Dopravci Železnice Železniční průmysl

Potvrzeno. Rakouské dráhy koupí od Siemensu až 700 nových vagónů

Vizualizace interiéru nových vozů pro ÖBB. Foto: ÖBB
Vizualizace interiéru nových vozů pro ÖBB. Foto: ÖBB

Rakouské spolkové dráhy ÖBB se definitivně domluvily se Siemensem na nákupu až sedmi set nových vagónů. Rámcová smlouva má hodnotu 1,5 miliardy euro. Vlaky by se mohly objevit i v Česku. 

Kontrakt dnes oznámily ÖBB a Siemens v tiskové zprávě.  Součásně s rámcovou smlouvu ÖBB podepsaly objednávku na prvních osm devítivozových souprav osobních vozů a 13 sedmivozových souprav nočních vlaků v hodnotě 375 milionů euro.

U osobních vagónů má jít o podobné vozy, jaké objednaly nedávno České dráhy u konsorcia Siemens-Škoda. Siemens vozy nazývá nové vozy Viaggio, tahat je mají lokomotivy Siemens Taurus, podobně jako nyní railjety.

Vagóny se budou vyrábět v závodě ve Vídni, kde vznikaly i railjety Českých drah. „Systematicky tím chceme zvyšovat kvalitu cestování našimi vlaky. S novými soupravami pro NightJet chceme zvýšit naši vedoucí roli v nočním cestování napříč Evropou,“ řekl Andreas Matthä, šéf ÖBB. 

Vizualizace interiéru nových vozů pro ÖBB. Foto: ÖBB
Vizualizace interiéru nových vozů pro ÖBB. Foto: ÖBB

Podle ředitelky Siemens Mobility Sabriny Soussan nové vagóny Viaggio budou kombinují komfort pro cestující a s nízkými náklady na údržbu a vysokou spolehlivostí. Na vývoji interiéru spolupracoval Siemens s designerským studiem PriestmanGoode. Firma slibuje použití kvalitních materiálů, například kůže a dřeva.  Většina vozů bude velkoprostorových. 

Vizualizace interiéru nových vozů pro ÖBB. Foto: ÖBB
Vizualizace interiéru nových vozů pro ÖBB. Foto: ÖBB

Kontrakt pokrývá všechny typy vagónů včetně vozů první třídy, lehátkových a lůžkových vozů nebo multifunkčních vozů. ÖBB s nimi počítá pro nasazení v Rakousku, Německu, Itálii a Švýcarsku, bude ale možnost je vybavit i pro provoz například v Česku nebo na Slovensku a dalších okolních zemích. Nejprve se mají objevit hlavně na trasách mezi Mnichovem, Innsbruckem a Itálií přes Brennerský průsmyk.

Štítky

51 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Nepříjde vám nadpis „Potvrzeno, OeBB koupí 700 vagonů“ jako pitomost, pokud jediné, co je „potvrzeno“, je 21 vlaků a zbytek je opce a tudíž to „potvrzeno“ rozhodně není?

    • Nezapomínejte, že autor prošel „zácvikem“ v IDĚS.cz, a tam se potvrzuje, schvaluje, zpřehleňuje přímo v nadpisu… chápeme?

  • To by se pak konecne mohly nabidnout k prodeji obb bmpz, snad nejpohodlnejsi dvojky, kterymi jsem kdy jel. V barvach cd by jim to sluselo.. :))))

  • U té první potvrzené série mi vyšla cena na vůz okolo 58 mil Kč, což i při vědomí, že různé ceny obsahují různý obsah plnění, že v ceně jsou i ubytovací vozy, ale že se jedná o rámcovou objednávku na až 700 vozů, tak mi cena těch před měsícem objednaných 50 vozů pro ČD přijde srovnatelná.

  • Pro zajímavost přikládám fotky vizualizací interiéru. Může se na tom cokoliv změnit (viz. nedávno Amtrak u nových jednotek Acela, když představil upravený design interiéru v obou třídách). Přesto je zajímavé srovnat současné railjety s těmito koncepty. Takhle to vypadá, že minimálně ve 2.třídě komfort v nových vlacích úplně převálcuje railjety.

    2.třída

    https://i0.wp.com/railcolornews.com/wp-content/uploads/Siemens_Viaggio_Railjet_trainsets_order_OEBB_Railcolornews_2.jpg?w=1600

    1.třída

    https://i1.wp.com/railcolornews.com/wp-content/uploads/Siemens_Viaggio_Railjet_trainsets_order_OEBB_Railcolornews_1.jpg?w=1600

    teď nepoznám, jestli lůžko či lehátko

    https://i1.wp.com/railcolornews.com/wp-content/uploads/Siemens_Viaggio_Nightjet_trainsets_order_OEBB_Railcolornews_1.jpg?w=1600

    • díky za doplnění, pro jednoduchost jsem je sem přidali také.

    • Myslím, že budou Rakušáci rádi vzpomínat na osvědčené Bmz, než tyhle přesvětlené velkoprostory ve čtyřkovém uspořádání.

      • Milan: Kupéčka mají své kouzlo a řekl bych, že v 1.třídě svůj význam, ale zrovna tahle dvojka vypadá skvěle oproti railjetům. Novostavby kupé si bohužel v dnešní době nikdo neobjedná. V 2.třídě tuplem ne. 🙁

        • Osobně mi na té vizualici nic skvělého nepřijde, zvlášť lavice nevypadají nějak pohodlně. A hlavně, jakmile se venku sešeří, rázem máte z oken zrcadla, jelikož nepředpokládám, že bude možné individuálně regulovat osvětlení v interiéru. Kromě toho, pokud nebudete mít čtyřku pro sebe, na místě u okna budete prakticky uvězněn sousedem a nesmyslně obrovským stolečkem.

          • Já myslím, že usuzovat z první vizualizace jaké bude ve vlaku osvětlení je poněkud předčasne… 🙂

      • Milan: to je přesné – když vidím ta „zubařská křesla“ s pevnými loketními opěrkami a nepolohovatelnými sedáky, tak mě jímá hrůza, i když vím, že já už tím cestovat nebudu: je to to naprosto nejnepohodlnější, co jsem v posledních letech na „vizualizacích“ viděl a nechápu, jak něco takového může někdo chtít.

    • je někde fotka, jak ten vagon bude zvenku, jestli to bude sklo přes sloupky.

  • Prosím vysvětlit:

    Čd objednají 50 vagónů a je z toho událost o které píší všechny noviny.
    Čd svezou ročně cca 175 milionů lidí.
    Česká republika má cca 10 milionů lidí.

    Öbb objednají 700 vagónů , tj 14x vice, ač přepraví cca 250 milionů lidí a rakousko má cca 9 milionů lidí.

    Tak kde je chyba? Kam ty vagóny načtou?

    A posledni: rakouska se netýká železniční liberalizace?

    • Rakouska se liberalizace týká, viz. firma Westbahn, ale pokud vím, tak tamní dálková doprava, kam patří tyto jednotky, nejezdí jako objednávané/koncesované spoje, ale fakticky jako open access.

      • Kromě přeshraničních úseků a spojení Wien – Salzburg jsou vlastně všechny výkony v Rakousku v závazku, včetně railjetů, a to včetně railjetů Wien – Zürich… Liberalizace se Rakouska týká a nikdy tam nebyly všechny dráhy zestátněn, vždy tam soukromníci v osobní dopravě zůstali, přesto Rakousko všechny výkony zadá přímo bez soutěže. Důvodem je třeba to, že ÖBB patří státu, stejnému státu, který dopravu platí. Rakouský stát si svého majetku váží a pečuje o něj.

    • Tak to je snad celkem jasné. Dělají z železnice velmi cílevědomě dopravu pro 21. století. Je to vidět všude. Nádraží: všechna opravená, moderní. Infrastruktura: posilování dálkové a příměstské dopravy, výstavba rychlých tratí, 4kolejky, uzly. Zrušení provozu na lokálkách (případně jen muzejní provoz), investice do moderních jednotek a vagónů.

      Tedy přesný opak toho, co děláme my.

      • My nerušíme provoz na lokálkách? Řekl bych, že zrovna v tomhle jsou s námi srovnatelní, ne-li „horší“ (někde i lokálky vylepšují, záleží na oblasti a jejích představitelích a potenciálu konkrétní trasy). Kromě toho je ořezávání sítě a komplikování cesty lidí i věcí po kolejích spíše známkou skončeného 20. století než nějaké modernosti a efektivity. To ostatní už je dobře a doufám, že na to dojde i u nás.

        • Podívejte se, kde všude pravidelný provoz na lokálkách zrušili. Dobře to je vidět hned v našem pohraničí. Dostupnost se samozřejmě nezměnila. Naopak. Jezdí tam autobusy (ostatně skoro 50 % cestujících OBB pochází z autobusů), navazují na vlaky, jednotný tarif a pro opuštěné vesničky bonus. Staví hned na návsi.

      • Lokálky ničemu nevadí. Jen si několik neschopných mamlasů nalezlo možnost snadného karierního postupu – s výkřiky o jejich „ztrátovosti“ se natřásají před politiky, či šéfy. Je to tak jednoduché.

        • V Rakousku?
          Namátkou:
          Thayabahn (šotouši chtěli vláček do Slavonic, nyní cyklostezka)
          Göpfritz-Raab (provoz ukončen 1986, nákladní 2001, 2013 trať demontována, nyní cyklostezka)
          Retz-Drosendorf (osobní doprava zastavena 2001, od 2002 muzejní provoz)
          Drösing-Zistersdorf (osobní doprava zastavena 2001)
          Korneuburg-Hohenau (osobní doprava ukončena 1988, nyní nostalgické vlaky)
          Enzersdorf bei Staatz–Poysdorf (osobní doprava zastavena 1977)
          Waldviertler Schmalspurbahnen (osobní doprava definitivně zastavena 2001, nyní muzeální provoz)

          Otázky?

          • Ano, to se též často „dopravními odborníky“ zmiňuje, skloňuje – „jinde už to dávno zrušili“. Kolonie často bývá kolonií právě proto, že zhusta přebírá i úplné kraviny aplikované v zemích, k nimž se tak nějak vzhlíží. Což bývá symptomem mnoha „odborníků“ různých oborů (opět – je to jednoduché). Něco zničit dokáže každý moula – bez ohledu na názor místních.

            • Proč zničit? Mají tam buď cyklostezky, nebo muzeální provoz. Tak nějak i neodborník pochopí, že provozovat vlak někde, kde mi v zimě jede 12 lidí denně prostě nemá smysl.

              • 12 lidí denně? … Jakou erudicí jste k tomuto číslu došel? A proč zrovna v zimě? Ano, pokud chce provinciál trať zrušit (často „ušetřit“ a prachy si nechat), tak udělá takový JŘ, aby tam těch vašich 12 kusů za den jelo. Trať.č. 193 byla celkem vzorovým příkladem, kterak lze uzmout obyvatelům venkova veřejnou dopravu. Způsobem, aby to celé vypadalo jakoby „logicky“….

          • A ten seznam je (až na drobné výjimky = jednoročního přesahu) právě důkaz faktu, že (jak správně napsal František) je „ořezávání sítě a komplikování cesty lidí i věcí po kolejích spíše známkou skončeného 20. století než nějaké modernosti a efektivity“.
            I bývalé Československo podobnou fází prošlo (už „za bolševika“), ale tehdy dost tratí „zachránili“ vojáci tím, že je zrušit nedovolili – po roce 1990 se ale změnil náhled na vojenskou strategii a rušičům to otevřelo pole působnosti, takže mohli začít řádit jako „utržení z řetězu“ …

            • Ale v tom Rakousku se žádná síť neořezává. OBB Bus jezdí všude tam, kde byl vlak, dokonce obsluhuje i vesnice, kam žádný vlak nikdy nejezdil. Nákladní doprava zůstala tam, kde to mělo smysl. Chápu, že po 30, 40 letech na dráze je tohle obtížné pochopit a tak hledají ty zloduchy, co jim ničí jejich život. Já tomu rozumím. Ne, jediné, co se děje je, že bohatství společnosti je takové, že si skoro každý může dovolit auto. Tomu se železnice buď přizpůsobí (rakouská cesta), nebo postupně zanikne (česká cesta). Tento článek budiž toho důkazem. Jestli umíte trochu německy, tak se podívejte třeba sem: https://infrastruktur.oebb.at/de/projekte-fuer-oesterreich

    • Obnb v podstate zasnyvh 700 vagonu neobjednaly.

      Objednaly jich cca 130 (plus minus).

      Tech 700 je jen “ramcova smlouva”, coz je jen “opce”, ktery obb k nicemu nezavazuje. Z toho obb mohou, ale nemusi objednat treba jen par dalsich.

  • Snad dobrá zpráva i pro ČD, aspoň tedy doufám, že pár desítek ojetých Bmz zas bude přikoupeno.

    • Mě zase napadlo opětovné využití neodebraných jednotek, jako u railjetu. 🙂 Třeba i včetně těch spacích.

  • Jiný svět, no…
    Na druhou stranu: kolik Bmz na nás zbyde? A takových 30 let od pořízení znovu!
    Jinak k těm blbinkám, co by člověk chtěl ve vlaku. Podle mě stačí zásuvka + WiFi. Případně zesilovače signálu. Na rozdíl od tramvají se to ve vlaku sakra hodí. A počítat s tím, že za 20 let tu bude zase jiná technologie. Ty zásuvky budou teda na 99 % stejné, jen ta data budou asi jinde. Ale fyzika bude pořád stejná…

  • Pořád jsem v článku zkoumal, jestli není ve větách „700 nových vozů“ omylem o jednu nulu navíc a on ne! 😀 To mi neříkejte, že po takové dodávce nebudou od OBB k dispozici i pozdější novější emzety… Sice to ještě nějakej rok potrvá, ale stejně…

    • Jo, je to trochu jiná liga. ČD 50, ÖBB 700. Smutné, ale dá se najít i pozitivum, spousta A/Bmz, které u ČD pomohou překlenout další roky ve velmi slušném standardu.

      • Už vidím, s jakou radostí byste jel vlakem za rakouské ceny, když požadujete stejnou úroveň luxusu. Pro chudé Čechy holt aspoň co zbyde po Rakušácích ojeté. Ale mimochodem, pokud ty nové Viaggio budou „moderní“ velkoprostory, tím spíš budu raději za osvědčené Bmz i ojeté.

  • Sedačky potažené kůží jsou u některých dopravců v ČR standardem.
    A co wifi a dotykove obrazovky v sedadlech.

    • Obrazovky v sedadlech byly dobré tak možná na přelomu tisíciletí. V dnešní době, kdy nosí snad každý u sebe nějak el. zařízení, je toto už imho nepotřebné. Navíc vzhledem k tomu, jaká je životnost vagonu, jak rychle se elektronika vyvíjí, a jak dlouho trvá výroba vagonu, tak v době dodávky jde vlastně už o zastaralé zařízení. Dalším důvodem je to, že dnes jsou naprostým standardem personalizované služby, kde se do nich přihlašuje každý svým účtem. Nevím jestli by se mi chtělo ve vlaku datlovat svoje hesla do cizího zařízení během každé jízdy….

      • Karel IV: Na koukani filmů během cesty je lepsi vetsi monitor, nez na chytry mobil. A tahat sebou tablet nebo notebok nemusíte pořád.
        Pro práci na noteboku Vam staci dobra wifi a čerstvá kava nebo juice.

        • vždyt tam ani pořádné filmy nejsou nahraju si sám na co se chci dívat a nebo co chci poslouchat…

          • Já zas na RegioJetu oceňuji, že si můžu vybrat něco, co není úplně z mého Playlistu. Něco netradičního, něcemu novému přijdu i na chuť.

      • Souhlas. Ono je otázka, jestli case nebude zbytečná I samotná wifi. Přece jenom instalace a provoz něco stojí a náklady se pak musí rozpočítat co ceny jízdného. Pokud budou ve vlaku skla s nízkým útlumem signalu, tak může surfovat každy na svá data.

        • Re. Dopravak
          Ono jde ovšem i o pokrytí území signálem.
          Kdo zná pokrytí signálem v Německu, tak mi dá za pravdu. Na dosti velkém území, Vám jsou data celkem na nic. Takže buďme rádi za tu wifi. 🙂

          • Ano, samozřejmě. Vlak chytá signal od vice oprátorů, takže je to kvalitnější a rychlejší. Spíše tím narážím na snahu ve velkém montovat wifi úplně všude, třeba do prostředků mhd.
            Cestující si samozřejmě stěžovat nebudou, ale na druhou stranu si taky málokdo uvědomí výši nákladů s tím spojenou, který ve výsledku musí někdo zaplatit. Jestli pak opravdu není lepší jet ten kousek v tramvaji na vlastní data a ušetřené prostředky investovat jinak.

            • dopravak: souhlasim s tim, ze v mensich městech , kde cesta vetsiny cestujicich trvá do deseti minut je wi-fi zbytečná.

              • Navíc taková free wi-fi je snem každého ahckera nebo cyberteroristy.

    • Nezapomeňte, že ten standard je zakoupený v Rakousku a jen ve velmi malé menšině v Rumunsku.

      • kubze: donedavna se tvrdilo, ze rakouska dvojka je lepší nez Ceska jednicka. Po nastupu Regiojetu najednou někteří jedinci zacinaji tvrdit, ze druha trida je luxus. Coz je k zasmani.
        No ale, ale jeden vagon z Rumunska stoji polovinu toho co Siemensu a jeho vybaveni pro cestujici je na výborné úrovni. Je možné, ze vagóny od Siemensu maji lepsi podvozek i konstrukci, ale pak záleží na provoznich nákladech.
        Vypada to, že většina cestujicich dává přednost výbavě a servisu ve vagónu před značkou vyrobce.

    • no kuží asi ne ale taková eko koženka to bude…
      wifi být nemusí stačí jen nějaký zesilovač signálu a když chce někdo na něco čučet at si pořídí svůj přístroj…

    • Obrazovky jsou jedním ze symbolů Regiojetu, nicméně tak od roku 2014 (iPhone 6 a s tím definitivní konec kompaktních přístrojů) se stávají zbytečnými. Akorát tisíce korun na každé místo za ten panel a kabeláž, které mohly být vloženy do lepšího odhlučnění a ještě na to musím koukat i když se na nic dívat nechci. Ve vlaku se naštěstí dá většinou vybrat.

      • Honza: Jsou i jiné třídy, ale podle obsazenosti u Regiojetu je pravděpodobné, že ne každý cestujici má iphone 6.

Newsletter

Partneři


Výběr editora