Praha má 1 017 457 parkovacích míst, spočítal architekt. O moc více jich už nevznikne
Parkovací místa v Praze. Zdroj: Peter Bednár, JCA
Podívejte se na srovnání jednotlivých čtvrtí podle dostupnosti parkování na počet obyvatel.
Kdyby zde fungovola MHD tak, že by nebylo výhodnější jet autem, tak by nebylo nutné se tímto paskvilem zabývat.
Prý mají Pražáci 2. nejlepší MHD na světě. 😄
Když už tak to bylo v Evropě ne?
Jsou situace, hlavně dál od centra, kdy auto časově výhodnější bude, ale kde v širším centru je auro výhodnější než MHD?
Jak počítal počet aut z plochy? Doufám, že ne jako plocha děleno průměrná velikost auta. Na parkovištích je nutné nechat prostor pro manipulaci s vozidly, aby mohla na místo vjet a zase vyjet.
To na architektuře určitě nebrali, ještěže jdete zrovna kolem.
Ještě by pan architekt měl proložit potenciální parkovací plochu hustotou obyvatel. Na Žižkově nemají jeden osmipatrový panelák vedle druhého.
Ano, zajisté to udělal. Žižkov 250 obyvatel na 1ha, sídliště Řepy, Bohnice nebo Jižní město 170-190 obyvatel na 1ha.
Tak jako město běžně pronajímá zábor veřejného prostranství pro zahrádky, pro reklamu, koncerty atd. mělo by začít takto pronajímat i zábor pro osobní auta za podobné ceny. Neexistuje důvod proč by někdo měl zdarma odkládat svůj majetek na obecní ulici. To říkám jako řidič. Aut je zkrátka mnoho a prostoru málo.
Jste jeden z mála, co si to uvědomuje. 👍
Daňoví poplatník vlastní ulice. Kdo rozhoduje ? Daňoví polárník. Jak? Demokracie.
Ano, rozhodněte si demagogicky o tom, že všechno budou plochy pro auta. Křováctví non plus ultra se v demokracii může kritizovat na každém kroku.
Neřeším cenu, nicméně pokud stolky necháte uklizene, tak Vám to misto nezabere jiná restaurace (např. proto, že přijela z Německa na výlet).
Zábor ovšem znamená, že konkrétní věc zabere konkétní pozemek. U modré zóny takový vztah neexistuje. Ale jinak souhlasím, ať se uliční pozemky rozdělí na konkrétní parkovací místa a tyto ať se pronajmou konkrétním nájemcům. Sám mám v P2 byt, parkování je hrůza. Navíc parkujeme tři (já, žena, kluk). Kolikrát o ulici nebo dvě dále. Takže ano, klidně si připlatím ale tři místa chci pro sebe.
A kolik máte byt m2 a v kolikapatrovém domě? Aby náhodou vaše autíčka neobývala větší plochu, než vy.
Pak se připravte na to, že to budou vyšší desetitisíce za rok.
Problém je že když tohle udělá každý tak vám auto k ničemu nebude protože nezaparkujete v cíli své cesty…proto není řešení vyhrazovat parkovací místa pro konkrétní vozidla.
Zdarma??? ehm pardon, jako uvědomujete si, že to město vlastně tak nějak patří všem daňovým poplatníkům? Tak jestli myslíte zdarma, potom po mě nechtějte daň z nemovitosti, parkovací poplatek, ostatní daně. Potom to bude zdarma
Ale ne všichni jezdí autem, takže v tom případě chci MHD zadarmo!
Platí pravidlo, že v každém velkém městě je vždy nedostatek parkovacích míst. Proto jakákoliv postupná redukce parkovacích míst nebude ke zhoršení života ve velkém městě
nebude = nepovede
Dobře, někdo si dal matematickou práci a nějakou metodikou se dobral k nějakým výsledkům (připojíme-li trendy, můžeme říct alarmujícím výsledkům), do výpočtů evidentně zamontoval obchodní zóny (minimálně to tak vypadá), subjektivně se vyjádřil ke kvalitě života na Žižkově a na sídlištích. A…? Tak nějak tušíme, že reforma by neměla spočívat v pouhém plošném napálením cen rezidentního a ztížením návštěvnického parkování (pokud by radní pro dopravu udělal pouze tohle, stane se pro příště nevolitelným). Zajímavá by mohla být tato čísla: počet parkovacích míst v dané rezidentní oblasti, počet vydaných parkovacích oprávnění pro danou rezidentní oblast. Myslím, že bychom nevyšli z údivu,… Číst vice »
Píšete to úplně opačně. Rezidentní parkování nemá být na ulicích vůbec žádné. Pokud někdo potřebuje odkládat auto na hodiny, dny či týdny, pořád na tom samém místě, má si pořídit stání někde v parkovacím domě. Místa na ulici mají být volná pro ty, kdo potřebují zastavit, naložit či vyložit a zase jet. Pak pro nějaké zásobování, řemeslníky, návštěvy apod., které tam budou parkovat desítky minut či pár hodin.A pokud je někde spousta místa, pak se může využít pro déletrvající návštěvy. Ale kdyby to bylo technicky realizovatelné, rezidenti nebo místní firmy by měli mít za dlouhodobé parkování na ulici tu úplně… Číst vice »
Nemáte pravdu. Není to čistě tržní ekonomika. Nechcete, aby se vy,bydlovalo centrum atd.
Na tak v centru zdražíte parkovací místa, abyste tam odradil lidi od toho pořizovat si auta. Zase tržní ekonomika.
V čem to není tržní ekonomika? A uměl byste nějak podložit tu kauzalitu mezi dostupností parkování a vybydlováním čtvrtí? Umíte to nějak odfiltrovat od jiných vlivů? Myslíte, že se třeba Žižkov, Vinohrady, Letná apod, kde je dostupnost parkování pravděpodobně o dost nižší než někde na perfierii, vybydluje?
Pekný nápad, teraz ho ešte aplikovať na bežné sídlisko.
„počet vydaných parkovacích oprávnění pro danou rezidentní oblast“ – pokud chcete socialistický systém, že parkování má být pro všechny rezidenty „zdarma“, tak jak chcete omezit počet vydaných oprávnění? To budeme losovat? Nebo budou pořadníky? Prostě nová stání nedokáže nikdo zázračně vyčarovat z klobouku, pokud nechcete tržní systém, tak se musíme smířit s tím, že vydaných oprávnění může být více než parkovacích stání.
A pořád je jim to málo. Rodina péče nevyhnutelně nutně potřebuje minimálně tři auta, ať už bydlí v Praze nebo mimo ni. Říkal jsem, že jsou nenažraní. 😄
Ano, říkal, my jsme si všimli😃
Odkdy o sobě píšete v množném čísle? 😄
Já nejsem odborníkem na tuto problematiku, takže se případně předem omlouvám.
Chápu, že chceme vědět, kolik máme v Praze park. míst. Nicméně je to jen pro info. Přebytek míst v Malé Chuchli má podle mě zcela nulovou návaznost na počet míst v Holešovicích nebo Letňanech.
Podle počtu míst v Třebonicích také odhaduji, že je započítána nákupní zóna u IKEA „na Zličíně“. Tam taky asii nikdo nebude parkovat. Takže mi nějak uniká, k čemu to číslo vlastně je. Děkuji za případné vysvětlení.
Ano a pan Bednár asi ani netuší, že ve skutečnosti to často nejsou volná parkovací místa, kde můžete ponechat automobil přes noc, třeba za nějaký rozumný poplatek. Na parkovištích u obchodů je naopak často zákaz parkovat mimo otevírací dobu. Protože je to soukromý pozemek a jeho vlastníci si nepřejí z toho dělat veřejný parking, chtějí ta místa pouze pro své zákazníky.. Pak taky, když se detailně podíváte na mapy s červeně vyznačenými plochami a porovnáte to s reálnou mapou, nebo leteckým snímkem, tak tak zjistíte dost nepřesností. Možná to pan Bednár neví, ale velká jednolitá parkovací plocha není využitelná ze… Číst vice »
Tak ono to samotne cislo 1017457 je dle clanku jen odhad (celkova plocha / 12.5 m^2), takze uz jen psat to s presnosti na jednotky je nesmysl. No a takhle v titulku je ucel docela zrejmy
Nehlede na to, ze tech 12.5 m^2 odpovida dle normy nejmensi mozne velikosti kolmeho stani. Jak uz Jan Hollan zminil, vypada to, ze nebrali v uvahu ze k mistu je treba se i dostat. Dle obrazku to taky vypada, ze jako parkoviste pocitali i vnitroblok cizinecke policie, nebo interni parkoviste VSE — to asi bude obyvatelum Zizkova docela k prdu. Nektera ta srovnani jsou usmevna (korelace neimplikuje kauzalitu — ale dal nez k te korelaci evidentne nedosli). Atd. Celkove to spis vypada jako takova „statistika na zakazku“. Ale ucel to asi splnilo, soude dle nekterych zdejsich komentaru.
Myslím, že už slovní spojení architekt a spočítal je oxymoron. Můžeme se jen dohadovat, o kolik je realita níže, navíc část míst (modré zóny) je veřejně přístupná asi jako dvorek u rodinného domu.
I přebytek parkovacích míst v Malé Chuchli interpretujte tak, že místní nemají kde zaparkovat: a) málo prostoru, b) parkovací zašívárna vychytralých Středočechů, kteří dál pokračují MHD -každodenní 25min. kolony je naučily…, c) zabírání míst místními firmami, vč. jedné rozvážkové. To číslo dělá kapacitní parkoviště Hornbachu (přes den značná vytíženost), nově Lidlu (dtto), plus je tam další odstavná plocha, nyní využívaná i dopravci PIDu (náhrada za deponii na Smíchově). Takže jestli pan odborník započítává nákupní zóny… Hm?
Kdybych bydlel v placatým baráčku někde ve středočeským kraji, tak bych nejspíš taky dojel někam na kraj Prahy s lepší dostupností MHD a po Praze bych autem nejezdil. Ale můžou snad Středočeši za to, že tyhle parkoviště v dostupnosti MHD jsou ve skutečnosti obytné čtvrti v místech, kde zrovna končí parkovací zóny?
Orientační vyčíslení jedné z externalit IAD.
Takhle agregované je to číslo k ničemu, ale informace, že v Malé Chuchli je stání přebytek už nějakou hodnotu má.
To číslo slouží k tomu, aby se s ním mohlo argumentovat proti jakýmkoliv novým parkovacím kapacitám s tím, že ty současné přece stačí. Vždyť je jich přece MILION.
„Z celkového počtu parkovacích stání je odhadem 28 procent v modrých zónách. Parkujícím jsou tak k dispozici velmi levně či úplně zadarmo.“ Ta už tohle je konečná. Jednak v ročenkách TSK jsou ty počty stání v zónách uvedeny zcela přesně, takže min v Praze 1-10 není co odhadovat a stačí umět číst a počítat. Jednak v zónách jsou ta parkovací stání velmi levně k dispozici pouze a jen rezidentům v „jejich“ MČ. Pro všechny ostatní zadarmo po většinu doby nejsou ani smykem, a ve většině případů ani ne velmi levně. Plus v modrých je poměrně striktně vymezena max doba stání.… Číst vice »
Jo jo. “Kolik potřebujete, aby to vyšlo?”
Nikdy jste neslyšel o kontrolním výsledku, tedy že porovnáte svoji metodu se známými výsledky, abyste zjistil, jak je přesná, žejo?
Kromě toho, auta na modrých zónách parkují vesele i v zákazech.
To jsou fakt hausnumera pomotaná dohromady. Počet obyvatel je reálně vyšší než oficiální čísla o tisíce lidí a soukromá parkovací stání je samozřejmě nutné brát taky do úvahy
Jenže soukromá stání nejsou relevantní, pokud se bavíme o využívání veřejného prostoru.
To by mohl být zlatý důl…. aha, ono to je v Praze….
Jakože by radnice svým voličům zpoplatnily parkování třeba 5 000 korunami za měsíc? Nebo jak jste to myslel?
Nebo deseti tisíci. A co?
Tak to by šla Praha do kopru, už by tam nikdo nebydlel a ceny nemovitostí by ztratily hodnotu, možná by Praha vzplála v plamenech
Jestli v tom jsou započtena i všechna vyhrazená stání, tak snížit zhruba o 20%…
A Vaše analýza se opírá o jaké výzkumy a studie? Sem s nimi.
Tak ono by bylo zajimave videt detaily studie na ktere je zalozen clanek. Dle clanku byl vypocet „celkova plocha deleno minimalni velikost kolmeho parkovaciho mista pro osobak“. Dle obrazku to vypada, ze je v plose pocitan cely vnitroblok cizinecke policie, ci interni parkoviste VSE (Zizkov), nebo treba parkoviste okolo Mercedes-Benz, kde jsou minimalne z poloviny nakladaky (Stodulky).
Už to fakt dejme tržní a pojďme řešit důležitější věci. Donekonečna tady budou politici lhát o tom, že lze uspokojit poptávku nabídkou „zdarma“ a voliči jim to budou slepě věřit, protože tomu zkrátka chtějí věřit. Obdobná situace jako s důchody. Všichni vědí, že to prostě matematicky nevychází, ale nikdo to nechce přiznat. A populisti Vám slíbí, že to zařídí.
Pak je na místě otázka , proč by neměla být tržní i veřejná doprava ?
Sice je to jiná debata, ale budiž, nejsem nijak výrazně proti, cena dopravy celkově zjevně neodpovídá realitě, takže klidně. Nicméně ten hlavní argument u parkování vidím v tom, že tam ty dumpingové ceny způsobují značné neefektivity – odstavíte si auto na libovolně dlouhou dobu, protože proč ne, když to za vás platí někdo jiný. To jsou prostě úplné základy ekonomie – máte-li nějaké nedostatkové zboží (představte si třeba diamanty), tak rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou nastolíte skrze cenu. Pokud byste diamanty rozdával v podstatě zadarmo – tak po nich zvýšíte poptávku a lidé si s nimi budou házet kuličky. Zkrátka… Číst vice »
Ok jak byste ty negativní externality vyčíslil? Např. nákaza infekční chorobou, je to negativní externalita VHD ?
A pokud existují negativní externality, tak rovněž tak existují zřejmě i pozitivní , ty by pak měly být také započteny?
A pokud má být tržní cena za „zábor“ pozemků dopravou v klidu…proč by měly existovat jakékoli veřejné plochy přístupné/užívané za netržní ceny?
Přečetl jste si aspoň to co jsem napsal? Nebo si vyzobáváte to, na co chcete odpovídat? Říkám, ten zásadní argument z mého pohledu zní, že dumpingová cena parkování sama o sobě způsobuje jeho nedostatek (tržní principy). O externalitách tady můžeme diskutovat, ale je to už myslím trochu jiná debata.
Teď je otázka jestli to je dumpingová cena? Zvlášť ve chvíli, kdy to místo město prodává několikrát a za velmi různé ceny. Když na tom místě zastaví podnikatel za 36000 rok, či osobně já za 60kč/h což v tu chvíli je více jak půl milionu za rok a nebo teda rezident za 1200.
Tak zjevně to je dumpingová cena, když neexistuje rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. To je to, co píši výše. To jsou fakt základy ekonomie. Nejlepší důkaz toho, že ta cena je dumpingová je převis poptávky nad nabídkou. + k tomu připočtěte nedodržování pravidel, což tomu samozřejmě nepomáhá.
Převis poptávky nad nabídkou existuje v řadě případů, to nemusí být důkaz dumpingu, třeba bydlení v Praze. Má snad bydlení v Praze dumpingové ceny?
No vidíte a co se děje s cenami nemovitostí? Rostou…jakožto reakce na nerovnováhu na trhu. A porostou do té doby, dokud nedojde k ochlazení poptávky.
Jaká dumpingová cena? Tak do toho zapoctete veškeré dané co platí provozovatel automobilu… Tolik peněz čiste uživatel mhd nikdy do eráru nepřinese, uživatel.kola nebo chodec už vůbec ne.
Jediná daň, kterou platí provozovatel soukromého automobilu z titulu toho, že je provozovatelem automobilu, je spotřební daň z pohonných hmot. No a zaparkovaný automobil má spotřebu pohonných hmot nulovou, tudíž je z toho parkování i nulová daň.
Přečtěte si celé vlákno, třeba pak porozumíte tomu, co myslím dumpingovou cenou. A jak říkám, nejlepší důkaz o tom, že ta cena je níž než tržní, je sám o sobě nedostatek parkovacích stání.
„zákon nabídky = rostoucí cenou roste nabídka zákon poptávky = s rostoucí cenou klesá poptávka“ „Nedostatek – Při něm poptávané množství převyšuje nabízené množství. Nedostatek vzniká, když je cena nižší než rovnovážná cena. Nedostatek vyvolává na trhu takové jevy, jako jsou fronty nebo pořadníky. Na to reagují výrobci zvyšováním ceny.“ Jako fakt si říkám, napadlo by Vás zpochybňovat tržní principy někde jinde, než u parkování? Napadlo by Vás řešit nedostatek másla snížením jeho ceny? A děje se to tak v naší společnosti? Nebo když je něčeho nedostatek, tak cena toho jde nahoru a tím klesá poptávka až do bodu, kdy… Číst vice »
Tak města či stát máslo nevyrábí… Holt si musíte zvyknout na to, že parkování je vnímáno veřejností jako veřejná služba a tak se k tomu volení politici chovají. Jedinou skupinou u které můžeme říct, že je v Praze parkování levné jsou rezidenti a to pouze ve své čtvrti a naštvat si jako politik voliče holt nikdo nechce. Nebo tedy můžete kandidovat s programem, že výrazně zdražíte parkování rezidentům a pak se uvidí. Vzhledem k tomu, že s tím neuspěl ani Jenda na sedmičce v referendu, tak nevím nevím.
Přesně tak. Já sice parkuji na svém, ale parkovací místo považuji za stejnou součást infrastruktury jako třeba odbočovací pruh, chodník nebo nádraží. A nevidím na tom vůbec nic špatného nebo nelogického. Doprava slouží k tomu, aby se něco někam dopravilo. A protože to jde bez zastavení těžko, nutně z toho plyne, že i doprava v klidu je součástí dopravy jako celku. Není to žádná její nepodstatná nadstavba ani ekonomický statek. Jedno bez druhého zkrátka nedává smysl.
Vy na tom nevidíte nic špatného, ale ono to špatné je. Protože parkovací místa pro dlouhodobé (rezidentní) parkování nejsou to samé, jako dopravní infrastruktura. Veřejný odbočovací pruh, nádraží nebo chodník má význam proto, že by bylo velmi neefektivní (a reálně nemožné), aby to každý měl své. Naopak u dlouhodobého parkování chcete mít své místo, kde vždycky zaparkujete.
Součástí infrastruktury (a to, co má být na ulicích), jsou místa pro krátkodobé parkování – od jednotek minut pro zastavení po desítky minut či hodiny. Jenže tahle místa na ulicích nejsou, protože jsou místo nich vyznačeny modré zóny.
Voliči mají evidentně jiný názor…
Podle internetových diskusí se voliči v obecních volbách rozhodují výhradně podle počtu parkovacích míst. Proč teda strany do volebních programů píšou o zlepšení VHD, životního prostředí, místech ve školkách a školách apod.?
Jojo, mají špatně napsané pětiletky. Člověk by si myslel, že ta doba už skončila, ale zjevně ne. A jinak já jsem s tím asi smířený, stejně jako s tím, že Babiš vyhraje příští volby mj kvůli tomu, že slíbí důchodcům vyšší důchody. Všichni víme, že úplně nejsou z čeho zaplatit, ale lid to žádá. A s parkováním je to zkrátka to stejné.
Tak zrovna to parkování z čeho zaplatit máme. Už máme dokonce číslo za ZPS rok 2023 a to jest, že Praha vydělala cca 800 milionu čistého…
Já jen doufám, že nepracujete někde s financemi. To je jako asi říct, že když zdědíte dům a budete jej prodávat za korunu, tak jste v zisku. Jak říkám, přečtěte si alespoň základní poučky o tržní ekonomice a pochopíte, že dumpingová cena je sama o sobě příčinou nedostatku stání. Vede totiž k bizarním neefektivitám.
Prekvapive pracuji cely zivot v soukromem sektoru a zaobiram se financemi a svete div se vsechny firmy, kde jsem pracoval vzdy prosperovali
Upřímně, já vám to i věřím. Jen mi to přijde fakt paradoxní, že to tady nevidíte, když velmi pravděpodobně všude jinde to chápete a tržním principům rozumíte.
Holt trzni principy nemuzete aplikovat vsude…
Zrovna parkovací místa se ale řídí tržními principy a ničím jiným. Nabídka, poptávka a cena – nic jiného tam roli nehraje.
Velmi směšné. Když mi věda nesedí do krámu, tak ji zahodím a budu věřit dojmům.
Musíte velmi pečlivě zdůvodnit proč. To jste nikde neudělal. Spíš to vypadá, že si prostě iracionálně vybíráte, co se vám zrovna hodí.
To je vskutku zajímavé… a velmi zajímavé je, že zrovna u toho parkování je uplatnit nemůžeme. To by mě zajímalo na základě čeho se to volí, kde se v kapitalismu tržní principy uplatňují a kde už ne. Tam kde si to část voličů vyřve?
Jinak zjevně jste to nepochopil. „Nedostatek – Při něm poptávané množství převyšuje nabízené množství. Nedostatek vzniká, když je cena nižší než rovnovážná cena. Nedostatek vyvolává na trhu takové jevy, jako jsou fronty nebo pořadníky. Na to reagují výrobci zvyšováním ceny.“ Ten nedostatek je způsoben právě tím, že ta cena je nízká, tudíž nemotivuje další hráče ke vstupu na trh. Proto se v čr staví minimální množství parkování soukromými investory, proto se developeři snaží minimalizovat parkování ve svých projektech a proto majitelé bytů často nekupují parkování ve svých bytovkách, protože prostě spoléhají na to, že jim to doručí veřejný sektor a… Číst vice »
Neni to tak jednoduche srovnani. Diamantu je prirozene omezeny pocet, zatimco parkovacich muze byt, stejne jako treba televizi, teoreticky neomezeny pocet. Je tedy rozdil rozdavat zdarma neco, co muzete neustale vyrabet a doplnovat, a rozdavat neco, co za chvili nesezenete, protoze kdyz to rozdate, tak uz vam nic nezbyde a dalsi kusy nesezenete.
“ parkovacich muze byt, stejne jako treba televizi, teoreticky neomezeny pocet.”
To je metodická chyba. Parkovacích stání nemůže být neomezený počet, protože prostor města omezený je.
Oukej, tak si dimanty nahraďte televizemi. Myslíte, že když stát bude televize rozdávat zadarmo, tak uspokojí poptávku? Nebo poptávka absurdně stoupne kvůli všelijakým neefektivitám, které to vyvolá. Typu – lidé si budou brát televizory na zasypání stavební jámy, sklenáři na sklo apod.
Protože veřejná doprava poskytuje veřejnou službu s velkým užitkem pro veřejnost, je udržitelná, ekologická, pro dopravu daného počtu lidí potřebuje nesrovnatelně méně místa než IAD? Zatímco parkování podporuje brutálně neefektivní využití veřejného prostoru?
Pokud se někdo chce přepravovat individuálně, klidně. Ale ať si platí individuální plné ceny.
Je to veřejná služba za velké peníze. A je to velký tunel, viz dnešní opakovaný zásah NCOZ na DPP. U auta si náklady řeší každý sám, u MHD to řeší někdo jiný a častokrát si do těch peněz šáhne.
Celé tohle vlákno je právě o tom, že si člověk u auta neřeší náklady sám, byť by to samozřejmě bylo efektivnější, ale zjevně pro spoustu lidí je to naprosto nepřijatelné.
Zato auta jsou veřejná služba za řádově násobné peníze. Ale to vesele ignorujete.
Protože pak česká ekonomika zkolabuje.
Tak jednoduché to je.
Se započítáním míst, kde se parkuje nelegálně, je to potom 1 349 814.
Velmi by mne zajímala přesná metodika výpočtu plochy k parkování – co bylo označeno a započítáno jako parkovací stání, a co ne. Minimálně u dvou katastrů je to prakticky nemožné získat taková čísla (vzato z poměru počtu stání vůči obyvatelům a ty rozdíly jsou blíž řádu než nějakým procentuálním odchylkám) a dost mi to zpochybňuje systémově čísla u dalších a tím je pro mne celá studie bohužel zcela nevěrohodná a náchylná nejen k politickému zneužití. Za mne je tohle (zatím) strašný aktivistický výkřik do tmy, byť trendy v chování a korelace jsou asi popsány vesměs odpovídajícím způsobem. Už jen počítání… Číst vice »
Je to hodně nekvalifikovaný odhad, s vědeckou prací to nemá nic společného a podklady nikdy nikdo neuvidí 😀 Díval jsem se na ty detailnější zákresy Stodůlek a Žižkova a pokud třeba tady https://mapy.cz/letecka?x=14.4632670&y=50.0828074&z=20
vzal celou plochu jako parkoviště, tak už má odchylku od reality cca 30 % v počtu míst. Na obrázku je to ten jednolitý červený flek nad Olšanskými hřbitovy.
Jediná myšlenka, kterou si musíme uvědomit ohledně parkování:
Buď někde může být parkoviště, aby tam všichni mohli dojet, nebo na stejné ploše bude 5patrový barák s byty a budou to ti lidi mít do stejné destinace 5 minut.
Bude to levnější pro lidi i pro město a ohleduplnější pro ostatní obyvatele. Co si vyberete?
Tato myšlenka má zásadní nedostatek – jak byste popsal místo, odlud není potřeba nikam dojet? 🙂
Takove misto se nazyva domovem duchodcu.
Akorat tam zas jezdi personal.
Pod podmínkou, že ten domov důchodců má vlastní krematorium a rozptylovou loučku. V opačném případě i z něj jednou musíte odjet.
Falešné dilema vyřešitelné podzemními parkovišti či parkovacími domy.
Skladovat tunu oceli na ulici na 12.5metrech čtverečních je brutálně neefektivní využití prostoru.
Budovat podzemní parkoviště kvůli tuně oceli je brutálně neefektivní vynaložení peněz.
Soukromých peněz. Ty ať si každý vynakládá jak chce.
Ale veřejné prostředky prosím vynakládat hospodárně, to jako daňový poplatník snad můžu žádat.
Soukromé peníze na to nikdo moc nevykládá. Leda když se to nařídí při výstavbě domu jako parkovací minima.
Ale nevím o tom, že by někdo soukromě stavěl jen samotné podzemní parkoviště. Pravičáci chtějí, aby to zadarmo stavělo město.
Internát. Ráno jsem vstával v 4. patře, učil se v 5., na oběd jsem chodil do přízemí a za holkama do 3. A dojížděl vlakem. Pracovat bych mohl v 1. patře jako ředitel, nebo v 2. jako učitel.
Takové samozřejmě není. Ale nejčastější cesty jsou mezi body práce-obchod-domov. Když bude domov blízko práce (a obchod taky, ty jsou všude), odpadne třeba 90% všech cest.
Tak tak, nejefekivnější doprava je žádná doprava.
Patnáctiminutové město. Nevědomě ironizujete něco, co dávno existuje.
Ta poslední část je hezká, ale selže vám u průměrného Čecha – tomu by stačilo, aby byl jen jeden barák – ten jeho, a všude jinde potřebuje parkoviště pro svoje auto. Přemýšlení o ostatních je nad rámec.
Kdežto průměrný Němec, Američan nebo Ital by jistě barák (svůj) a dostupnost parkování nechtěl, že ? :))
Třeba takový Švýcar, Švéd nebo Holanďan si to spočítat umí. Kdepak je asi vyšší kvalita života, hm? 😉
Jako ze byste mel k tem mega kancelarskym komplexum v centru Prahy pridruzenou bytovou vystavbu pro zamestnance a firma by tak umoznovala svym zamestnancum bydlet v dochazkove vzdalenosti, treba na Vaclavaku?
To by neslo, podnikove byty prece vznikaly za minule totality, neco takoveho nema v liberalne demokratickem zrizeni misto.
Dneska jsme pokrokovejsi, takze bydlet hezky na druhe strane Prahy a hybajte dojizdet na kole, at se taky trosku hejbete a usetrite za posilovnu, holoto.
To je falesny dilema. Muze tam stat 15patrovej barak s nekolika patrama podzemniho parkoviste.
Jasne, muzou tam byt aji hodinky s vodotryskem. Realita je takova, ze podzemni parkoviste, ne tak jeste patrovy, je hodne drahej spas. Jo, ve FR byl kancl, 18 pater nad zem, 6 parkovacich pater pod zem. Ale jenom vjezd/vyjezd z parkplatzu trval faaaaakt dlouho. Jo, je to hezky, na ulici krasne uklizeno, ale pro uzivatele to ztraci prakticnost kvuli rezii navic (a silene cene). Ostatne clovek to kolikrat vidi i na dedine, nekdo ma garaz, nebo vrata na pozemek, ale radsi parkuje venku pred branou, protoze vyjede rychlejs. Vlastne nejlip mit plotek trosku „vykouslej“, ve vyklenku pristresek (bez dveri/brany), na… Číst vice »
Jojo, “pro uživatele to ztrácí praktičnost”; myslíte výhradně řidiče auta, a proto všechny tyhle náklady přehodíte na všechny ostatní, co?
Ty náklady se platí dennodenně, to není tak že když je neplatíte vy, tak je neplatí nikdo.
Krom dalších výtek co zde zazněly jste zapomněl i na to, že domu mohou být jen v nějaké vzdálenosti od sebe, tedy často to parkoviště zastavět domem prostě nemůžete (nebo ne celé).
No spíš je zarážející, že to pan Bednár musí takhle dopočítávat. Tedy že Praha sama asi neví, kolik má kde míst, takže jak s nimi pak může koncepčně nákladat a dělat nějaká informovaná podložená opatření?
Jinak Peter Bednár je fajn, má na spoustu urbanistických témat kritický, ale střízlivý pohled.
Tak třeba Praha velmi dobře ví kolik má stání v ZPS ke konci loňského roku jich bylo cca 175 000 dle pana architekta jich je 285 000 toť asi ke kvalitě jeho výpočtů…
Když nedokážete rozlišit oficiální stání od stání reálných, tak jsou pak vaše vývody jaké jsou…
Praha je bohaté město, když může na každého obyvatele města rezervovat 9 metrů čtverečních vyasfaltovaného prostoru.
Jen pro srovnání: cena stavebního pozemku je běžně 10-20 tisíc Kč za m^2. Pronájem často 20-50Kč za m^2 za měsíc (strašně záleží na pozemku a lokalitě).
Jak píšu, Praha je hodně bohaté město.
nenapadlo vas, ze praha to dela proto, ze to chteji jeji obyvatele? (krom par kriklounu, kterych je deset a pul, ale co ovsji se, jako by zastupovali 90% obcanu)?
nemluve o tom, dovedete si predstavit ten krik, kdyby se ta plocha, co je nyni parkoviste, zacal nejaky developer zastavovat?
A nenapadlo vás, že ti obyvatelé se chovají sobecky a NIMBYsticky, každý jeden vedle druhého? A že město jen reaguje populisticky na takové nálady?
To je stejný s dálnicemi, VRT nebo trvalým úložištěm radioaktivního materiálu. Každý chce dálnici, vlaky nebo svítit, ale nikdo to nechce mít za rohem. Každý (v Praze ale nejen tam) chce všude pohodlně dojet autem a zaparkovat, ale nikdo nechce za to platit ani mít na své ulici obří lány zaparkovaných „cizáckých“ aut (sám ale chce parkovat kdekoliv jinde).
A nenapadlo vás, že tohle je jeden ze základních důvodů, proč jsme pořád jako národ chudáci ve třetí lize, když takhle lejeme prachy do kanálu ve velkým?
my jsme chudaci?
uz vam to rikam podruhe – nesudte ostatni podle sebe.
Mno a kolik by stál stavební pozemek, na kterém by nebylo možno zaparkovat? (Ať už na terénu, nebo podzemní/nadzemní stání)
Lidé prostě chtějí mít možnost zaparkovat, chtějí = preferují individuální mobilitu … bylo by zajímavé zjistit, kolik lidí pouxžívá VHD jen proto, že zaparkovat nemohou?
Vzhledem k tomu, že naprostá většina developerů se snaží parkování minimalizovat (tzn. nezabezpečí ani jedno stání na byt), tak to zjevně na tržní ceny parcel moc vliv nemá. Respektive klasická developerská poučka zní – lokalita, lokalita, lokalita. O možnosti parkování se tam nic neříká.
Jaká by asi byla tržní cena bytu, kde by v podmínkách stálo, že za žádných okolností nezaparkujete?
Podívejte se na reality – byty se normálně prodávají bez parkovacích stání – těží z toho, že jim to socialisticky zařídí město. A jako – třeba v brněnském centru zaparkuje fakt málokdo a mrkněte, jestli se to nějak negativně projevuje na cenách bytů. Prostě neexistuje kauzalita mezi dostupností parkování a cenou nemovitostí, leda tak opačná. Čím více centru jste (hustější výstavba a tudíž méně parkování), tím cena nemovitostí spíše stoupá.
A ty desetimegové byty v centru Brna bez parkovacího stání si kupuje kdo? Lidi bez auta? Nebo s autem, a spoléhají na to, že se pak někde upíchnou?
Na to jste se ale neptal. Jestli se Vám nezdají tržní mechanismy, tak můžete jít a zvonit klíčema proti kapitalismu.
Ptám se na to já a vážně mě to zajímá.
Ptal jste se „Jaká by asi byla tržní cena bytu, kde by v podmínkách stálo, že za žádných okolností nezaparkujete?“ A já vám říkám, že taková situace už dneska de facto existuje a na tu tržní cenu to zjevně žádný negativní vliv nemá.
A to, že v různých lokalitách stojí byty různě – to je zkrátka věc trhu, na kterém je naše společnost založená.
Taková situace neexistuje.
Proto píši de facto – analogická situace (nemovitosti v místech, kde zkrátka nezaparkujete, typicky centra měst, ale v Brně je třeba výborným příkladem pro toto Kaménka) existuje a z pohledu cen nemovitostí se to na nich nijak negativně neprojevuje.
Takže argumentační klam? Chcete po oponentovi dokázat situaci, která nemůže nastat? Opravdu konstruktivní diskuse.
Ta vase uvaha s hustejsi zastavbou = vyssi cenou je nejaka divna.
To by se v sumavskych ospalych dirach rozdavaly baraky za par susnu a pozemky snad za pul darma.
Akorat, ze tomu tak uplne neni, protoze kdo ma sousedy v rozumne vzdalenosti (aspon tech 300 metru daleko), ten nema sebemensi duvod cokoliv takoveho do prodeje vubec davat, zeano… A kdyz uz teda nekdo neco prodava, cena odpovida temer nulove nabidce (150 metru stara chalupa, 4000 metru pozemek, cena pres 15M Kc).
Proto píšu lokalita, lokalita, lokalita. Ano, tak jednoduché to samozřejmě není (vzdálenost k centru), jen říkám, že kauzalita – čím lepší dostupnost parkování, tím vyšší cena pozemku – je úplný nesmysl. Zpravidla to funguje spíše opačně, byť existují výjimky, jak píšete.
Developeři se chovají tržně= místa reálně ubudou v okolní zástavbě …
Stejně jako všichni ostatní – proč bych si kupoval parkování, když mi ho dá město zdarma. A pak se divíme, že je parkování nedostatek.
Akurát to má jednu chybu: Parkovanie si nekúpim na nete a nenechám doviezť do Alzaboxu. Tzn. buď je možnosť nejaké kúpiť tam, kde potrebujem, alebo mám smolu. Parkovanie potrebujem tam, kde bývam. Parkovanie 10 minút pešo od domu stráca zmysel, keď mám auto na to, aby som ním jazdil dlhšie trasy a väčšinou s väčším nákladom. Teda, aspoň na to naloženie a vyloženie potrebujem zastať čo najbližšie, potom auto môžem upratať niekam ďalej.
Nerozumím, co tím chcete říct. V momentě, kdy nebudeme spoléhat na to, že nám parkování někdo vyčaruje a zabezpečí, tak bychom to brali v potaz už při pořizování bydlení. Chci parkovat? Oukej, stojí to tolik a tolik – vyplatí se mi to?
Akorát je na té Vaší teorii zvláštní, že pokud se někde staví developerský projekt, tak jsou všechna parkovací místa prodána, takže evidentně na město lidé úplně nespoléhají…
Já v developmentu dělám a můžu Vás ubezpečit, že moje zkušenost je úplně jiná. Ještě jsem nezažil developera, který by chtěl stavět více parkovacích stání než mu diktuje norma (čím to asi), setkávám se s projekty, kde se parkovací stání prodávají pod výrobní cenou (dotují se z cen bytů) a ani tak se neprodají. Takže ne, možná někde v centru Prahy to je jak říkáte, ale jinak ne. Třeba v Brně na Kamechách se parkování prodávalo ještě roky poté, co byl celý projekt dokončen.
Cim to asi, protoze developer by vzdy stavel jen hole byty a veskere externality sve cinnosti hodil na mesta coz se u nas ve velkem deje…
No však právě! A proč? Protože mu to města svou stupidní politikou parkování zdarma umožňují. Pokud by parkování bylo za tržní cenu, tak by developeři měli motivaci stavět tolik parkovacích stání, po kolika by byla poptávka. Tím že parkování není za tržní cenu, tak staví minimum, protože koncový zákazník si jej stejně nekoupí, protože radši využije parkování „zadarmo“, které mu poskytuje město. Vždyť to je přesně ta neefektivita systému, kterou se Vám tady snažím celou dobu vysvětlit. Takže ve výsledku je prostě nízká cena parkování sama o sobě příčinou nedostatku parkovacích stání.
Přesně. Tady máte nové byty, tak plaťte. Že není bez auta kde nakoupit, ale zároveň se nedá zaparkovat? Že tam není hřiště, park, školka, nedejbože doktor? To nás nezajímá. Zajímavé, že venku to jde. A jde tam i to podzemní parkování, přitom cena za stání je srovnatelná s tou naší, ne-li nižší. Opravdu zajímavé.
I tady normálně developeři staví podzemní parkování. Akorát o něj zkrátka není zájem. A není o něj zájem, protože město likviduje ten trh dumpingovými cenami, koncový zákazník tedy radši využije nabídku „zdarma“, než aby zaplatil stovky tisíc za parkovací stání. Prostě pokud spíláte, že je nedostatek stání, tak je to ale primárně Vaše vina, když odmítáte tržní principy.
To není “jeho” teorie, to jsou základy ekonomie. 😀
Nejde o *možnost* zaparkovat (navíc, na svém pozemku ať si parkuje každý jak chce). Jde o tu *míru* (veřejných ploch vyhrazených pro odstavení prostředků pro IAD).
No pozemek bez možnosti zaparkovat by asi 10-20tis kč nestál, a to ano i bez možnosti zaparkovat veřejně
A nestál by možná víc než 20kč/m2, pokud by byl v místě, kde nejde využít žádná veřejná zařízení nebo služby 🙂
Je to více než 80 %. Tolik parkovacích míst, pruhů na silnicích a velkokapacitních křižovatek nikdy nepostavíte.
Nabídka určuje poptávku.
Proc srovnavate parkoviste ausgerechnet s pozemkem stavebnim?
Neni kazdej tak cimprlich, aby potreboval asfalt a cervenej koberec. Neco z kategorie „rumiste / ostatni plocha“ leckomu postaci.
Alespon to usuzuji dle ruzne aut luftaku z Prahe stojicich ruzne po skarpach, po vjezdech do luk a lesu, po manipulacnich plochach k nakladce dreva, nebo – vcerejsi hit – v pravotocive zatacce na silnici prvni tridy, protoze „hele mamo, jakej tu roste velkej hrib! honem vyskoc a seber ho“. Takovy silenstvi tu snad nebylo ani pres prazdniny.
Máte pravdu, takové srovnání je nefér. Stavební pozemek je jen parcela, pole, jinak nic. Parkoviště rovná se stavební pozemek s již postavenou komunikací.
Ale zase nepotrebuje siete.
Parkoviste nepotrebuje odkanalizovat a osvitit?
Parkoviště je vždy v blízkosti nějaké budovy (kam se dotyčný chtěl dopravit), a pro ně ty sítě potřebujete.
Pan architekt velice zjednodušuje, cena nemovitosti někde v centru bude zvedána třeba i tím, že ji lze lépe krátkodobě pronajmout. Pro dlouhodobé bydlení budou klidně lepší Stodůlky než Žižkov, kde z bytu nemusíte vidět oblohu, na ulici kličkujete mezi výkaly, feťáky a elektrokoloběžkami, a vhd znamená narvat se do tramvaje jak z povídky od Šimka a Grossmanna
Já sním o čtvrti kompletně bez aut. Nula parkovacích míst pro občany. Tím neříkám, že by tam nemohla zajet sanitka nebo na půl hodiny zásobovací dodávka. Bohužel, i kdyby se na to našlo dost zájemců a kapitálu, za současné legislativy by to ani nebylo možné povolit postavit.
Jak to myslíte? jako že by lidi neměli auta? Už jste vezl třeba někdy v noci dítě na pohotovost? Nebo jak jezdíte na dovolenou, víkendy atd.? Umím si představit single hipstera co si všechno alibisticky nechá dovézt kurýrem a sedí doma u počítače, ale jinak je to nesmysl :-))
Kdybyste si ten článek přečetl pořádně, např. se dozvíte, že třetina pražských domácností žádné auto nemá. A nezdá se, že by nezvládali fungovat či hromadně umírali, protože se nedostanou na pohotovost. Koneckonců i na tu pohotovost se dá dojet MHD (a Praha má slušnou i noční dopravu), pokud to není urgentní případ (ale pak většinou voláte sanitku). Nebo si prostě třikrát do roka zavolám taxíka. Jen zbytečně dramatizujete okrajové situace. A když žiju v rozumně navržené čtvrti (ne na sídlišti), nemusím si všechno vozit kurýrem, protože 3/4 věcí vyřídím pěsky. Na oběd zajdu do restarace přes ulici, na nákup do… Číst vice »
Chcelo by to overiť tú tretinu. Možno je byt len prenajatý, nájomník nemá na danom mieste trvalý pobyt, takže aj keď auto vlastní, nemusí sa do štatistiky počítať. A vznikol nám byt papierovo bez auta, ale reálne s autom. Ďalej by bolo zaujímavé spočítať, koľko z toho sú skupiny, ktoré auto mať nemôžu – byty na krátkodobý prenájom, byty používané ako kancelária, dôchodcovia, ktorí už vodičák nedostanú pre zdravotný stav (alebo mali sami dosť súdnosti na to, aby sa o to nepokúšali), samostatne bývajúci ľudia pod 18 rokov… Použitá metodika budí veľké pochybnosti, zvlášť ak, ako to tu naznačovalo viac… Číst vice »
No vida, a já nejsem v Praze zapsanej, přesto tam bydlím a auto nepoužívám. Takže automaticky předpokládat, že lidi s trvalým bydlištěm jinde v Praze používají nebo parkují auto, je chybné….
(Co libcha navrhuje, je v zásadě jen lidi bez auta (který už jsou teď města plná) zkoncentrovat na jednom místě, kde je nebudou tolik obtěžovat auta jiných lidí. Což zní jako win-win pro obě strany.)
To, že si to neumíte představit, ještě vůbec nic neznamená. V Praze se úplně v pohodě dá dojet taxíkem (jeli jsme tak i do/z porodnice), v akutních případech samozřejmě IZS.
Na dovolenou létáme nebo jezdíme vlakem, úplně v klidu.
Ve velkých městech se naprosto v pohodě dá bez auta existovat a ostatně těch 350 tisíc pražských domácností bez auta to krásně dokazuje.
Jasně, určitě s Vámi částečně souhlasím, dá se bez auta fungovat. Jak bych ale vlakem sbalil rodinu a jel na týden na dovolenou třeba na hory vč. jídla, kol atd. tedy nevím..:-) Ve dvou si zaletět třeba do Barcelony s kufříky samozřejmě chápu.
Kola se ve vlaku běžně přepravují, sám jsem s nimi a rodinou jel jen za letošek do Dánska a do Belgie.
Jídlo není třeba vozit z místa bydliště. Obchod je na každé vesnici.
Co tam máte dál?
Obchod je na každé vesnici. Aha, asi jsem ho tedy já i všichni ostatní na vlastní půdě opakovaně přehlédli😃
Je to jen o nastavení mysli. Troufnu si říct, že jezdím na dovlené opravdu často, a výběr míst je rozmanitý, rozesetý po celém světě. Necítím se ochuzen, že bych toho viděl málo. A bez auta to jde bez sebemenších problémů v 9/10 případů. V té 1/10 (looking at you North America) si auto v destinaci půjčím. Ještě nikdy mě nenapadlo brát si s sebou jídlo nebo kolo.
Myslím že t auto jde ale potom odstavit i klidně někde dál, jak to dělal u nás taťka.
My jsme si na hory auto půjčili v půjčovně.
Tak si to auto prostě půjčíte. V čem je problém?
Trochu si upřesníme čísla – dle ČSÚ bylo v Praze v roce 2023 přibližně 619,6 tisíc domácností (https://csu.gov.cz/pha/prijmy-a-zivotni-podminky-prazskych-domacnosti-2023), z toho v článku uváděných 35% bez jediného auta činí cca 217 tisíc (přidal jste si jich tedy více než 1/2).
A teď otázka na vás i do pléna – kolik z těch 35% (217 tisíc) domácností bez jediného auta (článek to nijak nespecifikuje, tak předpokládám, že vlastního) používá pouze auto firemní i k soukromým účelům?
Hehe, ta představa, že nějaké významné množství lidí má firemní auto k soukromým účelům :). Tipnul bych si, že takových aut bude víc v množině „domácnost už nějaké auto má“
To je klidně možné, ale já se snažím dále rozebrat tu skupinu 35 % „bez aut“. Ne ty, kde už to zjistili, že min. vlastní auto používají.
Ano, např. malé firmy o pár lidech – auto na firmu používají jak pro pracovní účely, tak pro vlastní a soukromé už nemají. Znám takto několik lidí a to ani nebydlím ve městě. Jednoduše to vychází finančně mnohem lépe 😉
Nesmysl je vaše představa o tom, že bez auta se nedá žít. Evidentně tak spousta domácnosti úplně v pohodě funguje i s dětmi. Vlastnictví auta je z velké části o neschopnosti plánovat si své aktivity smysluplně a velké dávce pohodlnosti. Mě by zajímalo jestli jste vy vůbec někdy vezl v noci dítě na pohotovost. Pokud má horečku nebo je mu špatně, tak počkám do druhého dne a zajdem k lékaři. Tak nějak předpokládám, že spousta rozumných lidí má doma k dispozici paralen, nurofen apod. Když je to akutní, tak zavolám sanitku. Asi by se musel stát nějaký úraz nebo tak… Číst vice »
Než tady začnete házet s neschsopností plánovat a s leností, tak zkuste vzít do úvahy, že na Letnou a Vinohrady se všichni nevejdeme.
Člověk ale nemusí žít na Letné nebo na Vinohradech, aby dokázal žít bez auta. A ano, o víkendu to řekněme chce trochu plánování, protože to nejezdí každou chvíli, ale i tak se to v pohodě zvládat dá (i s malým dítětem).
Jistě, zvládnou se dají horší věci, než život bez auta. Za mě osobně – auto výrazně zvyšuje kvalitu života, a to ho používám prakticky jen o víkendu (přes týden jeden den – děti večer na plavání). Ano, šlo by to bez něj. Na plavání bychom nejezdili, k babičce místo 1,5 h autem by to bylo 4 hodiny VHD. Zatím mám čisté svědomí a necítím se jako dementní lenoch.
Myslim, že by zdejší diskuzi dost pomohlo slevit z extrémních postojů (bez auta se nedá existovat & bez auta jde v pohodě ve všech situacích existovat) pŕípadně z nich přestat obviňovat protistranu, i když je nezastává.
Každý rozumný zastánce uudržitelné dopravy pochopí, že při rozhodování 4 h VHD vs 1,5 autem zvolíte druhou možnost a nebude vám to vyčítat. Stejně tak očekávám, že každý rozumný člověk nebude mít potřebu zpochybňovat to, že existuje řada domácností, co většinu času v pohodě zvládají existovat i bez auta. Vždy záleží na konkrétních podmínkách, což bych čekal, že každému dojde.
Nevšiml jsem si, že by kdokoli z diskutujících prosazoval, že bez auta jde v pohodě ve VŠECH situacích existovat.
Takže extrémní postoj je tady jen z opačné strany názorového spektra.
To je úhel pohledu, za mě auto kvalitu života nezvyšuje. Mám několik příkladů, které to tvrzení potvrzují i vyvracejí. Ty potvrzující jste už napsal. Ale mám pár známých, kteří sice auto mají, ale protože bydlí na vsi, tak to mají všude daleko, jízdy autem si musí plánovat, protože to dojíždění i provoz stojí spoustu peněz. Nemůžou si dovolit větší dovolenou, protože půlku výplaty dají za auto. Kolikrát mají i druhou práci, jen aby uživili nenažraný pekáč a neztratili ten společenský status, který je prý dostal na výsluní, protože jsou mobilnější.
Proč zrovna Letná a Vinohrady?
Samozřejmě, že se dá bez auta žít. Ale ať si každej žije jak chce a neztěžuje jiným život co chtějí žít jinak. Nějaké aktivistické představy o nulových možnostech parkování jsou prostě mimo mísu.
To nejsou aktivistické představy o tom jak někomu něco zakázat. To jsou představy o čtvrtích kde budou dobrovolně bydlet lidé co auto nepoužívají vůbec nebo jen výjimečně. Ve světě takové jsou.
Tak neztěžujte svým životním stylem život ostatním. 😉 Vaše představy, že se všude musí dojet autem a zaparkovat, jsou směšné. 😄
Není to tak dávno, co v této zemi většina rodin auto neměla a normálně žili. Byli méně flexibilní v mobilitě, ale zase „nesmysl“ to není.
Lidstvo tisíce let žilo a rozvíjelo se bez aut, tekoucí vody a bezlepkového pečiva, takže by to jistě zvládlo znova. Jenom proste nám tyhle vymoženosti zvyšují kvalitu života.
Jak píšu, byli méně flexibilní, ale žít zvládali furt normálně. Také momentálně žiju bez auta, obdobně mám ve svém okolí dost takových a nepřipadá mi, že bych byl na úrovni pravěku. Uznávám však, že je to hlavně díky tomu, že bydlíme v minimálně krajských městech.
externality z přebujelé IAD ve městech kvalitu života rozhodně NEzvyšují.
Auta ve městech kvalitu života zhoršují, tím se liší od tekoucí vody, bezlepkového pečiva a dalších civilizačních vymožeností. Auto je primárně venkovský dopravní prostředek, tam dává smysl. Ve městě páchá víc škody než užitku.
No pozor, to zvýšení kvality života ale zvýšilo i konkurenci, tedy bez auta v některých případech nebudete kompetitivní.
Že tu iluzi kvalitnějšího života máte vy, neznamená, že to je obecná pravda.
Ostatně můžete se podívat, jak ta vaše „kvalita života“ zkvalitňuje život jiným:
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/obyvatele-cerne-hory-zazivaji-dopravni-peklo-obci-projedou-tisice-aut-denne-93910
Jako za komárů? Prostě na to neměli kačky… Děkujeme nechceme! Pokud někdo ano, pak severní Korea čeká…
Ještě v 90. letech. Nikde neříkám, že by se to mělo vrátit, jenom se trochu vraťme na zem – tvrzení, že bez auta se nedá žít prostě není pravda. Zvyšuje pohodlí a flexibilitu (mimo velká města dost podstatně), ale zcela nezbytné je jen na venkově. Což ostatně dosvědčuje i to, že i v menších městech najdete lidi, co auto nemají.
Takove zpatecnicke mysleni!
V devadesatkach si nasinec delal srandu z JV Asie, jak a na cem tam jezdi…
A hle, tricet let pozdejs je to nas vzor hente ekologicke a prostorove usporne mobility.
A do dalsich desiti let nas JV Asie totalne prevalcuje i ekonomicky, staci mrknout na trendy. Ale fpoho, nas trh neprevalcuji, my, Evropa, jsme regulatorni svetovou jednickou, takze je k nam na trh vubec nepustime.
Většina lidí mluvících o udržitelné dopravě opravdu JV Asii za příklad nedává, nelžete. Příkladem se dává Nizozemsko a Dánsko, občas Japonsko. Ale chápu, to není až tak snadný cíl, jak shodit názorového oponenta…
Nebylo mym zamerem neco podsouvat konkretne vam. Ovsem mluvicim hlavam o udrzitelne doprave, to ano. Vsak JV Asie je v tomto smeru naprosto hodnotova. Dve kola dobre, ctyri kola spatne, vyjma pripadu, kdy jsou ctyri kola tazena pohonem z biomasy a na biomasu. 🙂 Dve kola s pohonem na biomasu tam jsou samozrejme taky rozsirena. Ano, rozumim, v JV Asii se kvuli zavislosti na fosilnich palivech jezdi na motorkach, skutrem a kdejakych splasenych trubkach, takze se jezdi rychlejs, coz uz tolik hodnotove neni. Ale oni k tomu „nizsi rychlosti dojedete drive“ dospeji taky, motorky zahodi a na kola presedlaji. Potencial… Číst vice »
Když člověk nemá po ruce pádný argument, vytáhne Severní Koreu. Velká města v Belgii nebo v Nizozemsku jakoby neexistovala. Zkuste to příště líp, tohle vám nevyšlo.
Tyyyjo, „min flexibilni v mobilite“, to je hezky eufemismus.
A tedka neco ze skutecnych pribehu „mene flexibilni mobility“, aneb kterak cestovala moje matka k prarodicum.
Vzdusnou carou 35 kilaku, autem dnes cca trictvrte hodky. Hromadnou dopravou vic jak 65 kilaku, 4 prestupy (samo vse vysokopodlazni, kocarek a dalsi 4 decka k tomu), jizdni rady jak noty na buben, pak jeste dva kilaky pesky.
Takze ze sobotniho obeda bejvala sobotni skoro-vecere s navratem zpatky domu druhej den v case obeda.
Ale jo. Nebylo to uuuuplne na palicu, byli jen „min flexibilni v mobilite“.
Nerozumím, kde v tom spatřujete rozpor. Takové případy samozřejmě existují, zvlášť na venkově. Ale mluvím o všeobecné úrovni, kdy většina mobility není cestování za příbuznými v takhle specifické relaci.
Vsak nepisu, ze v tom vidim rozpor. Nazyvam to toliko eufemismem, k nemuz uvadim zcela konkretni priklad neceho, k cemu se zrejme brzy vratime. I na ministerstvech se zacina mluvit o fenomenu dopravni chudoby, kterou zacne rada lidi pocitovat po roce 2027 (nejake povidani k tomu mel snad p. Smutny, mj. byvaly mluvci MPO). Byvalo dobrou praxi, aby vedeni statu, ktere lidi do chudoby dovedlo, bylo nalezite nakopano… Namisto toho se vsak bude jasat nad resenim v podobe obecniho sdileneho auta a dotovanych elektrokol pro plebs, aby se aspon ti, kdoz jsou s obci zadobre, mohli nekam dostat, kdyz uz… Číst vice »
Téma dopravní chudoby je samozřejmě relevantní, ale řekl bych, že už poněkud mimoběžné s tématem udržitelnosti v dopravě. Mimo pár největších fanatiků se řeší zpravidla ve městech, kde lze zařídit slušnou veřejnou dopravu případně infrastrukturu pro méně náročné druhy. Každý rozumný člověk chápe, že venkovské a periferní oblasti potřebují specifický přístup.
Ale máte pravdu, ty příklady co uvádíte, jsou bohužel ukázkou toho, že s dostatkem neschopnosti politiků a jejich podřízených můžou vznikat podobné problémy a ty by se samozřejmě měli řešit a neschovávat se za zelenou mobilitu, nepatří pod ní.
Na to pozor. Určitě byli méně flexibilní, ale také obrovská část dnešní dopravy nebyla potřeba, protože obce byly mnohem samostatnější. Obchod byl v každé vesnici, stejně jako hospoda, těch bývalo často i víc. Běžná bývala i školka, první stupeň základky, ve větších vesnicích se našlo i kino nebo dokonce doktor, včetně zubaře. Do města tak stačilo zajet klidně jen jednou týdně a k tomu navíc jezdilo mnohem více spojů. Proto ani na vesnicích nebyly výjimkou rodiny jen s jedním autem, nebo i zcela bez auta. Dnes jsou prakticky všechny služby zrušené, o pracovních příležitostech nemluvě a ještě jezdí méně spojů,… Číst vice »
Ve Švédsku něco takového zkoušeli …možná někdo v diskusi upřesní, ze čtvrti se stalo ghetto (střední třída dala přednost bydlení s parkováním)
V Torontu mají několik ostrovů bez aut a patří k těm nejžádanějším lokalitám ve městě. Tudíž to asi tak jednoduchý nebude.
Tak třeba v New Yorku je podíl domácností bez auta na Manhattanu 76 % ( v Praze 34 %).
I ve vnitřním Londýně (což není Manhattan, žije tam 3,5 milionu lidí) je většina domácností bez auta, to dělají ty tržní ceny za parkování…
V Greater London (což už je periferie) už je to naopak.
Mám podobný sen. Prostě místo, kde se může chodec svobodně pohybovat, něco jako dolní část Václaváku nebo Ostrožná ulice v Opavě, aniž by musel uhýbat autům. Ale ve větším měřítku.
Velmi zajímavé, pro územní plánování je potřeba ještě rozlišit ta parkoviště na volně přístupná a soukromá, resp. s omezeným režimem.
Potom srovnání čtvrti s odlišnou zastavbou je zavádějící a vlastně nic neříkající. Co třeba srovnání kú Chodov a Háje, oboje Jižní město, stejné sídliště a Háje mají polovinu parkování na obyvatele (asi jako Žižkov nebo Vinohrady) , přesto nejsou ceneny výše než Chodov. Co by autor řekl k tomu?
Vliv dostupnosti parkování nemá na cenu nemovitostí vliv. Třeba na Letné je obří nedostatek parkování a ceny nemovitostí jsou hodně nadprůměrné, až přemrštěné.
Možnosti parkování samozřejmě vliv na cenu mají, ale není to vliv ani jediný, ani rozhodující, takže se těžko ukazuje na jednoduchých příkladech, jak se snaží pan architekt. Touhle úvahou se sám dost devalvuje.
Letná, Vinohrady, Karlín… Kvete investiční poptávka (a snad ani raději nebudu uvádět, jaké cizojazyčné mafie tyto realitní kšefty jedou ve velkém v jedné z uvedených oblastí). A pronajímá se pak odpovídající klientele. České rodinky s potřebou rodinného auta to opravdu moc nejsou. V Praze vnikají bilingvní oblasti, všimli jste si?
Podíváme-li se pro změnu na Stodůlky – otázka, dá se zaparkovat?, je mezi prvními. A vliv na cenu podstatný (oblast, kde je problém a kde není problém, se do ceny promítá).
Dokážete odhadnout cenu nemovitostí na Letné, pokud by tam bylo dost parkování?
Byly by ty dnes přemrštěné ceny výšší, stejné jako dnes, nebo nižší?
Jakkoliv mám názor, že ve městech je zbytečně moc IAD, tak pozor na takové falešné závěry porovnáním dvou z kontextu vytržených údajů.
Když se dívám na tabulku dle katastrů, tak je poněkud zavádějící. Třebonice, Malá Chuchle, Ruzyně… jsou ovlivněny velkými parkovacími komplexy (OC Zličín, PRG, Hornbach?), přičemž tato parkoviště se moc jako veřejná počítat nedají.
Dřív, hlavně na tom Zličíně tyto parkoviště sloužily jako neoficiální P+R. Pak majitelé těchto parkovišť zavedli zdarma 3 hodiny, někde pouze 1 hodinu, tak lidi, kteří tam dřív parkovali logicky raději jedou dál směrem do centra. A neschopné městské části se už několik let nejsou schopní se s nimi domluvit na nějakém pro všechny tři strany výhodném řešení.
Co by mělo provozovatele obchodních center motivovat? Logicky chtějí zákazníka, který zaparkuje a jde tam utrácet, ne toho, kdo jen zabere místa. Zákazník, který chce utrácet, pojede tam, kde ví, že v pohodě zaparkuje a nebude muset kroužit a dlouze hledat nějaký volný flek. Od půlky listopadu bude narváno takovými i přes den, nejen o víkendech, jako by ta drahota snad ani nebyla. Umožnit nedalekým sídlišťanům parkování v čase 21-7 mi zas přijde jako utopie při takové časové „nabídce“. Změna parkovací politiky obchodních center samozřejmě způsobila, že nárazníkovou zónou se stalo právě to nedaleké sídliště a na situaci ze strany… Číst vice »
Motivovat mohou daně.
Pro všechny výhodné třístranné řešení neexistuje. Dojíždějící pro okrajové čtvrti nejsou přínos.
Ta statistika by byla potřeba trochu víc rozlišit, aby byla užitečná. Ono i odhadovat počet parkovacích míst z plochy parkování není úplně správně. Nebere to třeba v potaz, že část té plochy není pro parkování, ale funguje jako cesta k parkovacímu místu.
Takhle je to určitě zajímavá informace, ale nevím moc, co si z toho odnést.
přesně! co když těch míst je třeba 1 017 459? Počítat takovou odhadní metodou a psát to tak přesně. Si říkám, zda to vlastně neměl napsat na dvě desetinná místa 😀
Zavádějící není, ale jinak zaměřená, než předpokládáte. Není zaměřená na „rezidentské“ parkování, ale parkování obecně ve veřejném prostoru. Proto jsou tam i ta parkoviště i obchodních domů na krajích města, která veřejný prostor prostě taky zabírají.