsem zde sepsal článek na téma spolupráce střešní fotovoltaiky a elektroauta. Nyní již mám k dispozici data za celý rok, takže bych rád na článek navázal spolu s detailnějším rozborem způsobu užívání auta.

Roční výroba FVE

Celková spotřeba domku činila za období 11/2022-10/2023 7,7 MWh, z toho 5,9MWh připadlo na domek a 1,8 MWh na nabíjení auta. Na provoz auta tak připadá necelá čtvrtina spotřebované energie. 5,5 kWp fotovoltaika za rok vyrobila zhruba 5,3 MWh elektřiny. Přibližně 1 MWh elektřiny se nepodařilo využít a odešlo zpět do distribuční sítě. Přes 80 % vyrobené energie tak bylo využito přímo v rámci objektu. Výroba z FVE tak pokryla celkovou spotřebu včetně provozu auta přibližně z 55 %.

Řízení spotřeby v domě

Takto pěkných čísel by nešlo dosáhnout bez řízení spotřeby v objektu. Není potřeba veškeré činnosti podřizovat výrobě z elektrárny, nicméně se vyplatí některé činnosti s vysokou spotřebou energie nechat spíše na slunečné dny. Tady jde především o mytí nádobí, praní a ohřev TUV. Myčku jsme se naučili pouštět spíše přes den, případně nastavíme spouštění časovačem na vhodnější dobu. S běžným praním na 40 °C si příliš hlavu nelámeme, nicméně třeba vyvářku je vhodné odložit. Ručníky a povlečení zpravidla mohou pár dnů v prádelním koši počkat.

Dobu ohřevu TUV jsem omezil pouze na vhodné hodiny během dne nastavením tepelného čerpadla. To tak pracuje zpravidla za výroby ze slunce a navíc s vyšším topným faktorem, než kdyby spínalo kdykoliv třeba v noci. Do bojleru jsem navíc nainstaloval přídavnou topnou spirálu s programovatelným časem spínání. Tento dohřev je spínán pouze v době přebytků výroby, kdy energii nejde využít jinak a poskytuje kapacitu okolo 6 kWh přídavné kapacity. Bojler je tak v podstatě nejlevnější baterie, kterou má většina lidí již doma. Spolu s odloženým nabíjením auta tak lze spotřebu velice dobře přizpůsobit aktuální výrobě, aniž by to znamenalo pro chod domácnosti jakékoliv omezení. Spínání a nabíjení řídí buď samotný SW střídače, nebo jde manuálně zapnout pomocí mobilní aplikace.

Provoz auta

Za celý rok jsem s autem najel něco přes 12 000 km. Z toho tvoří odhadem 30 % cesty po dálnici, a většina tak připadá na cesty po venkově, případně po městě. Většina cest jsou spíše kratší trasy, nicméně jsou v nájezdu zastoupeny i delší cesty do Pardubického kraje, Prahy, Brna, Polska a Slovenska. Spotřeba dle palubního počítače činila 14,3 kWh/100 km, což je méně než normovaná spotřeba 14,8 kWh/100 km dle WLTP. Nízká hodnota je dána zejména menším podílem dálnic a jízdou s nejvyšším stupněm rekuperace.

Na tuto vzdálenost bylo celkově nabito 2,2 MWh elektřiny. Pokud bych stejnou vzdálenost ujel se svou starší Octavii TDi se spotřebou 5,6 l nafty/100 km, činila by spotřeba energie 6,8 MWh. Spotřeba energie i se započtením účinnosti nabíjení je tak ve srovnání s úsporným dieslem zhruba třetinová. 93 % nájezdu tvoří pomalé nabíjení střídavým proudem z 11kW wallboxu, nebo palubní 2kW nabíječkou. Pouze 7 % nájezdu tvoří rychlonabíjení. I u delších cest totiž tvoří rychlonabíjení pouze část nájezdu. Na cestu vyjíždím s plnou baterií a ta například při cestě z Ostravy do Prahy vyjde někam za Brno. V Praze jde opět dobít pomalu a po cestě nabíjím jenom tolik, abych dojel s rezervou domů s víceméně prázdnou baterií. I při relativně dlouhé cestě z Ostravy do Prahy a zpět je potřeba po cestě nabít zhruba polovinu energie.

Zajímavý je pak podíl nabíjení z vlastní FVE. Podíl přes 50 % nájezdu dopadl až nad očekávaní dobře. Statistika tak potvrzuje, že zhruba 7 měsíců v období březen až říjen jde jezdit víceméně pouze na energii z vlastního zdroje, necelá třetina připadá na domácí nabíjení ze sítě a pouze zhruba 20 % vychází na nabíjení jinde. Pozitivním výsledkům výrazně pomáhá možnost práce z domova.

I pouhé dva dny home office v týdnu bez problémů statisticky pokryjí nabíjení na celý týden. Nicméně i bez možnosti práce z domova by nebyl výsledek o moc horší. Už jenom víkendy poskytují dostatek času na nabití na týden. K tomu jde připočíst až sedm dnů státních svátků od března do září, případně několik dnů dovolené, kterou částečně trávíme doma. Osobně pro jízdu do práce někdy využívám MHD nebo kolo, což dobu vhodnou k nabíjení ještě rozšiřuje. V reálu jde za slunečný letní den nabít až 20-25 kWh. Při představě, že přes den „nakape“ doma ze střechy plný kanystr nafty, motivaci jet sem tam na kole pro mnohé celkem zásadně zvyšuje.

Závěr

Degradace baterie u auta po dvou letech provozu není zatím patrná. Elektromobil je ideální do příměstského provozu na různé kratší popojíždění. Auto se i v zimě velice rychle zahřeje a spotřeba padá už po pár km na průměrnou hodnotu. Nicméně auto nelze příliš doporučit na časté cesty po dálnici. Aerodynamika krátkého SUV není ideální a spotřeba na dálnici tak oproti průměrným hodnotám roste až ke 20 kWh/100km. Na delší cesty je potřeba počítat s delšími pauzami na nabíjení, což by bylo v případě častých cest obtěžující.

Z ročních statistik se potvrdila možnost rozšíření domácí instalace. Na zahradní domek se bez problémů vejde dalších 4-5 kWp. S výkonem okolo 10 kWp pokryje zdroj celkovou spotřebu domku a auta ze zhruba 70 %. V tomto případě lze i očekávat vyšší podíl domácího nabíjení z FVE. V sumě za celý rok dosáhne objekt dokonce aktivního salda výroby, kdy domek více energie vyrobí, než spotřebuje.

Jelikož se potvrdila i poměrně široká možnost řízení spotřeby, zvažuji ještě přechod na spotový tarif. Reálně bych vyblokoval provoz topení, ohřevu TUV a nabíjení v době ranní a odpolední špičky, a spotřebovával bych tak buď elektřinu svoji, nebo nakoupenou za nižší ceny mimo špičku. Jak je vidět na příkladu grafu denního obchodování, cena elektřiny mimo špičku může být o třetinu až polovinu nižší než v době ranní a odpolední špičky. Odložením spotřeby na 10-15 hodin, na noc nebo na víkend jde ještě výrazně ušetřit.

Jak je vidět z celoročních statistik, tak FVE v našich podmínkách nejde pokrýt spotřebu po celý rok. Nicméně zhruba půl roku dokáže pokrýt skoro celou spotřebu objektu včetně nájezdu auta. I v zimním období pak dokáže FVE nezanedbatelnou část spotřeby pokrýt také. To samé platí pro nájezd auta. FVE samotná sice nedokáže pokrýt nájezd auta celoročně, nicméně pokrytí poloviny ujetých km pouze z FVE se jeví jako výborný výsledek.

Radek Šindel

Tagy BEV elektromobilita FVE

299 komentářů