Praha zpřísní vjezd nákladních automobilů, do centra jen s Euro 6
Dodávky u Muzea. Autor: Zdopravy.cz/Jan Sůra
Důvodem zvýšení požadavků města na řidiče jsou zvyšující se požadavky na kvalitu ovzduší
Důvodem zvýšení požadavků města na řidiče jsou zvyšující se požadavky na kvalitu ovzduší
Dokud nebude pořádný 6-stiproudý obchvat můžete jen vymýšlet buzeraci řidičů. Aut jezdí moc a kapacita silnic je vyčerpaná. Proč není velký obchvat a více záchytných parkovišť s kapacitou cca 1000 parkovacích míst a víc ?
zlatej Bem a ods
Za ODS se tohle zavedlo. Akorát před osmi lety se jako podmínka stanovila ta čtyřka, po deseti letech to bude holt šestka.
To je celá změna.
Jinak stejně musíte žádat a dokládat, že máte vyjmenovaný důvod a tedy nárok. Ty důvody jsou furt stejný.
Tak to se moc balíčků nedostane k zákazníkům ..
Dostane se stejně nebo klidně i více balíčků, to na to nemá vliv.
Právě pro doručovací služby dává elektrický pohon velký smysl. Tolik toho ty dodávky nenajezdí a při každém předávání balíčku několik minut stojí s nastartovaným motorem, takže výsledná spotřeba na km bude otřesná.
Ako dopadli tie nemecke elektricke postove dodavky ? Akuze to sekuru zatala nemecka posta s tymi dodavkami. Len tak pre pripomenutie
Je zaujimave, ze ked pozriem ze balicek je na rozvoze, tak na rozvoz to davaju v 30 km vzdialenom krajskom meste. Takze sa mi nezda, ze by to zase prekladali po 30 km znovu do dalsieho auta.
Vyrobit elektromobil, aby byl všeobecně použitelný holt nelze jen tak „na koleně“, o což se pošta právě pokusila, to je celý důvod neúspěchu. Naopak nemám obavu, že by podobně dopadl např. Volkswagen e-Crafter.
Že by elektromobil neujel 30 km, bych se opravdu nebál.
Euro 6 a vyšší?? Tak nevím, ona je nějaká vyšší norma než 6??
Vyšší norma než 6, je překvapivě Euro 7
Která má platit od roku 2025 a o jejích parametrech se zatím jen vášnivě spekuluje. 🙂
Ale samotná Euro 6 má několik podvariant, které se docela liší.
Což nic nemění na tom, že do vyhlášky má smysl to tak dát, aby se to nemuselo najednou rychle novelizovat, kdyby vyhláška vydržela platit i v době, kdy už Euro 7 nějaká auta mít budou.
„Největším znečišťovatelem ovzduší v Praze je doprava. Pražští zastupitelé proto mimo jiné loni vyhlásili klimatický závazek, kdy chce město do roku 2030 snížit množství emisí oxidu uhličitého…“
To nám tu zas někdo míchá jabka s hruškama.
CO2 má s kvalitou ovzduší společného opravdu pramálo – nevím o žádném případu, že by se někomu v exteriéru začala točit hlava z přemíry CO2 ve vzduchu způsobené spalovacími motory.
Vliv CO2 na oteplení Země je průšvih. Ale dávat CO2 do souvislosti s kvalitou ovzduší je stejně ubohé jako dávat do souvislosti 5G sítě s covidem.
Akorát, že tyhle hrušky (CO2) a jabka (jiný znečištění, který má přímej nepříznivej vliv na zdraví) rostou velmi, velmi často na jednom a tom samým stromě (zdroji)… Takže to srovnání se spojováním 5G a Covidu je naprosto mimo.
https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-cr-detail
Nákladní doprava se na české produkci před dvěma lety podílela 5,2% a nepředpokládám, že by z tohoto podílu na Prahu připadla víc jak pětina, tedy cca 1%.
Ano, omezení chystaná magistrátem budou mít vliv na jabka, ale ty hrušky už jsou jen marketing.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Greenwashing
Já tedy nevím jestli jste pochopil téma, ale vy máte CO2 graf ČR, který nijak (přímo) nesouvisí s tím, kde se bere většina znečištění městského vzduchu. Skleníkové plyny jsou globální věc a vůbec nesouvisí s tím jak dýchatelný vzduch je ve městě a nijak to nesouvisí s klimatem (tedy jen vzdáleně). Navíc Euro 6 (oproti starším Euro) má nulový vliv na CO2.
Pevné částice
https://f.v1.n0.cdn.getcloudapp.com/items/2O0Y0T3f143T1y2N052y/image4.jpg
NO2
https://f.v1.n0.cdn.getcloudapp.com/items/0c0g3Z1s3U1A1M0R0h1Z/image12.jpg
No to je právě to, co se snažím vysvětlit, že vliv tohoto opatření na klima je zanedbatelný.
Rozhodující je vliv na životní prostředí přímo v městském životním prostoru a ten zanedbatelný není, budou-li ve městě eliminována vozidla nevyhovující aktuálním normám.
Asi máme binec v pojmech, klimatem jsem myslel globální klima (tedy včetně teploty), ovzduším lokální stav v Praze.
Životní prostředí považuji za pojem nadřazený klimatu, ovzduší a spoustě dalších věcí.
Protože toto konkrétní opatření míří na životní prostředí ve městě města, ne na globální klima.
Pochopil jste to špatně. Řeč je o lokálním klimatu.
Vliv CO2 na oteplení země je minimální. Víte, že ve 13. století (vláda u nás posledních Přemyslovců). byla průměrná roční teplota o 3 °C vyšší než dnes.
Víte, že ta věta nedokazuje vůbec nic? Nevím jak se ve středověku přesně zjistila s dneškem porovnatelná průměrná roční teplota (jak říkáte 3°C) a už vůbec nevidím, že by to dokazovalo, že CO2 nemá vliv na nárůsty průměrných teplot. Jinak o středověkém oteplení v Evropě vím, není exaktně měřené, jen odvozené podle nálezů a nikdy se nepodařilo prokázat, že by mělo globální charakter, na každém kontinentu jsou v ledovcích jiné pozůstatky. Aneb shrntí vědecké studie: Despite clear evidence for Medieval warmth greater than present in some individual records, the new hemispheric composite supports the principal conclusion of earlier hemispheric reconstructions… Číst vice »
No já neznám žádnou vědeckou studii podpořenou reálnými argumenty, která by dokazovala vliv růstu CO2 na rostoucí teplotu. Naopak pri bližším zkoumání dat zjistite, že ve 20. stoletíe byly desetiletí, kdy produkce CO2 stoupala a teplota klesala. Ale na to sr dotace nedostávají. A hlavně vliv CO2 na klima je oproti jiným věcem poměrně zanedbatelný.
https://climate.nasa.gov/evidence/
Máte to tam i pěkně ozdrojované.
„aby byla metropole bezuhlíková“
To zakakážou i topení zemním plynem a dokonce také grilování?
Zemní plynn zakážou bezpochyby. Griluje se na dřevěném uhlí, tedy biomase.
Ty parádní moderní grily zpravidla používají lahve na propan-butan.
Hlavně aby nám technologicky neujel vlak za západními sousedy. Aneb zrušíme jádro a elektriku si budeme ekologicky vrtět tím zemním plynem jako v Německu. A na té elektrice pak můžete v Praze topit i grilovat.
Není náhodou největším problémem ve městě polétavý prach, a jedním z největších producentů polétavého prachu silniční doprava, ať už je její trakce jakákoliv? I kdyby byly motory Euro milión, bude v Praze nedýchatelno, jakmile se zhorší rozptylové podmínky.
A mimochodem, produkce CO2 má nulový efekt lokálně. Nadměrná produkce CO2 je problém celoplanetárně, přičemž je lhostejno, jestli byl vyprodukován v Praze, Ostravě nebo Číně. Tudíž snažit se snížit produkci CO2 na nějaké malé konkrétní ploše je zcela k ničemu, a ještě víc k ničemu v případě, že se její produkce jen přesune jinam energie se nějak přenese.
Tak pochopitelně druh pohonu je pro vznik škodlivých emisí naprosto zásadní, nejvíc prachových částic je ze starých dieslů, resp. motorů s nefunkčními filtry.
Část prachových částic vzniká taky otěrem (pneumatiky, brzdové obložení). Nevím, které PMx to zrovna jsou a jak jsou nebezpečné ve srovnání s částicemi ze spalování (diesely, ale i přímovstříkové benzíňáky). Když umývám disky po výměně pneu (letní/zimní), tak ta špína z brzdového obložení je hnusná. A to tam vidím jen to, co se přilepilo na disk. Zbytek samozřejmě někam letěl vzduchem.
Ale ten otěr pneumatik a brzdového obložení platí i pro kola a elektrokoloběžky, že ano? 🙂
Jj, platí. Dokonce i pro otěr podrážek chodců. Pochopitelně úměrně jejich hmotnosti (i s jezdcem kolem sto kilo vs tuna a víc u aut), dosahovanejm rychlostem v zatáčkách, prudkosti brzdění a akcelerace, šířce pneumatik, směsi, ze který jsou vyrobeny, intenzitě zahřívání brzdovýho spotřebáku, atd.
Takže samozřejmě platí, ale co do intenzity je to o několik řádů menší problém… Až bych se nedivil, kdyby to bylo proti autům zanedbatelný, i když principielně se to samozřejmě děje taky.
Otěr pneumatik ano, ale otěr brzdového obložení je u elekroaut zanedbatelný díky rekuperačnímu brzdění.
To bude dost záležet na stylu jízdy (a nastavení konkrétního modelu). Jasně, rekuperační brzdění určitě pomůže, na druhou stranu jsou obvykle proti srovnatelnejm spalovákům výrazně těžší. Tipnul bych si, že ve výsledku na tom budou líp, než spalováky, ale zanedbatelný to nebude.
Žádné rekuperační brzdění nezabrzdí jakékoliv vozidlo do nuly a pod určitou hranici jeho účinnost výrazně klesá.
To nezpochybňuji, ale třecí brzdy se používají jen v malé rychlosti na dobrzdění, tedy otěr je řádově menší než brzdění z plné rychlosti. Lze to dobře pozorovat při brzdění metra, kde třecí brzda dobrzdí cca v rychlosti chůze.
Pod určitou hranicí lze úspěšně brzdit protiproudě, takže ve finále se mechanicky brzdit vůbec nemusí. Prakticky však ano a to mnohdy i tehdy, kdy není potřeba. V kódování dnešních vozů se lze dočíst, jakou měrou má probíhat tzv. „sušení brzd“. Tedy, jak moc mají brzdy přibrzďovat.
A nebo… jak je dobře známo, brzdové kotouče z konvenčních materiálů při nedostatečném brzdění podléhají hloubkové korozi. Pokud nebudou u EV použity lepší materiály, problémy s korozí mohou být závažné a dopad na úspornost pohonu nezanedbatelný. A věřte, že v případě aftermarket dílů se kvalitní slitiny nedočkáte.
Nepřipadá mi toto příliš ambiciózní plán. Pokud chtějí do deseti let snížit emise o 45%, jedinou cestou je masivní přechod na elektromobilitu. Tedy např. ve všech státních nebo městských firmách při obnově vozové flotily nasazovat již výhradně elektrická auta.
A elektřinu vyrábět v tamních teplárnách povětšinou uhelných.
I kdyby uhelné, tak ty nestojí v centrech měst nebo v obydlených oblastech.
Takže ta elektroauta budou mít jen výfuk jinde. Mimochodem v Německu byla zpracována studie o kompletní uhlíkové stopě elektroaut a je jen o 19 % menší než u moderních vozidel se spalovacími motory.
Pětina dolů při aktuálním energetickým mixu, kterej se doufejme bude dál výrazně zlepšovat (spousta lidí na tom dost tvrdě maká). To není špatný (jasně, furt to není nula, ale je to k ní slušnej krok. Kterej ve spojení s dalšími může pomoct.
Rozhodující je fakt, že elektroauta nemají výfuk ani tzv. studené starty tam, kde žijí lidé. Kromě toho výroba energie v uhelných elektrárnách postupně klesá a klesat bude.
On je tu jeste drobny problem, ty elektromobily, je nutne napajet z distribucni site a ta na masivni prechod v kratkem case neni pripravena. Obnovy probihaji, ale to je jen v Praze beh na 30+ let.
Neočekávám tak rychlý předchod, aby se nestihla postupně přizpůsobit distribuční soustava. Ani v jiných státech kde jsou s elektromobilitou mnohem dál, se žádný „blackout“ nekonal.
O blackoutu jsem nic nepsal 🙂 tu sit musite umet ridit a taky to musi zvladnout silove kabely a pak zde mate drobnost v podobe nabijecich stanic. To je v pripade sidlist, ale i sirsiho centra Prahy stale slabina elektromobility. A to se dnes vsichni distributori snazi dobijeci stanice stavet.
Největším problémem pražského ovzduší jsou podle mě semafory. Neprovázané mezi sebou, bez funkční detekce, červenající se i v noci. Takze pořád brzdíme a rozjíždíme se… Ale jinak bych byl přísnější i na osobáky, ono místních by se to ani nijak nedotklo, největší sazomety v centru jsou vesměs S nebo U.
Ty semafory v noci prý musí být. Jezdí hodně smažek a vožralejch a pozabíjeli by na křižovatkách nevinný.
Ano, ale původní Pražák psal i o funkční detekci. Pokud jedu jediným autem široko daleko / žádný chodec si nezmáčkl tlačítko na přechodu, nevím, proč by se mi měla rozsvěcovat čerevná.
Někdy mi připadá, že slovní spojení „zelená vlna“ je na odpovědných místech v Praze přinejmenším nedoporučené, možná i zakázané. 😁
To není dojem, to je pravda.
Největší pražského ovzduší je nadměrné množství automobilové dopravy. Nepomohla by ani žádná velká zelená vlna. Město není nafukovací.
Město by mělo jít příkladem a začít budovat trolejbusové tratě namísto dnešních páteřních autobusových linek.
Spíš nakoupit bateriové busy, ne?
Elekrobus nema v kopcovité Praze ideální podmínky. Taková 177 je jak lochneska.
Na lochnesky je nejlepší parciální trolejbus. Stačí zadrátovat čtvrtinu trati a nemusí nikde stát, aby se dobil. Do kopce jednak nabíjí baterky a taky zvyšuje svoji potenciální energii.
Az na to caste natrolejovani, ktere nelze delat bez zastaveni,… To spise mi prijde logictejsi delsi usek a vyuziti rekuperace pro dalsi vozy…
A kopce v Usti nevadi?
Tam jsou trolejbusy. Důlce, Rooseveltova, Nová, to jsou krpály jako blázen.
Já odhaduju, že při té intenzitě provozu se víc vyplatí drát než do každého busu tunová baterka.
A skrz troleje by nebylo vidět nebe, tovížejo!
Zato teď je nebe vidět skrz ta oblaka dieselového dýmu? 🙂
Jó? A kde není prosímtě? V Praze rozhodně ne!
Buďto to už přestaň hulit, nebo si zajdi k očnímu.
Umím udělat troleje tak, aby tam bylo minimum materiálu. 🙂
Ale troleje nevypadají jako kabely rozvádějící elektřinu v Thajsku…
https://www.alamy.com/stock-photo/bangkok-thailand-electric-wires-mess.html
emise z dopravy? at si Scheinherr zamete pred jeho prahem. nejdrive znici vycepruhove silnice, zhusti dopravu a divi se ze je smrad? iq 5let-Nemec.. a ted bitte ty minusy az budete zase obdivovat hloupost a neschopnost
Ono, kdyby byla kvalitní infrastruktura, nebyli by kolony a byli nižší emise. Protože by se nepálil benzín a nafta v kolonách. A kdy se ma začít budovat další část městského vnitřního okruhu?
Ono například převážet něco do centra Prahy autem s károu je docela umění někde zaparkovat a vyložit.
Kdyby nebyly kolony, byla by jízda autem rychlejší, takže by se pro ni rozhodlo více lidí. Otázka pro vás: Jaký by to mělo vliv na výsledné emise z dopravy?
Jan Pytela: Záleží na alternativě. Na jedné straně vyhání Praha z centra nákladní vozidla s nižší emisní normou, na druhou stranu je otázka vypouštěných škodlivin při výrobě proti provozu vozidel s nižší emisní normou.
Dnes se bojuje proti autům, kamionúm, ale koridorové tratě místo nákladních vlaků zabírá příměstkská doprava, která nemá vlastní infrastrukturu a snaha tuto infrastrukturu vybudovat je minimální.
Vezměte si, že linka mezi hlavním městem Prahou a největším městem středočeského kraje není stále elektrifikovaná a má poměrně malou kapacitu.
Větší množství pruhů obvykle neznamená plynulejší dopravu, zejména ve městech, kde křižovatky a přejíždění z pruhu do pruhu dopravu ještě víc zpomalují. To je prostě bláhová představa, že „širší trubka = víc vody“ je uplatnitelná i pro dopravu.
Prahu dusí především závislost na sběrných komunikacích, které dovedou velký dopravní tok do centra a pak ho nemají jak a kam rozpustit. Víc pruhů toto nezlepší, jen víc ucpe křižovatky a vytvoří víc kolizních situací.
Měl by se vyzkoušet experiment v podobě zavření poloviny Severojižní magistrály (cca od Pankráce po Holešovice), mě by zajímalo, co by to udělalo?
To by bylo super. Nebo alespoň omezení, přetvoření na skutečnou městskou třídu. Výsledek by byl takoví, že by tam jezdili jen ti, kteří skutečně potřebují a zlepšily by se lokální podmínky pro život i znečištění v centru.
Voni sou hlava, pane vachmajstr, ty davy, projíždějící se tam pro zábavu, to je fakt jak matějská.
Fascinuje me, jak nekteri tydyti sami moc dobre uz dopredu tusi, ze jsou tydyti a ze jejich blabol bude ominusovanej. Ale protoze to jejich ego nezvlada, tak do prispevku pro jistotu minusare urazi nebo jinym zpusobem z nich sarkasticky budou delat blbce.
Přesně 15 pruhů středem města vyvolá méně emisí z dopravy než dva, protože počet aut se vůbec nezvýší. Tyhle nářky chudáků bez nožiček co se narodili s volantem v ruce jsou čím dál hloupější.
Chapes ty chytraku ze jsou taky jedinci co sice nohy maji ale uz jim moc neslouzi a musi se po meste prepravovat autem ?
Jojo, takovejch lidí je řada. Taky jsou lidi, kterým nohy sloužej, ale musí nutně po městě autem z jinýho důvodu.
Dost by jim pomohlo, kdyby o dost větší část tý převážný většiny, která má v tomto na výběr, volila jinej, prostorově úspornější, typ dopravy a nevytvářela jim tak tolik kolon.
K čemuž pomůže spíš posílení a vylepšování těch úspornějších alternativ, než další a další pruhy pro auta na těch pár místech, kde něco takovýho aspoň teoreticky jde udělat.
PS. když se člověk chvíli dívá na nizozemský cyklostezky (teď se holt budete muset podívat asi jen na videu, když cestování je zatím omezený), uvidí docela dost lidí na handbiku, elektrických vozících, tříkolkách, atd. I to totiž opravdu kvalitní infrastruktura pro kola, ve spojení s bezbariérovou hromadnou dopravou na delší trasy, umí – dát svobodu pohybu po městě bez auta i lidem, kteří mají z jakéhokoliv důvodu s chůzí nebo třeba se stabilitou na dvou kolech, problém…
A kolik jste v Nizozemsku viděl „Petřínů“? 🙂
Jako vždy. Problém kopcovitosti dnes elegantně zmírňují baterie a pomocné elektromotory.
Plus problém s chůzí neznamená nutně slabého člověka. Řada lidí s hendikepem sportuje a před jejich výkony nejde než smeknout. Myslíte, že by řada z nich nezvládla vyjet kopec, když jim na něj povede použitelná cesta? Která se dá na Petřín v pohodě udělat?
Spíš mě jde o tu kvalitu infrastruktury. Prostě v takových Pardubicích se prosadí, staví a provozuje cyklostezka lépe než v Praze, a třeba v Praze to půjde určitě lépe než v Liberci.
Jo, je to asi v kopcovitým městě o chlup těžší, ale v porovnání s jinejma překážkama, zejména přesvědčením lidí, že je taková infrastruktura potřeba, je to prkotina.
slysel jste nekdy o elektrokole , resp pomocnem elektropohonu ? dnes je vozik bez pohonu pro lidi s omezenymi moznostmi pohybu , spise doplnek pro pohyb po byte. vetsina techto stroju ma baterii a motor .
Slyšel jsem o tomhle druhu švindlcyklistiky. 🙂
Švindlcyklistika? To sedí od někoho, kdo je ochotnej jezdit na kole jen po rovině a tvrdí, že do kopce to nejde.
Je jedna jediná oblast, ve který jsou elektrokola podvod. A to jsou závody určený striktně pro kola bez pomocnejch motorů. U čehokoli mimo takovej závod nejde o podvod, ale o volbu, do který nikomu mimo toho člověka na kole nic není. Zejména když vezme dvacetikilový elektrokolo místo aby jel několikatunovým autem.
Ano, typicky si „vezme dvacetikilový elektrokolo několikatunovým autem“ a pak se na EK prohání někde v lese/na horách – to je právě ta švindlcyklistika
A je to nějakej významnej rozdíl proti situaci, kdy si na stejnou aktivitu vezme o něco málo lehčí klasický kolo (auto bude stejný)? Teda rozdíl pro okolí, ne pro něj.
Mluvili jsme o možnostech pohybu na kole v kopcovitým městě, ne o rekreační cyklistice. A tam jsou elektrokola jednoznačnej přínos a snadno by mohly (pokud by pro ně existovala bezpečná infrastruktura) nahradit větší část aut než klasická kola.
Vidím každé ráno před základkou.
Ano část dopravy má smysl a význam, ale nemálo těch co „musí“ jet autem má nožičky jenom zakrnělé protože je nepoužívají. Navíc ať vše přidá sebevíc místa pro auta, vždy dojde dojde k jeho naplnění a požadavek na další a další. Hned následuje nářek na málo parkovacích míst.