Praha má 1 017 457 parkovacích míst, spočítal architekt. O moc více jich už nevznikne
Parkovací místa v Praze. Zdroj: Peter Bednár, JCA
Podívejte se na srovnání jednotlivých čtvrtí podle dostupnosti parkování na počet obyvatel.
A pořád je jim to málo. Rodina péče nevyhnutelně nutně potřebuje minimálně tři auta, ať už bydlí v Praze nebo mimo ni. Říkal jsem, že jsou nenažraní. 😄
Já nejsem odborníkem na tuto problematiku, takže se případně předem omlouvám.
Chápu, že chceme vědět, kolik máme v Praze park. míst. Nicméně je to jen pro info. Přebytek míst v Malé Chuchli má podle mě zcela nulovou návaznost na počet míst v Holešovicích nebo Letňanech.
Podle počtu míst v Třebonicích také odhaduji, že je započítána nákupní zóna u IKEA „na Zličíně“. Tam taky asii nikdo nebude parkovat. Takže mi nějak uniká, k čemu to číslo vlastně je. Děkuji za případné vysvětlení.
Orientační vyčíslení jedné z externalit IAD.
Takhle agregované je to číslo k ničemu, ale informace, že v Malé Chuchli je stání přebytek už nějakou hodnotu má.
„Z celkového počtu parkovacích stání je odhadem 28 procent v modrých zónách. Parkujícím jsou tak k dispozici velmi levně či úplně zadarmo.“ Ta už tohle je konečná. Jednak v ročenkách TSK jsou ty počty stání v zónách uvedeny zcela přesně, takže min v Praze 1-10 není co odhadovat a stačí umět číst a počítat. Jednak v zónách jsou ta parkovací stání velmi levně k dispozici pouze a jen rezidentům v „jejich“ MČ. Pro všechny ostatní zadarmo po většinu doby nejsou ani smykem, a ve většině případů ani ne velmi levně. Plus v modrých je poměrně striktně vymezena max doba stání.… Číst vice »
Jo jo. “Kolik potřebujete, aby to vyšlo?”
To jsou fakt hausnumera pomotaná dohromady. Počet obyvatel je reálně vyšší než oficiální čísla o tisíce lidí a soukromá parkovací stání je samozřejmě nutné brát taky do úvahy
To by mohl být zlatý důl…. aha, ono to je v Praze….
Jestli v tom jsou započtena i všechna vyhrazená stání, tak snížit zhruba o 20%…
A Vaše analýza se opírá o jaké výzkumy a studie? Sem s nimi.
Už to fakt dejme tržní a pojďme řešit důležitější věci. Donekonečna tady budou politici lhát o tom, že lze uspokojit poptávku nabídkou „zdarma“ a voliči jim to budou slepě věřit, protože tomu zkrátka chtějí věřit. Obdobná situace jako s důchody. Všichni vědí, že to prostě matematicky nevychází, ale nikdo to nechce přiznat. A populisti Vám slíbí, že to zařídí.
Pak je na místě otázka , proč by neměla být tržní i veřejná doprava ?
Sice je to jiná debata, ale budiž, nejsem nijak výrazně proti, cena dopravy celkově zjevně neodpovídá realitě, takže klidně. Nicméně ten hlavní argument u parkování vidím v tom, že tam ty dumpingové ceny způsobují značné neefektivity – odstavíte si auto na libovolně dlouhou dobu, protože proč ne, když to za vás platí někdo jiný. To jsou prostě úplné základy ekonomie – máte-li nějaké nedostatkové zboží (představte si třeba diamanty), tak rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou nastolíte skrze cenu. Pokud byste diamanty rozdával v podstatě zadarmo – tak po nich zvýšíte poptávku a lidé si s nimi budou házet kuličky. Zkrátka… Číst vice »
Ok jak byste ty negativní externality vyčíslil? Např. nákaza infekční chorobou, je to negativní externalita VHD ?
A pokud existují negativní externality, tak rovněž tak existují zřejmě i pozitivní , ty by pak měly být také započteny?
A pokud má být tržní cena za „zábor“ pozemků dopravou v klidu…proč by měly existovat jakékoli veřejné plochy přístupné/užívané za netržní ceny?
Přečetl jste si aspoň to co jsem napsal? Nebo si vyzobáváte to, na co chcete odpovídat? Říkám, ten zásadní argument z mého pohledu zní, že dumpingová cena parkování sama o sobě způsobuje jeho nedostatek (tržní principy). O externalitách tady můžeme diskutovat, ale je to už myslím trochu jiná debata.
Teď je otázka jestli to je dumpingová cena? Zvlášť ve chvíli, kdy to místo město prodává několikrát a za velmi různé ceny. Když na tom místě zastaví podnikatel za 36000 rok, či osobně já za 60kč/h což v tu chvíli je více jak půl milionu za rok a nebo teda rezident za 1200.
Tak zjevně to je dumpingová cena, když neexistuje rovnováha mezi nabídkou a poptávkou. To je to, co píši výše. To jsou fakt základy ekonomie. Nejlepší důkaz toho, že ta cena je dumpingová je převis poptávky nad nabídkou. + k tomu připočtěte nedodržování pravidel, což tomu samozřejmě nepomáhá.
Převis poptávky nad nabídkou existuje v řadě případů, to nemusí být důkaz dumpingu, třeba bydlení v Praze. Má snad bydlení v Praze dumpingové ceny?
No vidíte a co se děje s cenami nemovitostí? Rostou…jakožto reakce na nerovnováhu na trhu. A porostou do té doby, dokud nedojde k ochlazení poptávky.
„zákon nabídky = rostoucí cenou roste nabídka zákon poptávky = s rostoucí cenou klesá poptávka“ „Nedostatek – Při něm poptávané množství převyšuje nabízené množství. Nedostatek vzniká, když je cena nižší než rovnovážná cena. Nedostatek vyvolává na trhu takové jevy, jako jsou fronty nebo pořadníky. Na to reagují výrobci zvyšováním ceny.“ Jako fakt si říkám, napadlo by Vás zpochybňovat tržní principy někde jinde, než u parkování? Napadlo by Vás řešit nedostatek másla snížením jeho ceny? A děje se to tak v naší společnosti? Nebo když je něčeho nedostatek, tak cena toho jde nahoru a tím klesá poptávka až do bodu, kdy… Číst vice »
Tak města či stát máslo nevyrábí… Holt si musíte zvyknout na to, že parkování je vnímáno veřejností jako veřejná služba a tak se k tomu volení politici chovají. Jedinou skupinou u které můžeme říct, že je v Praze parkování levné jsou rezidenti a to pouze ve své čtvrti a naštvat si jako politik voliče holt nikdo nechce. Nebo tedy můžete kandidovat s programem, že výrazně zdražíte parkování rezidentům a pak se uvidí. Vzhledem k tomu, že s tím neuspěl ani Jenda na sedmičce v referendu, tak nevím nevím.
Přesně tak. Já sice parkuji na svém, ale parkovací místo považuji za stejnou součást infrastruktury jako třeba odbočovací pruh, chodník nebo nádraží. A nevidím na tom vůbec nic špatného nebo nelogického. Doprava slouží k tomu, aby se něco někam dopravilo. A protože to jde bez zastavení těžko, nutně z toho plyne, že i doprava v klidu je součástí dopravy jako celku. Není to žádná její nepodstatná nadstavba ani ekonomický statek. Jedno bez druhého zkrátka nedává smysl.
Jojo, mají špatně napsané pětiletky. Člověk by si myslel, že ta doba už skončila, ale zjevně ne. A jinak já jsem s tím asi smířený, stejně jako s tím, že Babiš vyhraje příští volby mj kvůli tomu, že slíbí důchodcům vyšší důchody. Všichni víme, že úplně nejsou z čeho zaplatit, ale lid to žádá. A s parkováním je to zkrátka to stejné.
Tak zrovna to parkování z čeho zaplatit máme. Už máme dokonce číslo za ZPS rok 2023 a to jest, že Praha vydělala cca 800 milionu čistého…
Jinak zjevně jste to nepochopil. „Nedostatek – Při něm poptávané množství převyšuje nabízené množství. Nedostatek vzniká, když je cena nižší než rovnovážná cena. Nedostatek vyvolává na trhu takové jevy, jako jsou fronty nebo pořadníky. Na to reagují výrobci zvyšováním ceny.“ Ten nedostatek je způsoben právě tím, že ta cena je nízká, tudíž nemotivuje další hráče ke vstupu na trh. Proto se v čr staví minimální množství parkování soukromými investory, proto se developeři snaží minimalizovat parkování ve svých projektech a proto majitelé bytů často nekupují parkování ve svých bytovkách, protože prostě spoléhají na to, že jim to doručí veřejný sektor a… Číst vice »
Protože veřejná doprava poskytuje veřejnou službu s velkým užitkem pro veřejnost, je udržitelná, ekologická, pro dopravu daného počtu lidí potřebuje nesrovnatelně méně místa než IAD? Zatímco parkování podporuje brutálně neefektivní využití veřejného prostoru?
Pokud se někdo chce přepravovat individuálně, klidně. Ale ať si platí individuální plné ceny.
Se započítáním míst, kde se parkuje nelegálně, je to potom 1 349 814.
Velmi by mne zajímala přesná metodika výpočtu plochy k parkování – co bylo označeno a započítáno jako parkovací stání, a co ne. Minimálně u dvou katastrů je to prakticky nemožné získat taková čísla (vzato z poměru počtu stání vůči obyvatelům a ty rozdíly jsou blíž řádu než nějakým procentuálním odchylkám) a dost mi to zpochybňuje systémově čísla u dalších a tím je pro mne celá studie bohužel zcela nevěrohodná a náchylná nejen k politickému zneužití. Za mne je tohle (zatím) strašný aktivistický výkřik do tmy, byť trendy v chování a korelace jsou asi popsány vesměs odpovídajícím způsobem. Už jen počítání… Číst vice »
Jediná myšlenka, kterou si musíme uvědomit ohledně parkování:
Buď někde může být parkoviště, aby tam všichni mohli dojet, nebo na stejné ploše bude 5patrový barák s byty a budou to ti lidi mít do stejné destinace 5 minut.
Bude to levnější pro lidi i pro město a ohleduplnější pro ostatní obyvatele. Co si vyberete?
Tato myšlenka má zásadní nedostatek – jak byste popsal místo, odlud není potřeba nikam dojet? 🙂
Takove misto se nazyva domovem duchodcu.
Akorat tam zas jezdi personal.
Pod podmínkou, že ten domov důchodců má vlastní krematorium a rozptylovou loučku. V opačném případě i z něj jednou musíte odjet.
Falešné dilema vyřešitelné podzemními parkovišti či parkovacími domy.
Skladovat tunu oceli na ulici na 12.5metrech čtverečních je brutálně neefektivní využití prostoru.
Budovat podzemní parkoviště kvůli tuně oceli je brutálně neefektivní vynaložení peněz.
Internát. Ráno jsem vstával v 4. patře, učil se v 5., na oběd jsem chodil do přízemí a za holkama do 3. A dojížděl vlakem. Pracovat bych mohl v 1. patře jako ředitel, nebo v 2. jako učitel.
Takové samozřejmě není. Ale nejčastější cesty jsou mezi body práce-obchod-domov. Když bude domov blízko práce (a obchod taky, ty jsou všude), odpadne třeba 90% všech cest.
Tak tak, nejefekivnější doprava je žádná doprava.
Ta poslední část je hezká, ale selže vám u průměrného Čecha – tomu by stačilo, aby byl jen jeden barák – ten jeho, a všude jinde potřebuje parkoviště pro svoje auto. Přemýšlení o ostatních je nad rámec.
Kdežto průměrný Němec, Američan nebo Ital by jistě barák (svůj) a dostupnost parkování nechtěl, že ? :))
Jako ze byste mel k tem mega kancelarskym komplexum v centru Prahy pridruzenou bytovou vystavbu pro zamestnance a firma by tak umoznovala svym zamestnancum bydlet v dochazkove vzdalenosti, treba na Vaclavaku?
To by neslo, podnikove byty prece vznikaly za minule totality, neco takoveho nema v liberalne demokratickem zrizeni misto.
Dneska jsme pokrokovejsi, takze bydlet hezky na druhe strane Prahy a hybajte dojizdet na kole, at se taky trosku hejbete a usetrite za posilovnu, holoto.
To je falesny dilema. Muze tam stat 15patrovej barak s nekolika patrama podzemniho parkoviste.
Jasne, muzou tam byt aji hodinky s vodotryskem. Realita je takova, ze podzemni parkoviste, ne tak jeste patrovy, je hodne drahej spas. Jo, ve FR byl kancl, 18 pater nad zem, 6 parkovacich pater pod zem. Ale jenom vjezd/vyjezd z parkplatzu trval faaaaakt dlouho. Jo, je to hezky, na ulici krasne uklizeno, ale pro uzivatele to ztraci prakticnost kvuli rezii navic (a silene cene). Ostatne clovek to kolikrat vidi i na dedine, nekdo ma garaz, nebo vrata na pozemek, ale radsi parkuje venku pred branou, protoze vyjede rychlejs. Vlastne nejlip mit plotek trosku „vykouslej“, ve vyklenku pristresek (bez dveri/brany), na… Číst vice »
No spíš je zarážející, že to pan Bednár musí takhle dopočítávat. Tedy že Praha sama asi neví, kolik má kde míst, takže jak s nimi pak může koncepčně nákladat a dělat nějaká informovaná podložená opatření?
Jinak Peter Bednár je fajn, má na spoustu urbanistických témat kritický, ale střízlivý pohled.
Tak třeba Praha velmi dobře ví kolik má stání v ZPS ke konci loňského roku jich bylo cca 175 000 dle pana architekta jich je 285 000 toť asi ke kvalitě jeho výpočtů…
Praha je bohaté město, když může na každého obyvatele města rezervovat 9 metrů čtverečních vyasfaltovaného prostoru.
Jen pro srovnání: cena stavebního pozemku je běžně 10-20 tisíc Kč za m^2. Pronájem často 20-50Kč za m^2 za měsíc (strašně záleží na pozemku a lokalitě).
Jak píšu, Praha je hodně bohaté město.
nenapadlo vas, ze praha to dela proto, ze to chteji jeji obyvatele? (krom par kriklounu, kterych je deset a pul, ale co ovsji se, jako by zastupovali 90% obcanu)?
nemluve o tom, dovedete si predstavit ten krik, kdyby se ta plocha, co je nyni parkoviste, zacal nejaky developer zastavovat?
A nenapadlo vás, že ti obyvatelé se chovají sobecky a NIMBYsticky, každý jeden vedle druhého? A že město jen reaguje populisticky na takové nálady?
To je stejný s dálnicemi, VRT nebo trvalým úložištěm radioaktivního materiálu. Každý chce dálnici, vlaky nebo svítit, ale nikdo to nechce mít za rohem. Každý (v Praze ale nejen tam) chce všude pohodlně dojet autem a zaparkovat, ale nikdo nechce za to platit ani mít na své ulici obří lány zaparkovaných „cizáckých“ aut (sám ale chce parkovat kdekoliv jinde).
Mno a kolik by stál stavební pozemek, na kterém by nebylo možno zaparkovat? (Ať už na terénu, nebo podzemní/nadzemní stání)
Lidé prostě chtějí mít možnost zaparkovat, chtějí = preferují individuální mobilitu … bylo by zajímavé zjistit, kolik lidí pouxžívá VHD jen proto, že zaparkovat nemohou?
Vzhledem k tomu, že naprostá většina developerů se snaží parkování minimalizovat (tzn. nezabezpečí ani jedno stání na byt), tak to zjevně na tržní ceny parcel moc vliv nemá. Respektive klasická developerská poučka zní – lokalita, lokalita, lokalita. O možnosti parkování se tam nic neříká.
Jaká by asi byla tržní cena bytu, kde by v podmínkách stálo, že za žádných okolností nezaparkujete?
Podívejte se na reality – byty se normálně prodávají bez parkovacích stání – těží z toho, že jim to socialisticky zařídí město. A jako – třeba v brněnském centru zaparkuje fakt málokdo a mrkněte, jestli se to nějak negativně projevuje na cenách bytů. Prostě neexistuje kauzalita mezi dostupností parkování a cenou nemovitostí, leda tak opačná. Čím více centru jste (hustější výstavba a tudíž méně parkování), tím cena nemovitostí spíše stoupá.
A ty desetimegové byty v centru Brna bez parkovacího stání si kupuje kdo? Lidi bez auta? Nebo s autem, a spoléhají na to, že se pak někde upíchnou?
Na to jste se ale neptal. Jestli se Vám nezdají tržní mechanismy, tak můžete jít a zvonit klíčema proti kapitalismu.
Ptám se na to já a vážně mě to zajímá.
Ptal jste se „Jaká by asi byla tržní cena bytu, kde by v podmínkách stálo, že za žádných okolností nezaparkujete?“ A já vám říkám, že taková situace už dneska de facto existuje a na tu tržní cenu to zjevně žádný negativní vliv nemá.
A to, že v různých lokalitách stojí byty různě – to je zkrátka věc trhu, na kterém je naše společnost založená.
Taková situace neexistuje.
Ta vase uvaha s hustejsi zastavbou = vyssi cenou je nejaka divna.
To by se v sumavskych ospalych dirach rozdavaly baraky za par susnu a pozemky snad za pul darma.
Akorat, ze tomu tak uplne neni, protoze kdo ma sousedy v rozumne vzdalenosti (aspon tech 300 metru daleko), ten nema sebemensi duvod cokoliv takoveho do prodeje vubec davat, zeano… A kdyz uz teda nekdo neco prodava, cena odpovida temer nulove nabidce (150 metru stara chalupa, 4000 metru pozemek, cena pres 15M Kc).
Proto píšu lokalita, lokalita, lokalita. Ano, tak jednoduché to samozřejmě není (vzdálenost k centru), jen říkám, že kauzalita – čím lepší dostupnost parkování, tím vyšší cena pozemku – je úplný nesmysl. Zpravidla to funguje spíše opačně, byť existují výjimky, jak píšete.
Developeři se chovají tržně= místa reálně ubudou v okolní zástavbě …
Stejně jako všichni ostatní – proč bych si kupoval parkování, když mi ho dá město zdarma. A pak se divíme, že je parkování nedostatek.
Akurát to má jednu chybu: Parkovanie si nekúpim na nete a nenechám doviezť do Alzaboxu. Tzn. buď je možnosť nejaké kúpiť tam, kde potrebujem, alebo mám smolu. Parkovanie potrebujem tam, kde bývam. Parkovanie 10 minút pešo od domu stráca zmysel, keď mám auto na to, aby som ním jazdil dlhšie trasy a väčšinou s väčším nákladom. Teda, aspoň na to naloženie a vyloženie potrebujem zastať čo najbližšie, potom auto môžem upratať niekam ďalej.
Nerozumím, co tím chcete říct. V momentě, kdy nebudeme spoléhat na to, že nám parkování někdo vyčaruje a zabezpečí, tak bychom to brali v potaz už při pořizování bydlení. Chci parkovat? Oukej, stojí to tolik a tolik – vyplatí se mi to?
Nejde o *možnost* zaparkovat (navíc, na svém pozemku ať si parkuje každý jak chce). Jde o tu *míru* (veřejných ploch vyhrazených pro odstavení prostředků pro IAD).
No pozemek bez možnosti zaparkovat by asi 10-20tis kč nestál, a to ano i bez možnosti zaparkovat veřejně
A nestál by možná víc než 20kč/m2, pokud by byl v místě, kde nejde využít žádná veřejná zařízení nebo služby 🙂
Proc srovnavate parkoviste ausgerechnet s pozemkem stavebnim?
Neni kazdej tak cimprlich, aby potreboval asfalt a cervenej koberec. Neco z kategorie „rumiste / ostatni plocha“ leckomu postaci.
Alespon to usuzuji dle ruzne aut luftaku z Prahe stojicich ruzne po skarpach, po vjezdech do luk a lesu, po manipulacnich plochach k nakladce dreva, nebo – vcerejsi hit – v pravotocive zatacce na silnici prvni tridy, protoze „hele mamo, jakej tu roste velkej hrib! honem vyskoc a seber ho“. Takovy silenstvi tu snad nebylo ani pres prazdniny.
Máte pravdu, takové srovnání je nefér. Stavební pozemek je jen parcela, pole, jinak nic. Parkoviště rovná se stavební pozemek s již postavenou komunikací.
Ale zase nepotrebuje siete.
Parkoviste nepotrebuje odkanalizovat a osvitit?
Pan architekt velice zjednodušuje, cena nemovitosti někde v centru bude zvedána třeba i tím, že ji lze lépe krátkodobě pronajmout. Pro dlouhodobé bydlení budou klidně lepší Stodůlky než Žižkov, kde z bytu nemusíte vidět oblohu, na ulici kličkujete mezi výkaly, feťáky a elektrokoloběžkami, a vhd znamená narvat se do tramvaje jak z povídky od Šimka a Grossmanna
Já sním o čtvrti kompletně bez aut. Nula parkovacích míst pro občany. Tím neříkám, že by tam nemohla zajet sanitka nebo na půl hodiny zásobovací dodávka. Bohužel, i kdyby se na to našlo dost zájemců a kapitálu, za současné legislativy by to ani nebylo možné povolit postavit.
Jak to myslíte? jako že by lidi neměli auta? Už jste vezl třeba někdy v noci dítě na pohotovost? Nebo jak jezdíte na dovolenou, víkendy atd.? Umím si představit single hipstera co si všechno alibisticky nechá dovézt kurýrem a sedí doma u počítače, ale jinak je to nesmysl :-))
Kdybyste si ten článek přečetl pořádně, např. se dozvíte, že třetina pražských domácností žádné auto nemá. A nezdá se, že by nezvládali fungovat či hromadně umírali, protože se nedostanou na pohotovost. Koneckonců i na tu pohotovost se dá dojet MHD (a Praha má slušnou i noční dopravu), pokud to není urgentní případ (ale pak většinou voláte sanitku). Nebo si prostě třikrát do roka zavolám taxíka. Jen zbytečně dramatizujete okrajové situace. A když žiju v rozumně navržené čtvrti (ne na sídlišti), nemusím si všechno vozit kurýrem, protože 3/4 věcí vyřídím pěsky. Na oběd zajdu do restarace přes ulici, na nákup do… Číst vice »
(Co libcha navrhuje, je v zásadě jen lidi bez auta (který už jsou teď města plná) zkoncentrovat na jednom místě, kde je nebudou tolik obtěžovat auta jiných lidí. Což zní jako win-win pro obě strany.)
To, že si to neumíte představit, ještě vůbec nic neznamená. V Praze se úplně v pohodě dá dojet taxíkem (jeli jsme tak i do/z porodnice), v akutních případech samozřejmě IZS.
Na dovolenou létáme nebo jezdíme vlakem, úplně v klidu.
Ve velkých městech se naprosto v pohodě dá bez auta existovat a ostatně těch 350 tisíc pražských domácností bez auta to krásně dokazuje.
Jasně, určitě s Vámi částečně souhlasím, dá se bez auta fungovat. Jak bych ale vlakem sbalil rodinu a jel na týden na dovolenou třeba na hory vč. jídla, kol atd. tedy nevím..:-) Ve dvou si zaletět třeba do Barcelony s kufříky samozřejmě chápu.
Kola se ve vlaku běžně přepravují, sám jsem s nimi a rodinou jel jen za letošek do Dánska a do Belgie.
Jídlo není třeba vozit z místa bydliště. Obchod je na každé vesnici.
Co tam máte dál?
Obchod je na každé vesnici. Aha, asi jsem ho tedy já i všichni ostatní na vlastní půdě opakovaně přehlédli😃
Je to jen o nastavení mysli. Troufnu si říct, že jezdím na dovlené opravdu často, a výběr míst je rozmanitý, rozesetý po celém světě. Necítím se ochuzen, že bych toho viděl málo. A bez auta to jde bez sebemenších problémů v 9/10 případů. V té 1/10 (looking at you North America) si auto v destinaci půjčím. Ještě nikdy mě nenapadlo brát si s sebou jídlo nebo kolo.
Myslím že t auto jde ale potom odstavit i klidně někde dál, jak to dělal u nás taťka.
Trochu si upřesníme čísla – dle ČSÚ bylo v Praze v roce 2023 přibližně 619,6 tisíc domácností (https://csu.gov.cz/pha/prijmy-a-zivotni-podminky-prazskych-domacnosti-2023), z toho v článku uváděných 35% bez jediného auta činí cca 217 tisíc (přidal jste si jich tedy více než 1/2).
A teď otázka na vás i do pléna – kolik z těch 35% (217 tisíc) domácností bez jediného auta (článek to nijak nespecifikuje, tak předpokládám, že vlastního) používá pouze auto firemní i k soukromým účelům?
Nesmysl je vaše představa o tom, že bez auta se nedá žít. Evidentně tak spousta domácnosti úplně v pohodě funguje i s dětmi. Vlastnictví auta je z velké části o neschopnosti plánovat si své aktivity smysluplně a velké dávce pohodlnosti. Mě by zajímalo jestli jste vy vůbec někdy vezl v noci dítě na pohotovost. Pokud má horečku nebo je mu špatně, tak počkám do druhého dne a zajdem k lékaři. Tak nějak předpokládám, že spousta rozumných lidí má doma k dispozici paralen, nurofen apod. Když je to akutní, tak zavolám sanitku. Asi by se musel stát nějaký úraz nebo tak… Číst vice »
Než tady začnete házet s neschsopností plánovat a s leností, tak zkuste vzít do úvahy, že na Letnou a Vinohrady se všichni nevejdeme.
Člověk ale nemusí žít na Letné nebo na Vinohradech, aby dokázal žít bez auta. A ano, o víkendu to řekněme chce trochu plánování, protože to nejezdí každou chvíli, ale i tak se to v pohodě zvládat dá (i s malým dítětem).
Jistě, zvládnou se dají horší věci, než život bez auta. Za mě osobně – auto výrazně zvyšuje kvalitu života, a to ho používám prakticky jen o víkendu (přes týden jeden den – děti večer na plavání). Ano, šlo by to bez něj. Na plavání bychom nejezdili, k babičce místo 1,5 h autem by to bylo 4 hodiny VHD. Zatím mám čisté svědomí a necítím se jako dementní lenoch.
Myslim, že by zdejší diskuzi dost pomohlo slevit z extrémních postojů (bez auta se nedá existovat & bez auta jde v pohodě ve všech situacích existovat) pŕípadně z nich přestat obviňovat protistranu, i když je nezastává.
Každý rozumný zastánce uudržitelné dopravy pochopí, že při rozhodování 4 h VHD vs 1,5 autem zvolíte druhou možnost a nebude vám to vyčítat. Stejně tak očekávám, že každý rozumný člověk nebude mít potřebu zpochybňovat to, že existuje řada domácností, co většinu času v pohodě zvládají existovat i bez auta. Vždy záleží na konkrétních podmínkách, což bych čekal, že každému dojde.
Samozřejmě, že se dá bez auta žít. Ale ať si každej žije jak chce a neztěžuje jiným život co chtějí žít jinak. Nějaké aktivistické představy o nulových možnostech parkování jsou prostě mimo mísu.
To nejsou aktivistické představy o tom jak někomu něco zakázat. To jsou představy o čtvrtích kde budou dobrovolně bydlet lidé co auto nepoužívají vůbec nebo jen výjimečně. Ve světě takové jsou.
Tak neztěžujte svým životním stylem život ostatním. 😉 Vaše představy, že se všude musí dojet autem a zaparkovat, jsou směšné. 😄
Není to tak dávno, co v této zemi většina rodin auto neměla a normálně žili. Byli méně flexibilní v mobilitě, ale zase „nesmysl“ to není.
Lidstvo tisíce let žilo a rozvíjelo se bez aut, tekoucí vody a bezlepkového pečiva, takže by to jistě zvládlo znova. Jenom proste nám tyhle vymoženosti zvyšují kvalitu života.
Jak píšu, byli méně flexibilní, ale žít zvládali furt normálně. Také momentálně žiju bez auta, obdobně mám ve svém okolí dost takových a nepřipadá mi, že bych byl na úrovni pravěku. Uznávám však, že je to hlavně díky tomu, že bydlíme v minimálně krajských městech.
externality z přebujelé IAD ve městech kvalitu života rozhodně NEzvyšují.
Auta ve městech kvalitu života zhoršují, tím se liší od tekoucí vody, bezlepkového pečiva a dalších civilizačních vymožeností. Auto je primárně venkovský dopravní prostředek, tam dává smysl. Ve městě páchá víc škody než užitku.
No pozor, to zvýšení kvality života ale zvýšilo i konkurenci, tedy bez auta v některých případech nebudete kompetitivní.
Jako za komárů? Prostě na to neměli kačky… Děkujeme nechceme! Pokud někdo ano, pak severní Korea čeká…
Ještě v 90. letech. Nikde neříkám, že by se to mělo vrátit, jenom se trochu vraťme na zem – tvrzení, že bez auta se nedá žít prostě není pravda. Zvyšuje pohodlí a flexibilitu (mimo velká města dost podstatně), ale zcela nezbytné je jen na venkově. Což ostatně dosvědčuje i to, že i v menších městech najdete lidi, co auto nemají.
Takove zpatecnicke mysleni!
V devadesatkach si nasinec delal srandu z JV Asie, jak a na cem tam jezdi…
A hle, tricet let pozdejs je to nas vzor hente ekologicke a prostorove usporne mobility.
A do dalsich desiti let nas JV Asie totalne prevalcuje i ekonomicky, staci mrknout na trendy. Ale fpoho, nas trh neprevalcuji, my, Evropa, jsme regulatorni svetovou jednickou, takze je k nam na trh vubec nepustime.
Většina lidí mluvících o udržitelné dopravě opravdu JV Asii za příklad nedává, nelžete. Příkladem se dává Nizozemsko a Dánsko, občas Japonsko. Ale chápu, to není až tak snadný cíl, jak shodit názorového oponenta…
Nebylo mym zamerem neco podsouvat konkretne vam. Ovsem mluvicim hlavam o udrzitelne doprave, to ano. Vsak JV Asie je v tomto smeru naprosto hodnotova. Dve kola dobre, ctyri kola spatne, vyjma pripadu, kdy jsou ctyri kola tazena pohonem z biomasy a na biomasu. 🙂 Dve kola s pohonem na biomasu tam jsou samozrejme taky rozsirena. Ano, rozumim, v JV Asii se kvuli zavislosti na fosilnich palivech jezdi na motorkach, skutrem a kdejakych splasenych trubkach, takze se jezdi rychlejs, coz uz tolik hodnotove neni. Ale oni k tomu „nizsi rychlosti dojedete drive“ dospeji taky, motorky zahodi a na kola presedlaji. Potencial… Číst vice »
Tyyyjo, „min flexibilni v mobilite“, to je hezky eufemismus.
A tedka neco ze skutecnych pribehu „mene flexibilni mobility“, aneb kterak cestovala moje matka k prarodicum.
Vzdusnou carou 35 kilaku, autem dnes cca trictvrte hodky. Hromadnou dopravou vic jak 65 kilaku, 4 prestupy (samo vse vysokopodlazni, kocarek a dalsi 4 decka k tomu), jizdni rady jak noty na buben, pak jeste dva kilaky pesky.
Takze ze sobotniho obeda bejvala sobotni skoro-vecere s navratem zpatky domu druhej den v case obeda.
Ale jo. Nebylo to uuuuplne na palicu, byli jen „min flexibilni v mobilite“.
Nerozumím, kde v tom spatřujete rozpor. Takové případy samozřejmě existují, zvlášť na venkově. Ale mluvím o všeobecné úrovni, kdy většina mobility není cestování za příbuznými v takhle specifické relaci.
Vsak nepisu, ze v tom vidim rozpor. Nazyvam to toliko eufemismem, k nemuz uvadim zcela konkretni priklad neceho, k cemu se zrejme brzy vratime. I na ministerstvech se zacina mluvit o fenomenu dopravni chudoby, kterou zacne rada lidi pocitovat po roce 2027 (nejake povidani k tomu mel snad p. Smutny, mj. byvaly mluvci MPO). Byvalo dobrou praxi, aby vedeni statu, ktere lidi do chudoby dovedlo, bylo nalezite nakopano… Namisto toho se vsak bude jasat nad resenim v podobe obecniho sdileneho auta a dotovanych elektrokol pro plebs, aby se aspon ti, kdoz jsou s obci zadobre, mohli nekam dostat, kdyz uz… Číst vice »
Téma dopravní chudoby je samozřejmě relevantní, ale řekl bych, že už poněkud mimoběžné s tématem udržitelnosti v dopravě. Mimo pár největších fanatiků se řeší zpravidla ve městech, kde lze zařídit slušnou veřejnou dopravu případně infrastrukturu pro méně náročné druhy. Každý rozumný člověk chápe, že venkovské a periferní oblasti potřebují specifický přístup.
Ale máte pravdu, ty příklady co uvádíte, jsou bohužel ukázkou toho, že s dostatkem neschopnosti politiků a jejich podřízených můžou vznikat podobné problémy a ty by se samozřejmě měli řešit a neschovávat se za zelenou mobilitu, nepatří pod ní.
Ve Švédsku něco takového zkoušeli …možná někdo v diskusi upřesní, ze čtvrti se stalo ghetto (střední třída dala přednost bydlení s parkováním)
V Torontu mají několik ostrovů bez aut a patří k těm nejžádanějším lokalitám ve městě. Tudíž to asi tak jednoduchý nebude.
Tak třeba v New Yorku je podíl domácností bez auta na Manhattanu 76 % ( v Praze 34 %).
Velmi zajímavé, pro územní plánování je potřeba ještě rozlišit ta parkoviště na volně přístupná a soukromá, resp. s omezeným režimem.
Potom srovnání čtvrti s odlišnou zastavbou je zavádějící a vlastně nic neříkající. Co třeba srovnání kú Chodov a Háje, oboje Jižní město, stejné sídliště a Háje mají polovinu parkování na obyvatele (asi jako Žižkov nebo Vinohrady) , přesto nejsou ceneny výše než Chodov. Co by autor řekl k tomu?
Vliv dostupnosti parkování nemá na cenu nemovitostí vliv. Třeba na Letné je obří nedostatek parkování a ceny nemovitostí jsou hodně nadprůměrné, až přemrštěné.
Možnosti parkování samozřejmě vliv na cenu mají, ale není to vliv ani jediný, ani rozhodující, takže se těžko ukazuje na jednoduchých příkladech, jak se snaží pan architekt. Touhle úvahou se sám dost devalvuje.
Letná, Vinohrady, Karlín… Kvete investiční poptávka (a snad ani raději nebudu uvádět, jaké cizojazyčné mafie tyto realitní kšefty jedou ve velkém v jedné z uvedených oblastí). A pronajímá se pak odpovídající klientele. České rodinky s potřebou rodinného auta to opravdu moc nejsou. V Praze vnikají bilingvní oblasti, všimli jste si?
Podíváme-li se pro změnu na Stodůlky – otázka, dá se zaparkovat?, je mezi prvními. A vliv na cenu podstatný (oblast, kde je problém a kde není problém, se do ceny promítá).
Dokážete odhadnout cenu nemovitostí na Letné, pokud by tam bylo dost parkování?
Byly by ty dnes přemrštěné ceny výšší, stejné jako dnes, nebo nižší?
Jakkoliv mám názor, že ve městech je zbytečně moc IAD, tak pozor na takové falešné závěry porovnáním dvou z kontextu vytržených údajů.
Když se dívám na tabulku dle katastrů, tak je poněkud zavádějící. Třebonice, Malá Chuchle, Ruzyně… jsou ovlivněny velkými parkovacími komplexy (OC Zličín, PRG, Hornbach?), přičemž tato parkoviště se moc jako veřejná počítat nedají.
Dřív, hlavně na tom Zličíně tyto parkoviště sloužily jako neoficiální P+R. Pak majitelé těchto parkovišť zavedli zdarma 3 hodiny, někde pouze 1 hodinu, tak lidi, kteří tam dřív parkovali logicky raději jedou dál směrem do centra. A neschopné městské části se už několik let nejsou schopní se s nimi domluvit na nějakém pro všechny tři strany výhodném řešení.
Co by mělo provozovatele obchodních center motivovat? Logicky chtějí zákazníka, který zaparkuje a jde tam utrácet, ne toho, kdo jen zabere místa. Zákazník, který chce utrácet, pojede tam, kde ví, že v pohodě zaparkuje a nebude muset kroužit a dlouze hledat nějaký volný flek. Od půlky listopadu bude narváno takovými i přes den, nejen o víkendech, jako by ta drahota snad ani nebyla. Umožnit nedalekým sídlišťanům parkování v čase 21-7 mi zas přijde jako utopie při takové časové „nabídce“. Změna parkovací politiky obchodních center samozřejmě způsobila, že nárazníkovou zónou se stalo právě to nedaleké sídliště a na situaci ze strany… Číst vice »
Pro všechny výhodné třístranné řešení neexistuje. Dojíždějící pro okrajové čtvrti nejsou přínos.
Ta statistika by byla potřeba trochu víc rozlišit, aby byla užitečná. Ono i odhadovat počet parkovacích míst z plochy parkování není úplně správně. Nebere to třeba v potaz, že část té plochy není pro parkování, ale funguje jako cesta k parkovacímu místu.
Takhle je to určitě zajímavá informace, ale nevím moc, co si z toho odnést.
přesně! co když těch míst je třeba 1 017 459? Počítat takovou odhadní metodou a psát to tak přesně. Si říkám, zda to vlastně neměl napsat na dvě desetinná místa 😀
Zavádějící není, ale jinak zaměřená, než předpokládáte. Není zaměřená na „rezidentské“ parkování, ale parkování obecně ve veřejném prostoru. Proto jsou tam i ta parkoviště i obchodních domů na krajích města, která veřejný prostor prostě taky zabírají.