Praha bude z ostění tunelů metra D využívat geotermální energii. Má vytápět budovy na Nových Dvorech
Výhodou podle radní je, že není třeba dělat žádné speciální vrty či výkopy.
Výhodou podle radní je, že není třeba dělat žádné speciální vrty či výkopy.
Je to ÚOHS, to mlžete tý instituce rovnou říkat ÚNOS (zakázek)
A co využít tunel metra jako plynové potrubí? 😁
Napíšu zde ještě jednu kacířskou myšlenku, možno mínusovat dle libosti
Všiml jsem si že v tunelech metra je veškerá technologie uložena „na povrchu“ ostění. Odhaduji že je to proto, aby se v případě poruchy či modernizace nemuselo zasahovat „do zdi/za zeď“. Nedovedu si tedy představit, že by někdo u tak strategické stavby, jakou metro nepochybně je, dovolil uložit jakoukoli technologii ZA OSTĚNÍ a v případě jakékoli poruchy této technologie povolil destrukci ostění za účelem nějaké opravy.
Na kontaktu mezi primárním a sekundárním ostěním tunelu jsou uloženy pouze absorbéry, neboli plastové trubky obetonované monolitickým betonem sekundárního ostění v tloušťce řádu desítek centimetrů. Potrubí má průměr cca 20-30 mm. Vlastní technologie je umístěna buď v prostoru tunelu/stanice, nebo na povrchu území. Absorbéry tvoří jednotlivé okruhy, takže v případě poruchy na jednom okruhu se okruh obětuje a dále nevyužívá. Podle zahraniční literatury představují vady tohoto typu cca 2% instalované délky potrubí, s čímž je nutné v projektu počítat. Nedomnívám se, že byste se někde dočetl, že by se v případě poruchy ostění bouralo. Takže ve své úvaze vycházíte pouze… Číst vice »
Vlastně máte pravdu, nedostatek informací u mne vede ke skepsi.
Ke skepsi podpořené školními znalostmi o fyzice tepla, vlastními úvahami a troufám si říct i „znalostí českého prostředí“ v pozitivním i negativním slova smyslu
Já asi zůstanu u mého oblíbeného citátu lorda Baskervilla staršího: „Zavést elektřinu na zdejší zámek? Je to přece jen novinka, počkáme ještě tak 200-300 let, co se z toho vyvine.“ 😀
… a zdržím se dalších komentářů.
Takže v zimě bude v tunelech (a stanicích) větší zima – a ve vlacích metra se bude muset víc topit a v létě budou do tunelů „lifrovat“ odpadní teplo z klimatizace toho baráku a ve stanicích a vlacích metra bude vedro? Nějak mi nedává smysl stěhovat „teplo“ z jednoho VYUŽÍVANÉHO prostoru do druhého… Jako kdybych si dal „sběrač“ tepla pro TČ do sklepa a pak musel ve sklepě přitápět přímotopem, aby mi tam nezmrzly brambory (DPP bude teplem ze svých tunelů ohřívat cizí budovy) Nebo mi někdo vysvětlí, že se ty tunely tepelně zaizolují a bude to fungovat… a já… Číst vice »
V Praze se ve vlacích metra netopí a ve stanicích, pokud vím, taky ne. Samozřejmě je to celé věc návrhu, jestli se tunel ohřeje/ochladí o 2 stupně, nebo o 10.
O chlazení budov se tam nepíše, ani to v tomto kontextu nedává smysl. U vytápění bude zdrojem okolní hmota, ne vzduch v tunelu. Podloží má teplotu celkem konstantní.
O chlazení se tam píše 🙂
Energie se v zimním období využívá na povrchu pro vytápění budov a z horninového masivu se teplo odebírá, čímž se hornina/ostění ochlazuje. V létě se budovy na povrchu klimatizují (a zřejmě budou čím dál víc), čímž vzniká odpadní teplo, kterým se horninový masiv přes médium proudící v absorbérech opět ohřívá (princip ledničky, která uvnitř chladí, ale prostor venku ohřívá). Takže zjednodušeně řečeno tím vzniká takový „geotermální akumulátor“ ze kterého se v zimě teplo odebírá a v létě se do něj dodává. Vliv na jeho funkci má samozřejmě hloubka pod povrchem, proudění podzemní vody atd.
Cituji z článku: „Podstatou projektu je využití geotermální energie získané z ostění tunelu metra D v okolí stanice Nové Dvory a její využití prostřednictvím technologie průmyslových tepelných čerpadel pro vytápění a CHLAZENÍ budov v bezprostředním okolí,“ cituje ČTK z materiálu schváleného radou.“
Takže buď máte problém z pochopením psaného textu nebo jste to o chlazení budov pouze přehlédl.
Co bude zdrojem tepla při instalaci „zemního“ kolektoru při instalaci na rozhraní „země“ a vzduch (v tunelech) bude asi záležet na teplotním spádu a „z které strany“ bude lepší tepelná izolace
Absorbéry pro zisk geotermální energie se v případě pozemních staveb instalují např. do základových desek budov. Takže je to přesně tak, jak popisujete. Není to ale tak, že by základová deska „topila“ nebo „mrazila“, takže nemusíte mít obavu, že by k takovému jevu v metru docházelo. Pokud Vás problematika geotermie zajímá, můžete se více dočíst třeba zde: https://www.geotermalnienergie.cz/myty-a-fakta/
Troufám si tvrdit že základnová deska není totéž co stěna (jakéhokoliv) tunelu. Zatím jsem nikde neslyšel/ nečetl o tom, že by bylo možno zemní kolektor „přizdít“ k povrchu
Na Vámi zmiňovaný web se ale rád podívám
Nahlédl jsem na Vámi zmiňovaný web a po spuštění „kalkulačky návrhu kolektoru“ jsem se NEUBRÁNIL SMÍCHU
😀 😀 😀
To myslí autoři zmíněného webu fakt vážně??? Jako že jedna z prvních důležitých informací při výpočtu je jestli jsem INVESTOR nebo PROJEKTANT nebo ARCHITEKT???
To se OPRAVDU LIŠÍ VÝPOČET pro tyto „profese“??? Myslí to autoři kalkulačky vážně???
Nezlobte se, možná je ten web zdrojem nějakých informací ale tímto způsobem přístupu k „výpočtu“ (čehokoli) u mne ztratil důvěryhodnost
Přiznám se, že kalkulačku jsem netestoval. Můžete se podělit o výsledky testování a rozdíly ve výsledcích podle toho, jestli jste zvolil projektant, investor nebo architekt?
O výsledek se podělit mohu. Po ukončení výpočtu v modu investor mi kalkulačka sdělila že „data byla úspěšně odeslána“ nebo tak nějak… Takže jsem si musel několikrát opakovat, že notebook je MŮJ a nemá cenu jej vzteky rozšlapat. Pak jsem na celém Webu hledal nějaký kontakt (jméno, telefon) abych někomu vynadal za neoprávněné shromažďování dat, našel sem pouze vágní větu „Jsme kolektiv odborníků a nadšenců do tepelných čerpadel země – voda. Úspory energie a obnovitelné zdroje šetrné k životnímu prostředí nás prostě baví! Myšlenka, která vedla ke vzniku tohoto informačního zdroje se zrodila v hlavě jednatele společnosti Gerotop spol. s… Číst vice »
Tak to mě mrzí. Já jsem web uvedl spíše jako zdroj informací o funkci tepelných čerpadel a geotermie obecně. Tam si myslím jsou informace celkem relevantní. Sběr dat je problém dnešní doby a těžko se mu brání. V každém případě díky za zkušenost.
Není zač
Jen ještě vznesu jednu otázku. V zahraničí se tato technologie (nyní myslím hlavně „sběr“ tepla) instaluje převážně do železničních nebo silničních tunelů? V silničních tunelech by mi to dávalo smysl „o kapku víc“, protože auta jsou nezanedbatelným zdrojem „odpadního“ tepla
Je škoda, že se s geotermální energií více nepracuje i v hlubinných dolech, např. po těžbě černého uhlí. Stejně tak se třeba pracuje prozatím ojedinělé s odpadním teplem z datacenter. Dopravní podnik už bude mít asi i vyprodukované solidní teplo ze serverů.
https://www.idnes.cz/technet/reportaze/datacentrum-tieto.A161128_092257_tec_reportaze_nyv
Zajímalo by mě, jestli by se dalo podobné řešení realizovat i u rekonstrukcí stávajících stanic. Velká část z nich je určitě v dostatečné hloubce.
Prakticky ne. Ono v článku zmíněné „do konstrukce metra budou pouze doplněny takzvané geotermální absorbéry“ zní jako nějaká drobná změna, ale ve skutečnosti to znamená, že do konstrukce tunelu se musí umístit plastové potrubí, kterým následně proudí médium využívané tepelným čerpadlem. Dělá se to přibližně tak, že na primární ostění ze stříkaného betonu se uchytí ony plastové trubky a následně se zabetonují do sekundárního ostění (a ještě se tam nějak musí zřídit hydroizolace). Takže pokud by se tyhle výměníky měly realizovat na stávajících tunelech, znamenalo by to kompletní přetunelování, což je nereálné. Stejně tak si neumím představit, že by se… Číst vice »
Dobrý den, problematiku popisujete naprosto přesně. Proto jen doplňuji, že podobný princip je možné použít i při výstavbě tunelů pomocí TBM, kdy se absorbery umisťují do prefabrikovaných dílců ostění již při výrobě (betonáži) a do jednoho okruhu spojují po sestavení každého prstence ostění. První aplikace při ražbě TBM byla použita na železničním tunelu Jenbach v údolí Innu v Rakousku v roce 2011.
Díky. Našel jsem k tomu Jenbachu článek. Netušíte, jestli tam nejsou problémy s těsností jednotlivých spojů mezi segmenty? Přece jen je to v podstatě neopravitelné.
https://www.bft-international.com/en/artikel/bft_Geothermal_Segments_The_Tunnel_as_Heat_Supplier-2568184.html
Nika pro napojení potrubí absorberů oslabuje ostění jen minimálně. S těsností spár mezi segmenty problémy nejsou. Podrobně je vše popsané v článku, který je volně ke stažení na adrese https://www.researchgate.net/publication/274766304_Turning_segmental_tunnels_into_sources_of_renewable_energy
Díky, já mysle těsnost spoje těch trubek (mezi segmenty), nikoliv těsnost spár mezi segmenty 🙂
Nějak jsem si to celé špatně představoval, teď na obrátku vidím, že to spojení trubek je přístupné.
Super nápad! Už se těším, až tahle nová městská čtvrť vznikne. https://pdspraha.eu/nove-dvory-praha-4-praha-12/
Podobný nápad s tepelnými čerpadly měl pražský STAN u rekonstrukce ČOV. Odpadní teplo z čistírny by mohlo vytápět nově připravovanou čtvrť Bubny-Zátory. 😊😊
Termická hydrolýza je třeba u ČOV v Německu běžná už několik let.
To je zase něco jiného. Ten Lukášem Knížetem citovaný nápad spočíval v tom, že by se výparník tepelného čerpadla umístil do proudu vody opouštějící ČOV, která je poměrně teplá.
Takhle nějak si představuju dobrý ekologický projekt. Ne na sílu všude, ale využívat rozumně příležitostí tam, kde se nabízí.
Na jednu stranu souhlasím s tím, že když se více přemýšlí, a výsledkem toho přemýšlení je, že se věci udělají chytřeji, efektivněji a ekologičtěji, je to rozhodně lepší, než kdyby se to dělalo jako vždycky. Souhlasím i s tím, že je dobrý první krok k ekologii, začít s ní tam, kde se k tomu nabízí vhodná příležitost. Na druhou stranu, teď nejsme v pozici prvního kroku. Řítíme se do gigantického průseru a vylepšovat ekologii _jen_ tam, kde se nabízí příležitost, je prostě málo. Takže se to bez té síly neobejde. A chtělo by to spíš chápat (tím neříkám jen vědci… Číst vice »
Do průse*u se řítíme především proto, že eko cíle stanovené EU jsou totálně mimo realitu a podřezávají žíly vlastní ekonomice. Čím víc lidí bude tímto dohnaných na hranu existenčních problémů, tím menší bude ochota podílet se na nějaké ekologii, protože ta je na žebříčku lidských potřeb daleko, daleko níž. A bohužel hrozí, že tím přijdeme taky o demokracii, protože demokratické strany zatím žádnou cestu ven nenabízejí, na rozdíl od populistů a extremistů. Naštěstí se zdá, že už se napříč Evropou začíná trochu přicházet k rozumu, tak třeba tuhle zatáčku ještě dokážeme „vybrat“. Nejsmutnější na tom je, že i kdyby celá… Číst vice »
Zlí jazykové tvrdí, že svícení petrolejkama ve třetím světě spotřebuje tolik, co letectví v USA.
Nezbývá než sarkasticky dodat: Žárovky … by se měly zakázat celosvětově!
Hele kdyby populisti neměli Green Deal, vymyslí si jinou hovadinu a tu přifukujou.
Tyhle rádoby chytrý řeči ti pochválej v hospodě, ale oteplování planety a všechny s ním související průsery tím nevyřešíš.
„Takže se to bez té síly neobejde.“
a) Kdejaký diktátor v tom vidí příležitost.
b) Němečtí Zelení silou protlačili zákaz jaderných elektráren
c) Čeští zelení mají jasno: Při nedostatke elektřiny se doveze.
a do toho
d) jiní aktivisté by zase silou zakázali olepit panelák polystyrenem
Odebírat teplo ze stěn znamená je ochlazovat.
Otázkou je jestli to ochlazení nebude něčemu vadit? Nabízí se:
– nižší teplota v tunelek (je nutný výpočet o kolik)
– kondenzace vlhkosti
– vyšší cena za pracnější betonáž (nutnost fixace trubek)
A když bude v létě tunel sloužit jako zásobník chladu, bude se naopak ohřívat 🙂
V Rakousku se tenhle přístup používá, takže při nějakém rozumném dimenzování (že v tunelu nevzniká námraza) to funguje.
Absorbery nejsou betonované do ostění, takže z hlediska betonáže se o komplikací nejedná. Potrubí je zafixováno na rohoži instalované mezi primární a sekundární ostění jako např. hydroizolační fólie. Primárně jde o odběr tepla z horninoveho masivu, i když ochlazování nebo ohřívání ostění nelze úplně vyloučit. Kondenzaci vodních par na ostění myslím řeší proudění vzduchu provozem vlakových souprav. Jedná se o začátek používání technologie, která se již v zahraničí uplatňuje. Může se u nás jednat o strach z neznámého, ale to lze v případě zajmu řešit nastudováním této problematiky z dostupných zdrojů na internetu.