Práce pro Šumperk: Pars nova pro České dráhy opraví stovky trakčních motorů
Lokomotiva 162 ČD, Ústí nad Labem, zdroj: České dráhy
Šumperská společnost Pars nova ze skupiny Škoda Transportation získala velkou zakázku od Českých drah, když zvítězila v tendru na opravy
Tak to jsem zvědavý kde chtějí vzít elektromechaniky a zámečníky s těmi podmínkami a platem které ve firmě Pars Nová panují. Elektrikář 15 tisíc hrubého do toho neplatí přesčasy. Neustále čekání na dodání dílů a materiálů. Hlavně že za zakázky od ČD teď dostali 140 milionů ale na platu zaměstnanců se to neprojeví vůbec. Nehledě na kvalitu s kterou Pars Nová dodává.
Můžete nějak doložit, že se tam opravdu dělá za 15 000?
Takže vždycky když firma získá zakázku, musí zvednout zaměstnancům mzdu? Zajímavý…
Regionova skutečně není výrobek, kterým by se mohla kterákoliv fima „proslavit“, právě naopak.
proslavil se leckdo lecčím, třeba takovej původní profesí malíř – Adolf Hitler… zná ho každej…taky ten jeho způsob proslavení bych raděj nikdy neopakoval.
Ukázkové vyvedení minimálně 140 mil. Kč prostřednictvím hitu poslední doby, rámcové smlouvy, ze státního rozpočtu do soukromých rukou. Po tom by měla okamžitě skočit kontrola, odbory, policie a MD s MF!
Další parádou jsou rámcové smlouvy na poskytnutí právních služeb, přestože mají desítky vlastních právníků v zaměstnaneckém poměru, platí miliony externím AK za banální kauzy a poradenství.
Jo ze státního krev neteče!
A neměly by se zestátnit i výrobci železa? Aby stát nemusel za kolejnice platit soukromníkovi? Totéž s mědí pro trakční vedení?
Účelově překrucujete fakta. Zde stát prostřednictvím MD a vlastnictví ČD už kapacitu personální a technickou má, proto není důvodné nechat tuto činnost za úplatu externí firmě, navíc v zásadě krajně neschopné a v soudních tahanicích s tímto dopravcem, potažmo státem. Stálo nás to všechny jenom na lokomotivách 380 nechutné množství peněz, tak mi prosím Vás řekněte, proč je i nadále zásobujete, zásobujeme kšefty!? Situaci jiná by to byla, když by to dopravce nikdy nedělal, neměl na to vlastní interní zdroje a kapacity. Opakuji, zde to vše pokrývá od doby prvních elektrických lokomotiv vlastní silou, má na to speciání připravky, lakovny,… Číst vice »
Že byste znal údržbářžské a opravárenské kapacity ČD, o tom vaše slova nejen nesvědčí, ona svědčí o pravém opaku. Dokud Škoda nepřesune na Kypr i produkci a vývoj, tak to je stále ještě česká technologická produkční společnost zuby nehty udržující inženýrskou konstruktérskou tradici. Kolik takových společností tu ještě máme? Navíc Pars Nova je celkem stabilní zaměstnavatel v regionu, kde je takových jako šafránu a nezaměstnanost převeliká. Vše je v lidech…
Co mají se smlouvami společného odbory ?? To nějak poškozuje práva zaměstnanců. Ale jinak věcně souhlas.
Asi tolik, že pokud na smlouvy nemají vliv, pak se zaměstnanci stávají více otroky než zaměstnanci. Tím nijak neadoruji odborářské elitáře paktující se s těmi parazitními.
No to je zajímavé. Já sedím v odborech a náš zaměstnavatel nám žádné smlouvy nepředkládá. A že jsou některé okatě nevýhodné, o tom žádná….
Nemůžou alespoň ty 362ky zpřevodovat na 160km/h a nalepit jim na čelo hliníkový/plastový „bodykit“ aby neměly takový odpor?
Už tak je to líné, když to má tahat osmivozovku. No a za koncept Nefuk poděkujte soudružskému myšlení – aerodynamika patří k letadlům. Do lokomotiv s tím nekecejte.
Investovalo se do 371, a do 151, tak proč ne sem, když už tam budeme rvát stamiliony za ETCS. Do 151 s 371 se převody vyměnily a kontra k tomu vyfásly mašiny nekovové špalíky, takže podle vaši teorie, převod na prd a ještě k tomu podstatné zhoršení adhese, takže tam kde jste s tím 362/162 v pohodě a zrychlujete, na těch křápech s nekovovým špalíkem se furt perete se stupněm nahoru, tři dolu. Naopak 362/162 by dokázala využít potenciál na 160 lépe, navíc za podpory citlivé elektronické skluzové ochrany, bez neustálého spinání stykačů na odporovkách 371/151.
A nebylo by lepší se už konečně podívat po novém železe (se všemi výhodami), než furt dokola reinkarnovat stroj za hranicí životnosti (se všemi nevýhodami)?
řeknou Vám na to, kdo to zaplatí ?. Přepravovaný substrát se slevama asi ne….
Navíc nové stroje = nové přeškolení…. taky náklady, no furt bude někdě nějaké ale….
S tím substrátem máte u mne utrum, takové dehonestace normálních lidí tu doufám trpět nebudou…
Ta investice byla podmíněna třísystémovostí od počátku. Tady je spousta tažného materiálu na frachtu a na liddopravě je otázka, co se ještě efektivně vyplatí a co již ne, zub času hlodá…
Soudružské myšlení? Myslíte to, co se vydávalo za myšlení u marxistických elitářských netáhel? Soudruh je par excellence zneužitý pojem stejně jako je svastika či pěticípá hvězda zneužitý symbol. Lidská sounáležítost jako sémantický obsah slova „soudružství“ na cti netratí a ani tratit nemůže. Ty nánosy propagand je třeba odstranit a společnost by byla lepší. Jinak k tomuto škodováckému projektu – je efektivnější než překarosování spíš výměna technologií pohonu a jeho řízení. I když levné nové čelo by také nebylo na škodu…
myslím, že eso není jen o trvalém převodu, udělat je na 160km/h by chtělo víc změn než jeden převod….myslím, že i motor by musel být projít „upgradem“… design předku už nehraje až takovou roli.
Skříň lokomotivy problém není, 371 líta, když už se rozjede, 160 se stejnou kaslí bez problému. Podvozek je na tu rychlost už upravenej, tlumiče vrtivých pohybů se tam dávaj už při rekonstrukci na 140Km/hod. U toho motoru nevím, v zasadě se bude točit pořád stejně ne, změní se převod.
Ještě by se musel k rychlosti 160Km/hod pravděpodobně dosadit protismyk, ale to nebude žadná věda, byť na 151 se stále jako v kocourkově musí při jízdě sólo lokomotivou, nebo posunu tuším protismyk vypínat jističem, jako přijaté české opatření k zamezení vzniku MU nebrzděním, nebo pádu do prostoru točny. Tato akce se však alespoň vyhla 371, jinak vyřešené, al s těma 151 za léta provozu nikdo nehnul, a zkušebňí provoz dvou kůsů trvá a trvá
aby byla zavchována akcelerace, bude se muste vinutí udělat “ na větší proud“ a toztéž bude muset platot o PULS deltách (nevím teď z hlavy jakou mají proudovou rezervu) těžší převod = měnší krouťák na kole. podvozky už mají všechny i s podélným tlumičem , a jestli se nepeltu tak by zvládly i 200. protože se bude točit stejně ale na kola půjde „míň síly“ tj bude mašina rychlá, ale línější (menší tažná síla), protož emotory zůstanou stejného výkonu. (on ten výkon síla a rychlost s polu velmi úzce souvisí)
eso mělo trvalou sílu 177kN na háku, rychlý eso už jen 152kN, a pokud bychom udělali ještě rychlejší eso tak by síla klesla na cca 133kN (trvalá tažná síla) pokud bychom nechali stávající motory a jejich krmení „elektrikou“. Takž edaní z arychlost je ztráta dynamiky, která by se začla blížit nezávislé trakci…
Ta Esa na rychlost 160 km/h snad nebudou tahat náklady přes Vysočinu,tak trvalou tažnou sílu netřeba uvažovat.Max tažnou sílu 362 mají 260kN ,což se pro rozjezd využívá,protože trvá jen jednotky minut.Běžně se rozjíždí s proudem motorů 900A a tažnou silou přes 200 kN.Slovenská Esa 361.1 mají převod na 160 km/h a nemusí mít žádné štíty a rychlík v pohodě utáhnou a žádná strašná ztráta dynamiky se nekoná.Naopak 362 jsou oproti 363 lepší při rychlostech okolo 100 km/h,mají tam větší tažnou sílu,protože v těchto rychlostech už pomalou 363 omezuje poměr kotevního a budícího proudu.Pro osobní dopravu je lepší těžší převod.
Přesně tak. A navíc – kdypak se byť i s 362 v nízkých rychlostech reálně jede fakt na 100% PT, jelikož adhezi ještě nikdo nenovelizoval, že.
Jiná věc je, není-li nyní naopak lepší jim pomalu převody na 120 vracet s tím, že je čeká Cargo-kariéra, neb v osobce bude snad něco nového nejen na 160. Pilotní úseky VRT přijdou už i v „železničně dohledné době“, doufejme tedy, a i kdyby ne, tak to bude postupně kousek dvoustovky tuhle a támhle…
těžší převod vám „rycholstně“ oddálí bod, kdy budete muset pro zvýšení otáček odbuzovat (PWM nebo šuntovat odporem). Nicméně těžší převod vám sníží kroutící moment při plným buzení motoru, tj záběrový (rozjezdový) moment a z toho pramenící důsledek klesne i maximální tažná síla. Pokud bude těžší převod pojede mašina dýl (do vyšší rychlosti) s jmenovitým (plným) buzením, tj plným kroutícím momentem. Nad tuto hodnotu se otáčkově lze dostat jen tak, že se motor odbuzuje (klesá krouťák, rostou otáčky) tj motor slábne, ale je ochoten se točit rychleji. Takže převodem volíme která rychlost bude hraniční (přes ni může mašina jet jen s… Číst vice »
Ovšem jen tehdy, pokud skutečně potřebujeme udržet stejnou Fmax. A to podle mě pod kritickou rychlostí neplatí, protože se vlivem adheze stejně většinou nevyužije, a rozhodně třeba není možné počítat s jejím využitím v JŘ nebo rozjezdové normě. Faktický problém z tohoto titulu podle mě nastává až někde blízko „druhé kritické“, kdy by kolem 90 km/h již byla ta síla fakt hluboko pod reálně využitelnou mezí = problém pro nákladní vlaky, které by tak jezdily pomaleji. Zase naopak, pokud se vlak skoro neustále rozjíždí v pásmu cca 110-140 km/h navíc s vlaky, které hmotnostně ani zdaleka nejsou na limitu (typické… Číst vice »
a co to z nádraží vydrcat posunem, pak to lépe zabere ….
Přesně tak. Proto nejde o zpřevodování, ale o vyřešení trakčních valivých a kluzných ztrát (problém třecích dvojic v mechanice) a optimální stabilní elektronické regulace řízení. Místní elektrotechnici, elektronici a triboidně vědomí mechanici by měli zapřemýšlet. Malý tip na kovové třecí plochy – Atomium.
Vypadá to, že od Křižíka a ČKD se elektromotory nevyvíjejí, ale opak je pravdou, navíc se rychle vyvíjí systémy řízení. To je jiný level než tlmiče vrtivých pohybů a jejich nastavení (i to ale u 381 nadělalo dost problémů než se vyladilo) nebo protismyku…
divil byste se, ale i v motorech jde vyvoj dopredu… hodne se zvysuje jejich ucinnost, jsou nove izolacni materialy, ktere dovoli vyssi provozni teplotu vinuti, jsou nove konstrukce magnetickych obvodu…bohuzel na zeleznici je zivotttnost motoru velka, tj nyni v esach mamae seriove motory koncepce ze 70 let, ktere prochazi jistym vyvojem….
Tak doufejme, že tentokrát Pars Nova odvede výrazně kvalitnější práci než třeba Regionovy a v článku zmiňované podvozky pro Interpantery (mají naprosto nedostatečné odpružení).
Nedostatečné odpružení je věc konstruktéra, ne dílny, která to skládá dohromady podle dodané dokumetace.
No a kdo je konstruktér? No zase ta Škoda! Ty jsou tak skvělé, že zbtěch podvozků dokonce sundavalimsvého času tlumiče primárního vypružení – prý to tak bude mít lepší chodové vlastnosti 🙂 . Zasvedcení vědí, že důvodem bylo něco úplně jiného, třeba to, že ještě v záruce všechny ty tlumiče primárního vypružení vytekly a výměna na 10 jednotkách by přišla na pěkný peníz. Chodově to bylo o poznání horší, tak se s velkou slávou zase tlumiče v Šumperku vracejí, ale už za penízek dopravce a jenom tam, kam to lze, neboť nějaký Ing. předběhl svoji dobu a začala éra podvozků… Číst vice »
Konstruktér je Škoda, Filip to házel na Pars. Pars je dcera Škody, Pars nerovná se Škoda.
Pars je rád za cokoli, co v Plzni vymyslí. Tak to bohužel je, Šumpersko je poněkud jalový kraj na skutečné technické kreativce…
Co chcete, když se nosí lemplování při hře na burze a při řízení kdečeho? Konstruktéří na stromech nerostou ani v deštivějších časech, ty je třeba vychovávat mezigeneračně, což se úspěšně zabilo. Konstrukce vyžaduje systémové a zatraceně kritické myšlení, což je pro většinu dnešní mladé populace moc práce, když je snadnější si lépe vydělat jinak… Jenže pouze náročný trenér se může radovat z úspěchů svých optimálně vybraných a vycepovaných svěřenců…
Zadání Regionovy není dílem Pars Nova, tam vzali to, co se tenkrát vzít muselo, nechtělo-li se zavírat krám. Hladová zeď na Petříně také není zrovna pozoruhodné architektonické dílo, ale svou funci splnila…
Nechápu taková rozhodnutí. Nabídka na trhu je sice omezená, ale neni přehlédnutelná, navíc od jakživa si depa byla schopna zrovna trakční motory opravovat sama, což je vždy levnější varianta, obohacená zdokonalováním umu jednotlivých zaměstnanců. Takto se nechová řadný hospodář, když máte na nějakou činnost vlastní kapacitu, tak přeci nebudete přihrávat kšeft cizí firmě! Další kapitolou je Šumperk sám o sobě, ruku v ruce se Škodou, kde pokud se s firmou soudím, podrazila mne, její práce je vysoce nekvalitní a to jak u nových vozidel, tak u rekonstrukcí a modernizací, tak mi vysvětlete, proč jí neustále dávám práci. Provozní personál, obsluha… Číst vice »
Vzhledem k tomu, že do ČD kecá politik, tak se nedivme…
„od jakživa si depa byla schopna zrovna trakční motory opravovat sama,“
Tak nevím ,co si představujete pod opravou TM.Cívky se zkratem,ohoblovaný komutátor a podobné opravy se dělaly v ŽOS,kam vozidla jezdila mnohem častěji,než dnes.A na takové vozidlo,které jelo do dílen se daly kola s projetou jízdní plochou až k rysce,poškozenými TM,atd..
Využít mašinu jdoucí do kompletních dílen je něco zcela jiného než si nechat opravovat TM globálně v Šumperku. Komutátory, cívky se zkratem a další větší poškození se běžně dělá v každém větším depu místně, na to jsou tam letité vazby. Na to opravit TM po přeskoku, prasklé roubíky a běžné lehčí opravy si vystačí depo tak ja je. Čekací doba na takový TM bude třikrát delší než je nyní, doprava nákladním vozem, jinak je sem neposílají ani dneska a je slušně předražená. A hlavně proč to má dělat firma, se kterou je spojeno tolik kontraverze a znovu tolik stamilionů peněz… Číst vice »
Zdá se mi to nebo vy o PN víte pouze to co z rychlíku? Nedělala se tam i kompletní elektrovýzbroj, osazování řídicí elektroniky, klimatizačních jednotek a k tomu ladění? Kolik toho dokáže osazenstvo dep? Základní mechanika co se tak dělá půlstoletí, to ano, ale elektronika a nastavování hmotných funkcí k optimu, to zvládne pouze ten, kdo je vybavený na nejen opravy TM
jake nove funkce mate na mysli, bavime se o oprave motoru. tj odjede provalenej, spalenej, ned odejitou kotvou a musi se. vratit zpet tensamy „novej“ pro nove funkce, rizeni, programovani zde nejak prostor nevidim, kdyz zbytem masiny zustane na druhy strane republiky
Ne že bych se chtěl Šumperka zastávat, ale většina vozového parku nevypadá, že by dostávala potřebnou údržbu. Pokud se ji podaří posílit, byť za cenu outsourcování jedné z činností, může to být pozitivní změna.
Asi tak. ještě omezit ty úniky zdrojů a zlevnit a zefektivnit celý proces, jenže to chce jiné lidi…
Jste si jist, kolik kvalifikovaných opravářů a zhodnocovačů oněch trakčních motorů z doby, kdy jiné nebyly, tam je v nedůchodovém věku? Sami „dědci“ kteří uměli a umí dodnes, slzí při pohledu na nezájem o poctivou kvalitní práci.